Scalabrini, Paolo: Porovnání verzí
nahoru...
(založení hesla) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
</ee:progress>{{Infobox Osoba | </ee:progress>{{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno=<ee:firstname>Paolo </ee:firstname> | + | | jméno=<ee:firstname>Paolo</ee:firstname> |
| příjmení=<ee:lastname>SCALABRINI</ee:lastname> | | příjmení=<ee:lastname>SCALABRINI</ee:lastname> | ||
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | ||
| − | 1713 | + | 1713 |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> | ||
| Řádka 12: | Řádka 12: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | ||
| − | 23. 2. 1806 | + | 23. 2. 1806 |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | ||
| − | | povolání=<ee:profession>skladatel, </ee:profession> | + | | povolání=<ee:profession>skladatel,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Počátky skladatelské kariéry '''S'''. v Benátkách dokumentuje 1742 provedení jeho oratoria na → Metastasiův text ''Giuseppe riconosciuto'' [Znovupoznaný Josef]. Nejpozději téhož roku se ve Štýrském Hradci stal kapelníkem operní společnosti → P. Mingottiho. Pokračoval s ní na cestách Evropou, jež ho v karnevalu 1744 přivedly do Prahy. Zdejší pobyt netrval dlouho, neboť už v březnu společnost hrála v Lipsku a cestovala dále do Drážďan a Hamburku. 1747 odešel '''S'''. s Mingottim i do Kodaně, kam impresário přenesl své hlavní působiště (1747–50, 1752–56). '''S'''. tu byl angažován jako královský kapelník (1748–53) a nahradil tak penzionovaného německého skladatele a teoretika J. A. Scheibeho. V době působení u dvora nadále komponoval i pro Mingottiho (např. dvojdílné intermezzo ''Don Chisciotte'', l: F. Darbes, Hamburk 1753), jenž 1756 v Kodani ukončil své operní podnikání. '''S'''. zde pak provoz italské opery udržoval spolu se svým následníkem v kapelnické funkci G. Sartim do počátku osmdesátých let 18. stol., podobně jako už v předchozím období v době Mingottiho dočasné nepřítomnosti (provádění intermezz 1750–52, např. ''Il marito vizioso'' [Manžel prostopášník], h: '''S'''., l: F. Darbes, 1750). Podruhé zastával funkci dvorního kapelníka 1775–81. Po smrti první manželky, zpěvačky G. Mellini, se 1781 vrátil do Itálie a zbytek života strávil v Lucce. | Počátky skladatelské kariéry '''S'''. v Benátkách dokumentuje 1742 provedení jeho oratoria na → Metastasiův text ''Giuseppe riconosciuto'' [Znovupoznaný Josef]. Nejpozději téhož roku se ve Štýrském Hradci stal kapelníkem operní společnosti → P. Mingottiho. Pokračoval s ní na cestách Evropou, jež ho v karnevalu 1744 přivedly do Prahy. Zdejší pobyt netrval dlouho, neboť už v březnu společnost hrála v Lipsku a cestovala dále do Drážďan a Hamburku. 1747 odešel '''S'''. s Mingottim i do Kodaně, kam impresário přenesl své hlavní působiště (1747–50, 1752–56). '''S'''. tu byl angažován jako královský kapelník (1748–53) a nahradil tak penzionovaného německého skladatele a teoretika J. A. Scheibeho. V době působení u dvora nadále komponoval i pro Mingottiho (např. dvojdílné intermezzo ''Don Chisciotte'', l: F. Darbes, Hamburk 1753), jenž 1756 v Kodani ukončil své operní podnikání. '''S'''. zde pak provoz italské opery udržoval spolu se svým následníkem v kapelnické funkci G. Sartim do počátku osmdesátých let 18. stol., podobně jako už v předchozím období v době Mingottiho dočasné nepřítomnosti (provádění intermezz 1750–52, např. ''Il marito vizioso'' [Manžel prostopášník], h: '''S'''., l: F. Darbes, 1750). Podruhé zastával funkci dvorního kapelníka 1775–81. Po smrti první manželky, zpěvačky G. Mellini, se 1781 vrátil do Itálie a zbytek života strávil v Lucce. | ||
| − | Za pobytu Mingottiho společnosti v Praze během karnevalu 1744 byla v únoru 1744 vůbec poprvé provedena '''S'''. opera seria ''Antigono'' (l: Metastasio). Jako skladatel figuruje '''S'''. také u dalších metastasiovských oper ''Siroe ''(karneval 1744) a ''Artaserse'', uvedených Mingottim v této pražské sezoně. Část hudby zřejmě dokomponoval i pro operu ''Argenide ''B. Galuppiho (l: A. Giusti), provedenou v Praze 1746 → A. Mingottim. Z rozsáhlé '''S'''. operní tvorby na italská libreta (např. ''Semiramide riconosciuta'', Štýrský Hradec 1743, ''Venceslao'', Linec 1743, ''Artaserse'', Hamburk 1745, ''La Angelica e Medoro'', tamtéž 1746, ''Adriano'' a ''Alessandro nell’Indie'', Kodaň 1749) se dochovaly jen fragmenty v podobě jednotlivých árií. Za svého pobytu v Kodani komponoval '''S'''. pro divadlo také na dánské texty. Je tvůrcem první dánské tříaktové komické opery ''Den | + | Za pobytu Mingottiho společnosti v Praze během karnevalu 1744 byla v únoru 1744 vůbec poprvé provedena '''S'''. opera seria ''Antigono'' (l: Metastasio). Jako skladatel figuruje '''S'''. také u dalších metastasiovských oper ''Siroe ''(karneval 1744) a ''Artaserse'', uvedených Mingottim v této pražské sezoně. Část hudby zřejmě dokomponoval i pro operu ''Argenide ''B. Galuppiho (l: A. Giusti), provedenou v Praze 1746 → A. Mingottim. Z rozsáhlé '''S'''. operní tvorby na italská libreta (např. ''Semiramide riconosciuta'', Štýrský Hradec 1743, ''Venceslao'', Linec 1743, ''Artaserse'', Hamburk 1745, ''La Angelica e Medoro'', tamtéž 1746, ''Adriano'' a ''Alessandro nell’Indie'', Kodaň 1749) se dochovaly jen fragmenty v podobě jednotlivých árií. Za svého pobytu v Kodani komponoval '''S'''. pro divadlo také na dánské texty. Je tvůrcem první dánské tříaktové komické opery ''Den belønnede Kœrlighed ''[Odměněná láska, Kodaň 1758], kterou skládal na přeložený italský text ''L’amore premiato'', dále pětiaktového singspielu ''Kœrlighed uden Strømper ''[Láska bez punčoch, t: J. H. Wessel, tamtéž 1775], dvouaktové zpěvohry ''Oraklet'' [Věštba, dle G.-F.-P. de Saint-Foixe, tamtéž 1776] a hudby k Molièrově komedii ''Den forliebte skildrer'' [Zamilovaný malíř, 1756]. |
'''S'''. byl pohotový skladatel, schopný v rychlém sledu produkovat rutinní kompozice, jež vyžadoval operní provoz. Z árií různých autorů sestavoval pasticcia, dodával recitativy a jednotlivé vlastní árie podle přání zpěváků, což odpovídalo repertoárovým a stylovým preferencím P. Mingottiho. I když byla '''S'''. skladatelská kariéra postavena především na kontinuální produkci italské opery seria, ve svých zhudebněních dánských textů tento žánr parodoval. | '''S'''. byl pohotový skladatel, schopný v rychlém sledu produkovat rutinní kompozice, jež vyžadoval operní provoz. Z árií různých autorů sestavoval pasticcia, dodával recitativy a jednotlivé vlastní árie podle přání zpěváků, což odpovídalo repertoárovým a stylovým preferencím P. Mingottiho. I když byla '''S'''. skladatelská kariéra postavena především na kontinuální produkci italské opery seria, ve svých zhudebněních dánských textů tento žánr parodoval. | ||
| Řádka 35: | Řádka 35: | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>1713 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>asi Bologna (Itálie)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>1713</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>asi Bologna (Itálie)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
| − | * <ee:chronology_date_from>23. 2. 1806 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Lucca (Itálie)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>23. 2. 1806</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Lucca (Itálie)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
| − | <div class="names"><ee:names/></div> | + | <div class="names"><ee:names> |
| + | |||
| + | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
| Řádka 48: | Řádka 50: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 523–524{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Dagmar Glüxam]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | <ee: | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | <ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 63: | Řádka 60: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 23. 1. 2017, 11:08
Počátky skladatelské kariéry S. v Benátkách dokumentuje 1742 provedení jeho oratoria na → Metastasiův text Giuseppe riconosciuto [Znovupoznaný Josef]. Nejpozději téhož roku se ve Štýrském Hradci stal kapelníkem operní společnosti → P. Mingottiho. Pokračoval s ní na cestách Evropou, jež ho v karnevalu 1744 přivedly do Prahy. Zdejší pobyt netrval dlouho, neboť už v březnu společnost hrála v Lipsku a cestovala dále do Drážďan a Hamburku. 1747 odešel S. s Mingottim i do Kodaně, kam impresário přenesl své hlavní působiště (1747–50, 1752–56). S. tu byl angažován jako královský kapelník (1748–53) a nahradil tak penzionovaného německého skladatele a teoretika J. A. Scheibeho. V době působení u dvora nadále komponoval i pro Mingottiho (např. dvojdílné intermezzo Don Chisciotte, l: F. Darbes, Hamburk 1753), jenž 1756 v Kodani ukončil své operní podnikání. S. zde pak provoz italské opery udržoval spolu se svým následníkem v kapelnické funkci G. Sartim do počátku osmdesátých let 18. stol., podobně jako už v předchozím období v době Mingottiho dočasné nepřítomnosti (provádění intermezz 1750–52, např. Il marito vizioso [Manžel prostopášník], h: S., l: F. Darbes, 1750). Podruhé zastával funkci dvorního kapelníka 1775–81. Po smrti první manželky, zpěvačky G. Mellini, se 1781 vrátil do Itálie a zbytek života strávil v Lucce.
Za pobytu Mingottiho společnosti v Praze během karnevalu 1744 byla v únoru 1744 vůbec poprvé provedena S. opera seria Antigono (l: Metastasio). Jako skladatel figuruje S. také u dalších metastasiovských oper Siroe (karneval 1744) a Artaserse, uvedených Mingottim v této pražské sezoně. Část hudby zřejmě dokomponoval i pro operu Argenide B. Galuppiho (l: A. Giusti), provedenou v Praze 1746 → A. Mingottim. Z rozsáhlé S. operní tvorby na italská libreta (např. Semiramide riconosciuta, Štýrský Hradec 1743, Venceslao, Linec 1743, Artaserse, Hamburk 1745, La Angelica e Medoro, tamtéž 1746, Adriano a Alessandro nell’Indie, Kodaň 1749) se dochovaly jen fragmenty v podobě jednotlivých árií. Za svého pobytu v Kodani komponoval S. pro divadlo také na dánské texty. Je tvůrcem první dánské tříaktové komické opery Den belønnede Kœrlighed [Odměněná láska, Kodaň 1758], kterou skládal na přeložený italský text L’amore premiato, dále pětiaktového singspielu Kœrlighed uden Strømper [Láska bez punčoch, t: J. H. Wessel, tamtéž 1775], dvouaktové zpěvohry Oraklet [Věštba, dle G.-F.-P. de Saint-Foixe, tamtéž 1776] a hudby k Molièrově komedii Den forliebte skildrer [Zamilovaný malíř, 1756].
S. byl pohotový skladatel, schopný v rychlém sledu produkovat rutinní kompozice, jež vyžadoval operní provoz. Z árií různých autorů sestavoval pasticcia, dodával recitativy a jednotlivé vlastní árie podle přání zpěváků, což odpovídalo repertoárovým a stylovým preferencím P. Mingottiho. I když byla S. skladatelská kariéra postavena především na kontinuální produkci italské opery seria, ve svých zhudebněních dánských textů tento žánr parodoval.
Prameny a literatura
Tematický soupis tvorby a přehled libret ⇒ Müller 1917, s. CCXIII–CCXXXII; libreta ⇒ Kneidl, ⇒ Meyer; Det Kongelige Bibliotek Copenhagen, sign. C II, 119: rkp. operních árií Va tra le selve ircane a Non accrescer con quel pianto (⇒ Batchvarova 1994, s. 54). • T. Krogh: Zur Geschichte des dänischen Singspiels im 18. Jahrhundert, Berlin 1923, s. 45–47, 70–76; E. H. Müller: Angelo und Pietro Mingotti, Dresden 1917, s. 3, 55, 69, 82n., 86, 91n., 94–98, 100–102, CCXXIn.; T. Volek: Italská opera a další druhy zpívaného divadla, Divadlo v Kotcích, ed. F. Černý, Praha 1992, s. 46; R. Batchvarova-Schweitzer: The Mingotti Opera Company in Brno, Graz, Prague and Copenhagen, dipl. práce, FF UK Praha 1994, s. 53n., 63n., 68, 71–76, 83–86. • DBI, DEUM, Eitner, Gerber, Grove, Grove O, Meyer, MGG
Životní události
- 1713: narození, asi Bologna (Itálie)
- 23. 2. 1806: úmrtí, Lucca (Itálie)
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 523–524
Autor: Dagmar Glüxam
