Bubeníček, Otto: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
m
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">2</span>
+
<span id="PageFillProgress">1</span>
 
</ee:progress>{{Infobox Osoba
 
</ee:progress>{{Infobox Osoba
 
| jméno=<ee:firstname>Otto</ee:firstname>  
 
| jméno=<ee:firstname>Otto</ee:firstname>  
Řádka 11: Řádka 11:
 
Lubin (Polsko)
 
Lubin (Polsko)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"/>
 
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"/>
</ee:mvchronology>
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
 
+
</ee:mvchronology>
+
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc/>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| povolání=<ee:profession>tanečník,</ee:profession>
 
| povolání=<ee:profession>tanečník,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
Řádka 25: Řádka 21:
 
Absolvoval TKP 1993. Již během studií získal několik ocenění (3. cenu na Soutěžní přehlídce tanečních umělců ČR 1990, Prix de Lausanne Espčce a Cenu televizních diváků 1992). Angažmá: Staatsoper Hamburg (od 1993, 1995 sólista a 1997 první sólista), kde na sebe upozorňoval elegancí a formální vybroušeností tanečního projevu i niterným lyrismem. Tyto přednosti uplatnil např. jako Princ v ''Popelce'' a ''Louskáčkovi'', Des Grieux v ''Dámě s kaméliemi'' na hudbu F. Chopina (1994), vášnivý dramatismus předvedl jako Tybalt v ''Romeovi a Julii'' (1995), Jan v ''Matoušových pašijích'' J. S. Bacha (1995) či Carabosse ve ''Spící krasavici ''(1996), smysl pro nadsázku a humor jako Drosselmeyer v ''Louskáčkovi ''(1997) a Puk ve ''Snu noci svatojánské'' F. Mendelssohna-Bartholdyho/G. Ligettiho (1998). Bratr – dvojče Jiřího Bubeníčka. 
 
Absolvoval TKP 1993. Již během studií získal několik ocenění (3. cenu na Soutěžní přehlídce tanečních umělců ČR 1990, Prix de Lausanne Espčce a Cenu televizních diváků 1992). Angažmá: Staatsoper Hamburg (od 1993, 1995 sólista a 1997 první sólista), kde na sebe upozorňoval elegancí a formální vybroušeností tanečního projevu i niterným lyrismem. Tyto přednosti uplatnil např. jako Princ v ''Popelce'' a ''Louskáčkovi'', Des Grieux v ''Dámě s kaméliemi'' na hudbu F. Chopina (1994), vášnivý dramatismus předvedl jako Tybalt v ''Romeovi a Julii'' (1995), Jan v ''Matoušových pašijích'' J. S. Bacha (1995) či Carabosse ve ''Spící krasavici ''(1996), smysl pro nadsázku a humor jako Drosselmeyer v ''Louskáčkovi ''(1997) a Puk ve ''Snu noci svatojánské'' F. Mendelssohna-Bartholdyho/G. Ligettiho (1998). Bratr – dvojče Jiřího Bubeníčka. 
 
</ee:content>
 
</ee:content>
<ee:bibliography>
+
<ee:bibliography/>
 
+
</ee:bibliography>
+
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
 
* <ee:chronology_date_from>7. 10. 1974</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Lubin (Polsko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>7. 10. 1974</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Lubin (Polsko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from/><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names>
+
<div class="names"><ee:names/></div>
 
+
</ee:names></div>
+
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 45: Řádka 36:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 32–33{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author>
  
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]

Aktuální verze z 25. 1. 2017, 12:08

Otto Bubeníček
* 7. 10. 1974 Lubin (Polsko)
tanečník


Absolvoval TKP 1993. Již během studií získal několik ocenění (3. cenu na Soutěžní přehlídce tanečních umělců ČR 1990, Prix de Lausanne Espčce a Cenu televizních diváků 1992). Angažmá: Staatsoper Hamburg (od 1993, 1995 sólista a 1997 první sólista), kde na sebe upozorňoval elegancí a formální vybroušeností tanečního projevu i niterným lyrismem. Tyto přednosti uplatnil např. jako Princ v Popelce a Louskáčkovi, Des Grieux v Dámě s kaméliemi na hudbu F. Chopina (1994), vášnivý dramatismus předvedl jako Tybalt v Romeovi a Julii (1995), Jan v Matoušových pašijích J. S. Bacha (1995) či Carabosse ve Spící krasavici (1996), smysl pro nadsázku a humor jako Drosselmeyer v Louskáčkovi (1997) a Puk ve Snu noci svatojánské F. Mendelssohna-Bartholdyho/G. Ligettiho (1998). Bratr – dvojče Jiřího Bubeníčka. 


Životní události

  • 7. 10. 1974: narození, Lubin (Polsko)


Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 32–33