Buono, Vincenzo dal: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m (založení hesla) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">2</span> | <span id="PageFillProgress">2</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Vincenzo dal</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Vincenzo dal</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>BUONO</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>BUONO</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
počátek 18. stol. | počátek 18. stol. | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Bologna (Itálie) | Bologna (Itálie) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"/> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"/> |
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"/> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"/> |
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>jevištní výtvarník,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| + | | povolání=<ee:profession>jevištní výtvarník,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
| − | + | ||
| − | <ee:content> | + | |
Mezi velmi skromnými zprávami o životě a tvorbě '''B'''. zachycují relativně nejsouvislejší úsek údaje, obsažené v operních libretech, tištěných k představením divadla hraběte → Františka Antonína Šporka v Praze a v Kuksu 1725–29. Scénograf '''B'''. je v nich představen (zřejmě podle vlastního sdělení) jako Boloňan a žák F. Galli-Bibieny. | Mezi velmi skromnými zprávami o životě a tvorbě '''B'''. zachycují relativně nejsouvislejší úsek údaje, obsažené v operních libretech, tištěných k představením divadla hraběte → Františka Antonína Šporka v Praze a v Kuksu 1725–29. Scénograf '''B'''. je v nich představen (zřejmě podle vlastního sdělení) jako Boloňan a žák F. Galli-Bibieny. | ||
| − | Pro Šporkovo divadlo vypravil 1725/26 operu G. Boniventiho a A. | + | Pro Šporkovo divadlo vypravil 1725/26 operu G. Boniventiho a A. Guerry ''Venceslao'' (při vůbec prvním provedení díla 1721 v Turíně zpíval titulní roli → A. Denzio a dekorace vytvořil → I. Bellavita, '''B'''. předchůdce ve Šporkově divadle 1724/25), dále 1727 operu ''Tullo Ostilio'', 1728 opery ''Armida al campo'' [Armida ve vojenském ležení, h: A. R. Vona], ''Irene Augusta, la caduta di Baiazetto Imperadore de Turchi'' [Irena Augusta, poražená tureckým vládcem Bajezidem, h: M. Luchini], ''Astarto'' (h: T. Albinoni) a ''La costanza combattuta in Amore'' [Věrnost přemožená láskou, h: G. Porta], 1729 ''Siface'' (h: N. Porpora) a ''Amore trionfante'' [Vítězná láska]. |
O dalším působení '''B'''. je známo jen to, že ve třicátých či čtyřicátých letech 18. stol. vyzdobil dva sály v Palazzo Verscovile v severoitalské Imole (nedochováno) a že do tří obrazů N. Bertucciho v nedalekém karmelitském kostele Medicina namaloval architektonická pozadí po vzoru F. a → G. Galli-Bibieny. Také '''B'''. dekorace pro pražské Šporkovo divadlo byly pravděpodobně vytvořeny v obdobném stylu. Scénu patrně zaplňovaly náročné architektonické kompozice v efektní perspektivě. | O dalším působení '''B'''. je známo jen to, že ve třicátých či čtyřicátých letech 18. stol. vyzdobil dva sály v Palazzo Verscovile v severoitalské Imole (nedochováno) a že do tří obrazů N. Bertucciho v nedalekém karmelitském kostele Medicina namaloval architektonická pozadí po vzoru F. a → G. Galli-Bibieny. Také '''B'''. dekorace pro pražské Šporkovo divadlo byly pravděpodobně vytvořeny v obdobném stylu. Scénu patrně zaplňovaly náročné architektonické kompozice v efektní perspektivě. | ||
| Řádka 29: | Řádka 27: | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>Libreta oper vypravených pro Šporkovo divadlo ⇒ Kneidl, ⇒ ''Freeman'' 1992. • J. Hilmera: ''Perspektivní scéna 17. a 18. století v Čechách'', Praha 1965, s. 43–45; P. Preiss: ''Italští | + | <ee:bibliography_content>Libreta oper vypravených pro Šporkovo divadlo ⇒ Kneidl, ⇒ ''Freeman'' 1992. • J. Hilmera: ''Perspektivní scéna 17. a 18. století v Čechách'', Praha 1965, s. 43–45; P. Preiss: ''Italští umělci v Praze'', Praha 1986, s. 429; D. E. Freeman: ''The Opera Theater of Count Franz Anton von Sporck in Prague (1724–35)'', Stuyvesant (N.Y.) 1992, s. 47, 62. • Meyer, Sartori, Thieme–Becker</ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
| Řádka 35: | Řádka 33: | ||
* <ee:chronology_date_from>počátek 18. stol.</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Bologna (Itálie)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>počátek 18. stol.</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Bologna (Itálie)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
| − | <div class="names"><ee:names/></div> | + | <div class="names"><ee:names> |
| + | |||
| + | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
| Řádka 45: | Řádka 45: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 90–91{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Hilmera]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | <ee: | + | |
| − | + | ||
| − | <ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Hilmera]]</ee:author> | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | <ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 62: | Řádka 55: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 23. 1. 2017, 09:58
Vincenzo dal BUONO
* počátek 18. stol. Bologna (Itálie)
jevištní výtvarník
Mezi velmi skromnými zprávami o životě a tvorbě B. zachycují relativně nejsouvislejší úsek údaje, obsažené v operních libretech, tištěných k představením divadla hraběte → Františka Antonína Šporka v Praze a v Kuksu 1725–29. Scénograf B. je v nich představen (zřejmě podle vlastního sdělení) jako Boloňan a žák F. Galli-Bibieny.
Pro Šporkovo divadlo vypravil 1725/26 operu G. Boniventiho a A. Guerry Venceslao (při vůbec prvním provedení díla 1721 v Turíně zpíval titulní roli → A. Denzio a dekorace vytvořil → I. Bellavita, B. předchůdce ve Šporkově divadle 1724/25), dále 1727 operu Tullo Ostilio, 1728 opery Armida al campo [Armida ve vojenském ležení, h: A. R. Vona], Irene Augusta, la caduta di Baiazetto Imperadore de Turchi [Irena Augusta, poražená tureckým vládcem Bajezidem, h: M. Luchini], Astarto (h: T. Albinoni) a La costanza combattuta in Amore [Věrnost přemožená láskou, h: G. Porta], 1729 Siface (h: N. Porpora) a Amore trionfante [Vítězná láska].
O dalším působení B. je známo jen to, že ve třicátých či čtyřicátých letech 18. stol. vyzdobil dva sály v Palazzo Verscovile v severoitalské Imole (nedochováno) a že do tří obrazů N. Bertucciho v nedalekém karmelitském kostele Medicina namaloval architektonická pozadí po vzoru F. a → G. Galli-Bibieny. Také B. dekorace pro pražské Šporkovo divadlo byly pravděpodobně vytvořeny v obdobném stylu. Scénu patrně zaplňovaly náročné architektonické kompozice v efektní perspektivě.
Prameny a literatura
Libreta oper vypravených pro Šporkovo divadlo ⇒ Kneidl, ⇒ Freeman 1992. • J. Hilmera: Perspektivní scéna 17. a 18. století v Čechách, Praha 1965, s. 43–45; P. Preiss: Italští umělci v Praze, Praha 1986, s. 429; D. E. Freeman: The Opera Theater of Count Franz Anton von Sporck in Prague (1724–35), Stuyvesant (N.Y.) 1992, s. 47, 62. • Meyer, Sartori, Thieme–Becker
Životní události
- počátek 18. stol.: narození, Bologna (Itálie)
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 90–91
Autor: Jiří Hilmera
