Blažková, Věkoslava: Porovnání verzí
nahoru...
(založení hesla) |
m |
||
| (Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Věkoslava</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Věkoslava</ee:firstname> <ee:lastname>Blažková</ee:lastname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Blažková</ee:lastname> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | 11. 6. 1841 | + | 11. 6. 1841 |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Praha | Praha | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
| − | 21. 4. 1873 | + | 21. 4. 1873 |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
| − | Velešice u Nového Bydžova | + | Velešice u Nového Bydžova |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>zpěvačka, </ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| + | | povolání=<ee:profession>zpěvačka,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
| − | + | ||
| − | <ee:content> | + | |
Rodným jménem Aloisie, psána též Blazek, Blazeck. Dcera prof. pražské varhanické školy F. Blažka, manželka německého barytonisty J. Resse (1839–1916), vystupovala též jako Ressová. | Rodným jménem Aloisie, psána též Blazek, Blazeck. Dcera prof. pražské varhanické školy F. Blažka, manželka německého barytonisty J. Resse (1839–1916), vystupovala též jako Ressová. | ||
| − | Základní hudební a všeobecné vzdělání získala v rodině a v ústavu S. Amerlingové, kde ji E. Meliš (ještě jako student) vyučoval francouzštině, italštině a literatuře. 1852 byla přijata do pěvecké třídy Žofínské akademie a po třech letech začala veřejně vystupovat. 1857 nastoupila do třídy G. Gordigianiho na pražské konzervatoři, setrvala tam však jen dva a půl roku. Odešla 1860 po konfliktu s učitelem, který jí zakázal účinkování v českém představení Belliniho opery ''Norma ''v Kolíně n. L. Pak studovala zpěv u F. Pivody a herectví u členky StD F. Herbstové. 1861 ji pozval kapelník českých představení ve StD J. N. Maýr k hostování (3. 2. 1861, Růžena, F. Škroup: ''Dráteník'', též J. L. Lukes, K. Strakatý a F. Pivoda; 28. 4. 1861, Leonora, Flotow: ''Alessandro Stradella''), k angažmá nedošlo. Od podzimu 1861 vystupovala '''B. '''v divadlech v Německu v sériích představení, po kterých se vždy vracela do Prahy: 1861/62 v Görlitz (poprvé 2. 10. 1861 jako Hraběnka, Mozart: ''Figaros Hochzeit'') a 1862/63 v Neustrelitz (Agathe, Weber: ''Der Freischütz'', Desdemona, Rossini: ''Othello ''ad.), dále v Mnichově (Donna Anna, Mozart: ''Don Juan'') a Brenburg-Ballenstadtu. V zimě 1863/64 účinkovala s německým souborem v Temešváru s programem německých, francouzských a italských oper (celkem 30 představení, mj. Alice, Meyerbeer: ''Robert der Teufel'', Recha, Halévy: ''Die Jüdin'')''. ''1864 a 1865 pobývala | + | Základní hudební a všeobecné vzdělání získala v rodině a v ústavu S. Amerlingové, kde ji E. Meliš (ještě jako student) vyučoval francouzštině, italštině a literatuře. 1852 byla přijata do pěvecké třídy Žofínské akademie a po třech letech začala veřejně vystupovat. 1857 nastoupila do třídy G. Gordigianiho na pražské konzervatoři, setrvala tam však jen dva a půl roku. Odešla 1860 po konfliktu s učitelem, který jí zakázal účinkování v českém představení Belliniho opery ''Norma ''v Kolíně n. L. Pak studovala zpěv u F. Pivody a herectví u členky StD F. Herbstové. 1861 ji pozval kapelník českých představení ve StD J. N. Maýr k hostování (3. 2. 1861, Růžena, F. Škroup: ''Dráteník'', též J. L. Lukes, K. Strakatý a F. Pivoda; 28. 4. 1861, Leonora, Flotow: ''Alessandro Stradella''), k angažmá nedošlo. Od podzimu 1861 vystupovala '''B. '''v divadlech v Německu v sériích představení, po kterých se vždy vracela do Prahy: 1861/62 v Görlitz (poprvé 2. 10. 1861 jako Hraběnka, Mozart: ''Figaros Hochzeit'') a 1862/63 v Neustrelitz (Agathe, Weber: ''Der Freischütz'', Desdemona, Rossini: ''Othello ''ad.), dále v Mnichově (Donna Anna, Mozart: ''Don Juan'') a Brenburg-Ballenstadtu. V zimě 1863/64 účinkovala s německým souborem v Temešváru s programem německých, francouzských a italských oper (celkem 30 představení, mj. Alice, Meyerbeer: ''Robert der Teufel'', Recha, Halévy: ''Die Jüdin'')''. ''1864 a 1865 pobývala v Augsburgu. V červnu, červenci a v srpnu 1865 hostovala sedmkrát jako členka augsburgského divadla v pražském PD, k podepsání smlouvy ale z neznámých příčin opět nedošlo. 1866 vystoupila v Lipsku (Leonora, Verdi: ''Der Troubadour''), pak získala od 1867/68 angažmá v Braunschweigu, kde se 1868 provdala. Již 1867 a v létě 1868 hostovala znovu v PD a na podzim 1868 se i s manželem, který se stal učitelem zpěvu, vrátila do Prahy jako členka PD (poprvé 27. 9., Růženka, Šebor: ''Nevěsta husitská''). Již 1870 se u ní projevila tuberkulóza, která její uměleckou činnost postupně omezovala (zastupovala ji A. Kupková) a od 1872 znemožnila. |
| − | Od studentských let byla pokládána za velký pěvecký talent. Nebylo též pochyb o upřímnosti jejího patriotického smýšlení; během svých pražských pobytů vystoupila na mnoha vlasteneckých koncertech a besedách. 1862 nenastoupila do vznikajícího souboru PD patrně proto, že labilní kolektiv s nouzovým pracovním režimem nepokládala za vhodné první působiště. Její hlas byl ceněn pro svůj rozsah (g–c<sup>3</sup>), objem, dobré technické školení a bezpečnou intonaci. Měla přirozené herecké dispozice a byla schopna propracovat svůj dramatický projev. Na německých jevištích získala zkušenost v širokém repertoáru, v němž postupně našla jako svůj hlavní obor vysokodramatické sopránové role. V nich zdokonalovala své dispozice k dramaticky přesvědčivým projevům, s dobře skloubeným pěveckým a hereckým výkonem. B. Smetana, od 1866 kapelník PD, právě proto usiloval o její angažmá; během jejího krátkého působení v PD se skutečně povznesla kvalita interpretace velkých dramatických děl, když '''B. '''vystoupila jako Leonora (Beethoven: ''Fidelio''), Eurydika (Gluck: ''Orfeus a Eurydika''), | + | Od studentských let byla pokládána za velký pěvecký talent. Nebylo též pochyb o upřímnosti jejího patriotického smýšlení; během svých pražských pobytů vystoupila na mnoha vlasteneckých koncertech a besedách. 1862 nenastoupila do vznikajícího souboru PD patrně proto, že labilní kolektiv s nouzovým pracovním režimem nepokládala za vhodné první působiště. Její hlas byl ceněn pro svůj rozsah (g–c<sup>3</sup>), objem, dobré technické školení a bezpečnou intonaci. Měla přirozené herecké dispozice a byla schopna propracovat svůj dramatický projev. Na německých jevištích získala zkušenost v širokém repertoáru, v němž postupně našla jako svůj hlavní obor vysokodramatické sopránové role. V nich zdokonalovala své dispozice k dramaticky přesvědčivým projevům, s dobře skloubeným pěveckým a hereckým výkonem. B. Smetana, od 1866 kapelník PD, právě proto usiloval o její angažmá; během jejího krátkého působení v PD se skutečně povznesla kvalita interpretace velkých dramatických děl, když '''B. '''vystoupila jako Leonora (Beethoven: ''Fidelio''), Eurydika (Gluck: ''Orfeus a Eurydika''), Ifigenie (Gluck: ''Ifigenie v Aulidě'') a Milada (Smetana: ''Dalibor''), naposledy 6. 6. 1872 jako Recha (Halévy: ''Židovka''). |
Byla osobností ze Smetanova okruhu, a proto mladočeská strana, k níž byl Smetana počítán, využívala jejího jména v dobových polemikách o další směřování české opery. Mladočeská publicistika interpretovala její činnost v zahraničí jako vynucený exil a vedení PD před Smetanou bylo při každé příležitosti vyzýváno, aby jí nabídlo možnost práce v domácím souboru. Po uskutečnění pražského angažmá však těžká choroba '''B. '''nakonec nedovolila pěvecké schopnosti na domácí scéně plně rozvinout. | Byla osobností ze Smetanova okruhu, a proto mladočeská strana, k níž byl Smetana počítán, využívala jejího jména v dobových polemikách o další směřování české opery. Mladočeská publicistika interpretovala její činnost v zahraničí jako vynucený exil a vedení PD před Smetanou bylo při každé příležitosti vyzýváno, aby jí nabídlo možnost práce v domácím souboru. Po uskutečnění pražského angažmá však těžká choroba '''B. '''nakonec nedovolila pěvecké schopnosti na domácí scéně plně rozvinout. | ||
| Řádka 34: | Řádka 33: | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
== <ee:bibliography_label>Role (v PD)</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Role (v PD)</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>'''1865: '''Antonina (Donizetti: ''Belisar, ''j. h.); '''1867, '''vše j. h.: Lidunka (Weber: ''Střelec kouzelník''), Markéta (Gounod: ''Faust a Markéta''), Norma (Bellini: ''Norma''), Leonora (Verdi: ''Troubadour''), Recha (Halévy: ''Židovka''); '''1868: '''Valentina (Meyerbeer: ''Hugenoti'', j. h.), Růženka (Šebor: ''Nevěsta husitská''), Abigail (Verdi: ''Nabuchonodosor''), Donna Anna (Mozart: ''Don Juan''); '''1869: '''Lukrezie Borgia (Donizetti: ''Lukrezie Borgia''), Pamina (Mozart: ''Kouzelná flétna''), Eurydika (Gluck: ''Orfeus a Eurydika''), Amalie (Auber: ''Maškarní ples krále Gustava III.''), Jessonda (Spohr: ''Jessonda''), Julie (Gounod: ''Romeo a Julie''), Lejla (Bendl: ''Lejla''), Alice (Meyerbeer: ''Robert ďábel''), Ludiše (Smetana: ''Braniboři v Čechách''); '''1870: '''Blanka (Šebor: ''Blanka''), Jitka (Bendl: ''Břetislav''), Leonora (Beethoven: ''Fidelio''), Milada (Smetana: ''Dalibor''); '''1871: '''Semiramis (Rossini: ''Semiramis''), Julie (Rozkošný: ''Svatojanské proudy''), Hraběnka (Mozart: ''Figarova svatba''), | + | <ee:bibliography_content>'''1865: '''Antonina (Donizetti: ''Belisar, ''j. h.); '''1867, '''vše j. h.: Lidunka (Weber: ''Střelec kouzelník''), Markéta (Gounod: ''Faust a Markéta''), Norma (Bellini: ''Norma''), Leonora (Verdi: ''Troubadour''), Recha (Halévy: ''Židovka''); '''1868: '''Valentina (Meyerbeer: ''Hugenoti'', j. h.), Růženka (Šebor: ''Nevěsta husitská''), Abigail (Verdi: ''Nabuchonodosor''), Donna Anna (Mozart: ''Don Juan''); '''1869: '''Lukrezie Borgia (Donizetti: ''Lukrezie Borgia''), Pamina (Mozart: ''Kouzelná flétna''), Eurydika (Gluck: ''Orfeus a Eurydika''), Amalie (Auber: ''Maškarní ples krále Gustava III.''), Jessonda (Spohr: ''Jessonda''), Julie (Gounod: ''Romeo a Julie''), Lejla (Bendl: ''Lejla''), Alice (Meyerbeer: ''Robert ďábel''), Ludiše (Smetana: ''Braniboři v Čechách''); '''1870: '''Blanka (Šebor: ''Blanka''), Jitka (Bendl: ''Břetislav''), Leonora (Beethoven: ''Fidelio''), Milada (Smetana: ''Dalibor''); '''1871: '''Semiramis (Rossini: ''Semiramis''), Julie (Rozkošný: ''Svatojanské proudy''), Hraběnka (Mozart: ''Figarova svatba''), Ifigenie (Gluck: ''Ifigenie v Aulidě''); '''1872: '''Recha (Halévy: ''Židovka'').</ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | ||
<ee:bibliography_content>''Dalibor ''3, 1860, s. 63; 6, 1863, s. 63, 72, 111, 239, 280, 286–287; ''Deutscher Bühnen-Almanach ''[Berlin] 1863 až 1869; ''Slavoj ''3, 1863, s. 56, 223, 210–211; 4, 1864, s. 100; ''Česká Thalia ''1, 1867, s. 133–134; ''Dalibor ''1, 1873, s. 140, 151, 156 [nekrolog na pokrač.]; ''Národní listy ''24. 4. 1873 [Neruda, nekrolog s chybami]; ''Hudební listy ''4, 1873, s. 139–140 [nekrolog]; Teuber III, s. 574; Bartoš: PD opera; J. Plavec: ''František Škroup'', 1941. • Pazdírek; NDp; ČHS.</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>''Dalibor ''3, 1860, s. 63; 6, 1863, s. 63, 72, 111, 239, 280, 286–287; ''Deutscher Bühnen-Almanach ''[Berlin] 1863 až 1869; ''Slavoj ''3, 1863, s. 56, 223, 210–211; 4, 1864, s. 100; ''Česká Thalia ''1, 1867, s. 133–134; ''Dalibor ''1, 1873, s. 140, 151, 156 [nekrolog na pokrač.]; ''Národní listy ''24. 4. 1873 [Neruda, nekrolog s chybami]; ''Hudební listy ''4, 1873, s. 139–140 [nekrolog]; Teuber III, s. 574; Bartoš: PD opera; J. Plavec: ''František Škroup'', 1941. • Pazdírek; NDp; ČHS.</ee:bibliography_content> | ||
| Řádka 40: | Řádka 39: | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>11. 6. 1841 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>11. 6. 1841</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
| − | * <ee:chronology_date_from>21. 4. 1873 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Velešice u Nového Bydžova </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>21. 4. 1873</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Velešice u Nového Bydžova</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
== Další jména == | == Další jména == | ||
| − | <ee:names_lastname | + | <ee:names_lastname>Blazek</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Blazeck</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Aloisie</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>Ressová</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> |
</ee:names></div> | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| Řádka 56: | Řádka 55: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 60–61{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Ludvová]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | < | + | |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | '''Autor:''' | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 72: | Řádka 65: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 8. 2. 2017, 11:00
Rodným jménem Aloisie, psána též Blazek, Blazeck. Dcera prof. pražské varhanické školy F. Blažka, manželka německého barytonisty J. Resse (1839–1916), vystupovala též jako Ressová.
Základní hudební a všeobecné vzdělání získala v rodině a v ústavu S. Amerlingové, kde ji E. Meliš (ještě jako student) vyučoval francouzštině, italštině a literatuře. 1852 byla přijata do pěvecké třídy Žofínské akademie a po třech letech začala veřejně vystupovat. 1857 nastoupila do třídy G. Gordigianiho na pražské konzervatoři, setrvala tam však jen dva a půl roku. Odešla 1860 po konfliktu s učitelem, který jí zakázal účinkování v českém představení Belliniho opery Norma v Kolíně n. L. Pak studovala zpěv u F. Pivody a herectví u členky StD F. Herbstové. 1861 ji pozval kapelník českých představení ve StD J. N. Maýr k hostování (3. 2. 1861, Růžena, F. Škroup: Dráteník, též J. L. Lukes, K. Strakatý a F. Pivoda; 28. 4. 1861, Leonora, Flotow: Alessandro Stradella), k angažmá nedošlo. Od podzimu 1861 vystupovala B. v divadlech v Německu v sériích představení, po kterých se vždy vracela do Prahy: 1861/62 v Görlitz (poprvé 2. 10. 1861 jako Hraběnka, Mozart: Figaros Hochzeit) a 1862/63 v Neustrelitz (Agathe, Weber: Der Freischütz, Desdemona, Rossini: Othello ad.), dále v Mnichově (Donna Anna, Mozart: Don Juan) a Brenburg-Ballenstadtu. V zimě 1863/64 účinkovala s německým souborem v Temešváru s programem německých, francouzských a italských oper (celkem 30 představení, mj. Alice, Meyerbeer: Robert der Teufel, Recha, Halévy: Die Jüdin). 1864 a 1865 pobývala v Augsburgu. V červnu, červenci a v srpnu 1865 hostovala sedmkrát jako členka augsburgského divadla v pražském PD, k podepsání smlouvy ale z neznámých příčin opět nedošlo. 1866 vystoupila v Lipsku (Leonora, Verdi: Der Troubadour), pak získala od 1867/68 angažmá v Braunschweigu, kde se 1868 provdala. Již 1867 a v létě 1868 hostovala znovu v PD a na podzim 1868 se i s manželem, který se stal učitelem zpěvu, vrátila do Prahy jako členka PD (poprvé 27. 9., Růženka, Šebor: Nevěsta husitská). Již 1870 se u ní projevila tuberkulóza, která její uměleckou činnost postupně omezovala (zastupovala ji A. Kupková) a od 1872 znemožnila.
Od studentských let byla pokládána za velký pěvecký talent. Nebylo též pochyb o upřímnosti jejího patriotického smýšlení; během svých pražských pobytů vystoupila na mnoha vlasteneckých koncertech a besedách. 1862 nenastoupila do vznikajícího souboru PD patrně proto, že labilní kolektiv s nouzovým pracovním režimem nepokládala za vhodné první působiště. Její hlas byl ceněn pro svůj rozsah (g–c3), objem, dobré technické školení a bezpečnou intonaci. Měla přirozené herecké dispozice a byla schopna propracovat svůj dramatický projev. Na německých jevištích získala zkušenost v širokém repertoáru, v němž postupně našla jako svůj hlavní obor vysokodramatické sopránové role. V nich zdokonalovala své dispozice k dramaticky přesvědčivým projevům, s dobře skloubeným pěveckým a hereckým výkonem. B. Smetana, od 1866 kapelník PD, právě proto usiloval o její angažmá; během jejího krátkého působení v PD se skutečně povznesla kvalita interpretace velkých dramatických děl, když B. vystoupila jako Leonora (Beethoven: Fidelio), Eurydika (Gluck: Orfeus a Eurydika), Ifigenie (Gluck: Ifigenie v Aulidě) a Milada (Smetana: Dalibor), naposledy 6. 6. 1872 jako Recha (Halévy: Židovka).
Byla osobností ze Smetanova okruhu, a proto mladočeská strana, k níž byl Smetana počítán, využívala jejího jména v dobových polemikách o další směřování české opery. Mladočeská publicistika interpretovala její činnost v zahraničí jako vynucený exil a vedení PD před Smetanou bylo při každé příležitosti vyzýváno, aby jí nabídlo možnost práce v domácím souboru. Po uskutečnění pražského angažmá však těžká choroba B. nakonec nedovolila pěvecké schopnosti na domácí scéně plně rozvinout.
Role (v PD)
1865: Antonina (Donizetti: Belisar, j. h.); 1867, vše j. h.: Lidunka (Weber: Střelec kouzelník), Markéta (Gounod: Faust a Markéta), Norma (Bellini: Norma), Leonora (Verdi: Troubadour), Recha (Halévy: Židovka); 1868: Valentina (Meyerbeer: Hugenoti, j. h.), Růženka (Šebor: Nevěsta husitská), Abigail (Verdi: Nabuchonodosor), Donna Anna (Mozart: Don Juan); 1869: Lukrezie Borgia (Donizetti: Lukrezie Borgia), Pamina (Mozart: Kouzelná flétna), Eurydika (Gluck: Orfeus a Eurydika), Amalie (Auber: Maškarní ples krále Gustava III.), Jessonda (Spohr: Jessonda), Julie (Gounod: Romeo a Julie), Lejla (Bendl: Lejla), Alice (Meyerbeer: Robert ďábel), Ludiše (Smetana: Braniboři v Čechách); 1870: Blanka (Šebor: Blanka), Jitka (Bendl: Břetislav), Leonora (Beethoven: Fidelio), Milada (Smetana: Dalibor); 1871: Semiramis (Rossini: Semiramis), Julie (Rozkošný: Svatojanské proudy), Hraběnka (Mozart: Figarova svatba), Ifigenie (Gluck: Ifigenie v Aulidě); 1872: Recha (Halévy: Židovka).
Prameny a literatura
Dalibor 3, 1860, s. 63; 6, 1863, s. 63, 72, 111, 239, 280, 286–287; Deutscher Bühnen-Almanach [Berlin] 1863 až 1869; Slavoj 3, 1863, s. 56, 223, 210–211; 4, 1864, s. 100; Česká Thalia 1, 1867, s. 133–134; Dalibor 1, 1873, s. 140, 151, 156 [nekrolog na pokrač.]; Národní listy 24. 4. 1873 [Neruda, nekrolog s chybami]; Hudební listy 4, 1873, s. 139–140 [nekrolog]; Teuber III, s. 574; Bartoš: PD opera; J. Plavec: František Škroup, 1941. • Pazdírek; NDp; ČHS.
Životní události
- 11. 6. 1841: narození, Praha
- 21. 4. 1873: úmrtí, Velešice u Nového Bydžova
Další jména
Blazek , Blazeck , Aloisie, Ressová
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 60–61
Autor: Jitka Ludvová
