Dačický z Heslova, Mikuláš: Porovnání verzí
m (založení hesla) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
− | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
− | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Mikuláš</ee:firstname> |
− | | jméno = <ee:firstname>Mikuláš</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>DAČICKÝ Z HESLOVA</ee:lastname> |
− | | příjmení = <ee:lastname>DAČICKÝ Z HESLOVA</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
− | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
− | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
23. 12. 1555 | 23. 12. 1555 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Kutná Hora | Kutná Hora | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
25. 9. 1626 | 25. 9. 1626 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Kutná Hora | Kutná Hora | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
− | | povolání = <ee:profession>básník, vydavatel,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
+ | | povolání=<ee:profession>básník, vydavatel,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
− | + | ||
− | <ee:content> | + | |
Pocházel ze zemanského rodu usedlého v Kutné Hoře. Jeho otec byl horním hofmistrem, jehož odborných znalostí hornictví si vážil i císař Ferdinand I. '''D'''. absolvoval latinské školy ve svém rodišti, další literární a jazykové vzdělání získal pod vedením kladrubského opata J. Vrona z Dorndorfu. Navázal na rodovou tradici písmáctví a vedení kroniky (předkové z matčiny strany, otec Ondřej). Jako spolumajitel zděděného statku Kbel žil bez finančních problémů a oddával se zálibám mladého věku (šerm, souboje, pitky, rvačky). Vedl nevázaný, bezstarostný život a zaplétal se i do soudních sporů. 1590 se oženil s Alžbětou Mládkovou a krátce se věnoval důlnímu podnikání a pořádání memoárů svých předků. Po smrti manželky 1610 se zaměřil na sepisování vlastních pamětí a komentářů soudobých událostí. Takto vznikly ''Paměti'', zabývající se především děním v Kutné Hoře, ale i v českých zemích vůbec a v zahraničí. V jedné z rukopisných redakcí je dílo dovedeno až do roku autorovy smrti a jeho závěrečná část je silně vlastenecky laděna. | Pocházel ze zemanského rodu usedlého v Kutné Hoře. Jeho otec byl horním hofmistrem, jehož odborných znalostí hornictví si vážil i císař Ferdinand I. '''D'''. absolvoval latinské školy ve svém rodišti, další literární a jazykové vzdělání získal pod vedením kladrubského opata J. Vrona z Dorndorfu. Navázal na rodovou tradici písmáctví a vedení kroniky (předkové z matčiny strany, otec Ondřej). Jako spolumajitel zděděného statku Kbel žil bez finančních problémů a oddával se zálibám mladého věku (šerm, souboje, pitky, rvačky). Vedl nevázaný, bezstarostný život a zaplétal se i do soudních sporů. 1590 se oženil s Alžbětou Mládkovou a krátce se věnoval důlnímu podnikání a pořádání memoárů svých předků. Po smrti manželky 1610 se zaměřil na sepisování vlastních pamětí a komentářů soudobých událostí. Takto vznikly ''Paměti'', zabývající se především děním v Kutné Hoře, ale i v českých zemích vůbec a v zahraničí. V jedné z rukopisných redakcí je dílo dovedeno až do roku autorovy smrti a jeho závěrečná část je silně vlastenecky laděna. | ||
Řádka 44: | Řádka 42: | ||
* <ee:chronology_date_from>25. 9. 1626</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Kutná Hora</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>25. 9. 1626</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Kutná Hora</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
− | <div class="names"><ee:names/></div> | + | <div class="names"><ee:names> |
+ | |||
+ | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
Řádka 54: | Řádka 54: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 129–130{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Milena Cesnaková]]{{break}}</ee:author> |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | + | ||
− | + | ||
− | <ee: | + | |
− | + | ||
− | <ee:author>'''Autor:''' [[Milena Cesnaková]]</ee:author> | + | |
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | <ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 71: | Řádka 64: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Aktuální verze z 23. 1. 2017, 09:58
Pocházel ze zemanského rodu usedlého v Kutné Hoře. Jeho otec byl horním hofmistrem, jehož odborných znalostí hornictví si vážil i císař Ferdinand I. D. absolvoval latinské školy ve svém rodišti, další literární a jazykové vzdělání získal pod vedením kladrubského opata J. Vrona z Dorndorfu. Navázal na rodovou tradici písmáctví a vedení kroniky (předkové z matčiny strany, otec Ondřej). Jako spolumajitel zděděného statku Kbel žil bez finančních problémů a oddával se zálibám mladého věku (šerm, souboje, pitky, rvačky). Vedl nevázaný, bezstarostný život a zaplétal se i do soudních sporů. 1590 se oženil s Alžbětou Mládkovou a krátce se věnoval důlnímu podnikání a pořádání memoárů svých předků. Po smrti manželky 1610 se zaměřil na sepisování vlastních pamětí a komentářů soudobých událostí. Takto vznikly Paměti, zabývající se především děním v Kutné Hoře, ale i v českých zemích vůbec a v zahraničí. V jedné z rukopisných redakcí je dílo dovedeno až do roku autorovy smrti a jeho závěrečná část je silně vlastenecky laděna.
Mezi záliby mladého D. patřily bujné oslavy masopustu. Tradice masopustních divadelních her byla stále živá a vznikaly i hry nové. Své zkušenosti s oslavami masopustu uplatnil v dialogizované mravokárné básni Tragedie Masopusta, jenž se v světě páše zhusta. Barvitě v ní líčí masopustní zábavu – pitku, hodování, tanec i rvačku v hospodě. V dialogu vystupuje 15osob, např. baby, čerti, židi a blázni, hlavní postavou je podobně jako v lidových či žákovských skladbách Bacchus. Některé postavy nesou silně realistické rysy (např. veselý sedlecký opat Valentin).
Dialogickou a dramatickou formu užil D. i v řadě svých dalších mravoučných a satirických skladeb. Dialog s názvem Pan čert s mnichy se hádají, spolu jse porovnávají a smlouvají je satirou na papeže a mnichy. Skladba Ožralství jest zoumyslné nezdraví a bláznovství je satirou na opilství a je opatřena i scénickými poznámkami. K dalším D. dialogizovaným skladbám patří např. Starý Čech jse s mladým vadí, pozoruj, co sobě praví a Tuto pravda jse se lží potejká i zloděje jse dotejká.
I když nelze zcela vyloučit, že některé z D. skladeb, např. Tragedie Masopusta, byly ztvárněny scénicky, nelze tyto rozsáhlé dialogy chápat vysloveně jako divadelní hry. Autor zvolil formu dialogu zřejmě proto, aby zvýraznil mravokárnou apelativnost skladeb a aby přímými promluvami dosáhl živějšího výrazu postav. 1619 shrnul D. své básnické skladby do sbírky, kterou ve druhé redakci pojmenoval Prostopravda.
Edice
Paměti M. D. z H. I–II, ed. A. Rezek, Praha 1878–80; Prostopravda, ed. F. Strejček, Praha 1902; Prostopravda, ed. J. Krejcar, Praha 1920; Prostopravda – Paměti, ed. E. Petrů–E. Pražák, Praha 1955.
Prameny a literatura
NMk, sign. MS III G 28: Prostopravda, autograf, 1620. • F. B. Mikovec: M. D. z H. a na Kbele, ČČM 28, 1854, s. 71–87, 364–374; J. Jireček: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku I, Praha 1875, s. 152n.; J. Jakubec: Dějiny literatury české I, 2. vyd. Praha 1929, s. 735n., 780n.; J. Vlček: Dějiny české literatury II, 2. vyd. Praha 1931, s. 76–80; M. D. z H.: Paměti (výbor), ed. J. Mařánek, Praha 1940, s. 203–212 (doslov); E. Petrů: Vývoj básnické tvorby M. D. z H., Příspěvky k dějinám starší české literatury, Praha 1958, s. 217–239; J. Janáček: M. D. z H. a paměti kutnohorských rodin Práchňanských a Dačických, Paměti (výbor), ed. J. Mikulec, Praha 1996, s. 11–57; viz Edice. • DČD I, LČL
Životní události
- 23. 12. 1555: narození, Kutná Hora
- 25. 9. 1626: úmrtí, Kutná Hora
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 129–130
Autor: Milena Cesnaková