Neruda, Jan (Tanec): Porovnání verzí
nahoru...
(Automatická aktualizace šablony) |
m |
||
| Řádka 18: | Řádka 18: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | fotodesc=<ee:imagedesc/> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| povolání=<ee:profession>spisovatel,</ee:profession> | | povolání=<ee:profession>spisovatel,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 25: | Řádka 25: | ||
Nejvýraznější osobnost májovců. Maturoval 1853, filozofická a právnická studia nedokončil, zpočátku se živil jako účetní a učitel. Od poloviny 50. let redigoval časopisy a věnoval se mj. i divadelní kritice (např. v Prager Morgenpost, Tagesbote aus Böhmen, Obrazy života, Květy, Lumír, Literární listy, Čas, Hlas, Národní listy). Mezi jeho početnými statěmi, úvahami a kritikami o divadle najdeme i materiály, ve kterých referoval o osobnostech taneční scény (B. Jungmannová, V. Hametner, G. Debureau, francouzská tanečnice kankánu Rigolboche aj.). J. Neruda inicioval vznik České besedy Ferdinanda Hellera a tanečního mistra Karla Linka a osobně se jejího prvního provedení v Konviktu (1862) účastnil s B. Smetanou. Vyslovoval se k otázkám lidového, národního a scénického tance, dobové taneční hudby (např. ve stati České národní tance popsal 69 lidových tanců in Obrazy života, 1859). Z dalších jeho prací o tanci: Rozjímání dle velmi učených lidí (1869), Dílo Jana Nerudy VIII. (Hampl-Kvasnička, 1923; F. Topič, 1925; Lidová tvořivost, 1954), Studie krátké a kratší (ed. J. Zima, Praha, SNKLHU 1955). | Nejvýraznější osobnost májovců. Maturoval 1853, filozofická a právnická studia nedokončil, zpočátku se živil jako účetní a učitel. Od poloviny 50. let redigoval časopisy a věnoval se mj. i divadelní kritice (např. v Prager Morgenpost, Tagesbote aus Böhmen, Obrazy života, Květy, Lumír, Literární listy, Čas, Hlas, Národní listy). Mezi jeho početnými statěmi, úvahami a kritikami o divadle najdeme i materiály, ve kterých referoval o osobnostech taneční scény (B. Jungmannová, V. Hametner, G. Debureau, francouzská tanečnice kankánu Rigolboche aj.). J. Neruda inicioval vznik České besedy Ferdinanda Hellera a tanečního mistra Karla Linka a osobně se jejího prvního provedení v Konviktu (1862) účastnil s B. Smetanou. Vyslovoval se k otázkám lidového, národního a scénického tance, dobové taneční hudby (např. ve stati České národní tance popsal 69 lidových tanců in Obrazy života, 1859). Z dalších jeho prací o tanci: Rozjímání dle velmi učených lidí (1869), Dílo Jana Nerudy VIII. (Hampl-Kvasnička, 1923; F. Topič, 1925; Lidová tvořivost, 1954), Studie krátké a kratší (ed. J. Zima, Praha, SNKLHU 1955). | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
| − | <ee:bibliography | + | <ee:bibliography/> |
| − | + | ||
| − | + | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| Řádka 33: | Řádka 31: | ||
* <ee:chronology_date_from>22. 8. 1891</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>22. 8. 1891</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
| − | <div class="names"><ee:names | + | <div class="names"><ee:names/></div> |
| − | + | ||
| − | + | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
| Řádka 45: | Řádka 41: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 218{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author> |
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | ||
Aktuální verze z 1. 2. 2017, 16:23
Nejvýraznější osobnost májovců. Maturoval 1853, filozofická a právnická studia nedokončil, zpočátku se živil jako účetní a učitel. Od poloviny 50. let redigoval časopisy a věnoval se mj. i divadelní kritice (např. v Prager Morgenpost, Tagesbote aus Böhmen, Obrazy života, Květy, Lumír, Literární listy, Čas, Hlas, Národní listy). Mezi jeho početnými statěmi, úvahami a kritikami o divadle najdeme i materiály, ve kterých referoval o osobnostech taneční scény (B. Jungmannová, V. Hametner, G. Debureau, francouzská tanečnice kankánu Rigolboche aj.). J. Neruda inicioval vznik České besedy Ferdinanda Hellera a tanečního mistra Karla Linka a osobně se jejího prvního provedení v Konviktu (1862) účastnil s B. Smetanou. Vyslovoval se k otázkám lidového, národního a scénického tance, dobové taneční hudby (např. ve stati České národní tance popsal 69 lidových tanců in Obrazy života, 1859). Z dalších jeho prací o tanci: Rozjímání dle velmi učených lidí (1869), Dílo Jana Nerudy VIII. (Hampl-Kvasnička, 1923; F. Topič, 1925; Lidová tvořivost, 1954), Studie krátké a kratší (ed. J. Zima, Praha, SNKLHU 1955).
Životní události
- 9. 7. 1834: narození, Praha
- 22. 8. 1891: úmrtí, Praha
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 218
