Cappellini, Carlo: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(založení hesla)
 
(Automatická aktualizace šablony)
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
−
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
−
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Carlo</ee:firstname>  
−
| jméno = <ee:firstname>Carlo</ee:firstname>  
+
| příjmení=<ee:lastname>CAPPELLINI</ee:lastname>
−
| příjmení = <ee:lastname>CAPPELLINI</ee:lastname>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
−
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
−
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
 
před 1635
 
před 1635
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
Brescia (Itálie)
 
Brescia (Itálie)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
kolem 15. 6. 1684
 
kolem 15. 6. 1684
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
Vídeň (Rakousko)
 
Vídeň (Rakousko)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
−
| povolání = <ee:profession>skladatel, varhaník, </ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>skladatel, varhaník,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
−
<cshow logged="1">
+
Psán též Capellini. – Jako varhaník působil ve Ferraře (Accademia della Morte 1653/54) a v Drážďanech (asi 1656–58). Jeho dalším působištěm se stal vídeňský dvůr, kde se zpočátku uplatnil v kapele císařovny-vdovy Eleonory II. (1659–64). Jako první jmenovitě uvedený dvorní skladatel baletní hudby zkomponoval hudbu ke třem baletům do opery G. Tricarica ''La virtù''' '''guerriera ''[Válečnická obratnost, Vídeň 1659]. Do služeb císaře Leopolda I. vstoupil 1. 1. 1665 jako dvorní varhaník. Na počátku sedmdesátých let 17. stol. onemocněl a téměř tři roky pobýval v Itálii, nejpozději 1673 znovu nastoupil do služby u dvora, kde setrval až do své smrti na morovou nákazu.
−
<ee:content>
+
−
Psán též Capellini. – Jako varhaník působil ve Ferraře (Accademia della Morte 1653/54) a v Drážďanech (asi 1656–58). Jeho dalším působištěm se stal vídeňský dvůr, kde se zpočátku uplatnil v kapele císařovny-vdovy Eleonory II. (1659–64). Jako první jmenovitě uvedený dvorní skladatel baletní hudby zkomponoval hudbu ke třem baletům do opery G. Tricarica ''La virt''''ù''''guerriera ''[Válečnická obratnost, Vídeň 1659]. Do služeb císaře Leopolda I. vstoupil 1. 1. 1665 jako dvorní varhaník. Na počátku sedmdesátých let 17. stol. onemocněl a téměř tři roky pobýval v Itálii, nejpozději 1673 znovu nastoupil do služby u dvora, kde setrval až do své smrti na morovou nákazu.
+
  
 
Vrchol '''C'''. kompoziční činnosti spadá do ­doby dlouhého pobytu dvora v Praze (23. 9. 1679–20. 5. 1680) v důsledku morové epidemie, která ohrozila Vídeň. Na libreta dvorního básníka → N. Minata složil dvě komorní serenáty ke slavnostním příležitostem, které byly na Pražském hradě uvedeny při oslavě císařových jmenin 15. 11. 1679 (bez názvu, označená jen jako „servitio di camera“) a narozenin císařovny-vdovy (''La Fama illustrata'' [Osvícená ­Fáma], 18. 11. 1679). V hudebnědramatické tvorbě '''C'''. využíval především formu árie da capo a tematické návraty na způsob refrénu, které propojují i několik árií, oddělených pouze krátkými recitativy. Časté jsou rozsáhlé koloratury a sekvence, dokonce i v rámci recitativu.
 
Vrchol '''C'''. kompoziční činnosti spadá do ­doby dlouhého pobytu dvora v Praze (23. 9. 1679–20. 5. 1680) v důsledku morové epidemie, která ohrozila Vídeň. Na libreta dvorního básníka → N. Minata složil dvě komorní serenáty ke slavnostním příležitostem, které byly na Pražském hradě uvedeny při oslavě císařových jmenin 15. 11. 1679 (bez názvu, označená jen jako „servitio di camera“) a narozenin císařovny-vdovy (''La Fama illustrata'' [Osvícená ­Fáma], 18. 11. 1679). V hudebnědramatické tvorbě '''C'''. využíval především formu árie da capo a tematické návraty na způsob refrénu, které propojují i několik árií, oddělených pouze krátkými recitativy. Časté jsou rozsáhlé koloratury a sekvence, dokonce i v rámci recitativu.
Řádka 31: Řádka 29:
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
−
<ee:bibliography_content>ÖNB, Musiksammlung: hudební materiály děl provedených v Praze 1679; Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži – hudební archiv (ve vlastnictví Arcibiskupství olomouckého): ''Missa Sancti Caietani'', 1671 (opis též ČMH). •• M. Fürstenau: ''Zur Geschichte der Musik und des Theaters am Hofe der Kurfürsten von Sachsen'' I, Dresden 1861, s. 16, 157; L. v. Köchel: ''Die kai­ser­liche Hof-Musikkapelle in Wien von 1543–1867'', Wien 1869, s. 62; E. Wellesz: Die Opern und Oratorien in Wien von 1660–1708, ''Studien zur Musik­wissenschaft ''(Leipzig–Wien) 6, 1919, s. 15, 51, 53; A.Breitenbacher: Hudební archiv kolegiátního kostela Sv. Mořice v Kroměříži, ''Časopis ''''Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci'' (Kroměříž) 40, 1928; P. Nettl: Zur Geschichte der kaiserlichen Hofmusikkapelle von 1636–1680 (IV.),''Studien zur Musik­wissenschaft ''(Wien) 19, 1932, s. 37; H. Knaus: ''Die ­Musiker im Archivbestand des kaiserlichen Obersthofmeisteramtes (1637–1705)'' II, Wien 1967–69, s. 36; tamtéž III, s. 55n.; U. Hofmann: ''Die Serenata am Hofe Kaiser Leopold I. (1658–1705)'' II, dis., ­Universität Wien 1975, s. 84n., 137, 218; H. Seifert: ''Die Oper am ­Wiener Kaiserhof im 17. Jahrhundert'', Tutzing 1985, s. 43, 89, 136, 444, 496n. + Die Musiker der beiden Kaiserinnen Eleonora Gonzaga, ''Festschrift O. Wessely'', ed. M. Angerer–E. Diettrich, Tutzing 1982, s. 535n.; M. Niubò: ''Císařský dvůr'''' v Praze v letech'' ''1679–80'' ''a oratorium o sv. Václavovi'', dipl. práce, FF UK Praha 2000 + Leopold I. a hudba císařského dvora v Praze v letech 1679–1680, ''Barokní Praha – barokní Čechie 1620–1740'', ed. O. Fejtová–V. Ledvinka–J. Pešek–V. Vlnas, Praha 2004, s. 95–131. •• Dlabač, Eitner, MGG</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>ÖNB, Musiksammlung: hudební materiály děl provedených v Praze 1679; Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži – hudební archiv (ve vlastnictví Arcibiskupství olomouckého): ''Missa Sancti Caietani'', 1671 (opis též ČMH). •• M. Fürstenau: ''Zur Geschichte der Musik und des Theaters am Hofe der Kurfürsten von Sachsen'' I, Dresden 1861, s. 16, 157; L. v. Köchel: ''Die kai­ser­liche Hof-Musikkapelle in Wien von 1543–1867'', Wien 1869, s. 62; E. Wellesz: Die Opern und Oratorien in Wien von 1660–1708, ''Studien zur Musik­wissenschaft ''(Leipzig–Wien) 6, 1919, s. 15, 51, 53; A. Breitenbacher: Hudební archiv kolegiátního kostela Sv. Mořice v Kroměříži, ''Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci'' (Kroměříž) 40, 1928; P. Nettl: Zur Geschichte der kaiserlichen Hofmusikkapelle von 1636–1680 (IV.), ''Studien zur Musik­wissenschaft ''(Wien) 19, 1932, s. 37; H. Knaus: ''Die ­Musiker im Archivbestand des kaiserlichen Obersthofmeisteramtes (1637–1705)'' II, Wien 1967–69, s. 36; tamtéž III, s. 55n.; U. Hofmann: ''Die Serenata am Hofe Kaiser Leopold I. (1658–1705)'' II, dis., ­Universität Wien 1975, s. 84n., 137, 218; H. Seifert: ''Die Oper am ­Wiener Kaiserhof im 17. Jahrhundert'', Tutzing 1985, s. 43, 89, 136, 444, 496n. + Die Musiker der beiden Kaiserinnen Eleonora Gonzaga, ''Festschrift O. Wessely'', ed. M. Angerer–E. Diettrich, Tutzing 1982, s. 535n.; M. Niubò: ''Císařský dvůr v Praze v letech'' ''1679–80'' ''a oratorium o sv. Václavovi'', dipl. práce, FF UK Praha 2000 + Leopold I. a hudba císařského dvora v Praze v letech 1679–1680, ''Barokní Praha – barokní Čechie 1620–1740'', ed. O. Fejtová–V. Ledvinka–J. Pešek–V. Vlnas, Praha 2004, s. 95–131. •• Dlabač, Eitner, MGG</ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
Řádka 51: Řádka 49:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 110–111{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Dagmar Glüxam]]{{break}}</ee:author>
−
<cshow logged="0">
+
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
−
</cshow>
+
−
<cshow logged="1">
+
−
<ee:published>'''Vznik:''' 2007</ee:published><br/>
+
−
<ee:source></ee:source><br/>
+
−
<ee:author>'''Autor:''' [[Dagmar Glüxam]]</ee:author>
+
−
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 68: Řádka 59:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 09:58

Carlo CAPPELLINI
* před 1635 Brescia (Itálie)
† kolem 15. 6. 1684 Vídeň (Rakousko)
skladatel, varhaník


Psán též Capellini. – Jako varhaník působil ve Ferraře (Accademia della Morte 1653/54) a v Drážďanech (asi 1656–58). Jeho dalším působištěm se stal vídeňský dvůr, kde se zpočátku uplatnil v kapele císařovny-vdovy Eleonory II. (1659–64). Jako první jmenovitě uvedený dvorní skladatel baletní hudby zkomponoval hudbu ke třem baletům do opery G. Tricarica La virtù guerriera [Válečnická obratnost, Vídeň 1659]. Do služeb císaře Leopolda I. vstoupil 1. 1. 1665 jako dvorní varhaník. Na počátku sedmdesátých let 17. stol. onemocněl a téměř tři roky pobýval v Itálii, nejpozději 1673 znovu nastoupil do služby u dvora, kde setrval až do své smrti na morovou nákazu.

Vrchol C. kompoziční činnosti spadá do ­doby dlouhého pobytu dvora v Praze (23. 9. 1679–20. 5. 1680) v důsledku morové epidemie, která ohrozila Vídeň. Na libreta dvorního básníka → N. Minata složil dvě komorní serenáty ke slavnostním příležitostem, které byly na Pražském hradě uvedeny při oslavě císařových jmenin 15. 11. 1679 (bez názvu, označená jen jako „servitio di camera“) a narozenin císařovny-vdovy (La Fama illustrata [Osvícená ­Fáma], 18. 11. 1679). V hudebnědramatické tvorbě C. využíval především formu árie da capo a tematické návraty na způsob refrénu, které propojují i několik árií, oddělených pouze krátkými recitativy. Časté jsou rozsáhlé koloratury a sekvence, dokonce i v rámci recitativu.


Prameny a literatura

ÖNB, Musiksammlung: hudební materiály děl provedených v Praze 1679; Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži – hudební archiv (ve vlastnictví Arcibiskupství olomouckého): Missa Sancti Caietani, 1671 (opis též ČMH). •• M. Fürstenau: Zur Geschichte der Musik und des Theaters am Hofe der Kurfürsten von Sachsen I, Dresden 1861, s. 16, 157; L. v. Köchel: Die kai­ser­liche Hof-Musikkapelle in Wien von 1543–1867, Wien 1869, s. 62; E. Wellesz: Die Opern und Oratorien in Wien von 1660–1708, Studien zur Musik­wissenschaft (Leipzig–Wien) 6, 1919, s. 15, 51, 53; A. Breitenbacher: Hudební archiv kolegiátního kostela Sv. Mořice v Kroměříži, Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci (Kroměříž) 40, 1928; P. Nettl: Zur Geschichte der kaiserlichen Hofmusikkapelle von 1636–1680 (IV.), Studien zur Musik­wissenschaft (Wien) 19, 1932, s. 37; H. Knaus: Die ­Musiker im Archivbestand des kaiserlichen Obersthofmeisteramtes (1637–1705) II, Wien 1967–69, s. 36; tamtéž III, s. 55n.; U. Hofmann: Die Serenata am Hofe Kaiser Leopold I. (1658–1705) II, dis., ­Universität Wien 1975, s. 84n., 137, 218; H. Seifert: Die Oper am ­Wiener Kaiserhof im 17. Jahrhundert, Tutzing 1985, s. 43, 89, 136, 444, 496n. + Die Musiker der beiden Kaiserinnen Eleonora Gonzaga, Festschrift O. Wessely, ed. M. Angerer–E. Diettrich, Tutzing 1982, s. 535n.; M. Niubò: Císařský dvůr v Praze v letech 1679–80 a oratorium o sv. Václavovi, dipl. práce, FF UK Praha 2000 + Leopold I. a hudba císařského dvora v Praze v letech 1679–1680, Barokní Praha – barokní Čechie 1620–1740, ed. O. Fejtová–V. Ledvinka–J. Pešek–V. Vlnas, Praha 2004, s. 95–131. •• Dlabač, Eitner, MGG

Životní události

  • před 1635: narození, Brescia (Itálie)
  • kolem 15. 6. 1684: úmrtí, Vídeň (Rakousko)

Další jména

Capellini


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 110–111
Autor: Dagmar Glüxam



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Cappellini,_Carlo&oldid=18701“