Stockinger, Karl (Starší divadlo): Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
(Automatická aktualizace šablony)
 
Řádka 22: Řádka 22:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Psán též Carlo, Carl, Stochinger. – Z Vídně přišel do Brna s impresáriem A. Manfredim a uvedl zde 1737/38 tance do oper M. Luchiniho ­''Teodorico'', ''Argene'', ''Arsace'' a ''Gli veri amici'' [Opravdoví přátelé]. S částí Manfrediho společnosti (např. zpěváci D. Tasseli, C. Persone, V. Danese a D. Casarini) přešel poté do Prahy k impresáriovi → S. Lapisovi, jehož repertoáru dominovala opera seria s rozsáhlými balety a náročnou scénografií. '''S'''. v počátcích svého pražského působení, kdy Lapis hrál v divadle hraběte → Františka Antonína Šporka, aranžoval tance do výpravné opery seria ''Semiramis'' (pasticcio, l: P. Metastasio). V novém městském Divadle v Kotcích, kde se začalo hrát začátkem 1739, připravil dva balety do Lapisovy opery ''La Ginevra'', na něž upozorňovalo i tištěné libreto. V prvním baletu se publiku představila choreografická formace čtyř Větrů a čtyř Živlů, které vyrazily špatně uzavřenou bránu světa a pronikly do volného prostoru, kde se k nim přidaly ještě čtyři Světadíly, povzbuzené k tanci Sluncem. Druhý balet nabídl pohled na alej zformovanou sborem Zahradníků, oslavujících zamilovaný pár, jemuž malý chlapec předává kytici. Podivuhodná vůně květin milence úplně zmate a rozdělí, ve šťastném zakončení je však přivede zpátky k sobě. Lze předpokládat, že '''S'''. choreografie přinesly do českých zemí stylové prvky vídeňských produkcí italské opery seria, jež jako svůj vzor v projektu obnovení pražského operního provozu uvedl S. Lapis. O '''S'''. osudech po odchodu Lapisovy společnosti z Prahy 1740 zprávy nejsou.
 
Psán též Carlo, Carl, Stochinger. – Z Vídně přišel do Brna s impresáriem A. Manfredim a uvedl zde 1737/38 tance do oper M. Luchiniho ­''Teodorico'', ''Argene'', ''Arsace'' a ''Gli veri amici'' [Opravdoví přátelé]. S částí Manfrediho společnosti (např. zpěváci D. Tasseli, C. Persone, V. Danese a D. Casarini) přešel poté do Prahy k impresáriovi → S. Lapisovi, jehož repertoáru dominovala opera seria s rozsáhlými balety a náročnou scénografií. '''S'''. v počátcích svého pražského působení, kdy Lapis hrál v divadle hraběte → Františka Antonína Šporka, aranžoval tance do výpravné opery seria ''Semiramis'' (pasticcio, l: P. Metastasio). V novém městském Divadle v Kotcích, kde se začalo hrát začátkem 1739, připravil dva balety do Lapisovy opery ''La Ginevra'', na něž upozorňovalo i tištěné libreto. V prvním baletu se publiku představila choreografická formace čtyř Větrů a čtyř Živlů, které vyrazily špatně uzavřenou bránu světa a pronikly do volného prostoru, kde se k nim přidaly ještě čtyři Světadíly, povzbuzené k tanci Sluncem. Druhý balet nabídl pohled na alej zformovanou sborem Zahradníků, oslavujících zamilovaný pár, jemuž malý chlapec předává kytici. Podivuhodná vůně květin milence úplně zmate a rozdělí, ve šťastném zakončení je však přivede zpátky k sobě. Lze předpokládat, že '''S'''. choreografie přinesly do českých zemí stylové prvky vídeňských produkcí italské opery seria, jež jako svůj vzor v projektu obnovení pražského operního provozu uvedl S. Lapis. O '''S'''. osudech po odchodu Lapisovy společnosti z Prahy 1740 zprávy nejsou.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
Řádka 36: Řádka 36:
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>
 
== Další jména ==
 
== Další jména ==
−
<ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Carlo</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Carl</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>Stochinger</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
+
<ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Carlo</ee:names_firstname>
 +
<ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Carl</ee:names_firstname>
 +
<ee:names_lastname>Stochinger</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 
</ee:names></div>
 
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
Řádka 47: Řádka 49:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="0">
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
 
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="1">
 
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 575–577{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Božena Brodská]]{{break}}</ee:author>
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 575–577{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Božena Brodská]]{{break}}</ee:author>
−
</cshow>
+
 
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 62: Řádka 59:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 11:11

Karl STOCKINGER
* první polovina 18. stol.
† první polovina 18. stol.
baletní mistr


Psán též Carlo, Carl, Stochinger. – Z Vídně přišel do Brna s impresáriem A. Manfredim a uvedl zde 1737/38 tance do oper M. Luchiniho ­Teodorico, Argene, Arsace a Gli veri amici [Opravdoví přátelé]. S částí Manfrediho společnosti (např. zpěváci D. Tasseli, C. Persone, V. Danese a D. Casarini) přešel poté do Prahy k impresáriovi → S. Lapisovi, jehož repertoáru dominovala opera seria s rozsáhlými balety a náročnou scénografií. S. v počátcích svého pražského působení, kdy Lapis hrál v divadle hraběte → Františka Antonína Šporka, aranžoval tance do výpravné opery seria Semiramis (pasticcio, l: P. Metastasio). V novém městském Divadle v Kotcích, kde se začalo hrát začátkem 1739, připravil dva balety do Lapisovy opery La Ginevra, na něž upozorňovalo i tištěné libreto. V prvním baletu se publiku představila choreografická formace čtyř Větrů a čtyř Živlů, které vyrazily špatně uzavřenou bránu světa a pronikly do volného prostoru, kde se k nim přidaly ještě čtyři Světadíly, povzbuzené k tanci Sluncem. Druhý balet nabídl pohled na alej zformovanou sborem Zahradníků, oslavujících zamilovaný pár, jemuž malý chlapec předává kytici. Podivuhodná vůně květin milence úplně zmate a rozdělí, ve šťastném zakončení je však přivede zpátky k sobě. Lze předpokládat, že S. choreografie přinesly do českých zemí stylové prvky vídeňských produkcí italské opery seria, jež jako svůj vzor v projektu obnovení pražského operního provozu uvedl S. Lapis. O S. osudech po odchodu Lapisovy společnosti z Prahy 1740 zprávy nejsou.


Prameny a literatura

ČMH, provenience Nové Hrady: Argene; Arsace (Brno 1738 ⇒ Sehnal 1974); Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži – hudební archiv, sign. Z/a XIII 45 (konvolut dnes nezvěstný ⇒ Spáčilová 2006): Gli veri amici, Bruna 1738 ⇒ Sehnal; NMk, sign. 57 C 20: La Semiramide, [Praha 1738]; sign. 57 B 12: La Ginevra, Praga 1739 (⇒ Kneidl, ⇒ Meyer, ⇒ Sartori). • Teuber I 1883, s. 157–159, 166–168; J. Sehnal: Počátky opery na Moravě, O divadle na Moravě, ed. E. Petrů–J. Stýskal, Praha 1974, s. 55–77; B. Brodská: Balet v Kotcích, Divadlo v Kotcích, ed. F. Černý, Praha 1992, s. 89; J. Spáčilová: Současný stav libret italské opery na Moravě v první polovině 18. stol., http://acta.musicologica.cz (2006/2).

Životní události

  • první polovina 18. stol.: narození
  • první polovina 18. stol.: úmrtí

Další jména

Carlo
Carl

Stochinger


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 575–577
Autor: Božena Brodská



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Stockinger,_Karl_(Starší_divadlo)&oldid=19078“