Machov, Saša: Porovnání verzí
nahoru...
(založení hesla) |
m |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Saša</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Saša </ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Machov</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>Machov </ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
16. 7. 1903 | 16. 7. 1903 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
| − | Zhoř u Pacova | + | Zhoř u Pacova |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
23. 6. 1951 | 23. 6. 1951 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
| − | Praha | + | Praha |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>tanečník, herec, choreograf, režisér, </ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| + | | povolání=<ee:profession>tanečník, herec, choreograf, režisér,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | + | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
| − | + | ||
| − | <ee:content> | + | |
Vl. jménem František Maťha. Žák J. Nikolské. 1927–29 tanečník a herec Osvobozeného divadla, 1929–34 sólista a šéf baletu Ostrava, 1934–36 tanečník, herec a choreograf Divadla D 34–36, 1936–38 tanečník a choreograf Osvobozeného divadla V + W, 1939 šéf baletu České Budějovice, 1940/41 choreograf Královského divadla Athény, 1941–43 voják čs. zahraniční armády v Africe, 1943–45 vyreklamován z vojenské služby jako tanečník, choreograf a režisér Sadler’s Wells Opera Londýn, 1945/46 operní režisér Brno, 1946–51 choreograf (od 1948 i šéf baletu) ND Praha. Uměleckou osobnost S. Machova formovala spolupráce s představiteli české divadelní avantgardy (J. Jenčík, J. Frejka, J. Honzl, V + W, ale především E. F. Burian, byl např. choreografem jeho voicebandové montáže Vojna v divadle D 35), za války mu byl příkladem anglický balet (F. Ashton, R. Helpmann). Jako tanečník a herec nepatřil S. Machov ke špičce, jeho prvořadý význam tkví v choreografické tvorbě. Debutoval j. h. ''Fagotem a flétnou'' E. F. Buriana v ND Praha (1929), potřebnou praxi a rutinu získal v Ostravě (kde mj. spolupracoval na 50 operetách) a u E. F. Buriana (ch. např. Píseň písní, 1934; Žebrácká opera, 1934; Vojna, 1935; Máj, 1935; ''Lašské tance'', 1935). Významné byly i jeho práce v Osvobozeném divadle V+W (Balada z hadrů, 1935; Nebe na zemi a Rub a líc, 1936; Těžká Barbora, 1937; Pěst na oko, 1938). Režijní talent rozvinul v londýnské Sadler’s Wells Opera (Cosi fan tutte, 1944; Madame Butterfly, 1945) a poté v Brně 1946 (Tajemství, Prodaná nevěsta, Rigoletto). Vyvrcholení jeho tvůrčí dráhy představuje pětiletá éra v ND Praha. Z věkově i technicky nevyrovnaného souboru dokázal vytvořit homogenní, zkázněné a ambiciózní těleso. Na repertoáru byla vyváženě zastoupena díla klasická i moderní, dějové balety i nenarativní kompozice; repertoárovou páteř tvořila choreografie na českou hudbu starší (''Jarní symfonie ''J. V. Stamice a ''Lašské tance, ''1947; ''Česká suita ''A. Dvořáka, 1950) i soudobou (pp. ''Svateb'' V. Nelhýbela, 1947; ''Filosofská historie,'' 1949; ''Viktorka,'' 1950). Právě v těchto pracích byl nejblíže k naplnění své představy o vytvoření nezaměnitelného, specificky českého baletu; českou intonaci dokázal však vnést např. i do inscenací ''Popelky'' anebo ''Šípkové Růženky/Spící krasavice ''(obě 1948). Machov ve své osobě spojoval citlivého choreografa s vynikajícím dramaturgem a režisérem. Ve svých pevně vystavěných, srozumitelných, dramaticky pádných inscenacích měl obsah vždy přednost před formou, která právě z něj ústrojně vyplývala; k jeho přednostem patřila i muzikálnost, smysl pro básnivou metaforu i údernou dramatickou zkratku a vytříbená výtvarná kultura. U svých interpretů (např. J. Blažek, H. Fenclová, N. Hajdašová, V. Jílek, I. Keplerová, J. Knížková, M. Kůra, A. Landa, K. Lukšík, R. Mazalová, L. Ogoun, B. Pšeničková-Rendlová, N. Sobotková, O. Stodola, Z. Šemberová, S. Šťastný, M. Zlochovský) vyžadoval maximální tvůrčí součinnost, dokázal jasnozřivě odhadnout a rozvinout jejich bytostný umělecký typ. Tradičně podceňovaný baletní žánr pozvedl na úroveň plně srovnatelnou s činohrou i operou, přinesl mu nebývalou diváckou oblibu i společenskou prestiž. K jeho největším choreografickým výkonům patřily inscenace ''Viktorky'' a ''Romea a Julie ''(1950). Politické poměry po Únoru 1948 vedly až k jeho vypovězení z ND Praha, na vrcholu tvůrčích sil ukončil 1951 dobrovolně svůj život. 1999 byl povýšen ministrem obrany ČR in memoriam do hodnosti kapitána. | Vl. jménem František Maťha. Žák J. Nikolské. 1927–29 tanečník a herec Osvobozeného divadla, 1929–34 sólista a šéf baletu Ostrava, 1934–36 tanečník, herec a choreograf Divadla D 34–36, 1936–38 tanečník a choreograf Osvobozeného divadla V + W, 1939 šéf baletu České Budějovice, 1940/41 choreograf Královského divadla Athény, 1941–43 voják čs. zahraniční armády v Africe, 1943–45 vyreklamován z vojenské služby jako tanečník, choreograf a režisér Sadler’s Wells Opera Londýn, 1945/46 operní režisér Brno, 1946–51 choreograf (od 1948 i šéf baletu) ND Praha. Uměleckou osobnost S. Machova formovala spolupráce s představiteli české divadelní avantgardy (J. Jenčík, J. Frejka, J. Honzl, V + W, ale především E. F. Burian, byl např. choreografem jeho voicebandové montáže Vojna v divadle D 35), za války mu byl příkladem anglický balet (F. Ashton, R. Helpmann). Jako tanečník a herec nepatřil S. Machov ke špičce, jeho prvořadý význam tkví v choreografické tvorbě. Debutoval j. h. ''Fagotem a flétnou'' E. F. Buriana v ND Praha (1929), potřebnou praxi a rutinu získal v Ostravě (kde mj. spolupracoval na 50 operetách) a u E. F. Buriana (ch. např. Píseň písní, 1934; Žebrácká opera, 1934; Vojna, 1935; Máj, 1935; ''Lašské tance'', 1935). Významné byly i jeho práce v Osvobozeném divadle V+W (Balada z hadrů, 1935; Nebe na zemi a Rub a líc, 1936; Těžká Barbora, 1937; Pěst na oko, 1938). Režijní talent rozvinul v londýnské Sadler’s Wells Opera (Cosi fan tutte, 1944; Madame Butterfly, 1945) a poté v Brně 1946 (Tajemství, Prodaná nevěsta, Rigoletto). Vyvrcholení jeho tvůrčí dráhy představuje pětiletá éra v ND Praha. Z věkově i technicky nevyrovnaného souboru dokázal vytvořit homogenní, zkázněné a ambiciózní těleso. Na repertoáru byla vyváženě zastoupena díla klasická i moderní, dějové balety i nenarativní kompozice; repertoárovou páteř tvořila choreografie na českou hudbu starší (''Jarní symfonie ''J. V. Stamice a ''Lašské tance, ''1947; ''Česká suita ''A. Dvořáka, 1950) i soudobou (pp. ''Svateb'' V. Nelhýbela, 1947; ''Filosofská historie,'' 1949; ''Viktorka,'' 1950). Právě v těchto pracích byl nejblíže k naplnění své představy o vytvoření nezaměnitelného, specificky českého baletu; českou intonaci dokázal však vnést např. i do inscenací ''Popelky'' anebo ''Šípkové Růženky/Spící krasavice ''(obě 1948). Machov ve své osobě spojoval citlivého choreografa s vynikajícím dramaturgem a režisérem. Ve svých pevně vystavěných, srozumitelných, dramaticky pádných inscenacích měl obsah vždy přednost před formou, která právě z něj ústrojně vyplývala; k jeho přednostem patřila i muzikálnost, smysl pro básnivou metaforu i údernou dramatickou zkratku a vytříbená výtvarná kultura. U svých interpretů (např. J. Blažek, H. Fenclová, N. Hajdašová, V. Jílek, I. Keplerová, J. Knížková, M. Kůra, A. Landa, K. Lukšík, R. Mazalová, L. Ogoun, B. Pšeničková-Rendlová, N. Sobotková, O. Stodola, Z. Šemberová, S. Šťastný, M. Zlochovský) vyžadoval maximální tvůrčí součinnost, dokázal jasnozřivě odhadnout a rozvinout jejich bytostný umělecký typ. Tradičně podceňovaný baletní žánr pozvedl na úroveň plně srovnatelnou s činohrou i operou, přinesl mu nebývalou diváckou oblibu i společenskou prestiž. K jeho největším choreografickým výkonům patřily inscenace ''Viktorky'' a ''Romea a Julie ''(1950). Politické poměry po Únoru 1948 vedly až k jeho vypovězení z ND Praha, na vrcholu tvůrčích sil ukončil 1951 dobrovolně svůj život. 1999 byl povýšen ministrem obrany ČR in memoriam do hodnosti kapitána. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| − | == <ee:bibliography_label>Literatura </ee:bibliography_label> == | + | == <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == |
<ee:bibliography_content>Vejmelková, D.: Saša Machov 1903–1951, Taneční listy 1968, č. 7/příloha • Vašut, V.: Taneční listy 1976, č. 5/příloha • Vašut, V.: Saša Machov, Praha, Panorama 1986 • vv: Machov Saša in Postavy brněnského jeviště I., Státní divadlo v Brně 1984 • V. V.: Machov Saša in Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia Praha 1988</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>Vejmelková, D.: Saša Machov 1903–1951, Taneční listy 1968, č. 7/příloha • Vašut, V.: Taneční listy 1976, č. 5/příloha • Vašut, V.: Saša Machov, Praha, Panorama 1986 • vv: Machov Saša in Postavy brněnského jeviště I., Státní divadlo v Brně 1984 • V. V.: Machov Saša in Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia Praha 1988</ee:bibliography_content> | ||
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>16. 7. 1903</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Zhoř u Pacova </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>16. 7. 1903</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Zhoř u Pacova</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
| − | * <ee:chronology_date_from>23. 6. 1951</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>23. 6. 1951</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
== Další jména == | == Další jména == | ||
| − | <ee:names_lastname>Maťha </ee:names_lastname> <ee:names_firstname>František </ee:names_firstname> | + | <ee:names_lastname>Maťha</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>František</ee:names_firstname> |
</ee:names></div> | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| Řádka 49: | Řádka 47: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 184–186{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | < | + | |
| − | + | ||
| − | '''Zdroj:''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 62: | Řádka 54: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 1. 2. 2017, 12:07
Vl. jménem František Maťha. Žák J. Nikolské. 1927–29 tanečník a herec Osvobozeného divadla, 1929–34 sólista a šéf baletu Ostrava, 1934–36 tanečník, herec a choreograf Divadla D 34–36, 1936–38 tanečník a choreograf Osvobozeného divadla V + W, 1939 šéf baletu České Budějovice, 1940/41 choreograf Královského divadla Athény, 1941–43 voják čs. zahraniční armády v Africe, 1943–45 vyreklamován z vojenské služby jako tanečník, choreograf a režisér Sadler’s Wells Opera Londýn, 1945/46 operní režisér Brno, 1946–51 choreograf (od 1948 i šéf baletu) ND Praha. Uměleckou osobnost S. Machova formovala spolupráce s představiteli české divadelní avantgardy (J. Jenčík, J. Frejka, J. Honzl, V + W, ale především E. F. Burian, byl např. choreografem jeho voicebandové montáže Vojna v divadle D 35), za války mu byl příkladem anglický balet (F. Ashton, R. Helpmann). Jako tanečník a herec nepatřil S. Machov ke špičce, jeho prvořadý význam tkví v choreografické tvorbě. Debutoval j. h. Fagotem a flétnou E. F. Buriana v ND Praha (1929), potřebnou praxi a rutinu získal v Ostravě (kde mj. spolupracoval na 50 operetách) a u E. F. Buriana (ch. např. Píseň písní, 1934; Žebrácká opera, 1934; Vojna, 1935; Máj, 1935; Lašské tance, 1935). Významné byly i jeho práce v Osvobozeném divadle V+W (Balada z hadrů, 1935; Nebe na zemi a Rub a líc, 1936; Těžká Barbora, 1937; Pěst na oko, 1938). Režijní talent rozvinul v londýnské Sadler’s Wells Opera (Cosi fan tutte, 1944; Madame Butterfly, 1945) a poté v Brně 1946 (Tajemství, Prodaná nevěsta, Rigoletto). Vyvrcholení jeho tvůrčí dráhy představuje pětiletá éra v ND Praha. Z věkově i technicky nevyrovnaného souboru dokázal vytvořit homogenní, zkázněné a ambiciózní těleso. Na repertoáru byla vyváženě zastoupena díla klasická i moderní, dějové balety i nenarativní kompozice; repertoárovou páteř tvořila choreografie na českou hudbu starší (Jarní symfonie J. V. Stamice a Lašské tance, 1947; Česká suita A. Dvořáka, 1950) i soudobou (pp. Svateb V. Nelhýbela, 1947; Filosofská historie, 1949; Viktorka, 1950). Právě v těchto pracích byl nejblíže k naplnění své představy o vytvoření nezaměnitelného, specificky českého baletu; českou intonaci dokázal však vnést např. i do inscenací Popelky anebo Šípkové Růženky/Spící krasavice (obě 1948). Machov ve své osobě spojoval citlivého choreografa s vynikajícím dramaturgem a režisérem. Ve svých pevně vystavěných, srozumitelných, dramaticky pádných inscenacích měl obsah vždy přednost před formou, která právě z něj ústrojně vyplývala; k jeho přednostem patřila i muzikálnost, smysl pro básnivou metaforu i údernou dramatickou zkratku a vytříbená výtvarná kultura. U svých interpretů (např. J. Blažek, H. Fenclová, N. Hajdašová, V. Jílek, I. Keplerová, J. Knížková, M. Kůra, A. Landa, K. Lukšík, R. Mazalová, L. Ogoun, B. Pšeničková-Rendlová, N. Sobotková, O. Stodola, Z. Šemberová, S. Šťastný, M. Zlochovský) vyžadoval maximální tvůrčí součinnost, dokázal jasnozřivě odhadnout a rozvinout jejich bytostný umělecký typ. Tradičně podceňovaný baletní žánr pozvedl na úroveň plně srovnatelnou s činohrou i operou, přinesl mu nebývalou diváckou oblibu i společenskou prestiž. K jeho největším choreografickým výkonům patřily inscenace Viktorky a Romea a Julie (1950). Politické poměry po Únoru 1948 vedly až k jeho vypovězení z ND Praha, na vrcholu tvůrčích sil ukončil 1951 dobrovolně svůj život. 1999 byl povýšen ministrem obrany ČR in memoriam do hodnosti kapitána.
Literatura
Vejmelková, D.: Saša Machov 1903–1951, Taneční listy 1968, č. 7/příloha • Vašut, V.: Taneční listy 1976, č. 5/příloha • Vašut, V.: Saša Machov, Praha, Panorama 1986 • vv: Machov Saša in Postavy brněnského jeviště I., Státní divadlo v Brně 1984 • V. V.: Machov Saša in Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia Praha 1988
Životní události
- 16. 7. 1903: narození, Zhoř u Pacova
- 23. 6. 1951: úmrtí, Praha
Další jména
Maťha František
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 184–186
