Grondona, Emma: Porovnání verzí
nahoru...
m |
|||
| (Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Emma</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Emma</ee:firstname> <ee:lastname>Grondona</ee:lastname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Grondona</ee:lastname> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | + | ? | |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
| − | + | ? | |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>tanečnice, baletní mistryně,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| + | | povolání=<ee:profession>tanečnice, baletní mistryně,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | + | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
| − | + | ||
| − | <ee:content> | + | |
<div> | <div> | ||
Do Prahy přišla ze Záhřebu a jako tanečnice se poprvé uplatnila v české skupině někdejšího pražského a brněnského německého režiséra Adolfa Baumanna, která uváděla od 1. 7. 1893 asi měsíc v Berlíně v divadle Unter den Linden sérii německých představení Smetanovy ''Prodané nevěsty ''(ch. a tanečník A. Berger). 1. 9. 1898 hostovala '''G. '''pro angažmá v pražském německém divadle (Bayer: ''Die Puppenfee''), kde do 1904 působila jako sólistka a baletní mistryně. Její další kariéra není známa. | Do Prahy přišla ze Záhřebu a jako tanečnice se poprvé uplatnila v české skupině někdejšího pražského a brněnského německého režiséra Adolfa Baumanna, která uváděla od 1. 7. 1893 asi měsíc v Berlíně v divadle Unter den Linden sérii německých představení Smetanovy ''Prodané nevěsty ''(ch. a tanečník A. Berger). 1. 9. 1898 hostovala '''G. '''pro angažmá v pražském německém divadle (Bayer: ''Die Puppenfee''), kde do 1904 působila jako sólistka a baletní mistryně. Její další kariéra není známa. | ||
| − | Vystupovala především v tanečních vložkách v operách; samostatných baletů mělo divadlo v repertoáru málo. Ztělesňovala němé operní role (1899 Fenella, Auber: ''Die Stumme von Portici'', 1900 Helena, Meyerbeer: ''Robert der Teufel'') a tančila sólové výstupy, pas de deux nebo pas de trois: ve Weingartnerově opeře ''Genesius ''provedla pantomimu na biblické téma (1899), spolupůsobila v pohybovém seskupení v Gluckově opeře ''Paris und Helena ''(1901), účinkovala v tanci kněžek a ve Velkém bakchanále v choreografii A. Bergera v Saint-Saënsově opeře ''Samson und Dalila ''(1903) a ztělesnila sultánovu bajadéru v příběhu z křižácké války (P. de la Nux: ''Zaire'', 1903). Zvláštní interpretační problém řešila jako tanečnice v celovečerní poemě ''Gemma'', která kombinovala mluvené slovo, hudbu a tanec v příběhu o milostném vztahu nemanželské dcery hraběte s jeho legitimním synem. Projevila choreografickou vynalézavost v zobrazování různých prostředí v módních jednoaktových pantomimách z civilního života (např. domácnost po odjezdu a nečekaném návratu tchýně, ''Reisesaison'', 1903). V „mimovaném dramatu“ ''Die | + | Vystupovala především v tanečních vložkách v operách; samostatných baletů mělo divadlo v repertoáru málo. Ztělesňovala němé operní role (1899 Fenella, Auber: ''Die Stumme von Portici'', 1900 Helena, Meyerbeer: ''Robert der Teufel'') a tančila sólové výstupy, pas de deux nebo pas de trois: ve Weingartnerově opeře ''Genesius ''provedla pantomimu na biblické téma (1899), spolupůsobila v pohybovém seskupení v Gluckově opeře ''Paris und Helena ''(1901), účinkovala v tanci kněžek a ve Velkém bakchanále v choreografii A. Bergera v Saint-Saënsově opeře ''Samson und Dalila ''(1903) a ztělesnila sultánovu bajadéru v příběhu z křižácké války (P. de la Nux: ''Zaire'', 1903). Zvláštní interpretační problém řešila jako tanečnice v celovečerní poemě ''Gemma'', která kombinovala mluvené slovo, hudbu a tanec v příběhu o milostném vztahu nemanželské dcery hraběte s jeho legitimním synem. Projevila choreografickou vynalézavost v zobrazování různých prostředí v módních jednoaktových pantomimách z civilního života (např. domácnost po odjezdu a nečekaném návratu tchýně, ''Reisesaison'', 1903). V „mimovaném dramatu“ ''Die Hand ''vedla pohyb mluvících činoherců v kriminální historce, v níž se v bytě tanečnice setká lupič a její milenec. |
</div> | </div> | ||
Ač pražská kritika pojímala balet spíše jako nutnou daň divadelní zábavě a nevěnovala mu mnoho místa, upoutala '''G. '''pozornost svým něžným zjevem, dokonalou pohybovou technikou a výrazovou vyspělostí. | Ač pražská kritika pojímala balet spíše jako nutnou daň divadelní zábavě a nevěnovala mu mnoho místa, upoutala '''G. '''pozornost svým něžným zjevem, dokonalou pohybovou technikou a výrazovou vyspělostí. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| − | == <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> == | + | == <ee:bibliography_label>Role (v baletech)</ee:bibliography_label> == |
| − | <ee:bibliography_content> | + | <ee:bibliography_content>'''1899: '''''Ein Tag in Prag ''(bal. fantazie, 1 jedn., h: Lincke, ch: Poggiolesi); ''Vor der Vorstellung ''(bal. scéna, 1 jedn., h: Bayer, ch: Poggiolesi); ''Vergissmeinnicht ''(tan. pohádka, 1 jedn., h: Goldberger, r: J. Hassreiter, ch: Poggiolesi, G. tančila Fialku Maju); '''1901: '''''Die Rekruten ''(balet, h: Schuh, libr. a ch: Poggiolesi); ''Die Tänzerin auf Reisen ''(bal. pantomima, 1 jedn., h: sestavil Hoguet, ch: Poggiolesi, role tanečnice Marie Gardelle); '''1902: '''''Carneval in Venedig ''(balet, 1 jedn., h: Berté, ch: Boggio); '''1903: '''''Gemma ''(tan. poema, h: Zichy, ch: Smeraldi, G. tančila roli Olympie); '''1904: '''''Phantasien in Bremer Ratskeller ''(tan. divertissement, h: A. Steinmann, ch: Strigel).</ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Choreografie</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Choreografie</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>'''1900: '''''Die schöne Gärtnerin ''(tan. divertissement, h: Manas, prem.); '''1901: '''Görner: ''Dornröschen ''(vánoční pohádka); '''1902: '''''Die Hand ''(mimodrama, 1 jedn., text: Berényi); Joël: ''Sonntagskind ''(vánoční pohádka); '''1903: ''''' | + | <ee:bibliography_content>'''1900: '''''Die schöne Gärtnerin ''(tan. divertissement, h: Manas, prem.); '''1901: '''Görner: ''Dornröschen ''(vánoční pohádka); '''1902: '''''Die Hand ''(mimodrama, 1 jedn., text: Berényi); Joël: ''Sonntagskind ''(vánoční pohádka); '''1903: '''''Vergissmeinnicht ''(tan. pantomima, h: Goldberger); ''Reisesaison ''(tan. pantomima, 1 jedn., h: Guttmansthal); '''1904: '''Gundlach: ''Rosenfest ''(vánoční pohádka).</ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | ||
<ee:bibliography_content>Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1899, s. 17; L. Hájek: ''Paměti Augustina Bergra'', 1942, foto za s. 176, s. 188, 226; Gremlicová: Taneční umění NDT.</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1899, s. 17; L. Hájek: ''Paměti Augustina Bergra'', 1942, foto za s. 176, s. 188, 226; Gremlicová: Taneční umění NDT.</ee:bibliography_content> | ||
| Řádka 41: | Řádka 40: | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| − | * <ee:chronology_date_from> | + | * <ee:chronology_date_from>?</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
| − | * <ee:chronology_date_from> | + | * <ee:chronology_date_from>?</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
<div class="names"><ee:names/></div> | <div class="names"><ee:names/></div> | ||
| Řádka 54: | Řádka 53: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 172–173{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Dorota Gremlicová]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | < | + | |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | '''Autor:''' | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 67: | Řádka 60: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 8. 2. 2017, 15:05
Do Prahy přišla ze Záhřebu a jako tanečnice se poprvé uplatnila v české skupině někdejšího pražského a brněnského německého režiséra Adolfa Baumanna, která uváděla od 1. 7. 1893 asi měsíc v Berlíně v divadle Unter den Linden sérii německých představení Smetanovy Prodané nevěsty (ch. a tanečník A. Berger). 1. 9. 1898 hostovala G. pro angažmá v pražském německém divadle (Bayer: Die Puppenfee), kde do 1904 působila jako sólistka a baletní mistryně. Její další kariéra není známa.
Vystupovala především v tanečních vložkách v operách; samostatných baletů mělo divadlo v repertoáru málo. Ztělesňovala němé operní role (1899 Fenella, Auber: Die Stumme von Portici, 1900 Helena, Meyerbeer: Robert der Teufel) a tančila sólové výstupy, pas de deux nebo pas de trois: ve Weingartnerově opeře Genesius provedla pantomimu na biblické téma (1899), spolupůsobila v pohybovém seskupení v Gluckově opeře Paris und Helena (1901), účinkovala v tanci kněžek a ve Velkém bakchanále v choreografii A. Bergera v Saint-Saënsově opeře Samson und Dalila (1903) a ztělesnila sultánovu bajadéru v příběhu z křižácké války (P. de la Nux: Zaire, 1903). Zvláštní interpretační problém řešila jako tanečnice v celovečerní poemě Gemma, která kombinovala mluvené slovo, hudbu a tanec v příběhu o milostném vztahu nemanželské dcery hraběte s jeho legitimním synem. Projevila choreografickou vynalézavost v zobrazování různých prostředí v módních jednoaktových pantomimách z civilního života (např. domácnost po odjezdu a nečekaném návratu tchýně, Reisesaison, 1903). V „mimovaném dramatu“ Die Hand vedla pohyb mluvících činoherců v kriminální historce, v níž se v bytě tanečnice setká lupič a její milenec.
Ač pražská kritika pojímala balet spíše jako nutnou daň divadelní zábavě a nevěnovala mu mnoho místa, upoutala G. pozornost svým něžným zjevem, dokonalou pohybovou technikou a výrazovou vyspělostí.
Role (v baletech)
1899: Ein Tag in Prag (bal. fantazie, 1 jedn., h: Lincke, ch: Poggiolesi); Vor der Vorstellung (bal. scéna, 1 jedn., h: Bayer, ch: Poggiolesi); Vergissmeinnicht (tan. pohádka, 1 jedn., h: Goldberger, r: J. Hassreiter, ch: Poggiolesi, G. tančila Fialku Maju); 1901: Die Rekruten (balet, h: Schuh, libr. a ch: Poggiolesi); Die Tänzerin auf Reisen (bal. pantomima, 1 jedn., h: sestavil Hoguet, ch: Poggiolesi, role tanečnice Marie Gardelle); 1902: Carneval in Venedig (balet, 1 jedn., h: Berté, ch: Boggio); 1903: Gemma (tan. poema, h: Zichy, ch: Smeraldi, G. tančila roli Olympie); 1904: Phantasien in Bremer Ratskeller (tan. divertissement, h: A. Steinmann, ch: Strigel).
Choreografie
1900: Die schöne Gärtnerin (tan. divertissement, h: Manas, prem.); 1901: Görner: Dornröschen (vánoční pohádka); 1902: Die Hand (mimodrama, 1 jedn., text: Berényi); Joël: Sonntagskind (vánoční pohádka); 1903: Vergissmeinnicht (tan. pantomima, h: Goldberger); Reisesaison (tan. pantomima, 1 jedn., h: Guttmansthal); 1904: Gundlach: Rosenfest (vánoční pohádka).
Prameny a literatura
Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1899, s. 17; L. Hájek: Paměti Augustina Bergra, 1942, foto za s. 176, s. 188, 226; Gremlicová: Taneční umění NDT.
Životní události
- ?: narození
- ?: úmrtí
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 172–173
Autor: Dorota Gremlicová
