Ehrl, Felix: Porovnání verzí
nahoru...
m (Klara.kadlecova přesunul stránku Ehrl Felix na Ehrl, Felix) |
m |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Felix</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Felix</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Ehrl</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>Ehrl</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
30. 10. 1855 | 30. 10. 1855 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Mnichov, Německo | Mnichov, Německo | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
19. 11. 1929 | 19. 11. 1929 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Kassel, Německo | Kassel, Německo | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>zpěvák, režisér,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| + | | povolání=<ee:profession>zpěvák, režisér,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
| − | + | ||
| − | <ee:content> | + | |
Původně se vzdělával v oboru strojírenství, později studoval zpěv na královské hudební škole v Mnichově (jeho učitelem byl mj. K. J. Brulliott). Debutoval v Brémách 1877 v roli Poustevníka (Weber: ''Der Freischütz''). Krátce působil v Krollově opeře v Berlíně, v Chemnitz, Elberfeldu a v Lipsku. 1883 ho angažoval ředitel Edmund Kreibig pro pražské StD a 1885 se stal jedním z mála umělců, které nový ředitel pražského německého divadla A. Neumann převzal do svého souboru. S ohledem na příkladnou solidnost byl 1890 delegován ředitelstvím do tzv. smírčího soudu (Schiedsgericht), který řešil konflikty mezi členy souboru a vedením. 1898 opustil '''E. '''Prahu a přijal místo vrchního režiséra v Theater des Westens v Berlíně. 1901–09 působil v téže funkci v Hamburku, do 1915 pak v Kasselu. V posledních letech se uchýlil do soukromí. Pro pražský ''Theateralmanach ''1891 napsal o začátcích své kariéry ve Slezsku text „Eine kleine Gastspiel-Episode“. | Původně se vzdělával v oboru strojírenství, později studoval zpěv na královské hudební škole v Mnichově (jeho učitelem byl mj. K. J. Brulliott). Debutoval v Brémách 1877 v roli Poustevníka (Weber: ''Der Freischütz''). Krátce působil v Krollově opeře v Berlíně, v Chemnitz, Elberfeldu a v Lipsku. 1883 ho angažoval ředitel Edmund Kreibig pro pražské StD a 1885 se stal jedním z mála umělců, které nový ředitel pražského německého divadla A. Neumann převzal do svého souboru. S ohledem na příkladnou solidnost byl 1890 delegován ředitelstvím do tzv. smírčího soudu (Schiedsgericht), který řešil konflikty mezi členy souboru a vedením. 1898 opustil '''E. '''Prahu a přijal místo vrchního režiséra v Theater des Westens v Berlíně. 1901–09 působil v téže funkci v Hamburku, do 1915 pak v Kasselu. V posledních letech se uchýlil do soukromí. Pro pražský ''Theateralmanach ''1891 napsal o začátcích své kariéry ve Slezsku text „Eine kleine Gastspiel-Episode“. | ||
| − | + | V Praze se uvedl jako všestranný zpěvák s mohutným hlasem, zpočátku schopný převzít role basové i barytonové, od Mozartových po Wagnerovy (zpíval např. Albericha v prvním Mahlerově pražském nastudování části Wagnerovy tetralogie ''Das Rheingold'', 1885). Ve StD vystupoval i v operetách (mj. 10. 1. 1888 jako Hrabě ve Straussově operetě ''Simplicius ''za řízení skladatele) a v epizodních rolích činoher. Jeho hlas zvládl v operách i velký prostor Nového německého divadla, otevřeného 5. 1. 1888. V únoru a březnu 1889 se zúčastnil zájezdu souboru německého divadla do Ruska, při němž byla v Moskvě a v Petrohradě několikrát provedena Wagnerova tetralogie ''Ring des Nibelungen''. Z původního širšího basového a basbarytonového repertoáru se těžiště jeho pěveckých rolí přesunovalo do oboru komického basu (např. roli Bartola z Mozartovy opery ''Figaros Hochzeit ''zpíval 24krát). 1894 začal ztrácet hlas a Neumann ho zaměstnal jako režiséra opery a operety. Podle převažujících dobových zvyklostí spočívala jeho režijní práce především v aranžování herců na scéně a v dozoru nad hladkým průběhem představení; celkový režijní dohled si ponechával Neumann. '''E. '''režijně vedl 443 operních a operetních představení, z toho 19 pražských premiér a tři první provedení (Vavrinecz, Kauders, Kohout). Ve svých inscenacích též hrál zpravidla malou roli. Během patnáctiletého pražského angažmá absolvoval 2015 představení. Patřil k nejaktivnějším a nejprospěšnějším členům souboru, ač se ve svém oboru nikdy nedostal na první pozici. | |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| Řádka 42: | Řádka 40: | ||
* <ee:chronology_date_from>19. 11. 1929</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Kassel, Německo</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>19. 11. 1929</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Kassel, Německo</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
| − | <div class="names"><ee:names | + | <div class="names"><ee:names/></div> |
| − | + | ||
| − | + | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
| Řádka 54: | Řádka 50: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 135–136{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Ludvová]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | < | + | |
| − | + | ||
| − | '''Zdroj:''' | + | |
| − | '''Autor:''' | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 70: | Řádka 60: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 8. 2. 2017, 12:07
Původně se vzdělával v oboru strojírenství, později studoval zpěv na královské hudební škole v Mnichově (jeho učitelem byl mj. K. J. Brulliott). Debutoval v Brémách 1877 v roli Poustevníka (Weber: Der Freischütz). Krátce působil v Krollově opeře v Berlíně, v Chemnitz, Elberfeldu a v Lipsku. 1883 ho angažoval ředitel Edmund Kreibig pro pražské StD a 1885 se stal jedním z mála umělců, které nový ředitel pražského německého divadla A. Neumann převzal do svého souboru. S ohledem na příkladnou solidnost byl 1890 delegován ředitelstvím do tzv. smírčího soudu (Schiedsgericht), který řešil konflikty mezi členy souboru a vedením. 1898 opustil E. Prahu a přijal místo vrchního režiséra v Theater des Westens v Berlíně. 1901–09 působil v téže funkci v Hamburku, do 1915 pak v Kasselu. V posledních letech se uchýlil do soukromí. Pro pražský Theateralmanach 1891 napsal o začátcích své kariéry ve Slezsku text „Eine kleine Gastspiel-Episode“.
V Praze se uvedl jako všestranný zpěvák s mohutným hlasem, zpočátku schopný převzít role basové i barytonové, od Mozartových po Wagnerovy (zpíval např. Albericha v prvním Mahlerově pražském nastudování části Wagnerovy tetralogie Das Rheingold, 1885). Ve StD vystupoval i v operetách (mj. 10. 1. 1888 jako Hrabě ve Straussově operetě Simplicius za řízení skladatele) a v epizodních rolích činoher. Jeho hlas zvládl v operách i velký prostor Nového německého divadla, otevřeného 5. 1. 1888. V únoru a březnu 1889 se zúčastnil zájezdu souboru německého divadla do Ruska, při němž byla v Moskvě a v Petrohradě několikrát provedena Wagnerova tetralogie Ring des Nibelungen. Z původního širšího basového a basbarytonového repertoáru se těžiště jeho pěveckých rolí přesunovalo do oboru komického basu (např. roli Bartola z Mozartovy opery Figaros Hochzeit zpíval 24krát). 1894 začal ztrácet hlas a Neumann ho zaměstnal jako režiséra opery a operety. Podle převažujících dobových zvyklostí spočívala jeho režijní práce především v aranžování herců na scéně a v dozoru nad hladkým průběhem představení; celkový režijní dohled si ponechával Neumann. E. režijně vedl 443 operních a operetních představení, z toho 19 pražských premiér a tři první provedení (Vavrinecz, Kauders, Kohout). Ve svých inscenacích též hrál zpravidla malou roli. Během patnáctiletého pražského angažmá absolvoval 2015 představení. Patřil k nejaktivnějším a nejprospěšnějším členům souboru, ač se ve svém oboru nikdy nedostal na první pozici.
Obsah
Role (ve StD a Novém něm. divadle)
1886–87: Vitelius (Massenet: Herodias), Alberich, Donner (Wagner: Ring des Nibelungen), Melot (Tristan und Isolde), Bartolo (Mozart: Figaros Hochzeit), Papageno (Mozart: Die Zauberflöte), Masetto (Mozart: Don Juan). 1888: Hunding, Alberich, Fafner, Donner (Wagner: Ring des Nibelungen), Fernando (Verdi: Der Troubadour), Ramphis (Verdi: Aida), Markýz d’Oubigny (Verdi: La Traviata), Ascanio (Donizetti: Lucrezia Borgia), Sulpice (Donizetti: Die Regimentstochter), Conradin (Nessler: Trompeter von Säkkingen), Don Pinto (Weber–Mahler: Die drei Pintos), Kuno (Weber: Der Freischütz), Rocco (Beethoven: Fidelio), Van Bett (Lortzing: Zar und Zimmermann), Ruggiero (Halévy: Die Jüdin), Alexis (Bellini: Die Nachtwandlerin), Gil Perez (Auber: Der schwarze Domino), Gessler (Rossini: Wilhelm Tell), Plumket (Flotow: Martha), Bartolo (Rossini: Der Barbier von Sevilla), Reimar von Zwetter (Wagner: Tannhäuser), Bijou (Adam: Der Postillon von Lonjumeau), Schikaneder (Mozart–L. W. Schneider: Der Schauspieldirektor), Fritz Kothner (Wagner: Die Meistersinger von Nürnberg); 1889: Mathisen (Meyerbeer: Der Prophet), Vecchio (Wagner: Rienzi), Paris (Gounod: Romeo und Julie), Nicolas Pariset (Brüll: Das goldene Kreuz), Ruprecht (Schubert: Der häusliche Krieg); 1890: Plukovník Kermolov (Meyerbeer: Der Nordstern), Alberti (Meyerbeer: Robert der Teufel); 1891: Lovec (Meyerbeer: Dinorah), Cikán (Ant. Rubinštejn: Kinder der Haide), Inkvizitor (Meyerbeer: Die Afrikanerin); 1892: Ulrich von Stankenberg (Beer: Friedl mit der leeren Tasche), Simon Fourniez (Brüll: Gringoire), Dulcamara (Donizetti: Der Liebestrank); 1893: Hrabě (Lortzing: Die Opernprobe), Gernot (Wagner: Die Feen), Bastien (Mozart: Bastien und Bastienne), Reimond (Wagner: Rienzi), Biskup Teodomino (Bretón: Garin); 1894: Pistol (Verdi: Falstaff), Cornelius (Adam: Die Nürnberger Puppe); 1896: Samiel (Weber: Der Freischütz); 1898: Barbemuche (Leoncavallo: La Bohéme), Sparafucile (Verdi: Rigoletto), Tobias (Lortzing: Undine), Lux lazebník (Schenk: Der Dorfbarbier).
Režie (opery v něm. divadle)
1895: Vavrinecz: Ratcliff (prem.), Kauders: Walther von der Vogelweide (prem.), Marschner: Der Templer und die Jüdin, Kienzl: Der Evangelimann, Hubay: Geigenmacher von Cremona, Erkel: Hunyady Laszlo; 1896: Auber: Das eherne Pferd (praž. prem. Humperdinckova zpracování), Donizetti: Don Sebastian von Portugal, Mozart: Die Zauberflöte, Kohout: Stella (prem.), Goetz: Der Widerspenstigen Zähmung, Wagner: Tristan und Isolde, Ant. Rubinštejn: Die Maccabäer, Goldmark: Das Heimchen am Herd, Weber: Der Freischütz; 1897: Mozart: Figaros Hochzeit, Schubert: Der vierjährige Posten, Albéniz: Pepita Jiménez, Ferd. Langer: Der Pfeifer von Hardt, Giordano: André Chénier; 1898: Mozart: Don Juan, Gluck: Armide, Mozart: Die Entführung aus dem Serail, Offenbach: Hoffmanns Erzählungen.
Prameny a literatura
Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1886 až 1898; Teuber III, s. 757, 809, 810; Dalibor 20, 1898, s. 297 [statistika předst.]; Rosenheim, s. 29, 43, 82, 91, 92, 133; Němeček 1963. • Eisenberg; ODS; Kosch; Kutsch 1997; Neues deutsches Theater.
Životní události
- 30. 10. 1855: narození, Mnichov, Německo
- 19. 11. 1929: úmrtí, Kassel, Německo
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 135–136
Autor: Jitka Ludvová
