Hnojil, Jan: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(zaožení hesla)
 
m
 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
−
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
−
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Jan</ee:firstname>  
−
| jméno = <ee:firstname>Jan </ee:firstname> <ee:lastname>Hnojil </ee:lastname>
+
| příjmení=<ee:lastname>Hnojil</ee:lastname>
−
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
−
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
 
5. 7. 1795
 
5. 7. 1795
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
−
Sloupno u Hradce Králové  
+
Sloupno u Hradce Králové
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
20. 9. 1852
 
20. 9. 1852
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
−
Brno  
+
Brno
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
−
| povolání = <ee:profession>kapelník, skladatel </ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>kapelník, skladatel</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
−
<br/>
+
 
−
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
−
<cshow logged="1">
+
−
<ee:content>
+
 
Psán také Hnogill, Hnogil, Hnoyl, Joan. Jeho otec měl malé hospodářství. '''H. '''byl fundatistou augustiniánského kláštera u sv. Tomáše na Starém Brně, kde získal hudební vzdělání. Stal se členem brněnské městské hudby a 1826–32, za ředitelů A. F. Zwonecka, W. Thiela a H. Schmidta, byl kapelníkem v městském divadle. Vedle dirigování psal symfonickou hudbu (i pro divadelní orchestr) a pro augustiniánský klášter napsal řadu církevních děl. Od 1835 pů­sobil jako kapelník a učitel hudby v Bukurešti.
 
Psán také Hnogill, Hnogil, Hnoyl, Joan. Jeho otec měl malé hospodářství. '''H. '''byl fundatistou augustiniánského kláštera u sv. Tomáše na Starém Brně, kde získal hudební vzdělání. Stal se členem brněnské městské hudby a 1826–32, za ředitelů A. F. Zwonecka, W. Thiela a H. Schmidta, byl kapelníkem v městském divadle. Vedle dirigování psal symfonickou hudbu (i pro divadelní orchestr) a pro augustiniánský klášter napsal řadu církevních děl. Od 1835 pů­sobil jako kapelník a učitel hudby v Bukurešti.
  
−
25. 12. 1837 řídil v Olomouci Weberovu přede­hru k českému představení hry P. A. Wolffa ''Preciosa''. Od 1838 pobýval opět dlouhodobě v Brně, vyučoval hudbě a vrátil se na místo ka­pelníka městského divadla. 1841 byl tohoto místa zbaven (vystřídal ho G. Schmidt z dvor­ního divadla v Darmstadtu). Nelze říci, zda změna měla národnostní pozadí nebo byla vy­volána profesionálními problémy (Rille píše: „Dosti neobratný“). 1842 si '''H. '''otevřel v Brně hudební školu a 1851 je znovu uveden v diva­delním almanachu za ředitele Balvanského ja­ko druhý kapelník, vedle prvního kapelníka Nesvadby.
+
25. 12. 1837 řídil v Olomouci Weberovu přede­hru k českému představení hry P. A. Wolffa ''Preciosa''. Od 1838 pobýval opět dlouhodobě v Brně, vyučoval hudbě a vrátil se na místo ka­pelníka městského divadla. 1841 byl tohoto místa zbaven (vystřídal ho G. Schmidt z dvor­ního divadla v Darmstadtu). Nelze říci, zda změna měla národnostní pozadí nebo byla vy­volána profesionálními problémy (Rille píše: „Dosti neobratný“). 1842 si '''H. '''otevřel v Brně hudební školu a 1851 je znovu uveden v diva­delním almanachu za ředitele Balvanského ja­ko druhý kapelník, vedle prvního kapelníka Nesvadby. Od konce dvacátých let měl v Brně k dispo­zici orchestr o 28 členech a sbor o 15 mužských a ženských hlasech. V případě nutnosti vypo­máhala v divadle vojenská kapela. Hudební re­pertoár zahrnoval značný počet náročných oper (Rossini, Mozart, Meyerbeer, Auber ad.), též ovšem hry se zpěvy a parodie, z nichž jednu '''H. '''volil jako svou benefici (5. 12. 1831 parodii na Schillerovu ''Kabale und Liebe ''od J. K. Schickha ''Die verhängnissvolle Limonade oder Ka­belle und Liebe ''s hudbou Ad. Müllera). Nej­obtížnějším '''H. '''dirigentským úkolem byla Meyerbeerova opera ''Die Ghibellinen in Pisa ''([''Die Hugenotten''] 14. 12. 1839). Podílel se na českých představeních a podle almanachu na rok 1838 za ně samostatně odpovídal; 6. 12. 1840 si pro další benefici vybral zpěvohru ''Drá­teník ''od F. Škroupa''. ''Za ředitele H. Schmidta (1832) měl oficiální titul divadelního skladate­le a psal pro každodenní provoz scénickou hudbu (často se sbory) k repertoáru pohádkových her, parodií, romantických příběhů se zpěvy a tanci a ke hrám s patriotickými náměty. Na je­jí charakter nelze z dochovaných dokumentů usuzovat. Do brněnského divadelního provozu přinesl spíše zkušenost praktika než individuál­ní umělecké podněty.
−
<div style="clear: both;"/><div style="clear: both;"/><div style="clear: both;"/><div style="clear: both;"/>
+
−
Od konce dvacátých let měl v Brně k dispo­zici orchestr o 28 členech a sbor o 15 mužských a ženských hlasech. V případě nutnosti vypo­máhala v divadle vojenská kapela. Hudební re­pertoár zahrnoval značný počet náročných oper (Rossini, Mozart, Meyerbeer, Auber ad.), též ovšem hry se zpěvy a parodie, z nichž jednu '''H. '''volil jako svou benefici (5. 12. 1831 parodii na Schillerovu ''Kabale und Liebe ''od J. K. Schickha ''Die verhängnissvolle Limonade oder Ka­belle und Liebe ''s hudbou Ad. Müllera). Nej­obtížnějším '''H. '''dirigentským úkolem byla Meyerbeerova opera ''Die Ghibellinen in Pisa ''([''Die Hugenotten''] 14. 12. 1839). Podílel se na českých představeních a podle almanachu na rok 1838 za ně samostatně odpovídal; 6. 12. 1840 si pro další benefici vybral zpěvohru ''Drá­teník ''od F. Škroupa''. ''Za ředitele H. Schmidta (1832) měl oficiální titul divadelního skladate­le a psal pro každodenní provoz scénickou hud­bu (často se sbory) k repertoáru pohádkových her, parodií, romantických příběhů se zpěvy a tanci a ke hrám s patriotickými náměty. Na je­jí charakter nelze z dochovaných dokumentů usuzovat. Do brněnského divadelního provozu přinesl spíše zkušenost praktika než individuál­ní umělecké podněty.
+
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
−
== <ee:bibliography_label>Práce pro divadlo </ee:bibliography_label> ==
+
== <ee:bibliography_label>Práce pro divadlo (hudba ke hrám)</ee:bibliography_label> ==
−
<ee:bibliography_content>(hudba ke hrám): '''1826: '''Castelli: ''Der Totenwecker in der Fürstengruft'', čaro­vání se zpěvy a tableaux, 4 jedn.; Carmoni: ''Die zwei wunderbaren Nächte oder Die Erscheinungen im Schlosse Gianevra'', drama, 3 jedn.; '''1829: '''Halirsch (podle povídky van der Velda): ''Die Tartarenschlacht oder Die Bestürmung von Breslau'', hra se sbory, 4 jedn.; Ruber: ''Der falsche Lebesnier oder Wenzel Przeprziprzaprzeks Hochzeitstag'', fraška se zpěvy, 2 jedn.; Prix: ''Vier Uhr oder Das unterbrochene Hochzeitsfest'', 3 jedn.; Titz: ''König Wittekind, Herr aller Sachsen oder Die Blutbrüder'', dram. obraz z něm. dávnověku, 5 jedn.; '''1830: '''Birch-Pfeiffer: ''Die Walpurgisnacht, ''kouzelná hra, 4 jedn.; Dreger (po­dle Römera): ''Wenzel, noch ein Wenzel und wieder ein Wenzel, oder Welcher ist der Rechte?'', fraška se sbo­ry, 3 jedn.; '''1831: '''Thiel: ''Kaspar, der arme Findling'', melodram, 3 jedn., s předehrou ''Des Totengräbers Rache''; Anon.: ''Prinzessin von Babylon'', heroicko­-kom. pohádka se zpěvem a obrazy, 3 jedn., ch: Frey; Told: ''Der Alpenkönig'', velký pant. balet s dialogy, zpěvy, stroji, tanci a s dekorací potopy, ch: F. Occio­ni; Gleich: ''Das Kolatschenfest in Kumrowitz oder Der Sommerball im Volksgarten'', lokál. fraška se zpě­vem a tanci, 3 jedn., hráno česky, čes. název neuve­den; Thiel: ''Die Brünner Bettler-Liessel oder Der Sturm auf Eichhorn'', romant. komická hra se sbory a tanci podle vlastenecké ságy, 3 jedn., s předehrou ''Die Teufelsbrücke'', ch: J. Fenzl; Hell: ''Die beiden Ga­leerensclaven oder Die Mühle von St. Alderon'', me­lodram, 3 jedn.; '''1832: '''Kollmann: ''Die Drachenhöhle bei Röthelstein oder Der Hammer um Mitternacht'', lidová hra, 4 jedn.; Kollmann: ''Karl von Österreich, Herzog in Steyer oder Der Hochofen in Vordernberg'', vlast. hra, 4 jedn.; Houwald: ''Die Hochzeit auf Olivo oder Die Seeräuberbraut'', velká romant. hra, 5 jedn., ch: Seligmann; Oswald: ''Die Müllerin und ihr Kind oder Die lebendig tote Hausfrau'', lokál. fraška se zpěvem, 3 jedn., parodie hry ''Der Müller und sein Kind'', h: H. ad.; '''1839: '''Kollmann: ''Dračí jeskyně u Röthelsteina aneb železné hutě o půlnoci'', romant. hra., 4 jedn., přel. F. Vaníček; F. Hall: ''Wlasta'', hist. drama s hudbou a sbory.</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>'''1826: '''Castelli: ''Der Totenwecker in der Fürstengruft'', čaro­vání se zpěvy a tableaux, 4 jedn.; Carmoni: ''Die zwei wunderbaren Nächte oder Die Erscheinungen im Schlosse Gianevra'', drama, 3 jedn.; '''1829: '''Halirsch (podle povídky van der Velda): ''Die Tartarenschlacht oder Die Bestürmung von Breslau'', hra se sbory, 4 jedn.; Ruber: ''Der falsche Lebesnier oder Wenzel Przeprziprzaprzeks Hochzeitstag'', fraška se zpěvy, 2 jedn.; Prix: ''Vier Uhr oder Das unterbrochene Hochzeitsfest'', 3 jedn.; Titz: ''König Wittekind, Herr aller Sachsen oder Die Blutbrüder'', dram. obraz z něm. dávnověku, 5 jedn.; '''1830: '''Birch-Pfeiffer: ''Die Walpurgisnacht, ''kouzelná hra, 4 jedn.; Dreger (po­dle Römera): ''Wenzel, noch ein Wenzel und wieder ein Wenzel, oder Welcher ist der Rechte?'', fraška se sbo­ry, 3 jedn.; '''1831: '''Thiel: ''Kaspar, der arme Findling'', melodram, 3 jedn., s předehrou ''Des Totengräbers Rache''; Anon.: ''Prinzessin von Babylon'', heroicko­-kom. pohádka se zpěvem a obrazy, 3 jedn., ch: Frey; Told: ''Der Alpenkönig'', velký pant. balet s dialogy, zpěvy, stroji, tanci a s dekorací potopy, ch: F. Occio­ni; Gleich: ''Das Kolatschenfest in Kumrowitz oder Der Sommerball im Volksgarten'', lokál. fraška se zpě­vem a tanci, 3 jedn., hráno česky, čes. název neuve­den; Thiel: ''Die Brünner Bettler-Liessel oder Der Sturm auf Eichhorn'', romant. komická hra se sbory a tanci podle vlastenecké ságy, 3 jedn., s předehrou ''Die Teufelsbrücke'', ch: J. Fenzl; Hell: ''Die beiden Ga­leerensclaven oder Die Mühle von St. Alderon'', me­lodram, 3 jedn.; '''1832: '''Kollmann: ''Die Drachenhöhle bei Röthelstein oder Der Hammer um Mitternacht'', lidová hra, 4 jedn.; Kollmann: ''Karl von Österreich, Herzog in Steyer oder Der Hochofen in Vordernberg'', vlast. hra, 4 jedn.; Houwald: ''Die Hochzeit auf Olivo oder Die Seeräuberbraut'', velká romant. hra, 5 jedn., ch: Seligmann; Oswald: ''Die Müllerin und ihr Kind oder Die lebendig tote Hausfrau'', lokál. fraška se zpěvem, 3 jedn., parodie hry ''Der Müller und sein Kind'', h: H. ad.; '''1839: '''Kollmann: ''Dračí jeskyně u Röthelsteina aneb železné hutě o půlnoci'', romant. hra., 4 jedn., přel. F. Vaníček; F. Hall: ''Wlasta'', hist. drama s hudbou a sbory.</ee:bibliography_content>
−
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura </ee:bibliography_label> ==
+
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
<ee:bibliography_content>''Brünner Theater­-Almanach auf das Jahr ''1826, s. 5; 1827, s. 4; 1829, s. 2; 1831, s. 2; 1832, s. 3; 1833, s. 4; 1839, s. 5; ''Kvě­ty ''7, 1840, s. 343 [Divadlo v Brně]; ''Almanach für Freunde der Schauspielkunst ''[Berlin] ''auf das Jahr ''1851, s. 65; d’Elvert: Musik, s. 112 [chybný rok nar.]; A. Rille: ''Die Geschichte des Brünner Stadt­theaters 1734–1884'', Brünn 1885, s. 113; M. Hýsek: ''Dějiny českého divadla v Brně'', Brno 1907, s. 15–17; E. Axman: ''Morava v čes''. ''hudbě 19. stol.'', 1920; K. Tauš: ''K padesátiletému jubileu čes''. ''divadla v Brně 1884–1934'', Brno 1954, s. 36; Vondráček II; S. Langer: ''Stručná historie divadla v Olomouci'', s. III/4, rkp. v DÚ [1961]; DČD II; J. Trojan: Kapel­ník českých představení v předbřeznovém Brně, ''Pro­gram Státního divadla v Brně ''62, 1990, č. 2; J. Tro­jan: Opera v Brně v 1. polovině 19. stol., ''Opus musicum ''27, 1995, s. 128–139, 183–187; Wurmová 1996; J. Trojan: Lokální hry ve staré brněnské Redu­tě na náměty z historie a lidových pověstí, ''Vlastivěd­ný věstník moravský ''53, 2001, s. 333–352; Dějiny hudby na Moravě. • Pazdírek; ČHS.</ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>''Brünner Theater­-Almanach auf das Jahr ''1826, s. 5; 1827, s. 4; 1829, s. 2; 1831, s. 2; 1832, s. 3; 1833, s. 4; 1839, s. 5; ''Kvě­ty ''7, 1840, s. 343 [Divadlo v Brně]; ''Almanach für Freunde der Schauspielkunst ''[Berlin] ''auf das Jahr ''1851, s. 65; d’Elvert: Musik, s. 112 [chybný rok nar.]; A. Rille: ''Die Geschichte des Brünner Stadt­theaters 1734–1884'', Brünn 1885, s. 113; M. Hýsek: ''Dějiny českého divadla v Brně'', Brno 1907, s. 15–17; E. Axman: ''Morava v čes''. ''hudbě 19. stol.'', 1920; K. Tauš: ''K padesátiletému jubileu čes''. ''divadla v Brně 1884–1934'', Brno 1954, s. 36; Vondráček II; S. Langer: ''Stručná historie divadla v Olomouci'', s. III/4, rkp. v DÚ [1961]; DČD II; J. Trojan: Kapel­ník českých představení v předbřeznovém Brně, ''Pro­gram Státního divadla v Brně ''62, 1990, č. 2; J. Tro­jan: Opera v Brně v 1. polovině 19. stol., ''Opus musicum ''27, 1995, s. 128–139, 183–187; Wurmová 1996; J. Trojan: Lokální hry ve staré brněnské Redu­tě na náměty z historie a lidových pověstí, ''Vlastivěd­ný věstník moravský ''53, 2001, s. 333–352; Dějiny hudby na Moravě. • Pazdírek; ČHS.</ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
−
* <ee:chronology_date_from>5. 7. 1795</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Sloupno u Hradce Králové </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>5. 7. 1795</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Sloupno u Hradce Králové</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
−
* <ee:chronology_date_from>20. 9. 1852</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Brno </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>20. 9. 1852</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Brno</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>
 
== Další jména ==
 
== Další jména ==
−
<ee:names_lastname>Hnogill, Hnogil, Hnoyl </ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Joan </ee:names_firstname>
+
<ee:names_lastname>Hnogill</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Hnogil</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Hnoyl</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Joan</ee:names_firstname>
 
</ee:names></div>
 
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
Řádka 54: Řádka 51:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 197–199{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Vlasta Reittererová]]{{break}}</ee:author>
−
<cshow logged="0">
+
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
−
</cshow>
+
−
<cshow logged="1">
+
−
'''Publikováno:''' <ee:published>2006</ee:published><br/>
+
−
'''Autor:''' <ee:author>[[Vlasta Reittererová]]</ee:author>
+
−
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 67: Řádka 58:
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
−
<br/>
+
 
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 8. 2. 2017, 21:11

Jan Hnojil
* 5. 7. 1795 Sloupno u Hradce Králové
† 20. 9. 1852 Brno
kapelník, skladatel


Psán také Hnogill, Hnogil, Hnoyl, Joan. Jeho otec měl malé hospodářství. H. byl fundatistou augustiniánského kláštera u sv. Tomáše na Starém Brně, kde získal hudební vzdělání. Stal se členem brněnské městské hudby a 1826–32, za ředitelů A. F. Zwonecka, W. Thiela a H. Schmidta, byl kapelníkem v městském divadle. Vedle dirigování psal symfonickou hudbu (i pro divadelní orchestr) a pro augustiniánský klášter napsal řadu církevních děl. Od 1835 pů­sobil jako kapelník a učitel hudby v Bukurešti.

25. 12. 1837 řídil v Olomouci Weberovu přede­hru k českému představení hry P. A. Wolffa Preciosa. Od 1838 pobýval opět dlouhodobě v Brně, vyučoval hudbě a vrátil se na místo ka­pelníka městského divadla. 1841 byl tohoto místa zbaven (vystřídal ho G. Schmidt z dvor­ního divadla v Darmstadtu). Nelze říci, zda změna měla národnostní pozadí nebo byla vy­volána profesionálními problémy (Rille píše: „Dosti neobratný“). 1842 si H. otevřel v Brně hudební školu a 1851 je znovu uveden v diva­delním almanachu za ředitele Balvanského ja­ko druhý kapelník, vedle prvního kapelníka Nesvadby. Od konce dvacátých let měl v Brně k dispo­zici orchestr o 28 členech a sbor o 15 mužských a ženských hlasech. V případě nutnosti vypo­máhala v divadle vojenská kapela. Hudební re­pertoár zahrnoval značný počet náročných oper (Rossini, Mozart, Meyerbeer, Auber ad.), též ovšem hry se zpěvy a parodie, z nichž jednu H. volil jako svou benefici (5. 12. 1831 parodii na Schillerovu Kabale und Liebe od J. K. Schickha Die verhängnissvolle Limonade oder Ka­belle und Liebe s hudbou Ad. Müllera). Nej­obtížnějším H. dirigentským úkolem byla Meyerbeerova opera Die Ghibellinen in Pisa ([Die Hugenotten] 14. 12. 1839). Podílel se na českých představeních a podle almanachu na rok 1838 za ně samostatně odpovídal; 6. 12. 1840 si pro další benefici vybral zpěvohru Drá­teník od F. Škroupa. Za ředitele H. Schmidta (1832) měl oficiální titul divadelního skladate­le a psal pro každodenní provoz scénickou hudbu (často se sbory) k repertoáru pohádkových her, parodií, romantických příběhů se zpěvy a tanci a ke hrám s patriotickými náměty. Na je­jí charakter nelze z dochovaných dokumentů usuzovat. Do brněnského divadelního provozu přinesl spíše zkušenost praktika než individuál­ní umělecké podněty.


Práce pro divadlo (hudba ke hrám)

1826: Castelli: Der Totenwecker in der Fürstengruft, čaro­vání se zpěvy a tableaux, 4 jedn.; Carmoni: Die zwei wunderbaren Nächte oder Die Erscheinungen im Schlosse Gianevra, drama, 3 jedn.; 1829: Halirsch (podle povídky van der Velda): Die Tartarenschlacht oder Die Bestürmung von Breslau, hra se sbory, 4 jedn.; Ruber: Der falsche Lebesnier oder Wenzel Przeprziprzaprzeks Hochzeitstag, fraška se zpěvy, 2 jedn.; Prix: Vier Uhr oder Das unterbrochene Hochzeitsfest, 3 jedn.; Titz: König Wittekind, Herr aller Sachsen oder Die Blutbrüder, dram. obraz z něm. dávnověku, 5 jedn.; 1830: Birch-Pfeiffer: Die Walpurgisnacht, kouzelná hra, 4 jedn.; Dreger (po­dle Römera): Wenzel, noch ein Wenzel und wieder ein Wenzel, oder Welcher ist der Rechte?, fraška se sbo­ry, 3 jedn.; 1831: Thiel: Kaspar, der arme Findling, melodram, 3 jedn., s předehrou Des Totengräbers Rache; Anon.: Prinzessin von Babylon, heroicko­-kom. pohádka se zpěvem a obrazy, 3 jedn., ch: Frey; Told: Der Alpenkönig, velký pant. balet s dialogy, zpěvy, stroji, tanci a s dekorací potopy, ch: F. Occio­ni; Gleich: Das Kolatschenfest in Kumrowitz oder Der Sommerball im Volksgarten, lokál. fraška se zpě­vem a tanci, 3 jedn., hráno česky, čes. název neuve­den; Thiel: Die Brünner Bettler-Liessel oder Der Sturm auf Eichhorn, romant. komická hra se sbory a tanci podle vlastenecké ságy, 3 jedn., s předehrou Die Teufelsbrücke, ch: J. Fenzl; Hell: Die beiden Ga­leerensclaven oder Die Mühle von St. Alderon, me­lodram, 3 jedn.; 1832: Kollmann: Die Drachenhöhle bei Röthelstein oder Der Hammer um Mitternacht, lidová hra, 4 jedn.; Kollmann: Karl von Österreich, Herzog in Steyer oder Der Hochofen in Vordernberg, vlast. hra, 4 jedn.; Houwald: Die Hochzeit auf Olivo oder Die Seeräuberbraut, velká romant. hra, 5 jedn., ch: Seligmann; Oswald: Die Müllerin und ihr Kind oder Die lebendig tote Hausfrau, lokál. fraška se zpěvem, 3 jedn., parodie hry Der Müller und sein Kind, h: H. ad.; 1839: Kollmann: Dračí jeskyně u Röthelsteina aneb železné hutě o půlnoci, romant. hra., 4 jedn., přel. F. Vaníček; F. Hall: Wlasta, hist. drama s hudbou a sbory.

Prameny a literatura

Brünner Theater­-Almanach auf das Jahr 1826, s. 5; 1827, s. 4; 1829, s. 2; 1831, s. 2; 1832, s. 3; 1833, s. 4; 1839, s. 5; Kvě­ty 7, 1840, s. 343 [Divadlo v Brně]; Almanach für Freunde der Schauspielkunst [Berlin] auf das Jahr 1851, s. 65; d’Elvert: Musik, s. 112 [chybný rok nar.]; A. Rille: Die Geschichte des Brünner Stadt­theaters 1734–1884, Brünn 1885, s. 113; M. Hýsek: Dějiny českého divadla v Brně, Brno 1907, s. 15–17; E. Axman: Morava v čes. hudbě 19. stol., 1920; K. Tauš: K padesátiletému jubileu čes. divadla v Brně 1884–1934, Brno 1954, s. 36; Vondráček II; S. Langer: Stručná historie divadla v Olomouci, s. III/4, rkp. v DÚ [1961]; DČD II; J. Trojan: Kapel­ník českých představení v předbřeznovém Brně, Pro­gram Státního divadla v Brně 62, 1990, č. 2; J. Tro­jan: Opera v Brně v 1. polovině 19. stol., Opus musicum 27, 1995, s. 128–139, 183–187; Wurmová 1996; J. Trojan: Lokální hry ve staré brněnské Redu­tě na náměty z historie a lidových pověstí, Vlastivěd­ný věstník moravský 53, 2001, s. 333–352; Dějiny hudby na Moravě. • Pazdírek; ČHS.

Životní události

  • 5. 7. 1795: narození, Sloupno u Hradce Králové
  • 20. 9. 1852: úmrtí, Brno

Další jména

Hnogill , Hnogil , Hnoyl , Joan


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 197–199
Autor: Vlasta Reittererová



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Hnojil,_Jan&oldid=20746“