Ostrčil, Otakar: Porovnání verzí
m (Jakubcova přesunul stránku Ostrčil Otakar na Ostrčil, Otakar) |
m |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
− | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
− | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Otakar</ee:firstname> |
− | | jméno = <ee:firstname>Otakar</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Ostrčil</ee:lastname> |
− | | příjmení = <ee:lastname>Ostrčil</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
− | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
− | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
25. 2. 1879 | 25. 2. 1879 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Praha | Praha | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
20. 8. 1935 | 20. 8. 1935 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Praha | Praha | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
− | | povolání = <ee:profession>skladatel, dirigent,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
+ | | povolání=<ee:profession>skladatel, dirigent,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
− | + | ||
− | <ee:content> | + | |
Studoval filologii na UK v letech 1897–1901. Od roku 1895 byl soukromým žákem Z. Fibicha v oborech klavír a skladba. 1902–19 vyučoval češtinu a němčinu na obchodní akademii v Praze. Dirigoval ochotnické Orchestrální sdružení v letech 1908–22, byl šéfem opery Divadla na Vinohradech 1914–18, 1918 byl dramaturgem a 1919–35 šéfem opery ND Praha. Za své působení v ND Praha nastudoval a řídil na 110 děl, toto období je považováno za vyvrcholení celé dosavadní historie ND. Jeho novátorské snahy ovlivňovaly i dramaturgii baletu ve spolupráci s režisérem F. Pujmanem. Řídil i řadu zejm. jeho baletních premiér (''Doktor Faust'', ''Fagot a flétna'', ''Istar'', ''Kdo je na světě nejmocnější'', ''Legenda o Josefovi'', ''Nikotina'', ''Petruška'', ''Prométheus'', ''Signorina Gioventù'', ''Slovácká neděle'', ''Zmatek ''aj.). 1926–29 byl smluvním profesorem skladby na pražské konzervatoři, 1924–33 předsedou Spolku pro moderní hudbu, prvním předsedou Foersterovy společnosti. V kompozici byl ovlivněn Z. Fibichem, později G. Mahlerem a A. Schönbergem. Typickým znakem jeho hudby je narušování tonality a volná, souzvukově a tonálně nevázaná polyfonie. Skládal orchestrální a komorní díla, písně, melodramy, sbory, kantáty. Autor oper Rybáři, Jan Zhořelecký, Cymbelin, Vlasty skon, Kunálovy oči, Poupě, Legenda z Erinu a Honzovo království. Autor baletu ''Sirotkův sen'' (Brno 1936, ch. I. V. Psota). Jeho ''Baladu o mrtvém ševci a mladé tanečnici ''interpretovala A. Čekanová (1926–29) a ve svých recitalech J. Smoláková (1944–72). | Studoval filologii na UK v letech 1897–1901. Od roku 1895 byl soukromým žákem Z. Fibicha v oborech klavír a skladba. 1902–19 vyučoval češtinu a němčinu na obchodní akademii v Praze. Dirigoval ochotnické Orchestrální sdružení v letech 1908–22, byl šéfem opery Divadla na Vinohradech 1914–18, 1918 byl dramaturgem a 1919–35 šéfem opery ND Praha. Za své působení v ND Praha nastudoval a řídil na 110 děl, toto období je považováno za vyvrcholení celé dosavadní historie ND. Jeho novátorské snahy ovlivňovaly i dramaturgii baletu ve spolupráci s režisérem F. Pujmanem. Řídil i řadu zejm. jeho baletních premiér (''Doktor Faust'', ''Fagot a flétna'', ''Istar'', ''Kdo je na světě nejmocnější'', ''Legenda o Josefovi'', ''Nikotina'', ''Petruška'', ''Prométheus'', ''Signorina Gioventù'', ''Slovácká neděle'', ''Zmatek ''aj.). 1926–29 byl smluvním profesorem skladby na pražské konzervatoři, 1924–33 předsedou Spolku pro moderní hudbu, prvním předsedou Foersterovy společnosti. V kompozici byl ovlivněn Z. Fibichem, později G. Mahlerem a A. Schönbergem. Typickým znakem jeho hudby je narušování tonality a volná, souzvukově a tonálně nevázaná polyfonie. Skládal orchestrální a komorní díla, písně, melodramy, sbory, kantáty. Autor oper Rybáři, Jan Zhořelecký, Cymbelin, Vlasty skon, Kunálovy oči, Poupě, Legenda z Erinu a Honzovo království. Autor baletu ''Sirotkův sen'' (Brno 1936, ch. I. V. Psota). Jeho ''Baladu o mrtvém ševci a mladé tanečnici ''interpretovala A. Čekanová (1926–29) a ve svých recitalech J. Smoláková (1944–72). | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
Řádka 46: | Řádka 44: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 235{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author> |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | < | + | |
− | + | ||
− | '''Zdroj:''' | + | |
− | + | ||
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 62: | Řádka 54: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Aktuální verze z 10. 2. 2017, 13:31
Studoval filologii na UK v letech 1897–1901. Od roku 1895 byl soukromým žákem Z. Fibicha v oborech klavír a skladba. 1902–19 vyučoval češtinu a němčinu na obchodní akademii v Praze. Dirigoval ochotnické Orchestrální sdružení v letech 1908–22, byl šéfem opery Divadla na Vinohradech 1914–18, 1918 byl dramaturgem a 1919–35 šéfem opery ND Praha. Za své působení v ND Praha nastudoval a řídil na 110 děl, toto období je považováno za vyvrcholení celé dosavadní historie ND. Jeho novátorské snahy ovlivňovaly i dramaturgii baletu ve spolupráci s režisérem F. Pujmanem. Řídil i řadu zejm. jeho baletních premiér (Doktor Faust, Fagot a flétna, Istar, Kdo je na světě nejmocnější, Legenda o Josefovi, Nikotina, Petruška, Prométheus, Signorina Gioventù, Slovácká neděle, Zmatek aj.). 1926–29 byl smluvním profesorem skladby na pražské konzervatoři, 1924–33 předsedou Spolku pro moderní hudbu, prvním předsedou Foersterovy společnosti. V kompozici byl ovlivněn Z. Fibichem, později G. Mahlerem a A. Schönbergem. Typickým znakem jeho hudby je narušování tonality a volná, souzvukově a tonálně nevázaná polyfonie. Skládal orchestrální a komorní díla, písně, melodramy, sbory, kantáty. Autor oper Rybáři, Jan Zhořelecký, Cymbelin, Vlasty skon, Kunálovy oči, Poupě, Legenda z Erinu a Honzovo království. Autor baletu Sirotkův sen (Brno 1936, ch. I. V. Psota). Jeho Baladu o mrtvém ševci a mladé tanečnici interpretovala A. Čekanová (1926–29) a ve svých recitalech J. Smoláková (1944–72).
Literatura
Bartoš, J.: Otakar Ostrčil, Praha 1936 • B. S.: Ostrčil Otakar in Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia Praha 1988 • Nejedlý, Z.: Otakar Ostrčil – vzrůst a uzrání, Praha 1935, 1949 • Pala, F.: Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila I.–VI., Praha 1962–70 • Teichman, J.: O. Ostrčil in Postavy českého divadla a hudby, Academia Praha 1941
Životní události
- 25. 2. 1879: narození, Praha
- 20. 8. 1935: úmrtí, Praha
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 235