Dačický z Heslova, Mikuláš: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádka 22: Řádka 22:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Pocházel ze zemanského rodu usedlého v Kutné Hoře. Jeho otec byl horním hofmistrem, jehož odborných znalostí hornictví si vážil i císař Ferdinand I. '''D'''. absolvoval latinské školy ve svém rodišti, další literární a jazykové vzdělání získal pod vedením kladrubského opata J. Vrona z Dorndorfu. Navázal na ro­dovou tradici písmáctví a vedení kroniky (předkové z matčiny strany, otec Ondřej). Jako ­spolumajitel zděděného statku Kbel žil bez finančních problémů a oddával se zálibám mladého věku (šerm, souboje, pitky, rvačky). ­Vedl nevázaný, bezstarostný život a zaplétal se i do soudních sporů. 1590 se oženil s Alžbětou Mládkovou a krátce se věnoval důlnímu podnikání a pořádání memoárů svých předků. Po smrti manželky 1610 se zaměřil na sepisování vlastních pamětí a komentářů soudobých událostí. Takto vznikly ''Paměti'', zabývající se především děním v Kutné Hoře, ale i v českých zemích vůbec a v zahraničí. V jedné z rukopisných redakcí je dílo dovedeno až do roku autorovy smrti a jeho závěrečná část je silně vlastenecky laděna.
 
Pocházel ze zemanského rodu usedlého v Kutné Hoře. Jeho otec byl horním hofmistrem, jehož odborných znalostí hornictví si vážil i císař Ferdinand I. '''D'''. absolvoval latinské školy ve svém rodišti, další literární a jazykové vzdělání získal pod vedením kladrubského opata J. Vrona z Dorndorfu. Navázal na ro­dovou tradici písmáctví a vedení kroniky (předkové z matčiny strany, otec Ondřej). Jako ­spolumajitel zděděného statku Kbel žil bez finančních problémů a oddával se zálibám mladého věku (šerm, souboje, pitky, rvačky). ­Vedl nevázaný, bezstarostný život a zaplétal se i do soudních sporů. 1590 se oženil s Alžbětou Mládkovou a krátce se věnoval důlnímu podnikání a pořádání memoárů svých předků. Po smrti manželky 1610 se zaměřil na sepisování vlastních pamětí a komentářů soudobých událostí. Takto vznikly ''Paměti'', zabývající se především děním v Kutné Hoře, ale i v českých zemích vůbec a v zahraničí. V jedné z rukopisných redakcí je dílo dovedeno až do roku autorovy smrti a jeho závěrečná část je silně vlastenecky laděna.
  
Řádka 42: Řádka 42:
 
* <ee:chronology_date_from>25. 9. 1626</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Kutná Hora</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>25. 9. 1626</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Kutná Hora</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
−
<div class="names"><ee:names/></div>
+
<div class="names"><ee:names>
 +
 
 +
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 52: Řádka 54:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 129–130{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Milena Cesnaková]]{{break}}</ee:author>
−
<cshow logged="0">
+
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
−
</cshow>
+
−
<cshow logged="1">
+
−
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Milena Cesnaková]]{{break}}</ee:author>
+
−
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 67: Řádka 64:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 09:58

Mikuláš DAČICKÝ Z HESLOVA
* 23. 12. 1555 Kutná Hora
† 25. 9. 1626 Kutná Hora
básník, vydavatel


Pocházel ze zemanského rodu usedlého v Kutné Hoře. Jeho otec byl horním hofmistrem, jehož odborných znalostí hornictví si vážil i císař Ferdinand I. D. absolvoval latinské školy ve svém rodišti, další literární a jazykové vzdělání získal pod vedením kladrubského opata J. Vrona z Dorndorfu. Navázal na ro­dovou tradici písmáctví a vedení kroniky (předkové z matčiny strany, otec Ondřej). Jako ­spolumajitel zděděného statku Kbel žil bez finančních problémů a oddával se zálibám mladého věku (šerm, souboje, pitky, rvačky). ­Vedl nevázaný, bezstarostný život a zaplétal se i do soudních sporů. 1590 se oženil s Alžbětou Mládkovou a krátce se věnoval důlnímu podnikání a pořádání memoárů svých předků. Po smrti manželky 1610 se zaměřil na sepisování vlastních pamětí a komentářů soudobých událostí. Takto vznikly Paměti, zabývající se především děním v Kutné Hoře, ale i v českých zemích vůbec a v zahraničí. V jedné z rukopisných redakcí je dílo dovedeno až do roku autorovy smrti a jeho závěrečná část je silně vlastenecky laděna.

Mezi záliby mladého D. patřily bujné oslavy masopustu. Tradice masopustních divadelních her byla stále živá a vznikaly i hry nové. Své zkušenosti s oslavami masopustu uplatnil v dia­logizované mravokárné básni Tragedie Masopusta, jenž se v světě páše zhusta. Barvitě v ní líčí masopustní zábavu – pitku, hodování, tanec i rvačku v hospodě. V dialogu vystupuje 15osob, např. baby, čerti, židi a blázni, hlavní postavou je podobně jako v lidových či žákovských skladbách Bacchus. Některé postavy nesou silně realistické rysy (např. veselý sedlecký opat Valentin).

Dialogickou a dramatickou formu užil D. i v řadě svých dalších mravoučných a satirických skladeb. Dialog s názvem Pan čert s mnichy se hádají, spolu jse porovnávají a smlouvají je satirou na papeže a mnichy. Skladba Ožralství jest zoumyslné nezdraví a bláznovství je satirou na opilství a je opa­třena i scénickými poznámkami. K dalším D. dia­logizovaným skladbám patří např. Starý Čech jse s mladým vadí, pozoruj, co sobě praví a Tuto pravda jse se lží potejká i zloděje jse dotejká.

I když nelze zcela vyloučit, že některé z D. skladeb, např. Tragedie Masopusta, byly ztvárněny scénicky, nelze tyto rozsáhlé dialogy chápat vysloveně jako divadelní hry. Autor zvolil formu dialogu zřejmě proto, aby zvýraznil mravokárnou apelativnost skladeb a aby přímými promluvami dosáhl živějšího výrazu postav. 1619 shrnul D. své básnické skladby do sbírky, kterou ve druhé redakci pojmenoval Prostopravda.


Edice

Paměti M. D. z H. I–II, ed. A. Rezek, Praha 1878–80; Prostopravda, ed. F. Strejček, Praha 1902; Prostopravda, ed. J. Krejcar, Praha 1920; Prostopravda – Paměti, ed. E. Petrů–E. Pražák, Praha 1955.

Prameny a literatura

NMk, sign. MS III G 28: Prostopravda, autograf, 1620. •• F. B. Mikovec: M. D. z H. a na Kbele, ČČM 28, 1854, s. 71–87, 364–374; J. Jireček: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku I, Praha 1875, s. 152n.; J. Jakubec: Dějiny literatury české I, 2. vyd. Praha 1929, s. 735n., 780n.; J. Vlček: Dějiny české literatury II, 2. vyd. Praha 1931, s. 76–80; M. D. z H.: Paměti (výbor), ed. J. Mařánek, Praha 1940, s. 203–212 (doslov); E. Petrů: Vývoj básnické tvorby M. D. z H., Příspěvky k dějinám starší české literatury, Praha 1958, s. 217–239; J. Janáček: M. D. z H. a paměti kutnohorských rodin Práchňanských a Dačických, Paměti (výbor), ed. J. Mikulec, Praha 1996, s. 11–57; viz Edice. •• DČD I, LČL

Životní události

  • 23. 12. 1555: narození, Kutná Hora
  • 25. 9. 1626: úmrtí, Kutná Hora


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 129–130
Autor: Milena Cesnaková



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Dačický_z_Heslova,_Mikuláš&oldid=18714“