Rettigová, Jindřiška: Porovnání verzí
nahoru...
m (Jakubcova přesunul stránku Rettigová Jindřiška na Rettigová, Jindřiška) |
m |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Jindřiška</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Jindřiška</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Rettigová</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>Rettigová</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
10. 6. 1813 | 10. 6. 1813 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Přelouč | Přelouč | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
14. 9. 1854 | 14. 9. 1854 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Mnichov, Německo | Mnichov, Německo | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>zpěvačka</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| + | | povolání=<ee:profession>zpěvačka</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
| − | + | ||
| − | <ee:content> | + | |
Psána též Henrietta Anna Joana, na divadelních cedulích Rittich, Rettich, Rettichová. Dcera spisovatelky Magdaleny Dobromily R. a právníka a spisovatele Jana Sudiprava R. Bývá zaměňována s herečkou Julií Rettich-Gley, která ve stejné době vícekrát hostovala ve StD. | Psána též Henrietta Anna Joana, na divadelních cedulích Rittich, Rettich, Rettichová. Dcera spisovatelky Magdaleny Dobromily R. a právníka a spisovatele Jana Sudiprava R. Bývá zaměňována s herečkou Julií Rettich-Gley, která ve stejné době vícekrát hostovala ve StD. | ||
| − | Vyrostla v českém vlasteneckém prostředí. Od dětství se věnovala zpěvu a hře na klavír. Vystupovala v Ústí n. Orlicí, kam se rodina 1818 přestěhovala, v Rychnově nad Kněžnou, kde žila od 1824, a 1834 v Litomyšli. O jejím hudebním, zejm. pěveckém školení není nic bližšího známo; zřejmě se jí při návštěvách rodiny příležitostně věnoval též pražský varhaník a skladatel K. Pitsch. Účinkovala v ochotnických představeních v rodičovském domě (mj. ve hře své matky ''Hygea a Lindor neb Láska a ctnost vždy zvítězí'') a při chrámových produkcích v Rychnově a Litomyšli. 1834 se ucházela o angažmá ve StD v Praze (Menenio, Pacini: ''Pompeji’s Untergang'') a od září t. r. byla přijata. Počínaje debutem hrála často chlapecké role. | + | Vyrostla v českém vlasteneckém prostředí. Od dětství se věnovala zpěvu a hře na klavír. Vystupovala v Ústí n. Orlicí, kam se rodina 1818 přestěhovala, v Rychnově nad Kněžnou, kde žila od 1824, a 1834 v Litomyšli. O jejím hudebním, zejm. pěveckém školení není nic bližšího známo; zřejmě se jí při návštěvách rodiny příležitostně věnoval též pražský varhaník a skladatel K. Pitsch. Účinkovala v ochotnických představeních v rodičovském domě (mj. ve hře své matky ''Hygea a Lindor neb Láska a ctnost vždy zvítězí'') a při chrámových produkcích v Rychnově a Litomyšli. 1834 se ucházela o angažmá ve StD v Praze (Menenio, Pacini: ''Pompeji’s Untergang'') a od září t. r. byla přijata. Počínaje debutem hrála často chlapecké role. 21. 12. 1834 vystoupila jako Liduška při premiéře Tylovy a Škroupovy hry ''Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka ''a její výkon ocenil Tyl i Chmelenský. 1839 odešla do divadla ve Štýrském Hradci a během dvou let se stala jednou z předních členek souboru. V létě 1841 se úspěšně ucházela o angažmá v mnichovské dvorní opeře a 18. 3. 1842 se rozloučila s publikem ve Štýrském Hradci (Lucrezia, Donizetti: ''Lucrezia Borgia''). Od května 1842 přesídlila do Mnichova, odkud zajížděla zpět do Štýrského Hradce (6 představení 1843), do Prahy (v srpnu 1844 ve StD) a do Vídně (1846 Theater an der Wien). Zůstala neprovdána; 1840 porodila dceru Karolinu Josefu Henriettu. Zemřela předčasně v Mnichově jako jedna z obětí při epidemii cholery. |
| − | + | ||
| − | 21. 12. 1834 vystoupila jako Liduška při premiéře Tylovy a Škroupovy hry ''Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka ''a její výkon ocenil Tyl i Chmelenský. 1839 odešla do divadla ve Štýrském Hradci a během dvou let se stala jednou z předních členek souboru. V létě 1841 se úspěšně ucházela o angažmá v mnichovské dvorní opeře a 18. 3. 1842 se rozloučila s publikem ve Štýrském Hradci (Lucrezia, Donizetti: ''Lucrezia Borgia''). Od května 1842 přesídlila do Mnichova, odkud zajížděla zpět do Štýrského Hradce (6 představení 1843), do Prahy (v srpnu 1844 ve StD) a do Vídně (1846 Theater an der Wien). Zůstala neprovdána; 1840 porodila dceru Karolinu Josefu Henriettu. Zemřela předčasně v Mnichově jako jedna z obětí při epidemii cholery. | + | |
Jako většina zpěváků–začátečníků vystupovala ve StD i v činohrách. Při zpěvu byl její projev „nenucený a lehký“ a hlas zpočátku „líbezný a sladký“, pro operu však poněkud slabý. 6. 11. 1835 zaskočila za nemocnou Podhorskou jako Libuše při prvním provedení neúplného třetího aktu z opery ''Libušin soud ''od F. Škroupa. Role přesahovala její možnosti, ale všeobecně byla oceněna velká snaha, s níž zvládla part během jednoho dne. Zpočátku nebyla příliš často obsazována. Divadelní praxí a dalším školením se zbavila nejistoty v hereckém projevu a zdokonalila svoji pěveckou techniku. Se zvučnějším sopránem a zvonivou koloraturou (též Královna noci, Mozart: ''Die Zauberflöte'') se v souboru dobře uplatnila, zvl. v českých představeních. Několikrát vystoupila v roli Růženy ve Škroupově ''Dráteníkovi ''a jako Jarmila v opeře ''Oldřich a Božena ''téhož autora (při své benefici 4. 1. 1839, v německé verzi jako Ládka). V sopránových rolích německých, francouzských a italských oper (zvl. Bellini a Donizetti), které zpívala ve StD německy, získala zkušenosti pro obor, který později v zahraničí tvořil jádro jejího repertoáru. 17. 4. 1836 zpívala též jako sólistka na dobročinném koncertě ve Spohrově oratoriu ''Des Heiland letzte Stunde ''(spolu s Lutzerovou, Pöckem, Emmingerem, Strakatým). Její umělecká dráha vyvrcholila posléze v Mnichově, kde získala titul královské bavorské dvorní pěvkyně a proslula zvl. výtečnou interpretací Meyerbeerových koloraturních rolí. | Jako většina zpěváků–začátečníků vystupovala ve StD i v činohrách. Při zpěvu byl její projev „nenucený a lehký“ a hlas zpočátku „líbezný a sladký“, pro operu však poněkud slabý. 6. 11. 1835 zaskočila za nemocnou Podhorskou jako Libuše při prvním provedení neúplného třetího aktu z opery ''Libušin soud ''od F. Škroupa. Role přesahovala její možnosti, ale všeobecně byla oceněna velká snaha, s níž zvládla part během jednoho dne. Zpočátku nebyla příliš často obsazována. Divadelní praxí a dalším školením se zbavila nejistoty v hereckém projevu a zdokonalila svoji pěveckou techniku. Se zvučnějším sopránem a zvonivou koloraturou (též Královna noci, Mozart: ''Die Zauberflöte'') se v souboru dobře uplatnila, zvl. v českých představeních. Několikrát vystoupila v roli Růženy ve Škroupově ''Dráteníkovi ''a jako Jarmila v opeře ''Oldřich a Božena ''téhož autora (při své benefici 4. 1. 1839, v německé verzi jako Ládka). V sopránových rolích německých, francouzských a italských oper (zvl. Bellini a Donizetti), které zpívala ve StD německy, získala zkušenosti pro obor, který později v zahraničí tvořil jádro jejího repertoáru. 17. 4. 1836 zpívala též jako sólistka na dobročinném koncertě ve Spohrově oratoriu ''Des Heiland letzte Stunde ''(spolu s Lutzerovou, Pöckem, Emmingerem, Strakatým). Její umělecká dráha vyvrcholila posléze v Mnichově, kde získala titul královské bavorské dvorní pěvkyně a proslula zvl. výtečnou interpretací Meyerbeerových koloraturních rolí. | ||
| Řádka 46: | Řádka 42: | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
== Další jména == | == Další jména == | ||
| − | <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Henrietta Anna Joana</ee:names_firstname> | + | <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Henrietta Anna Joana</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>Rittich</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Rettich</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Rettichová</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> |
| − | <ee:names_lastname>Rittich</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | + | |
| − | <ee:names_lastname>Rettich</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | + | |
| − | <ee:names_lastname>Rettichová</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | + | |
</ee:names></div> | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| Řádka 60: | Řádka 53: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 442–444{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Bajgarová]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | < | + | |
| − | + | ||
| − | '''Zdroj:''' | + | |
| − | '''Autor:''' | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 76: | Řádka 63: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 10. 2. 2017, 12:56
Psána též Henrietta Anna Joana, na divadelních cedulích Rittich, Rettich, Rettichová. Dcera spisovatelky Magdaleny Dobromily R. a právníka a spisovatele Jana Sudiprava R. Bývá zaměňována s herečkou Julií Rettich-Gley, která ve stejné době vícekrát hostovala ve StD.
Vyrostla v českém vlasteneckém prostředí. Od dětství se věnovala zpěvu a hře na klavír. Vystupovala v Ústí n. Orlicí, kam se rodina 1818 přestěhovala, v Rychnově nad Kněžnou, kde žila od 1824, a 1834 v Litomyšli. O jejím hudebním, zejm. pěveckém školení není nic bližšího známo; zřejmě se jí při návštěvách rodiny příležitostně věnoval též pražský varhaník a skladatel K. Pitsch. Účinkovala v ochotnických představeních v rodičovském domě (mj. ve hře své matky Hygea a Lindor neb Láska a ctnost vždy zvítězí) a při chrámových produkcích v Rychnově a Litomyšli. 1834 se ucházela o angažmá ve StD v Praze (Menenio, Pacini: Pompeji’s Untergang) a od září t. r. byla přijata. Počínaje debutem hrála často chlapecké role. 21. 12. 1834 vystoupila jako Liduška při premiéře Tylovy a Škroupovy hry Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka a její výkon ocenil Tyl i Chmelenský. 1839 odešla do divadla ve Štýrském Hradci a během dvou let se stala jednou z předních členek souboru. V létě 1841 se úspěšně ucházela o angažmá v mnichovské dvorní opeře a 18. 3. 1842 se rozloučila s publikem ve Štýrském Hradci (Lucrezia, Donizetti: Lucrezia Borgia). Od května 1842 přesídlila do Mnichova, odkud zajížděla zpět do Štýrského Hradce (6 představení 1843), do Prahy (v srpnu 1844 ve StD) a do Vídně (1846 Theater an der Wien). Zůstala neprovdána; 1840 porodila dceru Karolinu Josefu Henriettu. Zemřela předčasně v Mnichově jako jedna z obětí při epidemii cholery.
Jako většina zpěváků–začátečníků vystupovala ve StD i v činohrách. Při zpěvu byl její projev „nenucený a lehký“ a hlas zpočátku „líbezný a sladký“, pro operu však poněkud slabý. 6. 11. 1835 zaskočila za nemocnou Podhorskou jako Libuše při prvním provedení neúplného třetího aktu z opery Libušin soud od F. Škroupa. Role přesahovala její možnosti, ale všeobecně byla oceněna velká snaha, s níž zvládla part během jednoho dne. Zpočátku nebyla příliš často obsazována. Divadelní praxí a dalším školením se zbavila nejistoty v hereckém projevu a zdokonalila svoji pěveckou techniku. Se zvučnějším sopránem a zvonivou koloraturou (též Královna noci, Mozart: Die Zauberflöte) se v souboru dobře uplatnila, zvl. v českých představeních. Několikrát vystoupila v roli Růženy ve Škroupově Dráteníkovi a jako Jarmila v opeře Oldřich a Božena téhož autora (při své benefici 4. 1. 1839, v německé verzi jako Ládka). V sopránových rolích německých, francouzských a italských oper (zvl. Bellini a Donizetti), které zpívala ve StD německy, získala zkušenosti pro obor, který později v zahraničí tvořil jádro jejího repertoáru. 17. 4. 1836 zpívala též jako sólistka na dobročinném koncertě ve Spohrově oratoriu Des Heiland letzte Stunde (spolu s Lutzerovou, Pöckem, Emmingerem, Strakatým). Její umělecká dráha vyvrcholila posléze v Mnichově, kde získala titul královské bavorské dvorní pěvkyně a proslula zvl. výtečnou interpretací Meyerbeerových koloraturních rolí.
Role
Ve StD, české a německé činoherní: 1835: Liduška (Tyl: Fidlovačka), Karolínka (něm., Kotzebue: Epigram, čes. Což si mne žádná nevezme?), Franciska (Lessing: Minna von Barnhelm); 1836: Mulatka z Podola (Bäuerle–A. Bayer: Kacafírek Ferina [Der Tausendsassa]), Kamila (Nestroy, upr. Štěpánek, h: Ad. Müller: Zlý duch Lumpacivagabundus); 1837: Pepička (Ph. Hafner, upr. Štěpánek, h: W. Müller: Dvě sestry z Jihlavy), Rozinka (Raimund–W. Müller: Krakonoš a nevlídník), Lidunka (Raimund–Drechsler: Dívka z čarovných krajů), Caroline (J. B. Frey: Das Margarethen-Fest in Stern). • Ve StD české a německé operní: 1834: Menenio (Pacini: Pompeji’s Untergang); 1835: Gemmy (Rossini: Wilhelm Tell), Elvira (Auber: Die Stumme von Portici,čes. 1837), Libuše (F. Škroup: Libušin soud), Růžena (F. Škroup: Dráteník), Isoletta (Bellini: Die Unbekannte), Jarmila (F. Škroup: Oldřich a Božena), Zulma (Rossini: Die Italienerin in Algier), Röschen (Th. Krones–Drechsler: Sylphide, das Seefräulein), Albina (Rossini: Das Fräulein am See), Mina (Auber: Die Braut), Ismena (Rossini: Die Belagerung von Corinth), Florida, společnice (Marliani: Der Bandit); 1836: Zerlina (Mozart: Don Juan), Lieschen, komorná (Paisiello: Die Müllerin), Lorezza (Boieldieu: Johann von Paris), Therese (Bellini: Die Nachtwandlerin), Puck (Weber: Oberon), Dáma (Mozart: Die Zauberflöte), Marzellina (Beethoven: Fidelio); 1837: Louise (Ant. Fischer: Das Hausgesinde), Dáma (Mozart: Die Zauberflöte), Susanna (Hérold: Der Zweikampf), Hamei (Meisl–Ad. Müller: Die schwarze Frau), Ludmilla (Spohr: Der Berggeist), Gretti (Meisl–Gläser: Peter Stieglitz), Adele (Donizetti: Hugo, Graf von Paris); 1838: Bärbchen (Mozart: Figaros Hochzeit), Palma (Meyerbeer: Kreuzritter in Egypten, čes. v quodlibetu 2. 12. 1838), Elise (Bellini: Die Nachtwandlerin), Jeanette (Donizetti: Der Liebestrank), Servilia (Mozart: Titus), Donna Elvira (Mozart: Don Juan), Královna noci (Mozart: Die Zauberflöte), Fanny (Grétry: Richard Löwenherz), Therese (Guolfinger von Steinsberg–Tuček: Hans Klachel), Alice, venkovská dívka (Rossini: Graf Ory); 1839: Ládka (F. Škroup: Udalrich und Božena), Víla Erlinda (Hensler–Kauer: Die Donauweibchen), Slečna Mitzerl (Perinet–W. Müller: Die Schwestern von Prag). Hostování: 1844: Antonina (Donizetti: Belisar), Elvira (Bellini: Die Puritaner), Norma (Bellini: Norma), Amina (Bellini: Die Nachtwandlerin), Julie (Bellini: Montecchi und Capuletti), Královna noci (Mozart: Die Zauberflöte), Adina (Donizetti: Der Liebestrank), Constanze (Mozart: Belmonte und Constanze = [Die Entführung …]). • Štýrský Hradec, výběr: 1839–42: Lucia (Donizetti: Lucia von Lammermoor), Elvira (Bellini: Die Puritaner), Amina (Bellini: Die Nachtwandlerin), Adina (Donizetti: Der Liebestrank), Agathe (Weber: Der Freischütz), Norma (Bellini: Norma), Violetta (Marsiani: Der Bravo), Zerlina (Auber: Fra Diavolo), Lucrezia (Donizetti: Lucrezia Borgia). • Mnichov, výběr: 1842–51: Eudoxia (Halévy: Die Jüdin), Gretchen (Lortzing: Der Wildschütz), Elektra (Mozart: Idomenäus), Donna Anna (Mozart: Don Juan), Královna noci (Mozart: Die Zauberflöte), Linda (Donizetti: Linda von Chamounix), Kunigunda (Spohr: Faust), Antonina (Donizetti: Belisar), Adina (Donizetti: Der Liebestrank), Elvira (Bellini: Die Puritaner), Lady Harriet (Flotow: Martha), Bertha (Meyerbeer: Der Prophet), Margarethe von Valois (Meyerbeer: Die Hugenotten).
Prameny a literatura
Cedule StD 1836–38, 1844, NMd. • Česká včela 2, 1834, s. 408 [Chmelenský]; Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1838, s. 5; 1845, s. 24 [hostování 1844]; d’Elvert: Theater, s. 128, 129, 132, 160; Teuber III, s. 259; J. Plavec: František Škroup,1941 [lit.]; K. Engelmüller: Z letopisů českého divadelnictví I, 1946, s. 200; Vondráček II; A. Kittl: Činohra StD 1824–62; J. Kapusta: Hudební svět rodiny Rettigů. K otázkám společenské hudebnosti za obrození, Hudební věda 18, 1981, s. 142–162 [lit. a pram.]; Münchner Theaterzettel 1807–1982, vyd. K. Schultz, München ad. 1982; J. Frýzek: Henrietta Anna Joana Rettigová, primadona assoluta, Rychnov n. Kn. 1995; J. Johanides: Magdalena Dobromila Rettigová, Rychnov n. Kn. 1995. • Eisenberg; Otto [v hesle R. Magdalena Dobromila]; ČHS; NDp.
Životní události
- 10. 6. 1813: narození, Přelouč
- 14. 9. 1854: úmrtí, Mnichov, Německo
Další jména
Henrietta Anna Joana, Rittich , Rettich , Rettichová
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 442–444
Autor: Jitka Bajgarová
