Laušmanová, Marie: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
−
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
−
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Marie</ee:firstname>  
−
| jméno = <ee:firstname>Marie</ee:firstname> <ee:lastname>Laušmanová</ee:lastname>
+
| příjmení=<ee:lastname>Laušmanová</ee:lastname>
−
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
−
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
 
8. 2. 1858
 
8. 2. 1858
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
Jilemnice
 
Jilemnice
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
25. 10. 1933
 
25. 10. 1933
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
Praha
 
Praha
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
−
| povolání = <ee:profession>zpěvačka,</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>zpěvačka,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
−
<br/>
+
 
−
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
−
<cshow logged="1">
+
−
<ee:content>
+
 
Psána též Lauschmannová. 1873 začala studo­vat u J. Lukese v pěvecké škole, kterou zřídil B. Smetana u PD. Po jejím zrušení (1874) po­kračovala u Lukese soukromě. Pěveckou dráhu začínala 1875 v německém divadle v Teplicích a v červnu 1876 získala angažmá v PD. S jeho souborem přešla do ND, kde se však u ní již 1886 projevila hlasová choroba. '''L. '''odjela na delší dovolenou do Milána a poté do Vídně k J. Ressovi na nové pěvecké školení. Choroba však byla dlouhodobá, třicetiletá pěvkyně do­stala v ND k 1. 9. 1887 výpověď a otevřela si v Praze pěveckou školu. 1890 se pokusila o ná­vrat na jeviště v německém divadle v Brně, angažmá však nezískala. 1909 ojediněle vy­stoupila v roli Rosalindy (Joh. Strauss: ''Neto­pýr'') a 1913 v epizodní úloze Anděla (Humper­dinck: ''Perníková chaloupka'') v Městském divadle na Král. Vinohradech. Zůstala členkou Klubu sólistů ND a žila v Praze na odpočinku.
 
Psána též Lauschmannová. 1873 začala studo­vat u J. Lukese v pěvecké škole, kterou zřídil B. Smetana u PD. Po jejím zrušení (1874) po­kračovala u Lukese soukromě. Pěveckou dráhu začínala 1875 v německém divadle v Teplicích a v červnu 1876 získala angažmá v PD. S jeho souborem přešla do ND, kde se však u ní již 1886 projevila hlasová choroba. '''L. '''odjela na delší dovolenou do Milána a poté do Vídně k J. Ressovi na nové pěvecké školení. Choroba však byla dlouhodobá, třicetiletá pěvkyně do­stala v ND k 1. 9. 1887 výpověď a otevřela si v Praze pěveckou školu. 1890 se pokusila o ná­vrat na jeviště v německém divadle v Brně, angažmá však nezískala. 1909 ojediněle vy­stoupila v roli Rosalindy (Joh. Strauss: ''Neto­pýr'') a 1913 v epizodní úloze Anděla (Humper­dinck: ''Perníková chaloupka'') v Městském divadle na Král. Vinohradech. Zůstala členkou Klubu sólistů ND a žila v Praze na odpočinku.
  
Řádka 29: Řádka 28:
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
−
== <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> ==
+
== <ee:bibliography_label>Role (v PD a ND)</ee:bibliography_label> ==
−
<ee:bibliography_content>(v PD a ND): '''1876: '''Barče (Smetana: ''Hubič­ka, ''prem.), Papagena (Mozart: ''Kouzelná flétna''); '''1877: '''Páže (Meyerbeer: ''Hugenoti''), Esmeralda (Smetana: ''Prodaná nevěsta''), Siebel (Gounod: ''Faust a Markéta'', též 1884); '''1878: '''Bětuška (Dvořák: ''Šelma sedlák, ''prem.), Lidunka (Smetana: ''Dvě vdovy''), Leo­nora (Flotow: ''Alessandro Stradella''), Zerlina (Mo­zart: ''Don Juan''), Cherubín (Mozart: ''Figarova svat­ba''), Vévoda (Lecocq: ''Malý vévoda''), Pulcinella (Suppé: ''Princ Methusalem''), Galathea (Suppé: ''Krás­ná Galathea''); '''1879:''' Marie (Lortzing: ''Car a tesař''), Fatinica (Suppé: ''Fatinica''), Mařenka (Smetana: ''Pro­daná nevěsta'', též 1883), Jitka (Smetana: ''Dalibor''), Oskar (Verdi: ''Maškarní ples''), Adalgisa (Bellini: ''Norma''), Amor (Gluck: ''Orfeus a Eurydika''), Gorisla­va (Glinka: ''Ruslan a Ludmila''), Baruška (Šebor: ''Zmařená svatba, ''prem.); '''1880:''' Angioletta (Abert: ''Astorga''), Kadet René (Suppé: ''Dona Juanita''), Mar­cellina (Beethoven: ''Fidelio''), Hraběnka Dubarry (Millöcker: ''Hraběnka Dubarry'');'''1881:''' Rosina (Ros­sini: ''Lazebník sevillský''), Philina (Thomas: ''Mignon''); '''1882: '''Isabella (Meyerbeer: ''Robert ďábel''), Družka Armidy (Gluck: ''Armida''), Elsa (Strauss: ''Karneval v Římě''), Blonda (Mozart: ''Únos ze serailu''); '''1883:''' Ti­tanie Fanfani (Suppé: ''Cesta do Afriky''), Princezna (Bendl: ''Indická princezna''); '''1884:''' Micaëla (Bizet: ''Carmen''), Graziella (Bendl: ''Karel Škréta'', prem.), Dona Elvíra (Mozart: ''Don Juan''), Lakmé (Delibes: ''Lakmé''); '''1885:''' Madeleine (Adam: ''Postilion z Lonju­meau''), Popelka (Rozkošný: ''Popelka'', prem.), Růžena (Šebor: ''Husitská nevěsta''), Helena (Boito: ''Mefisto­feles'').</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>'''1876: '''Barče (Smetana: ''Hubič­ka, ''prem.), Papagena (Mozart: ''Kouzelná flétna''); '''1877: '''Páže (Meyerbeer: ''Hugenoti''), Esmeralda (Smetana: ''Prodaná nevěsta''), Siebel (Gounod: ''Faust a Markéta'', též 1884); '''1878: '''Bětuška (Dvořák: ''Šelma sedlák, ''prem.), Lidunka (Smetana: ''Dvě vdovy''), Leo­nora (Flotow: ''Alessandro Stradella''), Zerlina (Mo­zart: ''Don Juan''), Cherubín (Mozart: ''Figarova svat­ba''), Vévoda (Lecocq: ''Malý vévoda''), Pulcinella (Suppé: ''Princ Methusalem''), Galathea (Suppé: ''Krás­ná Galathea''); '''1879:''' Marie (Lortzing: ''Car a tesař''), Fatinica (Suppé: ''Fatinica''), Mařenka (Smetana: ''Pro­daná nevěsta'', též 1883), Jitka (Smetana: ''Dalibor''), Oskar (Verdi: ''Maškarní ples''), Adalgisa (Bellini: ''Norma''), Amor (Gluck: ''Orfeus a Eurydika''), Gorisla­va (Glinka: ''Ruslan a Ludmila''), Baruška (Šebor: ''Zmařená svatba, ''prem.); '''1880:''' Angioletta (Abert: ''Astorga''), Kadet René (Suppé: ''Dona Juanita''), Mar­cellina (Beethoven: ''Fidelio''), Hraběnka Dubarry (Millöcker: ''Hraběnka Dubarry''); '''1881:''' Rosina (Ros­sini: ''Lazebník sevillský''), Philina (Thomas: ''Mignon''); '''1882: '''Isabella (Meyerbeer: ''Robert ďábel''), Družka Armidy (Gluck: ''Armida''), Elsa (Strauss: ''Karneval v Římě''), Blonda (Mozart: ''Únos ze serailu''); '''1883:''' Ti­tanie Fanfani (Suppé: ''Cesta do Afriky''), Princezna (Bendl: ''Indická princezna''); '''1884:''' Micaëla (Bizet: ''Carmen''), Graziella (Bendl: ''Karel Škréta'', prem.), Dona Elvíra (Mozart: ''Don Juan''), Lakmé (Delibes: ''Lakmé''); '''1885:''' Madeleine (Adam: ''Postilion z Lonju­meau''), Popelka (Rozkošný: ''Popelka'', prem.), Růžena (Šebor: ''Husitská nevěsta''), Helena (Boito: ''Mefisto­feles'').</ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
<ee:bibliography_content>J. Neruda: Slečna M. L. vypravuje, ''Národní listy ''30. 11. 1880, přetisk in: J. Neruda: ''České divadlo'', sv. 6, 1973, s. 68–70; ''Světozor ''18, 1883/84, s. 339–340; A. Čech: Z ''mých divadelních pamětí ''[1903]; B. Benoni: ''Moje vzpo­mínky a dojmy'', I, 1917, s. 138–139; ''Svátkův divadel­ní almanach republiky československé'', 1922, s. 113, 125; ''Národní listy ''27. 10. 1933 [úmrtí]; H. D[oležil]; ''Tempo ''13, 1933/34, s. 80; Z. Nejedlý: Opera ND I; Bartoš: PD opera; L. Novák: ''Stará garda Národního divadla. činohra–Opera–Balet'', 1944; P. Pražák: ''Smetanovy zpěvohry'', I–IV, 1948, rejstřík ve sv. IV; A. Špelda: ''Plzeňská zpěvohra ve starém divadle 1868–1902'', 1950–1954, rkp. v DÚ; Šulc: Opereta; PD 1862–83; Trávníčková: PD. • Otto, též Dodatky; Pazdírek; ČHS; NDp; Ulrich 1997 [chybné datum nar.].</ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>J. Neruda: Slečna M. L. vypravuje, ''Národní listy ''30. 11. 1880, přetisk in: J. Neruda: ''České divadlo'', sv. 6, 1973, s. 68–70; ''Světozor ''18, 1883/84, s. 339–340; A. Čech: Z ''mých divadelních pamětí ''[1903]; B. Benoni: ''Moje vzpo­mínky a dojmy'', I, 1917, s. 138–139; ''Svátkův divadel­ní almanach republiky československé'', 1922, s. 113, 125; ''Národní listy ''27. 10. 1933 [úmrtí]; H. D[oležil]; ''Tempo ''13, 1933/34, s. 80; Z. Nejedlý: Opera ND I; Bartoš: PD opera; L. Novák: ''Stará garda Národního divadla. činohra–Opera–Balet'', 1944; P. Pražák: ''Smetanovy zpěvohry'', I–IV, 1948, rejstřík ve sv. IV; A. Špelda: ''Plzeňská zpěvohra ve starém divadle 1868–1902'', 1950–1954, rkp. v DÚ; Šulc: Opereta; PD 1862–83; Trávníčková: PD. • Otto, též Dodatky; Pazdírek; ČHS; NDp; Ulrich 1997 [chybné datum nar.].</ee:bibliography_content>
Řádka 52: Řádka 51:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 297–298{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Pavel Petráněk]]{{break}}</ee:author>
−
<cshow logged="0">
+
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
−
</cshow>
+
−
<cshow logged="1">
+
−
'''Publikováno:''' <ee:published>2006</ee:published><br/>
+
−
'''Autor:''' <ee:author>[[Pavel Petráněk]]</ee:author>
+
−
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 65: Řádka 58:
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
−
<br/>
+
 
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 9. 2. 2017, 12:27

Marie Laušmanová
* 8. 2. 1858 Jilemnice
† 25. 10. 1933 Praha
zpěvačka


Psána též Lauschmannová. 1873 začala studo­vat u J. Lukese v pěvecké škole, kterou zřídil B. Smetana u PD. Po jejím zrušení (1874) po­kračovala u Lukese soukromě. Pěveckou dráhu začínala 1875 v německém divadle v Teplicích a v červnu 1876 získala angažmá v PD. S jeho souborem přešla do ND, kde se však u ní již 1886 projevila hlasová choroba. L. odjela na delší dovolenou do Milána a poté do Vídně k J. Ressovi na nové pěvecké školení. Choroba však byla dlouhodobá, třicetiletá pěvkyně do­stala v ND k 1. 9. 1887 výpověď a otevřela si v Praze pěveckou školu. 1890 se pokusila o ná­vrat na jeviště v německém divadle v Brně, angažmá však nezískala. 1909 ojediněle vy­stoupila v roli Rosalindy (Joh. Strauss: Neto­pýr) a 1913 v epizodní úloze Anděla (Humper­dinck: Perníková chaloupka) v Městském divadle na Král. Vinohradech. Zůstala členkou Klubu sólistů ND a žila v Praze na odpočinku.

V PD účinkovala již 1. 7. 1874 jako žákyně druhého ročníku operní školy ve školním před­stavení (výňatky z oper Braniboři v Čechách, V studni, Orfeus a Eurydika a Čarostřelec). Měla koloraturní schopnosti a vedle T. Boschet­tiové byla jednou z prvních operetních subret na české scéně. Vytvořila řadu velkých operetních postav, pro které měla i atraktivní jevištní zjev a herecký temperament, popisovaný jako „roz­pustilý“. Vynikla zvl. jako Vévoda (Lecocq: Malý vévoda), Kadet René (Suppé: Donna Jua­nita) a v titulní roli Suppého operety Krásná Galathea. Kritika ji spojovala především s ope­retou a vůči jejím výkonům v opeře se někdy projevily předsudky. Velmi dobře však obstála v koloraturní roli Barče (Smetana: Hubička), byla její první interpretkou, zpívala i Mařenku ve Smetanově Prodané nevěstě, kterou alterno­vala s M. Sittovou (v této roli hostovala 20. 1. 1884 i v Plzni). Právě zde však kritika nepřízni­vě posuzovala její spojení s operetou a požado­vala pro ni spíše roli Esmeraldy. V klasickém repertoáru na sebe upozornila zvláště jako Che­rubín (Mozart: Figarova svatba), pro kterého zvolila velmi výpravný kostým. S výjimkou ně­kolika málo rolí, jež nezvládla (např. Dona El­víra, Mozart: Don Juan), prokázala českému opernímu divadlu platné služby.


Role (v PD a ND)

1876: Barče (Smetana: Hubič­ka, prem.), Papagena (Mozart: Kouzelná flétna); 1877: Páže (Meyerbeer: Hugenoti), Esmeralda (Smetana: Prodaná nevěsta), Siebel (Gounod: Faust a Markéta, též 1884); 1878: Bětuška (Dvořák: Šelma sedlák, prem.), Lidunka (Smetana: Dvě vdovy), Leo­nora (Flotow: Alessandro Stradella), Zerlina (Mo­zart: Don Juan), Cherubín (Mozart: Figarova svat­ba), Vévoda (Lecocq: Malý vévoda), Pulcinella (Suppé: Princ Methusalem), Galathea (Suppé: Krás­ná Galathea); 1879: Marie (Lortzing: Car a tesař), Fatinica (Suppé: Fatinica), Mařenka (Smetana: Pro­daná nevěsta, též 1883), Jitka (Smetana: Dalibor), Oskar (Verdi: Maškarní ples), Adalgisa (Bellini: Norma), Amor (Gluck: Orfeus a Eurydika), Gorisla­va (Glinka: Ruslan a Ludmila), Baruška (Šebor: Zmařená svatba, prem.); 1880: Angioletta (Abert: Astorga), Kadet René (Suppé: Dona Juanita), Mar­cellina (Beethoven: Fidelio), Hraběnka Dubarry (Millöcker: Hraběnka Dubarry); 1881: Rosina (Ros­sini: Lazebník sevillský), Philina (Thomas: Mignon); 1882: Isabella (Meyerbeer: Robert ďábel), Družka Armidy (Gluck: Armida), Elsa (Strauss: Karneval v Římě), Blonda (Mozart: Únos ze serailu); 1883: Ti­tanie Fanfani (Suppé: Cesta do Afriky), Princezna (Bendl: Indická princezna); 1884: Micaëla (Bizet: Carmen), Graziella (Bendl: Karel Škréta, prem.), Dona Elvíra (Mozart: Don Juan), Lakmé (Delibes: Lakmé); 1885: Madeleine (Adam: Postilion z Lonju­meau), Popelka (Rozkošný: Popelka, prem.), Růžena (Šebor: Husitská nevěsta), Helena (Boito: Mefisto­feles).

Prameny a literatura

J. Neruda: Slečna M. L. vypravuje, Národní listy 30. 11. 1880, přetisk in: J. Neruda: České divadlo, sv. 6, 1973, s. 68–70; Světozor 18, 1883/84, s. 339–340; A. Čech: Z mých divadelních pamětí [1903]; B. Benoni: Moje vzpo­mínky a dojmy, I, 1917, s. 138–139; Svátkův divadel­ní almanach republiky československé, 1922, s. 113, 125; Národní listy 27. 10. 1933 [úmrtí]; H. D[oležil]; Tempo 13, 1933/34, s. 80; Z. Nejedlý: Opera ND I; Bartoš: PD opera; L. Novák: Stará garda Národního divadla. činohra–Opera–Balet, 1944; P. Pražák: Smetanovy zpěvohry, I–IV, 1948, rejstřík ve sv. IV; A. Špelda: Plzeňská zpěvohra ve starém divadle 1868–1902, 1950–1954, rkp. v DÚ; Šulc: Opereta; PD 1862–83; Trávníčková: PD. • Otto, též Dodatky; Pazdírek; ČHS; NDp; Ulrich 1997 [chybné datum nar.].

Životní události

  • 8. 2. 1858: narození, Jilemnice
  • 25. 10. 1933: úmrtí, Praha

Další jména

Lauschmannová


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 297–298
Autor: Pavel Petráněk



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Laušmanová,_Marie&oldid=20857“