Kádner, Karel: Porovnání verzí
(Automatická aktualizace šablony) |
m |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 18: | Řádka 18: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
− | | fotodesc=<ee:imagedesc/> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| povolání=<ee:profession>libretista,</ee:profession> | | povolání=<ee:profession>libretista,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
Řádka 25: | Řádka 25: | ||
Pocházel z venkovského prostředí. Navštěvoval reálku v Rakovníku a nedokončil studium chemie na Vysokém učení technickém v Praze. 1884–1919 byl redaktorem ''Národní politiky ''a přispíval do dalších novin. V hudebním životě, mj. ve Spolku českých žurnalistů, organizoval od 1899 tradiční květnové reprezentační koncerty (Svatojanské akademie). Příležitostně komponoval, psal drobné klavírní skladby a písně (šifra KK). Jako literát se uplatnil především překlady z francouzštiny, vydal několik původních básnických sbírek romantického ladění (některé texty zhudebnil J. Malát), didaktickou poezii pro mládež a drobnější prózy. K 300. představení Smetanovy ''Prodané nevěsty ''25. 9. 1895 napsal prolog ve formě dramatického výjevu, podobně k 350. představení opery hranému 30. 9. 1898; jeho proslov se živým obrazem byl proveden i k 80. narozeninám F. L. Riegra před slavnostním uvedením Dvořákova ''Jakobína ''(9. 12. 1898). Napsal též Vzpomínky o Rozkošném (''Dalibor ''30, 1908, s. 376–377). | Pocházel z venkovského prostředí. Navštěvoval reálku v Rakovníku a nedokončil studium chemie na Vysokém učení technickém v Praze. 1884–1919 byl redaktorem ''Národní politiky ''a přispíval do dalších novin. V hudebním životě, mj. ve Spolku českých žurnalistů, organizoval od 1899 tradiční květnové reprezentační koncerty (Svatojanské akademie). Příležitostně komponoval, psal drobné klavírní skladby a písně (šifra KK). Jako literát se uplatnil především překlady z francouzštiny, vydal několik původních básnických sbírek romantického ladění (některé texty zhudebnil J. Malát), didaktickou poezii pro mládež a drobnější prózy. K 300. představení Smetanovy ''Prodané nevěsty ''25. 9. 1895 napsal prolog ve formě dramatického výjevu, podobně k 350. představení opery hranému 30. 9. 1898; jeho proslov se živým obrazem byl proveden i k 80. narozeninám F. L. Riegra před slavnostním uvedením Dvořákova ''Jakobína ''(9. 12. 1898). Napsal též Vzpomínky o Rozkošném (''Dalibor ''30, 1908, s. 376–377). | ||
− | Jako předlohy pro svá libreta si '''K. '''vybíral práce českých autorů (V. K. Klicpera, S. Čech, J. Štolba, J. Vrchlický ad.). Přátelsky se stýkal zvl. se skladatelem J. R. Rozkošným, pro kterého vedle několika nedokončených projektů a drobností zpracoval tragický pohádkový námět o vílách ''Černé jezero ''a ''Satanelu'', příběh ze 14. stol. o lásce mezi cikánkou a členem řádu johanitů na ostrově Rhodos. Dvě libreta pro skladatele J. Maláta byla z vesnického prostředí: námětem jednoaktovky ''Stáňa ''je spor dvou sousedů o umístění nové sochy sv. Floriána, ve ''Veselých námluvách ''vystupuje koktavý Paroubek, obdoba Smetanova Vaška z ''Prodané | + | Jako předlohy pro svá libreta si '''K. '''vybíral práce českých autorů (V. K. Klicpera, S. Čech, J. Štolba, J. Vrchlický ad.). Přátelsky se stýkal zvl. se skladatelem J. R. Rozkošným, pro kterého vedle několika nedokončených projektů a drobností zpracoval tragický pohádkový námět o vílách ''Černé jezero ''a ''Satanelu'', příběh ze 14. stol. o lásce mezi cikánkou a členem řádu johanitů na ostrově Rhodos. Dvě libreta pro skladatele J. Maláta byla z vesnického prostředí: námětem jednoaktovky ''Stáňa ''je spor dvou sousedů o umístění nové sochy sv. Floriána, ve ''Veselých námluvách ''vystupuje koktavý Paroubek, obdoba Smetanova Vaška z ''Prodané nevěsty''. Tuto práci šéf ND K. Kovařovic nepřijal, 1908 ji však uvedlo Městské divadlo na Král. Vinohradech jako svou první premiéru původní české opery. Opereta ''Andulka, děvče z venkova ''s hudbou R. Nejedlého byla nejrozšířenějším '''K. '''dílem; hrávala ji ochotnická i profesionální divadla (Plzeň 1892, Brno 1897). Z celkem dvanácti jeho prací pro hudební divadlo bylo devět provedeno, avšak s vlažným ohlasem. |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
Řádka 38: | Řádka 38: | ||
* <ee:chronology_date_from>6. 2. 1923</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>6. 2. 1923</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
− | <div class="names"><ee:names | + | <div class="names"><ee:names/></div> |
− | + | ||
− | + | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
Řádka 50: | Řádka 48: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author>'''Autor:''' [[Pavel Petráněk]]{{break}}</ee:author> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 243–244{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Pavel Petráněk]]{{break}}</ee:author> |
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] |
Aktuální verze z 8. 2. 2017, 22:07
Pocházel z venkovského prostředí. Navštěvoval reálku v Rakovníku a nedokončil studium chemie na Vysokém učení technickém v Praze. 1884–1919 byl redaktorem Národní politiky a přispíval do dalších novin. V hudebním životě, mj. ve Spolku českých žurnalistů, organizoval od 1899 tradiční květnové reprezentační koncerty (Svatojanské akademie). Příležitostně komponoval, psal drobné klavírní skladby a písně (šifra KK). Jako literát se uplatnil především překlady z francouzštiny, vydal několik původních básnických sbírek romantického ladění (některé texty zhudebnil J. Malát), didaktickou poezii pro mládež a drobnější prózy. K 300. představení Smetanovy Prodané nevěsty 25. 9. 1895 napsal prolog ve formě dramatického výjevu, podobně k 350. představení opery hranému 30. 9. 1898; jeho proslov se živým obrazem byl proveden i k 80. narozeninám F. L. Riegra před slavnostním uvedením Dvořákova Jakobína (9. 12. 1898). Napsal též Vzpomínky o Rozkošném (Dalibor 30, 1908, s. 376–377).
Jako předlohy pro svá libreta si K. vybíral práce českých autorů (V. K. Klicpera, S. Čech, J. Štolba, J. Vrchlický ad.). Přátelsky se stýkal zvl. se skladatelem J. R. Rozkošným, pro kterého vedle několika nedokončených projektů a drobností zpracoval tragický pohádkový námět o vílách Černé jezero a Satanelu, příběh ze 14. stol. o lásce mezi cikánkou a členem řádu johanitů na ostrově Rhodos. Dvě libreta pro skladatele J. Maláta byla z vesnického prostředí: námětem jednoaktovky Stáňa je spor dvou sousedů o umístění nové sochy sv. Floriána, ve Veselých námluvách vystupuje koktavý Paroubek, obdoba Smetanova Vaška z Prodané nevěsty. Tuto práci šéf ND K. Kovařovic nepřijal, 1908 ji však uvedlo Městské divadlo na Král. Vinohradech jako svou první premiéru původní české opery. Opereta Andulka, děvče z venkova s hudbou R. Nejedlého byla nejrozšířenějším K. dílem; hrávala ji ochotnická i profesionální divadla (Plzeň 1892, Brno 1897). Z celkem dvanácti jeho prací pro hudební divadlo bylo devět provedeno, avšak s vlažným ohlasem.
Libreta
Hadrián, kom. opereta podle Klicpery, 3 jedn., původně pro Angera, nevyd., neprov.; Dagmar, opera podle Čechovy básně, 3 jedn., h: A. Jiránek, konc. provedeny ukázky 1909 v Rudolfinu v Praze; Stáňa, opera podle Štolbovy humoresky Čiperná hlava nade vše, 1 jedn., h: Malát, 30. 6. 1899 ND, libr. vyd. 1900 (pův. název Slavnost svatého Floriána změněn před provedením); Veselé námluvy, kom. opera podle Štolbovy povídky Staří blázni, 3 jedn., h: Malát 1899–1903, 12. 1. 1908 Městské divadlo na Král. Vinohradech, libr. vyd. 1907, úprava Mandaus a Chalabala, provedl soubor ND 27. 6. 1940 na scéně tehdejšího Prozatímního divadla v Karlíně; Černé jezero, romant.-komická zpěvohra podle Heydukovy básně Dědův odkaz, 3 jedn., h: Rozkošný 1902, 6. 1. 1906 ND, libr. vydáno s. a. pod názvem Šumavská víla; Evropa, opera podle Čechovy básně, 4 jedn., h: Rozkošný, nedok.; Satanela, velká hist. zpěvohra podle básně Vrchlického, 3 jedn., h: Rozkošný, 5. 10. 1898 ND, libr. s. a. [1898] (týž námět zhudebnil 1888 Reznicek); Lásky máj, pastýřské intermezzo, h: Rozkošný, libr. vyd. v klav. výtahu s. a.; Růže, melodram, h: Rozkošný, libr. vyd. v klav. výtahu s. a.; Casanova, opereta dle K. vlastního námětu, h: B. Vilím, 1920 Slovenské Nár. divadlo Bratislava; Vykoupení, libr. podle vlastní básně Za dnův utrpení (vyd. Praha 1884), nekomp.
Prameny a literatura
K. Knittl, Dalibor 20, 1898, s. 342 [Satanela]; 21, 1899, s. 230–231 [Stáňa]; 27, 1905, s. 362–363 [Černé jezero]; Z. Nejedlý, Osvěta 36, 1906, díl I, č. 2, s. 178; Zvon 6, 1906, č. 18, s. 285–286 [Černé jezero]; R. Piskáček: Malátovy Veselé námluvy, Dalibor 30, 1908, s. 109–111 [obsah opery]; Z. Nejedlý, Zvon 8, 1908, č. 15, s. 271; Z. Nejedlý, Den 2, 1908, č. 16, s. 8 [Veselé námluvy], přetisk v Sebraných spisech sv. 38, s. 173–176; M. Čtrnáctý: Posledních deset koncertů Spolku čes. žurnalistů, Dalibor 32, 1910, s. 97–98; V. Vycpálek: Jan Malát. život a dílo, 1944; Němeček: Kovařovic. • Obsahy oper: Hornové; České umění dramatické II; Branberger; Hostomská 1959. • ČHS; LČL.
Životní události
- 4. 11. 1859: narození, Hřívice u Loun
- 6. 2. 1923: úmrtí, Praha
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 243–244
Autor: Pavel Petráněk