Rainoldi, Angiolina: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m (založení hesla)
m
 
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
−
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
−
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Angiolina</ee:firstname>  
−
| jméno = <ee:firstname>Angiolina</ee:firstname> <ee:lastname>Rainoldi</ee:lastname>
+
| příjmení=<ee:lastname>Rainoldi</ee:lastname>
−
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
−
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
 
24. 2. 1796
 
24. 2. 1796
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
Milán, Itálie
 
Milán, Itálie
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
18. 2. 1849
 
18. 2. 1849
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
Vídeň, Rakousko
 
Vídeň, Rakousko
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
−
| povolání = <ee:profession>tanečnice</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>tanečnice</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
−
<cshow logged="1">
+
Rozená Martignoni, manželka baletního mistra Paola R''. ''Tančila od dětských let. Jejím učite­lem byl tanečník vídeňského dvorního divadla P. Angiolini. 1809–13, během svého angažmá v dvorním divadle ve Vídni, vystupovala zejmé­na jako groteskní tanečnice. 1813 se provdala a působila společně s manželem na vídeňských předměstských scénách (1813–30 Theater in der Leopoldstadt, 1830–31 Theater in der Josefstadt). Po dvouletém životě v soukromí oba manželé nastoupili dráhu hostujících taneční­ků, např. 1833 v Prešpurku [Bratislava] a Badenu, 1835 v Prešpurku, Olomouci a Opavě, 1836 v Těšíně a St. Pöltenu. 1837–40 působili opět v Theater in der Josefstadt. 1840–46, v době, kdy Paolo přijal místo baletního mistra StD v Praze, se zde Angiolina stala sólistkou.
−
<ee:content>
+
 
−
<p style="text-align: justify;">Rozená Martignoni, manželka baletního mistra Paola R''. ''Tančila od dětských let. Jejím učite­lem byl tanečník vídeňského dvorního divadla P. Angiolini. 1809–13, během svého angažmá v dvorním divadle ve Vídni, vystupovala zejmé­na jako groteskní tanečnice. 1813 se provdala a působila společně s manželem na vídeňských předměstských scénách (1813–30 Theater in der Leopoldstadt, 1830–31 Theater in der Josefstadt). Po dvouletém životě v soukromí oba manželé nastoupili dráhu hostujících taneční­ků, např. 1833 v Prešpurku [Bratislava] a Badenu, 1835 v Prešpurku, Olomouci a Opavě, 1836 vTěšíně a St. Pöltenu. 1837–40 působili opět v Theater in der Josefstadt. 1840–46, v době, kdy Paolo přijal místo baletního mistra StD v Praze, se zde Angiolina stala sólistkou.</p><p style="text-align: justify;">'''R. '''získala popularitu v Theater in der Leo­poldstadt, kde s manželem tvořila mileneckou dvojici v komických baletech a kouzelných pantomimách. Vynikla jako Kolombína a pů­vabná, temperamentní představitelka hlav­ních rolí v pantomimách svého manžela (Ro­saura, ''Der betrogene Vormund''; Milka, ''Die Unterhaltung in der Ukraine''). V pražském StD si Angiolina podržela své vídeňské role. Po ne zcela věrohodném podání záměny šev­cové za mladou hraběnku v kouzelné panto­mimě ''Der lustige Schuster ''(1841) s ní pozdě­ji v mladých rolích alternovaly jiné tanečnice, případně ji zastoupily (J. Springerová). '''R. '''si nadále ponechala účinkování v tanečních vložkách oper a her se zpěvy a tanci, kde mo­hla uplatnit svou schopnost improvizace a bo­hatou zkušenost.</p>
+
'''R. '''získala popularitu v Theater in der Leo­poldstadt, kde s manželem tvořila mileneckou dvojici v komických baletech a kouzelných pantomimách. Vynikla jako Kolombína a pů­vabná, temperamentní představitelka hlav­ních rolí v pantomimách svého manžela (Ro­saura, ''Der betrogene Vormund''; Milka, ''Die Unterhaltung in der Ukraine''). V pražském StD si Angiolina podržela své vídeňské role. Po ne zcela věrohodném podání záměny šev­cové za mladou hraběnku v kouzelné panto­mimě ''Der lustige Schuster ''(1841) s ní pozdě­ji v mladých rolích alternovaly jiné tanečnice, případně ji zastoupily (J. Springerová). '''R. '''si nadále ponechala účinkování v tanečních vložkách oper a her se zpěvy a tanci, kde mo­hla uplatnit svou schopnost improvizace a bohatou zkušenost.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
 
== <ee:bibliography_label>Role (v baletech a pantomimách ve StD a Novém divadle v Růžové ulici v Praze)</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Role (v baletech a pantomimách ve StD a Novém divadle v Růžové ulici v Praze)</ee:bibliography_label> ==
−
<ee:bibliography_content><p style="text-align: justify;">'''1840: '''Zajatkyně (Rainoldi: ''Die schlimmen Frauen im Serail'', čes. ''Spurné ženské v serailu'', 1841), Aninka (Rainoldi: ''Venkovní kratochvíle aneb Tyrolové''), Bětuška (Rainoldi: ''Veselé pekařky aneb V peci upálený Arlekýn''), sól. tanec (Rainoldi: ''Arlequin und Columbina oder Der Zaubergarten'', čes. ''Arlekyn a Kolumbinka aneb Kouzelná zahrada''); '''1841:''' Ševcová (Rainoldi: ''Der lustige Schuster oder Der Teufel in allen Ecken'', čes. jako ''Veselý švec aneb Ďábel ve všech koutech''), sól. tanec (Rainoldi: ''Die Riesen''- ''und die Zwergenfami­lien'', čes. ''Rodina velikánů a trpaslíků''), Čarodějnice (Schneitzhöffer: ''Sylfida'', ch: Crombé j. h., dle Taglioniho); '''1842: '''Markéta (Rainoldi: ''Rulík z vlasů aneb Slavnost v Hloupětíně''), Barbora (Rainoldi: ''Lov na medvědy a hloupý Petr jakožto rekruta aneb Krato­chvíle na Ukrajině''); '''1843: '''Marta, bohatá vdova (Rainoldi: ''Die Zigeuner im Schwarzwalde oder Amor als Medicus'', česky hráno jako ''Cikáni v černém lese aneb Mílek jako hojič'').</p></ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>'''1840: '''Zajatkyně (Rainoldi: ''Die schlimmen Frauen im Serail'', čes. ''Spurné ženské v serailu'', 1841), Aninka (Rainoldi: ''Venkovní kratochvíle aneb Tyrolové''), Bětuška (Rainoldi: ''Veselé pekařky aneb V peci upálený Arlekýn''), sól. tanec (Rainoldi: ''Arlequin und Columbina oder Der Zaubergarten'', čes. ''Arlekyn a Kolumbinka aneb Kouzelná zahrada''); '''1841:''' Ševcová (Rainoldi: ''Der lustige Schuster oder Der Teufel in allen Ecken'', čes. jako ''Veselý švec aneb Ďábel ve všech koutech''), sól. tanec (Rainoldi: ''Die Riesen''- ''und die Zwergenfami­lien'', čes. ''Rodina velikánů a trpaslíků''), Čarodějnice (Schneitzhöffer: ''Sylfida'', ch: Crombé j. h., dle Taglioniho); '''1842: '''Markéta (Rainoldi: ''Rulík z vlasů aneb Slavnost v Hloupětíně''), Barbora (Rainoldi: ''Lov na medvědy a hloupý Petr jakožto rekruta aneb Krato­chvíle na Ukrajině''); '''1843: '''Marta, bohatá vdova (Rainoldi: ''Die Zigeuner im Schwarzwalde oder Amor als Medicus'', česky hráno jako ''Cikáni v černém lese aneb Mílek jako hojič'').</ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
−
<ee:bibliography_content><p style="text-align: justify;">Cedule StD 1840–46, NMd. • O. Rommel: ''Die Alt-Wiener Volkskomödie'', Wien 1952, s. 725; Paolo Rainoldi, Ballett- und Pantomimenmeister, eine autobiographische Skizze, ''Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterfor­schung'', 1946/47, s. 60–88; M. H. Winter: ''Pre-Ro­mantic Ballet'', London 1974; B. Brodská: ''Dějiny čes­kého baletu do roku 1918'', 1983, s. 31–33 [chybné příjmení]. • Schneider: Tanzlexikon; Český taneční slovník [chybné příjmení].</p></ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>Cedule StD 1840–46, NMd. • O. Rommel: ''Die Alt-Wiener Volkskomödie'', Wien 1952, s. 725; Paolo Rainoldi, Ballett- und Pantomimenmeister, eine autobiographische Skizze, ''Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterfor­schung'', 1946/47, s. 60–88; M. H. Winter: ''Pre-Ro­mantic Ballet'', London 1974; B. Brodská: ''Dějiny čes­kého baletu do roku 1918'', skripta HAMU, 1983, s. 31–33 [chybné příjmení]. • Schneider: Tanzlexikon; Český taneční slovník [chybné příjmení].</ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
Řádka 50: Řádka 51:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 428–429{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]{{break}}</ee:author>
−
<cshow logged="0">
+
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
−
</cshow>
+
−
<cshow logged="1">
+
−
'''Publikováno:''' <ee:published>2006</ee:published><br/>
+
−
'''Autor:''' <ee:author>[[Alice Dubská]]</ee:author>
+
−
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 66: Řádka 61:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 10. 2. 2017, 12:15

Angiolina Rainoldi
* 24. 2. 1796 Milán, Itálie
† 18. 2. 1849 Vídeň, Rakousko
tanečnice


Rozená Martignoni, manželka baletního mistra Paola R. Tančila od dětských let. Jejím učite­lem byl tanečník vídeňského dvorního divadla P. Angiolini. 1809–13, během svého angažmá v dvorním divadle ve Vídni, vystupovala zejmé­na jako groteskní tanečnice. 1813 se provdala a působila společně s manželem na vídeňských předměstských scénách (1813–30 Theater in der Leopoldstadt, 1830–31 Theater in der Josefstadt). Po dvouletém životě v soukromí oba manželé nastoupili dráhu hostujících taneční­ků, např. 1833 v Prešpurku [Bratislava] a Badenu, 1835 v Prešpurku, Olomouci a Opavě, 1836 v Těšíně a St. Pöltenu. 1837–40 působili opět v Theater in der Josefstadt. 1840–46, v době, kdy Paolo přijal místo baletního mistra StD v Praze, se zde Angiolina stala sólistkou.

R. získala popularitu v Theater in der Leo­poldstadt, kde s manželem tvořila mileneckou dvojici v komických baletech a kouzelných pantomimách. Vynikla jako Kolombína a pů­vabná, temperamentní představitelka hlav­ních rolí v pantomimách svého manžela (Ro­saura, Der betrogene Vormund; Milka, Die Unterhaltung in der Ukraine). V pražském StD si Angiolina podržela své vídeňské role. Po ne zcela věrohodném podání záměny šev­cové za mladou hraběnku v kouzelné panto­mimě Der lustige Schuster (1841) s ní pozdě­ji v mladých rolích alternovaly jiné tanečnice, případně ji zastoupily (J. Springerová). R. si nadále ponechala účinkování v tanečních vložkách oper a her se zpěvy a tanci, kde mo­hla uplatnit svou schopnost improvizace a bohatou zkušenost.


Role (v baletech a pantomimách ve StD a Novém divadle v Růžové ulici v Praze)

1840: Zajatkyně (Rainoldi: Die schlimmen Frauen im Serail, čes. Spurné ženské v serailu, 1841), Aninka (Rainoldi: Venkovní kratochvíle aneb Tyrolové), Bětuška (Rainoldi: Veselé pekařky aneb V peci upálený Arlekýn), sól. tanec (Rainoldi: Arlequin und Columbina oder Der Zaubergarten, čes. Arlekyn a Kolumbinka aneb Kouzelná zahrada); 1841: Ševcová (Rainoldi: Der lustige Schuster oder Der Teufel in allen Ecken, čes. jako Veselý švec aneb Ďábel ve všech koutech), sól. tanec (Rainoldi: Die Riesen- und die Zwergenfami­lien, čes. Rodina velikánů a trpaslíků), Čarodějnice (Schneitzhöffer: Sylfida, ch: Crombé j. h., dle Taglioniho); 1842: Markéta (Rainoldi: Rulík z vlasů aneb Slavnost v Hloupětíně), Barbora (Rainoldi: Lov na medvědy a hloupý Petr jakožto rekruta aneb Krato­chvíle na Ukrajině); 1843: Marta, bohatá vdova (Rainoldi: Die Zigeuner im Schwarzwalde oder Amor als Medicus, česky hráno jako Cikáni v černém lese aneb Mílek jako hojič).

Prameny a literatura

Cedule StD 1840–46, NMd. • O. Rommel: Die Alt-Wiener Volkskomödie, Wien 1952, s. 725; Paolo Rainoldi, Ballett- und Pantomimenmeister, eine autobiographische Skizze, Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterfor­schung, 1946/47, s. 60–88; M. H. Winter: Pre-Ro­mantic Ballet, London 1974; B. Brodská: Dějiny čes­kého baletu do roku 1918, skripta HAMU, 1983, s. 31–33 [chybné příjmení]. • Schneider: Tanzlexikon; Český taneční slovník [chybné příjmení].

Životní události

  • 24. 2. 1796: narození, Milán, Itálie
  • 18. 2. 1849: úmrtí, Vídeň, Rakousko

Další jména

Martignoni


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 428–429
Autor: Alice Dubská



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Rainoldi,_Angiolina&oldid=21101“