Maxantová, Anna: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
m
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
−
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
−
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Anna</ee:firstname>  
−
| jméno = <ee:firstname>Anna</ee:firstname>  
+
| příjmení=<ee:lastname>Maxantová</ee:lastname>
−
| příjmení = <ee:lastname>Maxantová</ee:lastname>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
−
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
−
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
 
kolem 1864
 
kolem 1864
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
  
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
asi 1939
 
asi 1939
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
  
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
−
| povolání = <ee:profession>zpěvačka,</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>zpěvačka,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
−
<cshow logged="1">
+
−
<ee:content>
+
 
Psána též Maruška Maksantová, Anuše, Anuš­ka. 1884 zakončila Pivodovu školu v Praze nastudováním role Azuceny (Verdi: ''Trouba­dour'') pro školní představení, v červenci 1885 hostovala ve Švandově divadle na Smíchově (Nancy, Flotow: ''Marta'') a od sezony 1885/86 ji ředitel P. Švanda st. angažoval jako vyspě­lou začátečnici s dobře školeným hlasem do svého souboru působícího v plzeňském diva­dle. Členkou Švandovy společnosti zůstala (s výjimkou krátkého angažmá v Opavě 1889) i po smrti P. Švandy st. (1891) za jeho syna; vystupovala na Švandových zimních i letních scénách, zejména v Brně (1886–91, 1896/97) a v Plzni (1892–96), v létě v Praze na Smí­chově. Ojediněle účinkovala i mimo domov­ské scény. V poslední sezoně v Brně 1896/97 působila ve společnosti J. Pištěka. Poté ukon­čila pěveckou dráhu, údajně z hlasových dů­vodů. Její jméno se ojediněle objevuje 20. 9. 1903 v ND v Praze při představení Sullivano­vy operety ''Mikádo'', kde zpívala dvorní dámu. Její další osudy nejsou známy.
 
Psána též Maruška Maksantová, Anuše, Anuš­ka. 1884 zakončila Pivodovu školu v Praze nastudováním role Azuceny (Verdi: ''Trouba­dour'') pro školní představení, v červenci 1885 hostovala ve Švandově divadle na Smíchově (Nancy, Flotow: ''Marta'') a od sezony 1885/86 ji ředitel P. Švanda st. angažoval jako vyspě­lou začátečnici s dobře školeným hlasem do svého souboru působícího v plzeňském diva­dle. Členkou Švandovy společnosti zůstala (s výjimkou krátkého angažmá v Opavě 1889) i po smrti P. Švandy st. (1891) za jeho syna; vystupovala na Švandových zimních i letních scénách, zejména v Brně (1886–91, 1896/97) a v Plzni (1892–96), v létě v Praze na Smí­chově. Ojediněle účinkovala i mimo domov­ské scény. V poslední sezoně v Brně 1896/97 působila ve společnosti J. Pištěka. Poté ukon­čila pěveckou dráhu, údajně z hlasových dů­vodů. Její jméno se ojediněle objevuje 20. 9. 1903 v ND v Praze při představení Sullivano­vy operety ''Mikádo'', kde zpívala dvorní dámu. Její další osudy nejsou známy.
  
Řádka 31: Řádka 29:
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
 
== <ee:bibliography_label>Role (v Brně)</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Role (v Brně)</ee:bibliography_label> ==
−
<ee:bibliography_content>'''1886–97: '''Martinka (Smetana: ''Hu­bička''), Panna Róza (Smetana: ''Tajemství''), Ludmila (Smetana: ''Prodaná nevěsta''), Veruna (Dvořák: Š''elma sedlák''), Veruna (Blodek: ''V studni''), Carmen (Bizet: ''Carmen''), Zerlina (Mozart: ''Don Juan''), Hedvika (Rossini: ''Vilém Tell''), Maddalena (Verdi: ''Rigoletto''), Chůva Filipjevna ( Čajkovskij: ''Eugen Oněgin''), Krá­lovna cikánů (Balfe: ''Cikánka''), Magdalena (Rozkoš­ný: ''Mikuláš''), Panoš Zdeněk (Kovařovic: ''Ženichové''), Hraběnka ( Čajkovskij: ''Piková dáma''), Andulka (R. Nejedlý: ''Andulka'') aj. </ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>'''1886–97: '''Martinka (Smetana: ''Hu­bička''), Panna Róza (Smetana: ''Tajemství''), Ludmila (Smetana: ''Prodaná nevěsta''), Veruna (Dvořák: Š''elma sedlák''), Veruna (Blodek: ''V studni''), Carmen (Bizet: ''Carmen''), Zerlina (Mozart: ''Don Juan''), Hedvika (Rossini: ''Vilém Tell''), Maddalena (Verdi: ''Rigoletto''), Chůva Filipjevna (Čajkovskij: ''Eugen Oněgin''), Krá­lovna cikánů (Balfe: ''Cikánka''), Magdalena (Rozkošný: ''Mikuláš''), Panoš Zdeněk (Kovařovic: ''Ženichové''), Hraběnka (Čajkovskij: ''Piková dáma''), Andulka (R. Nejedlý: ''Andulka'') aj. </ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
<ee:bibliography_content>''Divadelní listy ''1883, s. 174; 1884, s. 146 [Pivodova škola]; ''Pilsner Reform '' 30. 1. 1886 [Carmen]; A. B. Dostal: '' Čtyřicet let di­vadla na Smíchově. Kapitolky z dějin rozvoje české­ho divadla'', [1911]; A. Špelda: Počátky Smetanova kultu v Plzni, ''Život Plzeňska'', 1950 a 1951; A. Špel­da: ''Plzeňská zpěvohra v starém divadle'', ''1868–1902'', 1950–1954, rkp. v DÚ; V. Jílek: Vojanův boj o vede­ní plzeňského divadla, ''Listy z dějin českého divadla. Sborník studií a dokumentů, ''II, 1954, s. 291–292, 294; E. Nováková: ''Opera v Prozatímním divadle v Brně v letech 1884–1894'', dipl. práce fil. fak. br­něnské univ. 1956; A. Grulichová: ''Příspěvek k ději­nám brněnské opery v letech 1894–1904'', dipl. práce fil. fak. brněnské univ. 1958; J. Knap: ''Umělcové na pouti. České divadelní společnosti v 19. století'', 1961; ''Sto let českého divadla v Plzni'', ''1865–1965'', Plzeň–Praha 1965; Buchner: Cedule.  •  Postavy II;  Česká divadla. </ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>''Divadelní listy ''1883, s. 174; 1884, s. 146 [Pivodova škola]; ''Pilsner Reform '' 30. 1. 1886 [Carmen]; A. B. Dostal: '' Čtyřicet let di­vadla na Smíchově. Kapitolky z dějin rozvoje české­ho divadla'', [1911]; A. Špelda: Počátky Smetanova kultu v Plzni, ''Život Plzeňska'', 1950 a 1951; A. Špel­da: ''Plzeňská zpěvohra v starém divadle'', ''1868–1902'', 1950–1954, rkp. v DÚ; V. Jílek: Vojanův boj o vede­ní plzeňského divadla, ''Listy z dějin českého divadla. Sborník studií a dokumentů, ''II, 1954, s. 291–292, 294; E. Nováková: ''Opera v Prozatímním divadle v Brně v letech 1884–1894'', dipl. práce fil. fak. br­něnské univ. 1956; A. Grulichová: ''Příspěvek k ději­nám brněnské opery v letech 1894–1904'', dipl. práce fil. fak. brněnské univ. 1958; J. Knap: ''Umělcové na pouti. České divadelní společnosti v 19. století'', 1961; ''Sto let českého divadla v Plzni'', ''1865–1965'', Plzeň–Praha 1965; Buchner: Cedule.  •  Postavy II;  Česká divadla. </ee:bibliography_content>
Řádka 42: Řádka 40:
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>
 
== Další jména ==
 
== Další jména ==
−
<ee:names_lastname>Maksantová</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Maruška</ee:names_firstname>
+
<ee:names_lastname>Maksantová</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Maruška</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Anuše</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Anuška</ee:names_firstname>
−
<ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Anuše</ee:names_firstname>
+
−
<ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Anuška</ee:names_firstname>
+
 
</ee:names></div>
 
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
Řádka 55: Řádka 51:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 325{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Bajgarová]]{{break}}</ee:author>
−
<cshow logged="0">
+
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
−
</cshow>
+
−
<cshow logged="1">
+
−
'''Zdroj:''' <ee:published>2006</ee:published><br/>
+
−
'''Autor:''' <ee:author>[[Jitka Bajgarová]]</ee:author>
+
−
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 71: Řádka 61:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 9. 2. 2017, 13:49

Anna Maxantová
* kolem 1864
† asi 1939
zpěvačka


Psána též Maruška Maksantová, Anuše, Anuš­ka. 1884 zakončila Pivodovu školu v Praze nastudováním role Azuceny (Verdi: Trouba­dour) pro školní představení, v červenci 1885 hostovala ve Švandově divadle na Smíchově (Nancy, Flotow: Marta) a od sezony 1885/86 ji ředitel P. Švanda st. angažoval jako vyspě­lou začátečnici s dobře školeným hlasem do svého souboru působícího v plzeňském diva­dle. Členkou Švandovy společnosti zůstala (s výjimkou krátkého angažmá v Opavě 1889) i po smrti P. Švandy st. (1891) za jeho syna; vystupovala na Švandových zimních i letních scénách, zejména v Brně (1886–91, 1896/97) a v Plzni (1892–96), v létě v Praze na Smí­chově. Ojediněle účinkovala i mimo domov­ské scény. V poslední sezoně v Brně 1896/97 působila ve společnosti J. Pištěka. Poté ukon­čila pěveckou dráhu, údajně z hlasových dů­vodů. Její jméno se ojediněle objevuje 20. 9. 1903 v ND v Praze při představení Sullivano­vy operety Mikádo, kde zpívala dvorní dámu. Její další osudy nejsou známy.

Již při výroční produkci Pivodovy školy 1884 ocenila kritika její nadání k dramatické­mu výrazu a silný, vytrvalý hlas. Měla mezzo­soprán, popř. alt s krásně znějícími hloubka­mi, v každodenním provozu Švandova souboru však musela přebírat i sopránové úlohy (Zerli­na, Mozart: Don Juan), což časem její hlas po­škodilo. V Plzni zpívala mj. Ludmilu (Smeta­na: Prodaná nevěsta), Markýzu de la Bluette (Delibes: Král to řekl) ad. Drobnější roli (Mer­cedes) měla i v Bizetově Carmen, uváděné v Plzni 1885. V jedné z repríz Carmen zde sice zastoupila hlavní představitelku M. Chlostíko­vou, přesvědčivého úspěchu však nedosáhla. Jejím nejvýznamnějším plzeňským úkolem byla Hraběnka z Čajkovského Pikové dámy (1896). Carmen zpívala znovu v Brně (1886/87) a část kritiky ji stavěla výše než první zpěvačku Švan­dova souboru M. Wollnerovou. Svou kariéru zakončila benefičním představením v Brně vroli Andulky ve stejnojmenné operetě R. Ne­jedlého (1897). Svým přirozeným hereckým projevem a půvabným zjevem získávala M. sympatie, ale typově nevyhraněný repertoár, vynucený také provozem cestující společnosti, bránil jejímu významnějšímu prosazení v ně­kterém oboru. 


Role (v Brně)

1886–97: Martinka (Smetana: Hu­bička), Panna Róza (Smetana: Tajemství), Ludmila (Smetana: Prodaná nevěsta), Veruna (Dvořák: Šelma sedlák), Veruna (Blodek: V studni), Carmen (Bizet: Carmen), Zerlina (Mozart: Don Juan), Hedvika (Rossini: Vilém Tell), Maddalena (Verdi: Rigoletto), Chůva Filipjevna (Čajkovskij: Eugen Oněgin), Krá­lovna cikánů (Balfe: Cikánka), Magdalena (Rozkošný: Mikuláš), Panoš Zdeněk (Kovařovic: Ženichové), Hraběnka (Čajkovskij: Piková dáma), Andulka (R. Nejedlý: Andulka) aj. 

Prameny a literatura

Divadelní listy 1883, s. 174; 1884, s. 146 [Pivodova škola]; Pilsner Reform  30. 1. 1886 [Carmen]; A. B. Dostal:  Čtyřicet let di­vadla na Smíchově. Kapitolky z dějin rozvoje české­ho divadla, [1911]; A. Špelda: Počátky Smetanova kultu v Plzni, Život Plzeňska, 1950 a 1951; A. Špel­da: Plzeňská zpěvohra v starém divadle, 1868–1902, 1950–1954, rkp. v DÚ; V. Jílek: Vojanův boj o vede­ní plzeňského divadla, Listy z dějin českého divadla. Sborník studií a dokumentů, II, 1954, s. 291–292, 294; E. Nováková: Opera v Prozatímním divadle v Brně v letech 1884–1894, dipl. práce fil. fak. br­něnské univ. 1956; A. Grulichová: Příspěvek k ději­nám brněnské opery v letech 1894–1904, dipl. práce fil. fak. brněnské univ. 1958; J. Knap: Umělcové na pouti. České divadelní společnosti v 19. století, 1961; Sto let českého divadla v Plzni, 1865–1965, Plzeň–Praha 1965; Buchner: Cedule.  •  Postavy II;  Česká divadla. 

Životní události

  • kolem 1864: narození
  • asi 1939: úmrtí

Další jména

Maksantová Maruška, Anuše, Anuška


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 325
Autor: Jitka Bajgarová



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Maxantová,_Anna&oldid=20889“