Rainoldi, Angiolina: Porovnání verzí
(založení hesla) |
m |
||
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
− | <span id="PageFillProgress"> | + | <span id="PageFillProgress">3</span> |
− | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
− | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Angiolina</ee:firstname> |
− | | jméno = <ee:firstname>Angiolina</ee:firstname> <ee:lastname>Rainoldi</ee:lastname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Rainoldi</ee:lastname> |
− | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
− | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
24. 2. 1796 | 24. 2. 1796 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Milán, Itálie | Milán, Itálie | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
18. 2. 1849 | 18. 2. 1849 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Vídeň, Rakousko | Vídeň, Rakousko | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
− | | povolání = <ee:profession>tanečnice</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
+ | | povolání=<ee:profession>tanečnice</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | + | ||
− | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
− | + | Rozená Martignoni, manželka baletního mistra Paola R''. ''Tančila od dětských let. Jejím učitelem byl tanečník vídeňského dvorního divadla P. Angiolini. 1809–13, během svého angažmá v dvorním divadle ve Vídni, vystupovala zejména jako groteskní tanečnice. 1813 se provdala a působila společně s manželem na vídeňských předměstských scénách (1813–30 Theater in der Leopoldstadt, 1830–31 Theater in der Josefstadt). Po dvouletém životě v soukromí oba manželé nastoupili dráhu hostujících tanečníků, např. 1833 v Prešpurku [Bratislava] a Badenu, 1835 v Prešpurku, Olomouci a Opavě, 1836 v Těšíně a St. Pöltenu. 1837–40 působili opět v Theater in der Josefstadt. 1840–46, v době, kdy Paolo přijal místo baletního mistra StD v Praze, se zde Angiolina stala sólistkou. | |
− | <ee:content> | + | |
− | + | '''R. '''získala popularitu v Theater in der Leopoldstadt, kde s manželem tvořila mileneckou dvojici v komických baletech a kouzelných pantomimách. Vynikla jako Kolombína a půvabná, temperamentní představitelka hlavních rolí v pantomimách svého manžela (Rosaura, ''Der betrogene Vormund''; Milka, ''Die Unterhaltung in der Ukraine''). V pražském StD si Angiolina podržela své vídeňské role. Po ne zcela věrohodném podání záměny ševcové za mladou hraběnku v kouzelné pantomimě ''Der lustige Schuster ''(1841) s ní později v mladých rolích alternovaly jiné tanečnice, případně ji zastoupily (J. Springerová). '''R. '''si nadále ponechala účinkování v tanečních vložkách oper a her se zpěvy a tanci, kde mohla uplatnit svou schopnost improvizace a bohatou zkušenost. | |
</ee:content> | </ee:content> | ||
− | <ee:bibliography/> | + | <ee:bibliography> |
+ | == <ee:bibliography_label>Role (v baletech a pantomimách ve StD a Novém divadle v Růžové ulici v Praze)</ee:bibliography_label> == | ||
+ | <ee:bibliography_content>'''1840: '''Zajatkyně (Rainoldi: ''Die schlimmen Frauen im Serail'', čes. ''Spurné ženské v serailu'', 1841), Aninka (Rainoldi: ''Venkovní kratochvíle aneb Tyrolové''), Bětuška (Rainoldi: ''Veselé pekařky aneb V peci upálený Arlekýn''), sól. tanec (Rainoldi: ''Arlequin und Columbina oder Der Zaubergarten'', čes. ''Arlekyn a Kolumbinka aneb Kouzelná zahrada''); '''1841:''' Ševcová (Rainoldi: ''Der lustige Schuster oder Der Teufel in allen Ecken'', čes. jako ''Veselý švec aneb Ďábel ve všech koutech''), sól. tanec (Rainoldi: ''Die Riesen''- ''und die Zwergenfamilien'', čes. ''Rodina velikánů a trpaslíků''), Čarodějnice (Schneitzhöffer: ''Sylfida'', ch: Crombé j. h., dle Taglioniho); '''1842: '''Markéta (Rainoldi: ''Rulík z vlasů aneb Slavnost v Hloupětíně''), Barbora (Rainoldi: ''Lov na medvědy a hloupý Petr jakožto rekruta aneb Kratochvíle na Ukrajině''); '''1843: '''Marta, bohatá vdova (Rainoldi: ''Die Zigeuner im Schwarzwalde oder Amor als Medicus'', česky hráno jako ''Cikáni v černém lese aneb Mílek jako hojič'').</ee:bibliography_content> | ||
+ | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | ||
+ | <ee:bibliography_content>Cedule StD 1840–46, NMd. • O. Rommel: ''Die Alt-Wiener Volkskomödie'', Wien 1952, s. 725; Paolo Rainoldi, Ballett- und Pantomimenmeister, eine autobiographische Skizze, ''Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung'', 1946/47, s. 60–88; M. H. Winter: ''Pre-Romantic Ballet'', London 1974; B. Brodská: ''Dějiny českého baletu do roku 1918'', skripta HAMU, 1983, s. 31–33 [chybné příjmení]. • Schneider: Tanzlexikon; Český taneční slovník [chybné příjmení].</ee:bibliography_content> | ||
+ | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
Řádka 45: | Řádka 51: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 428–429{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]{{break}}</ee:author> |
− | + | ||
− | ''' | + | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] |
− | < | + | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | '''Autor:''' | + | |
− | + | ||
− | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]</ee:category> | + | |
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
− | + | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Aktuální verze z 10. 2. 2017, 12:15
Rozená Martignoni, manželka baletního mistra Paola R. Tančila od dětských let. Jejím učitelem byl tanečník vídeňského dvorního divadla P. Angiolini. 1809–13, během svého angažmá v dvorním divadle ve Vídni, vystupovala zejména jako groteskní tanečnice. 1813 se provdala a působila společně s manželem na vídeňských předměstských scénách (1813–30 Theater in der Leopoldstadt, 1830–31 Theater in der Josefstadt). Po dvouletém životě v soukromí oba manželé nastoupili dráhu hostujících tanečníků, např. 1833 v Prešpurku [Bratislava] a Badenu, 1835 v Prešpurku, Olomouci a Opavě, 1836 v Těšíně a St. Pöltenu. 1837–40 působili opět v Theater in der Josefstadt. 1840–46, v době, kdy Paolo přijal místo baletního mistra StD v Praze, se zde Angiolina stala sólistkou.
R. získala popularitu v Theater in der Leopoldstadt, kde s manželem tvořila mileneckou dvojici v komických baletech a kouzelných pantomimách. Vynikla jako Kolombína a půvabná, temperamentní představitelka hlavních rolí v pantomimách svého manžela (Rosaura, Der betrogene Vormund; Milka, Die Unterhaltung in der Ukraine). V pražském StD si Angiolina podržela své vídeňské role. Po ne zcela věrohodném podání záměny ševcové za mladou hraběnku v kouzelné pantomimě Der lustige Schuster (1841) s ní později v mladých rolích alternovaly jiné tanečnice, případně ji zastoupily (J. Springerová). R. si nadále ponechala účinkování v tanečních vložkách oper a her se zpěvy a tanci, kde mohla uplatnit svou schopnost improvizace a bohatou zkušenost.
Obsah
Role (v baletech a pantomimách ve StD a Novém divadle v Růžové ulici v Praze)
1840: Zajatkyně (Rainoldi: Die schlimmen Frauen im Serail, čes. Spurné ženské v serailu, 1841), Aninka (Rainoldi: Venkovní kratochvíle aneb Tyrolové), Bětuška (Rainoldi: Veselé pekařky aneb V peci upálený Arlekýn), sól. tanec (Rainoldi: Arlequin und Columbina oder Der Zaubergarten, čes. Arlekyn a Kolumbinka aneb Kouzelná zahrada); 1841: Ševcová (Rainoldi: Der lustige Schuster oder Der Teufel in allen Ecken, čes. jako Veselý švec aneb Ďábel ve všech koutech), sól. tanec (Rainoldi: Die Riesen- und die Zwergenfamilien, čes. Rodina velikánů a trpaslíků), Čarodějnice (Schneitzhöffer: Sylfida, ch: Crombé j. h., dle Taglioniho); 1842: Markéta (Rainoldi: Rulík z vlasů aneb Slavnost v Hloupětíně), Barbora (Rainoldi: Lov na medvědy a hloupý Petr jakožto rekruta aneb Kratochvíle na Ukrajině); 1843: Marta, bohatá vdova (Rainoldi: Die Zigeuner im Schwarzwalde oder Amor als Medicus, česky hráno jako Cikáni v černém lese aneb Mílek jako hojič).
Prameny a literatura
Cedule StD 1840–46, NMd. • O. Rommel: Die Alt-Wiener Volkskomödie, Wien 1952, s. 725; Paolo Rainoldi, Ballett- und Pantomimenmeister, eine autobiographische Skizze, Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung, 1946/47, s. 60–88; M. H. Winter: Pre-Romantic Ballet, London 1974; B. Brodská: Dějiny českého baletu do roku 1918, skripta HAMU, 1983, s. 31–33 [chybné příjmení]. • Schneider: Tanzlexikon; Český taneční slovník [chybné příjmení].
Životní události
- 24. 2. 1796: narození, Milán, Itálie
- 18. 2. 1849: úmrtí, Vídeň, Rakousko
Další jména
Martignoni
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 428–429
Autor: Alice Dubská