Resoniero, Pietro: Porovnání verzí
nahoru...
m |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| Řádka 22: | Řádka 22: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Uváděn též jako Resonier, s křest. jménem Peter. – Patřil k první vlně italských loutkářů, kteří v 17. stol. hráli v zaalpských zemích a svým vlivem zasáhli do vývoje středoevropského loutkářství. Poprvé se objevil koncem 1666 ve Vídni, poté odjel do Prahy, kde 7. 1. 1667 společně s Joanem Baptistou žádal o povolení italského marionetového divadla na Malé Straně. Totožnost jeho společníka není dosud objasněna. Domněnka (⇒ ''Purschke'' 1986), že šlo o loutkáře J. B. Fornenberga z Amsterdamu, který působil v Praze už 1658, je sporná, neboť Fornenberg byl v době '''R'''. pražského pobytu pravděpodobně ve Švédsku. Žádosti bylo vyhověno s podmínkou, že se loutkáři vyvarují pohoršlivého chování. Ještě téhož roku se '''R'''. vrátil do Vídně, kde hrál loutkové divadlo v boudě na náměstí Judenplatz společně s G. Resonierem, patrně svým synem, dalších téměř 40 let (⇒ ''Schlager'' 1839). | Uváděn též jako Resonier, s křest. jménem Peter. – Patřil k první vlně italských loutkářů, kteří v 17. stol. hráli v zaalpských zemích a svým vlivem zasáhli do vývoje středoevropského loutkářství. Poprvé se objevil koncem 1666 ve Vídni, poté odjel do Prahy, kde 7. 1. 1667 společně s Joanem Baptistou žádal o povolení italského marionetového divadla na Malé Straně. Totožnost jeho společníka není dosud objasněna. Domněnka (⇒ ''Purschke'' 1986), že šlo o loutkáře J. B. Fornenberga z Amsterdamu, který působil v Praze už 1658, je sporná, neboť Fornenberg byl v době '''R'''. pražského pobytu pravděpodobně ve Švédsku. Žádosti bylo vyhověno s podmínkou, že se loutkáři vyvarují pohoršlivého chování. Ještě téhož roku se '''R'''. vrátil do Vídně, kde hrál loutkové divadlo v boudě na náměstí Judenplatz společně s G. Resonierem, patrně svým synem, dalších téměř 40 let (⇒ ''Schlager'' 1839). | ||
| Řádka 38: | Řádka 38: | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
== Další jména == | == Další jména == | ||
| − | <ee:names_lastname>Resonier</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | + | <ee:names_lastname>Resonier</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> |
| + | <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Peter</ee:names_firstname> | ||
</ee:names></div> | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| Řádka 49: | Řádka 50: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 490{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]{{break}}</ee:author> | <ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 490{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]{{break}}</ee:author> | ||
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | <ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 64: | Řádka 60: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 23. 1. 2017, 11:07
Uváděn též jako Resonier, s křest. jménem Peter. – Patřil k první vlně italských loutkářů, kteří v 17. stol. hráli v zaalpských zemích a svým vlivem zasáhli do vývoje středoevropského loutkářství. Poprvé se objevil koncem 1666 ve Vídni, poté odjel do Prahy, kde 7. 1. 1667 společně s Joanem Baptistou žádal o povolení italského marionetového divadla na Malé Straně. Totožnost jeho společníka není dosud objasněna. Domněnka (⇒ Purschke 1986), že šlo o loutkáře J. B. Fornenberga z Amsterdamu, který působil v Praze už 1658, je sporná, neboť Fornenberg byl v době R. pražského pobytu pravděpodobně ve Švédsku. Žádosti bylo vyhověno s podmínkou, že se loutkáři vyvarují pohoršlivého chování. Ještě téhož roku se R. vrátil do Vídně, kde hrál loutkové divadlo v boudě na náměstí Judenplatz společně s G. Resonierem, patrně svým synem, dalších téměř 40 let (⇒ Schlager 1839).
Repertoár R. není znám. Podle italských badatelů byl jeho komickým typem Pulcinella a patřil tedy k loutkářům, kteří se inspirovali repertoárem komedie dell’arte. Rovněž není znám druh loutek, které používal. Nejspíše hrál se spodovými loutkami, které komediím s Pulcinellou svými dynamickými možnostmi lépe vyhovovaly. Nelze ovšem vyloučit ani marionety, jejichž popularita právě v této době stoupala.
Literatura
J. N. Schlager: Wiener Skizzen aus Mittelalter, nová řada (Wien) 1, 1839, s. 359; H. S. Rehm: Das Buch der Marioneten, Berlin 1905, s. 187; J. Bartoš: Loutkářská kronika, Praha 1963, s. 11; Burattini – Marionette – Pupi, ed. D. Cecchi, Milano 1980, s. 307; M. Byrom: Punch in the Italien Pupet Theatre, London 1983, s. 40; H. R. Purschke: Die Puppenspieltraditionen Europas. Deutschsprachige Gebiete, Bochum 1986, s. 71, 311.
Životní události
- 1640: narození, Vicenza (Itálie)
- 1735: úmrtí
Další jména
Resonier
Peter
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 490
Autor: Alice Dubská
