Gläser, František Josef: Porovnání verzí
m (založení hesla) |
m |
||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
− | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
− | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>František Josef</ee:firstname> |
− | | jméno = <ee:firstname>František Josef</ee:firstname> <ee:lastname>Gläser</ee:lastname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Gläser</ee:lastname> |
− | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
− | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
19. 4. 1798 | 19. 4. 1798 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
− | Horní Jiřetín u Litvínova | + | Horní Jiřetín u Litvínova (Obergeorgenthal) |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
29. 8. 1861 | 29. 8. 1861 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Kodaň, Dánsko | Kodaň, Dánsko | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
− | | povolání = <ee:profession>kapelník, skladatel,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
+ | | povolání=<ee:profession>kapelník, skladatel,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
− | + | ||
− | <ee:content> | + | |
<div> | <div> | ||
Psán též Glaeser, Joseph Franz. Jeho otec Peter Paul byl tkalcem, později měl ve Vídni opisovačskou dílnu, kde rodina pracovala na zakázkách, které syn zajišťoval v předměstských divadlech. Matka Elisabeth roz. Trinksová, pocházela ze Souše u Mostu [Tschaufsch bei Brüx]. 17. 6. 1829 se '''G. '''oženil ve Vídni s J. M. A. Müllerovou, která však již 1836 zemřela. Jediný syn z tohoto manželství Josef August (1835–1891), jehož '''G. '''vyučoval kompozici, studoval na kodaňské konzervatoři a působil v tomto ústavu jako profesor. | Psán též Glaeser, Joseph Franz. Jeho otec Peter Paul byl tkalcem, později měl ve Vídni opisovačskou dílnu, kde rodina pracovala na zakázkách, které syn zajišťoval v předměstských divadlech. Matka Elisabeth roz. Trinksová, pocházela ze Souše u Mostu [Tschaufsch bei Brüx]. 17. 6. 1829 se '''G. '''oženil ve Vídni s J. M. A. Müllerovou, která však již 1836 zemřela. Jediný syn z tohoto manželství Josef August (1835–1891), jehož '''G. '''vyučoval kompozici, studoval na kodaňské konzervatoři a působil v tomto ústavu jako profesor. | ||
</div> | </div> | ||
− | '''G. '''získal základní vzdělání ve svém rodišti, kde se od pěti let učil hrát na housle. Projevil výrazný hudební a pěvecký talent a 1810 (dle vl. životopisu, podle lit. 1809) se stal vokalistou drážďanské dvorní kapely. Zpěvu ho tam vyučoval významný pěvecký pedagog českého původu J. Miksch (1765–1845). Vysoká úroveň pěstování zpěvu a náročný repertoár vokálněinstrumentálních děl pod vedením kapelníků Jos. Schustera a F. Morlacchiho silně stimulovaly '''G. '''skladatelské ambice. Jedno kompletní Morlacchiho oratorium, které zaznamenal zpaměti, provedl během prázdnin v rodné obci, jíž věnoval také oslavnou kantátu. Drážďany opustil 1815, do 1817 prohluboval své vzdělání na pražské konzervatoři (housle u F. W. Pixise, skladba u F. D. Webera) a dovršil je ve Vídni, kam v doprovodu otce odešel 1817 studovat kontrapunkt u J. Heidenreicha. Živil se opisováním partitur, příležitostně zhotovoval klavírní výtahy apod. Změnu jeho životní situace přinesla první kompoziční zakázka pro Theater in der Leopoldstadt, rytířská hra s hudbou na text J. Prehofera ''Bärnburgs Sturz ''(prem. 22. 8. 1817), po níž rychle následovaly další | + | '''G. '''získal základní vzdělání ve svém rodišti, kde se od pěti let učil hrát na housle. Projevil výrazný hudební a pěvecký talent a 1810 (dle vl. životopisu, podle lit. 1809) se stal vokalistou drážďanské dvorní kapely. Zpěvu ho tam vyučoval významný pěvecký pedagog českého původu J. Miksch (1765–1845). Vysoká úroveň pěstování zpěvu a náročný repertoár vokálněinstrumentálních děl pod vedením kapelníků Jos. Schustera a F. Morlacchiho silně stimulovaly '''G. '''skladatelské ambice. Jedno kompletní Morlacchiho oratorium, které zaznamenal zpaměti, provedl během prázdnin v rodné obci, jíž věnoval také oslavnou kantátu. Drážďany opustil 1815, do 1817 prohluboval své vzdělání na pražské konzervatoři (housle u F. W. Pixise, skladba u F. D. Webera) a dovršil je ve Vídni, kam v doprovodu otce odešel 1817 studovat kontrapunkt u J. Heidenreicha. Živil se opisováním partitur, příležitostně zhotovoval klavírní výtahy apod. Změnu jeho životní situace přinesla první kompoziční zakázka pro Theater in der Leopoldstadt, rytířská hra s hudbou na text J. Prehofera ''Bärnburgs Sturz ''(prem. 22. 8. 1817), po níž rychle následovaly další kompozice pro toto divadlo: pantomima ''Amors Neckereien oder Harlekin als Hühnerweib'', romantický obraz ''Die Todtenglocke'', lidová pohádka ''Das Weibchen im Rabenwalde'', obraz ''Robinson Crusoes Rückkehr ins Vaterland'', hra ''Das Erdbeben von Messina'', historický obraz ''Drahomira ''ad. Byl též ustanoven zástupcem kapelníka W. Müllera a dirigoval své skladby. Na počátku roku 1819 získal místo kapelníka v Theater in der Josefstadt, poté, co odmítl stejnou nabídku z Brna. Prožil zde období rozkvětu za vedení K. F. Henslera (1822–25), jehož zásluhou se dále zlepšilo i '''G. '''postavení. V době rekonstrukce budovy (1822) působil '''G. '''v Henslerově letním divadle v Badenu u Vídně. Při opětném zahájení provozu asistoval tehdy již hluchému Beethovenovi při provedení jeho předehry k Meislově hře ''Die Weihe des Hauses ''op. 124. Získal si Beethovenovo uznání a podporu pro vlastní skladatelskou práci. 1825 marně usiloval (podobně jako F. Schubert) o místo zástupce dvorního kapelníka. 1827–30 působil v Theater an der Wien u ředitele C. Carla, který tuto scénu řídil od 1826 současně s Theater in der Josefstadt a soustředil na ní lepší interprety. |
1830 se '''G. '''stal kapelníkem renomovaného berlínského Königstädter Theater, jež od 1824 konkurovalo královské opeře uváděním soudobého italského a francouzského repertoáru. Zde vznikly '''G. '''nejznámější práce, zvl. tříaktová romanticko-komická opera ''Des Adlers Horst ''(t: K. von Holtei podle předlohy J. H. Schopenhauerové, 1829, prem. v Berlíně 29. 12. 1832), jež se dávala 1833 v Brně a Praze a dále v řadě evropských měst (mj. Amsterdam 1834, Basilej 1835, Petrohrad 1836, Pešť 1837, byla přeložena do švédštiny a angličtiny, poslední známé provedení 1885). Má námět z Krkonoš na konci 18. stol. a uplatňuje nové scénické efekty (např. panoramatické znázornění nejvyšší hory Krkonoš zahalené mlhou). V Berlíně napsal '''G. '''i opery ''Aurora ''(t: Holbein, 1836), ''Der Rattenfänger von Hameln ''(t: C. Berger, 1837), ''Andrea ''(t: C. Berger, 1838) a ''Die Auge des Teufels ''(A. Heinrich, 1840). 1842 přesídlil do Kodaně, kde působil jako královský dvorní kapelník (1843), řídil spolkové koncerty Kodaňské hudební společnosti a stal se ředitelem nově založené konzervatoře (1845–48). 1844 se stal členem společnosti Accademia di S. Cecilia v Římě. 1847 ho vyznamenal král Christian VIII. V Kodani se věnoval převážně příležitostným kompozicím a operám na libreta H. Chr. Andersena (''Bryllupet ved Como-Søen ''[Svatba na jezeře Como], 1849; ''Nøkken ''[Vodní žínky], 1853). V českých zemích byl považován za významného rodáka. Výbor pro oslavu 50. výročí založení konzervatoře u něj objednal ''Jubilejní slavnostní ouverturu D dur'', jež byla provedena 7. 7. 1858 ve StD. Koncertu se zřejmě osobně zúčastnil, neboť 1857/58 podnikal se synem studijní cestu do Berlína, Drážďan, Prahy a Vídně. V posledních letech žil jako vážená osobnost v Kodani (penzionován 1848). | 1830 se '''G. '''stal kapelníkem renomovaného berlínského Königstädter Theater, jež od 1824 konkurovalo královské opeře uváděním soudobého italského a francouzského repertoáru. Zde vznikly '''G. '''nejznámější práce, zvl. tříaktová romanticko-komická opera ''Des Adlers Horst ''(t: K. von Holtei podle předlohy J. H. Schopenhauerové, 1829, prem. v Berlíně 29. 12. 1832), jež se dávala 1833 v Brně a Praze a dále v řadě evropských měst (mj. Amsterdam 1834, Basilej 1835, Petrohrad 1836, Pešť 1837, byla přeložena do švédštiny a angličtiny, poslední známé provedení 1885). Má námět z Krkonoš na konci 18. stol. a uplatňuje nové scénické efekty (např. panoramatické znázornění nejvyšší hory Krkonoš zahalené mlhou). V Berlíně napsal '''G. '''i opery ''Aurora ''(t: Holbein, 1836), ''Der Rattenfänger von Hameln ''(t: C. Berger, 1837), ''Andrea ''(t: C. Berger, 1838) a ''Die Auge des Teufels ''(A. Heinrich, 1840). 1842 přesídlil do Kodaně, kde působil jako královský dvorní kapelník (1843), řídil spolkové koncerty Kodaňské hudební společnosti a stal se ředitelem nově založené konzervatoře (1845–48). 1844 se stal členem společnosti Accademia di S. Cecilia v Římě. 1847 ho vyznamenal král Christian VIII. V Kodani se věnoval převážně příležitostným kompozicím a operám na libreta H. Chr. Andersena (''Bryllupet ved Como-Søen ''[Svatba na jezeře Como], 1849; ''Nøkken ''[Vodní žínky], 1853). V českých zemích byl považován za významného rodáka. Výbor pro oslavu 50. výročí založení konzervatoře u něj objednal ''Jubilejní slavnostní ouverturu D dur'', jež byla provedena 7. 7. 1858 ve StD. Koncertu se zřejmě osobně zúčastnil, neboť 1857/58 podnikal se synem studijní cestu do Berlína, Drážďan, Prahy a Vídně. V posledních letech žil jako vážená osobnost v Kodani (penzionován 1848). | ||
Řádka 47: | Řádka 46: | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
− | * <ee:chronology_date_from>19. 4. 1798</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Horní Jiřetín u Litvínova | + | * <ee:chronology_date_from>19. 4. 1798</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Horní Jiřetín u Litvínova (Obergeorgenthal)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
* <ee:chronology_date_from>29. 8. 1861</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Kodaň, Dánsko</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>29. 8. 1861</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Kodaň, Dánsko</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
Řádka 63: | Řádka 62: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 166–169{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alena Jakubcová]]{{break}}</ee:author> |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | < | + | |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | '''Autor:''' | + | |
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 79: | Řádka 72: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Aktuální verze z 8. 2. 2017, 15:04
Psán též Glaeser, Joseph Franz. Jeho otec Peter Paul byl tkalcem, později měl ve Vídni opisovačskou dílnu, kde rodina pracovala na zakázkách, které syn zajišťoval v předměstských divadlech. Matka Elisabeth roz. Trinksová, pocházela ze Souše u Mostu [Tschaufsch bei Brüx]. 17. 6. 1829 se G. oženil ve Vídni s J. M. A. Müllerovou, která však již 1836 zemřela. Jediný syn z tohoto manželství Josef August (1835–1891), jehož G. vyučoval kompozici, studoval na kodaňské konzervatoři a působil v tomto ústavu jako profesor.
G. získal základní vzdělání ve svém rodišti, kde se od pěti let učil hrát na housle. Projevil výrazný hudební a pěvecký talent a 1810 (dle vl. životopisu, podle lit. 1809) se stal vokalistou drážďanské dvorní kapely. Zpěvu ho tam vyučoval významný pěvecký pedagog českého původu J. Miksch (1765–1845). Vysoká úroveň pěstování zpěvu a náročný repertoár vokálněinstrumentálních děl pod vedením kapelníků Jos. Schustera a F. Morlacchiho silně stimulovaly G. skladatelské ambice. Jedno kompletní Morlacchiho oratorium, které zaznamenal zpaměti, provedl během prázdnin v rodné obci, jíž věnoval také oslavnou kantátu. Drážďany opustil 1815, do 1817 prohluboval své vzdělání na pražské konzervatoři (housle u F. W. Pixise, skladba u F. D. Webera) a dovršil je ve Vídni, kam v doprovodu otce odešel 1817 studovat kontrapunkt u J. Heidenreicha. Živil se opisováním partitur, příležitostně zhotovoval klavírní výtahy apod. Změnu jeho životní situace přinesla první kompoziční zakázka pro Theater in der Leopoldstadt, rytířská hra s hudbou na text J. Prehofera Bärnburgs Sturz (prem. 22. 8. 1817), po níž rychle následovaly další kompozice pro toto divadlo: pantomima Amors Neckereien oder Harlekin als Hühnerweib, romantický obraz Die Todtenglocke, lidová pohádka Das Weibchen im Rabenwalde, obraz Robinson Crusoes Rückkehr ins Vaterland, hra Das Erdbeben von Messina, historický obraz Drahomira ad. Byl též ustanoven zástupcem kapelníka W. Müllera a dirigoval své skladby. Na počátku roku 1819 získal místo kapelníka v Theater in der Josefstadt, poté, co odmítl stejnou nabídku z Brna. Prožil zde období rozkvětu za vedení K. F. Henslera (1822–25), jehož zásluhou se dále zlepšilo i G. postavení. V době rekonstrukce budovy (1822) působil G. v Henslerově letním divadle v Badenu u Vídně. Při opětném zahájení provozu asistoval tehdy již hluchému Beethovenovi při provedení jeho předehry k Meislově hře Die Weihe des Hauses op. 124. Získal si Beethovenovo uznání a podporu pro vlastní skladatelskou práci. 1825 marně usiloval (podobně jako F. Schubert) o místo zástupce dvorního kapelníka. 1827–30 působil v Theater an der Wien u ředitele C. Carla, který tuto scénu řídil od 1826 současně s Theater in der Josefstadt a soustředil na ní lepší interprety.
1830 se G. stal kapelníkem renomovaného berlínského Königstädter Theater, jež od 1824 konkurovalo královské opeře uváděním soudobého italského a francouzského repertoáru. Zde vznikly G. nejznámější práce, zvl. tříaktová romanticko-komická opera Des Adlers Horst (t: K. von Holtei podle předlohy J. H. Schopenhauerové, 1829, prem. v Berlíně 29. 12. 1832), jež se dávala 1833 v Brně a Praze a dále v řadě evropských měst (mj. Amsterdam 1834, Basilej 1835, Petrohrad 1836, Pešť 1837, byla přeložena do švédštiny a angličtiny, poslední známé provedení 1885). Má námět z Krkonoš na konci 18. stol. a uplatňuje nové scénické efekty (např. panoramatické znázornění nejvyšší hory Krkonoš zahalené mlhou). V Berlíně napsal G. i opery Aurora (t: Holbein, 1836), Der Rattenfänger von Hameln (t: C. Berger, 1837), Andrea (t: C. Berger, 1838) a Die Auge des Teufels (A. Heinrich, 1840). 1842 přesídlil do Kodaně, kde působil jako královský dvorní kapelník (1843), řídil spolkové koncerty Kodaňské hudební společnosti a stal se ředitelem nově založené konzervatoře (1845–48). 1844 se stal členem společnosti Accademia di S. Cecilia v Římě. 1847 ho vyznamenal král Christian VIII. V Kodani se věnoval převážně příležitostným kompozicím a operám na libreta H. Chr. Andersena (Bryllupet ved Como-Søen [Svatba na jezeře Como], 1849; Nøkken [Vodní žínky], 1853). V českých zemích byl považován za významného rodáka. Výbor pro oslavu 50. výročí založení konzervatoře u něj objednal Jubilejní slavnostní ouverturu D dur, jež byla provedena 7. 7. 1858 ve StD. Koncertu se zřejmě osobně zúčastnil, neboť 1857/58 podnikal se synem studijní cestu do Berlína, Drážďan, Prahy a Vídně. V posledních letech žil jako vážená osobnost v Kodani (penzionován 1848).
Převážná část G. tvorby (singspiely, kouzelné pohádky, melodramy, balety, hudba k činohrám, fraškám, parodiím a pantomimám) sloužila divadlům, v nichž působil jako kapelník. Pro vídeňské předměstské scény složil za třináct let více než 120 titulů. Brněnské městské divadlo začalo hry s jeho hudbou přebírat už po 1820 a hrálo je deset let. Díky živé repertoárové vazbě obou lokalit bylo v některých letech zařazeno až pět kusů s G. hudbou, často v roce vídeňské premiéry či v následujícím. Hojně byly G. kusy uváděny též v Pešti a Budíně 1819–50. Pražské StD jich uvedlo několik až těsně před rokem 1830, např. komickou operu Der Bernsteinring 1829 (t: Gleich, ? Vídeň, 1831 Berlín, 1832 Brno) a dvouaktovou hru se zpěvy Das Zaubermädchen 1836 (t: Meisl, ? Vídeň). Při přebírání vídeňských titulů docházelo k úpravám i změnám názvů.
Dřívější názor, že G. práce pronikaly na jiná než vídeňská jeviště pouze ojediněle, neodpovídá výsledkům nových bádání. Ač jsou dnes jeho díla neznámá, ve své době patřil G. k uznávaným osobnostem divadelního světa.
Obsah
Dílo
Soupis uvádí MGG 2002.
Provedení (v Brně, event. ve StD)
1820: Die echte Primadona in Hirschau, fraška, t: Told–Rosenau, Vídeň 1819; Der traurige Fritz, fraška, t: Told, Vídeň 1818; Sküs, Mond und Pagat, hud. karikovaný quodlibet, t: Rosenau, Vídeň 1820; 1822: Staberl in Marokko, kouzel. hra jako kom. melodram, t: Rosenau, Vídeň ?; 1823: 1723–1823–1923, součas. obraz, pův. název 1722–1822–1922, t: Meisl, Vídeň 1822; Nigilibigilis, kouzel. fraška se zpěvem, tancem, obrazy a stroji, t: Told–F. Wimmer–Meisl, Vídeň ?; Das Mädchen ohne Zunge, melodr., 3 jedn., t: Rosenau, Vídeň 1819; Die Liebesabenteuer in Strümpfelbach, maloměst. švank, t: Meisl, Vídeň 1813; Das Leben ein Rausch, lokál. fraška s verši a zpěvem, kouzly a obrazy, t: Told, Vídeň ?; 1824: Arsena die Männerfeindin, kouzel. hra, t: Meisl, Vídeň 1823; Der Simandl aus der Unterwelt oder Das Gespenst in Krähwinkel, fraška, t: K. Mayer, Vídeň 1823; Boleslaus Verrat am Vaterlande oder Die Zerstörung des Bergschlosses Zunky, pův. název Boleslav oder Die Zerstörung von Kunsky, hra, t: Cuno, Vídeň 1818; Das wilde Felsenmädchen oder Die beiden Stummen, romant. melodram se sbory, pochody a obrazy, t: Eckschläger, Vídeň před 1822; Arsenius der Weiberfeind, kouzel. pohádka, t: Meisl, Vídeň 1824; 1825: Rettung durch die Sparkassa, lokál. obraz, t: Meisl, Vídeň 1824; Der Brief an sich selbst oder Die unvermutete Entdeckung, kom. opera, t: Meisl, Vídeň 1824; Die kurzen Mäntel oder Die natürliche Zauberei, kouzel. hra, t: Meisl, Vídeň 1824; Menagerie oder Optische Zimmerreise in Krähwinkel, fraška, t: Gleich–F. Hopp, Vídeň 1825; Timur, der Tartar-Chan karik. obraz, t: Gleich, Vídeň 1822; 1826: Die Krähwinkler in der Residenz, fraška, t: Gleich–F. Hopp, Vídeň 1825; 1827: Peterl und Paulerl, kom. singspiel, t: Gleich, Vídeň 1827; Die sieben Mädchen in Uniform, singspiel, t: Angely, Vídeň 1825; 1828: Die steinerne Jungfrau, hud. hra o vílách, t: Gleich, Vídeň 1826; Peter Stieglitz Reiseabenteuer zu Wasser und zu Lande, kouzel. fraška, t: Gleich, Vídeň 1827, StD 1837; 1829: Das schwarze Kind, fraška, t: F. Hopp, Vídeň 1829, Der Bernsteinring, t: Gleich, Vídeň ?, StD 1829, Berlín 1831, Brno 1832), Der falsche Virtuos oder Das Concert auf der G-Saite, fraška, t: Meisl, Vídeň 1828, StD 1829; 1831: Aschenbrödels Zaubertraum, též Der Zaubertraum oder Prinz Ramiro und Anschenbrödel, velké pantom. představení, h: G. dle Isouarda, ch: F. Occioni dle F. Horschelta, Vídeň 1828; Reserl, die Nachtwandlerin, fraška, t: Told, Vídeň 1825; 1833: Des Adlers Horst, romant.-komická opera, 3 jedn., t: Holtei podle předlohy J. H. Schopenhauerové, Berlín 1832, StD a Brno 1833.
Prameny a literatura
Rkp. skladeb v ÖNB ve Vídni (35 sv.), v Berlíně (Staatsbibliothek zu Berlin, Preussischer Kulturbesitz, 70 sv.) a v Kodani (Det Kongelige Bibliotek København, 186 sv.), kde je též fragment rkp. autobiografie (1843, vydání viz lit.). – Rkp. rolí a hlasů opery Des Adlers Horst mj. v hudební sbírce curyšské opery (viz Musikalienbibliothek Zürich, s. 96). – Martinec: Journal. – Opis partitury a libreta Des Adlers Horst v NK v Praze, zlomky opisu Der Bernstein-Ring v čMH. • G. W. Fink: Des Adlers Horst […], Allgemeine musikalische Zeitung [Leipzig] 35, 1833, s. 573–577 [recenze vyd. klav. výtahu, podr. rozbor], sl. 65 [berlín. premiéra], s. 531 [prov. ve Vídni]; W. Neumann: F. G., Leipzig 1859; K. v. Holtei: Vierzig Jahre, IV, Breslau 1859, s. 291–293; Dalibor 2, 1859, s. 112; 4, 1861,s. 210 [nekrolog], 213–214.; H. Pfeil: F. G., Leipzig 1870; J. Branberger: Konservatoř hudby v Praze, 1911; F. Hadamowsky: Das Theater in der Wiener Leopoldstadt, Wien 1934; A. Bauer: 150 Jahre Theater an der Wien, Wien 1952; Bauer: Opern und Operetten; A. Bauer: Das Theater in der Josefstadt zu Wien, Wien–München 1957; F. Hadamowsky: Die Wiener Hoftheater (Staatstheater), Ein Verzeichnis der aufgeführten […] Stücke […], II (1811–1974), Wien 1975; F. Lorenz: F. G.: Autobiographie, Erinnerungen an Beethoven, Die Musikforschung [Kassel–Basel] 31, 1978, s. 43–46; C. Höslinger: Musik-Index zur Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur, Theater und Mode, 1816–1848, München - Salzburg 1980 [rec. provedení G. děl 1818-45]; Deutsche Theater in Pest und Ofen 1770–1850, [1995]; W. Hader: Das Opernschaffen Franz Gläsers im Spiegel der zeitgenössischen Musikrezeption, in: Die Oper in Böhmen, Mähren und Sudetenschlesien, sb., Regensburg 1996, s. 85–97 [s. 92–97 soupis děl pro vídeňská divadla]; Wurmová 1996. • Wurzbach; Ledebur; ČHS; Dansk biografisk leksikon; ADB; Kosch; ÖBL; MGG 1979 (Supplement) a 2002; Grove 1980; Grove-opera; Piper, sv. Register; Lexikon zur deutschen Musik.
Životní události
- 19. 4. 1798: narození, Horní Jiřetín u Litvínova (Obergeorgenthal)
- 29. 8. 1861: úmrtí, Kodaň, Dánsko
Další jména
Glaeser Joseph Franz
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 166–169
Autor: Alena Jakubcová