Ries, Jacob Marx: Porovnání verzí
nahoru...
(založení hesla) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
| − | <span id="PageFillProgress"> | + | <span id="PageFillProgress">3</span> |
</ee:progress>{{Infobox Osoba | </ee:progress>{{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno=<ee:firstname>Jacob Marx </ee:firstname> | + | | jméno=<ee:firstname>Jacob Marx</ee:firstname> |
| příjmení=<ee:lastname>RIES</ee:lastname> | | příjmení=<ee:lastname>RIES</ee:lastname> | ||
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | ||
| − | | povolání=<ee:profession></ee:profession> | + | | povolání=<ee:profession>herec, dvorní trpaslík,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
| − | + | Psán též Riese, Riss, Ris. – Pocházel z rozvětvené pražské židovské rodiny. Z doby jeho mládí je známo jen to, že otec Mordechai (Markus) zemřel 1680. Lze předpokládat, že se '''R'''. již před odchodem do ciziny účastnil v Praze svátků zdejší židovské obce s jejich četnými divadelními prvky. Poté našel obživu jako dvorní trpaslík (Hofzwerg) na neudaných panských sídlech. V hanswurstovském kostýmu jej zobrazuje rytina z 1710 pravděpodobně od augsburgského M. Engelbrechta (kopírovaná v Amsterdamu G. Falkem 1710 a W. Koningem 1716), na níž je označen jako „židovský Hans Wurst“, pobývající tehdy ve Vídni a bavící knížecí společnost. Stafáže na rytině naznačují, že vystupoval i v komických scénkách využívajících kostýmních převleků. Není vyloučena jeho totožnost s jinak neznámým hudebníkem Jakobem Riesem, který pobýval 1714 ve Fürthu a navštívil tehdy lipský veletrh. Vrcholem '''R'''. kariéry bylo angažmá u dvora polského krále a saského kurfiřta Augusta II. Silného v Drážďanech, kde byla zaměstnána celá skupina trpaslíků. Poměrně výnosné angažmá nastoupené 1721 nebo 1722 skončilo pravděpodobně Augustovou smrtí 1733. Poslední léta dožíval ovdovělý '''R'''. v chudobě ve Vídni (většina jeho potomků žila tehdy v Mikulově). Ještě při pozůstalostním řízení byl titulován jako „královský polský dvorní trpaslík“. | |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content/> | + | <ee:bibliography_content>ÖNB, Bildarchiv, negativ 436.225-B: [M. Engelbrecht?], ''Jacob Ries, der Sohn Marcus, gebohren in der königl. Böheimb. Haubt Statt Prag, jetzo aber in der kay. Resid. statt Wien sich aufhaltend'', [Augsburg] 1710; tamtéž předloha: přívazek k nesign. rytinovému souboru ''Il Calotto Resuscitato oder Neu eingerichtetes Zwerchen Cabinet'' ⇒ ''Scherl'' 1999; tamtéž negativ stranově obrácené repliky (J. van Sasse fecit, Wilh. Koning exc.), její uložení (soubor ''Il Calotto resuscitato oder Neü eingerichtes Zwerchen Cabinet'', Amsterdam 1716) není udáno; další replika (Gérard Falk ex. 1710) dnes nezvěstná ⇒ ''Fuchs'' 1921. • S. Hock: ''Die Familien Prags'', Pressburg 1892, s. 356; A. Wolf: Fahrende Leute bei den Juden, ''Mitteilungen zur jüdischen Volkskunde'' (Leipzig) 1909, sv. 30, seš. 2, s. 40–62; sv. 31, seš. 3, s. 90n.; B. Wachstein: ''Die Inschriften des alten Judenfriedhofs in Wien ''II, Wien–Leipzig 1917, s. 898; J. Taglicht: ''Nachlässe der Wiener Juden im 17. und 18. Jahrhundert'', Wien–Leipzig 1917, s. 194; E. Fuchs: ''Die Juden in der Karikatur'', München 1921, s. 25; M. Freudenthal: ''Die jüdischen Besuche der Leipziger Messen in den Jahren 1675 bis 1764'', Frankfurt a. M. 1928, s. 88; G. G. Bauer–H. Verfondern: ''Barocke Zwergenkarikaturen von Callot bis Chodowiecki'', Salzburg 1991, s. 48, 104, 113; ''Kleine Menschen – Große Kunst, ''ed. A. Anderle–D. Meyerhöfer–G. Unverfehrt, Hamm 1992, s. 235n.; A. Scherl: ''Berufstheater in Prag 1680–1739'', Wien 1999, s. 17, 228n.</ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
| Řádka 36: | Řádka 36: | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
== Další jména == | == Další jména == | ||
| − | <ee:names_lastname>Riese</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | + | <ee:names_lastname>Riese</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> |
| + | <ee:names_lastname>Riss</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | ||
| + | <ee:names_lastname>Ris</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | ||
</ee:names></div> | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| Řádka 47: | Řádka 49: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 493{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | <ee: | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | <ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 62: | Řádka 59: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 23. 1. 2017, 11:07
Psán též Riese, Riss, Ris. – Pocházel z rozvětvené pražské židovské rodiny. Z doby jeho mládí je známo jen to, že otec Mordechai (Markus) zemřel 1680. Lze předpokládat, že se R. již před odchodem do ciziny účastnil v Praze svátků zdejší židovské obce s jejich četnými divadelními prvky. Poté našel obživu jako dvorní trpaslík (Hofzwerg) na neudaných panských sídlech. V hanswurstovském kostýmu jej zobrazuje rytina z 1710 pravděpodobně od augsburgského M. Engelbrechta (kopírovaná v Amsterdamu G. Falkem 1710 a W. Koningem 1716), na níž je označen jako „židovský Hans Wurst“, pobývající tehdy ve Vídni a bavící knížecí společnost. Stafáže na rytině naznačují, že vystupoval i v komických scénkách využívajících kostýmních převleků. Není vyloučena jeho totožnost s jinak neznámým hudebníkem Jakobem Riesem, který pobýval 1714 ve Fürthu a navštívil tehdy lipský veletrh. Vrcholem R. kariéry bylo angažmá u dvora polského krále a saského kurfiřta Augusta II. Silného v Drážďanech, kde byla zaměstnána celá skupina trpaslíků. Poměrně výnosné angažmá nastoupené 1721 nebo 1722 skončilo pravděpodobně Augustovou smrtí 1733. Poslední léta dožíval ovdovělý R. v chudobě ve Vídni (většina jeho potomků žila tehdy v Mikulově). Ještě při pozůstalostním řízení byl titulován jako „královský polský dvorní trpaslík“.
Prameny a literatura
ÖNB, Bildarchiv, negativ 436.225-B: [M. Engelbrecht?], Jacob Ries, der Sohn Marcus, gebohren in der königl. Böheimb. Haubt Statt Prag, jetzo aber in der kay. Resid. statt Wien sich aufhaltend, [Augsburg] 1710; tamtéž předloha: přívazek k nesign. rytinovému souboru Il Calotto Resuscitato oder Neu eingerichtetes Zwerchen Cabinet ⇒ Scherl 1999; tamtéž negativ stranově obrácené repliky (J. van Sasse fecit, Wilh. Koning exc.), její uložení (soubor Il Calotto resuscitato oder Neü eingerichtes Zwerchen Cabinet, Amsterdam 1716) není udáno; další replika (Gérard Falk ex. 1710) dnes nezvěstná ⇒ Fuchs 1921. • S. Hock: Die Familien Prags, Pressburg 1892, s. 356; A. Wolf: Fahrende Leute bei den Juden, Mitteilungen zur jüdischen Volkskunde (Leipzig) 1909, sv. 30, seš. 2, s. 40–62; sv. 31, seš. 3, s. 90n.; B. Wachstein: Die Inschriften des alten Judenfriedhofs in Wien II, Wien–Leipzig 1917, s. 898; J. Taglicht: Nachlässe der Wiener Juden im 17. und 18. Jahrhundert, Wien–Leipzig 1917, s. 194; E. Fuchs: Die Juden in der Karikatur, München 1921, s. 25; M. Freudenthal: Die jüdischen Besuche der Leipziger Messen in den Jahren 1675 bis 1764, Frankfurt a. M. 1928, s. 88; G. G. Bauer–H. Verfondern: Barocke Zwergenkarikaturen von Callot bis Chodowiecki, Salzburg 1991, s. 48, 104, 113; Kleine Menschen – Große Kunst, ed. A. Anderle–D. Meyerhöfer–G. Unverfehrt, Hamm 1992, s. 235n.; A. Scherl: Berufstheater in Prag 1680–1739, Wien 1999, s. 17, 228n.
Životní události
- asi květen 1660: narození, Praha
- 20. 4. 1751: úmrtí, Vídeň (Rakousko)
Další jména
Riese Riss Ris
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 493
Autor: Adolf Scherl
