Blažková, Marie: Porovnání verzí

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 09:49

Marie Blažková

* 12. 10. 1885 Královské Vinohrady (Praha-Vinohrady) (CZ)

† 29. 12. 1975 Svojšice u Kolína (CZ)

herečka

Rozená Štursová, v matrice zapsaná Stursa. Otec byl pekařským pomocníkem, později patrně nižším úředníkem berního úřadu na Královských Vinohradech. Není totožná s autorkou ženských románů a veseloher M. B. (1906–1976). Divadelní dráhu nastoupila v šestnácti letech (1901) jako operní sboristka v pražském Národním divadle, po dvou letech tu byla činoherní epizodistkou. 1905 ji angažoval ředitel A. J. Frýda do své společnosti, s níž přišla na podzim do Národního divadla v Brně. Po třech letech odešla (1908) do nové cestující družiny, kterou založil její herecký kolega Jan Blažek, za něhož se 1911 provdala. Po rozpuštění manželovy společnosti (1921) působila téměř deset let v divadle Uranie (1922–31), mezitím krátce v Tylově divadle v Nuslích (1925). 1926 debutovala jako filmová herečka (němý film Prach a broky). 1932 hrála pohostinsky v divadélku Rokoko (Paní Kondelíková, Herrmann: Kondelík a Vejvara) a t. r. přijala angažmá ve Švandově (Intimním) divadle na Smíchově (1932–35), které po několikaleté pauze začala znovu provozovat E. Švandová. 1935 B. opakovaně hostovala v Národním divadle, sezonu 1935/36 strávila v Uranii pod vedením ředitele K. Třešňáka, který sem přešel ze žižkovského divadla Akropolis. Od další sezony nastoupila do Divadla Vlasty Buriana (1936–44). Od poloviny třicátých let pokračovala ve spolupráci s filmem, intenzivně natáčela za německé okupace. Po obnovení divadelního provozu (zastaven v září 1944) v květnu 1945 se vrátila na jeviště v nově ustaveném Divadle kolektivní tvorby, které obsadilo zlikvidovanou scénu V. Buriana a převzalo část souboru, ale které již po první sezoně zaniklo. Pak už žádné divadelní angažmá nepřijala. Několik let ještě působila jako filmová herečka (poslední film 1952).

V prvním období herecké dráhy byly její doménou role dívek a mladých žen, jimž propůjčovala půvabný zjev, lahodný hlas a svěží temperament. Talentovaná začátečnice zastávala ve Frýdově souboru nejprve obor druhých milovnic (např. Ludmila, Šamberk: Josef Kajetán Tyl; Hortensie, Bozděch: Světa pán v županu), záhy se propracovala k významnějším rolím naivek (Hanička, Jirásek: Lucerna; Anežka, Svoboda: Poupě) i k psychologicky obsažnějším či střízlivě věcným postavám moderní dramatiky (Hilda, Ibsen: Paní z námoří; Vivie, Shaw: Živnost paní Warrenové). Své fyzické přednosti uplatňovala i v jinošských postavách (tzv. kalhotkových rolích), tradičně obsazovaných mladými herečkami (kralevic Václav, Hilbert: Falkenštejn; Prokop, Tyl: Paličova dcera). Referent Moravské orlice konstatoval, že v Brně se představila jako naivka, ale shledával u ní výrazné předpoklady pro role tragické, které osvědčila v Maryše či v titulní roli Wildeovy Salome. V dramaticky vypjatých figurách se někdy uchylovala k silné vnější expresi. Prokazovala též komediální vlohy (Corina, Hervé: Mamzelle Nitouche). Jako suverénní protagonistka dámské části manželova souboru vytvořila široké spektrum různorodých rolí klasického i moderního repertoáru sahající od sentimentálních a tragických milovnic (Ofélie v Hamletu, Markéta ve Faustovi, Amálie v Schillerových Loupežnících) přes romantické heroiny (Adámkova Salomena) po salonní dámy (Lady Erlynová, Wilde: Vějíř lady Windermerové) a zahrnující vedle Shakespearových postav (Titanie, Sen noci svatojanské, Porcie, Kupec benátský, Olivie, Večer tříkrálový) role v dramatice realistické (Magda, Sudermann: Domov; Eva, Preissová: Gazdina roba) a symbolistní (Routička, Hauptmann: Potopený zvon). Postupně se přehrávala do charakterních rolí a do postav středního a staršího věku, které dominovaly druhé etapě její herecké dráhy, započaté přechodem do Uranie. Uplatňovala se jak v náročnější části repertoáru holešovické scény (matka Aase v Peeru Gyntovi; titulní role Mariovy Dolfy; paní Alvingová v Ibsenových Příšerách; kostelnička Buryjovka v Preissové Její pastorkyni), tak v převažujícím zábavném programu, tvořeném druhořadými veselohrami a efemérními fraškami. V řadě sebevědomých dam a manželek vynikla jako temperamentní Mrs. Chichester v Hartleyho veselohře Peg mého srdce. Vystupovala rovněž v operetách (Desiré, Fall: Stambulská růže; Kněžna Brunhilda, Kálmán: Hraběnka Marica). Ve třicátých letech již byla oblíbenou představitelkou chápavých manželek, oddaných maminek, laskavých tetiček a moudrých babiček, spolehlivých hospodyň či bytných. Vynikla zejména jako představitelka energických, jadrných, přímých typů, navenek poněkud drsných, až obhroublých, jež nejdou pro slovo daleko a jež kreslila sytou povahopisnou drobnokresbou (Matka Kulichová, Matka Kráčmerka). Byla opěrným pilířem lidových divadel, kde v mnoha – často vedlejších – rolích tzv. komických starých opakovaně prokazovala tvořivou pohotovost pro vystižení charakteru a sociálního zařazení postavy. Kritika opakovaně konstatovala, že potenciál B. přesahuje úroveň scén, u nichž působí, a že její schopnosti zůstávají nevyužity.

Obsáhlá filmografie, čítající bezmála padesát filmů, zahrnuje většinou vedlejší role matek a tetiček (mj. v Osudové chvíli, 1938; Pohádce máje, 1939; Cestě do hlubin študákovy duše, 1940; Divé Báře, 1950), hospodyněk a bytných (ve filmech Lízino štěstí, 1940; Konečně sami, 1941; Minulost Jany Kosinové, 1941; Noční motýl, 1942; Valentin Dobrotivý, 1942), starých dam a babiček (Mlynářka v Babičce, 1941). Ve filmových verzích inscenací Burianova divadla si zopakovala své jevištní postavy (např. Hornová, U pokladny stál, 1937; Hospodyně Veronika, Provdám svou ženu, 1939; Brigita, Ducháček to zařídí, 1944).

Role

Národní divadlo

Liduška (F. X. Svoboda: Lapený Samsónek) – 1903; Cimon (I. Madách: Tragedie člověka) – 1904; Nónynka (B. Kunětická-Viková: Cop), Marie (H. Bernstein: Oklikou), Páže (F. Schiller: Marie Stuartovna) – 1905.

Národní divadlo v Brně – A. J. Frýda

Pavla (E. v. Wolzogen: Čistý lístek), Suzanna (G. Ohnet: Majitel hutí), Mercedes (J. Zeyer: Doňa Sanča), Ludmila (F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl), Charlotte Parrotová (J. M. Barrie: V tiché uličce), Květinářka (J. Štolba: Mořská panna), Brigida (J. Zorilla: Don Juan Tenorio), Hanička (A. Jirásek: Lucerna), Ella Delahay (B. Thomas: Charleyova teta) – 1905; Růžena (F. X. Told: Čarovný závoj), Nathalie (P. Berton, Ch. Simon: Zaza, i Blažkova spol. b. d.), Veronika (J. Vrchlický: Rabínská moudrost), Anežka (F. X. Svoboda: Poupě), Františka Wermelskirchová (G. Hauptmann: Forman Henčl), Havlík (J. K. Tyl: Jan Hus), Hilda (H. Ibsen: Paní z námoří), Salome (O. Wilde: Salome), Sigmund Korybut (J. J. Kolár: Žižkova smrt), Jana (F. X. Svoboda: Démon), Marta de Moissand (É. Pailleron: Myška), Maryša (A. a V. Mrštíkové: Maryša, i Blažkova společnost 1908), Isoarda z Ansoys (J. Vrchlický: Soud lásky), Hortensie (E. Bozděch: Světa pán v županu), Bětka (A. Jirásek: Vojnarka), Kristýna (L. Stroupežnický: Naši furianti), Princezna Elisa (V. Sardou, É. Moreau: Madame Sans-Gêne), Mabel Chilternová (O. Wilde: Ideální manžel), Jane (R. Coolus: Drahoušek), Essie (G. B. Shaw: Pekelník), Jasana (J. K. Tyl: Lesní panna), Hortensie Mirivalová (V. Sardou: Zaváté stopy) – 1906; Fedosie (H. Bataille dle L. N. Tolstého: Vzkříšení), Bettina (L. Fulda: Novella d'Andrea), Malaňa (V. A. Krylov: Divoška), Efrozina (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Albína (J. Veleba [K. Egart Sokol]: Bahno), Boženka (J. Štolba: Vodní družstvo), Zuzka (G. Preissová: Gazdina roba), Adéla (G. Hauptmann: Bobří kožich), Prija (J. Zeyer, h. J. Suk: Radúz a Mahulena), Mary (J. Verne, A. Dennery: Děti kapitána Granta), Míny (J. Štolba: Na letním bytě), Alena (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Sylva (R. Těsnohlídek: Panenky), Anna (J. Koutecký: Dcery upírovy), Baruška (L. Stroupežnický: Zkažená krev), Feodora (R. Heuberger: Ples v opeře), Fany (F. v. Schönthan dle Ch. Dickense: Malá Dorritová), Saša (A. P. Čechov: Ivanov), Zulika (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Betty Sturhahnová (O. Ernst: Flachsmann vychovatel), Kralevic Václav (J. Hilbert: Falkenštejn), Corina (F. Hervé: Mamzelle Nitouche), Alžběta (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Slečna de Lusignan (V. Sardou: Cyprienna), Vivie (G. B. Shaw: Živnost paní Warrenové) – 1907; Julie (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Prokop (J. K. Tyl: Paličova dcera), Henrietta Jamineova (M. Donnay: Milenci), Madlena (A. H. Horáková: Páni), Hero (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic) – 1908.

Blažkova společnost

Titanie (W. Shakespeare: Sen noci svatojanské), Magda (H. Sudermann: Domov), Ofelie (W. Shakespeare: Hamlet), Madlena Vojnarová (A. Jirásek: Vojnarka), Marjána (A. H. Horáková: Páni), Helena Larochová (M. Lengyel: Tajfun), Gilberta (M. Hennequin, P. Bilhaud: Ze všech nejhodnější) – 1908; Jiřina (F. X. Svoboda: Čekanky) – 1910; Amálie (F. Schiller: Loupežníci), Routička (G. Hauptmann: Potopený zvon) – 1911; Hanka (G. Zapolska: Morálka paní Dulské), Olivie (W. Shakespeare: Večer tříkrálový), Hippodamie (J. Vrchlický: Smrt Hippodamie), Debora (S. H. Mosenthal: Debora), Královna Amazonek (R. Misch: V říši Amazonek) – 1912; Bětka (A. Jirásek: Vojnarka) – 1913; Nasťa Vorověvová (G. Davis: Katakomby) – 1914; Žena (K. Schönherr: Ďáblice) – 1915; Paní Eva (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: Zlatá Eva) – 1916; Hraběnka z Eguzonů (G.-A. de Caillavet, R. de Flers, É. Rey: Rozkošná příhoda), Božena Dvorská (J. Štolba: Zločin v horské boudě), Paní Kordula Kocourková (J. Kuba: Dávno tomu, dávno), Paní Lásková (F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl) – 1921; Ňura (O. Dymov: Ňu), Porcie (W. Shakespeare: Kupec benátský), Paní Erlynová (O. Wilde: Vějíř lady Windermerové), Salomena (B. Adámek: Salomena), Markéta (J. W. Goethe: Faust), Eva (G. Preissová: Gazdina roba), Jacquelina (A. Bisson: Bezejmenná) – b. d.

Uranie

Aase (H. Ibsen: Peer Gynt), Paní Bergmannová (F. Wedekind: Procitnutí jara) – 1924; Františka z Wendlovských (H. Sudermann: Domov), Catherina Hübscherová (V. Sardou, E. Moreau: Madame Sans-Gêne) – 1925; Matka Roškotová (L. Mattuš: Přítel žen), Buryjovka (G. Preissová: Její pastorkyňa), Paní Kalinová (Ch. Birch-Pfeifferová, ú. J. K. Tyl: Pražská paní stará a její synové), Dolfa (J. Maria: Dolfa) – 1926; Karla Plambergová (E. Kálmán: Cirkusová princezna), Líza Dobrá (L. Krenn, K. Lindau, ú. V. Marek: Chudá holka), Klementina z Mittersteigů (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: Komtesa Kukuč), Clemence (M. Hennequin, R. Coolus: Poplašný zvonek), Madame Le Hochet (A. Birabeau, G. Dolley: Svatební vínek), Aurora Leclapierová (M. Hennequin, G. Duval: Manžel šibal), Mrs. Thompsonová (R. Piskáček: Tulák), Agáta (A. Rebner dle G. Kadelburga, h. H. Hirsch: Rozpustilá Lola), Mrs. Chichester (J. Hartley: Peg mého srdce), Desiré (L. Fall: Stambulská růže), Mrs. Lippetová (R. Piskáček: Táta Dlouhán), Anhilta (E. Kálmán: Čardášová princezna), Lolotte (P. Veber: Dívenka dnešní doby), Mary (J. H. Hladkovský: Geniální švec), Paní Bramberková (H. Berté, F. Schubert: Dům u tří děvčátek), Madame Aubryová (F. Gandéra: Slečna panská), Kněžna Brunhilda (E. Kálmán: Hraběnka Marica), Paní Princová (M. Slavíková: Bílý slon), Hraběnka Marie Ludmila (F. A. Šubert: Probuzenci), Mirabella (J. Strauss: Cikánský baron), Jasana (A. Šíma: Obr a Paleček), Fortnýřka (F. Hervé: Mamzelle Nitouche), Kalinová (J. L. Bucek: Jezulátko), Hraběnka Aurora (B. Hardt-Warden, F. Löhner: Ztratil jsem srdce v Heidelberku), Paní Alvingová (H. Ibsen: Příšery) – 1927; Kateřina Šestáková (J. K. Tyl: Paličova dcera), Regina (K. A. Görner: Šípková Růženka), Kněžna (Z. Uhlířová-Štětková: Kněžna čarodějka), Miss Haysová (A. Duer-Millerová, R. Milton: Dvanáct děvčat se učí vdávat), Zlobaba (J. Veselý: Čtverák Všudybyl), Paní Zsombolyi (E. Földes: To zlaté srdce ženy), Paní Bourjeonová (R. de Flers, F. Croisset: Vinice Páně), Babička (V. Sedláček: Ďáblovy pilulky), Ethel Brander (R. Friml: Rose Marie), Kunhuta (A. Šíma: Troje přání), Liběna (R. Valášek: Mramorová princezna), Marie (R. Havelka: Maličká, ale naše), Berta Lundová (G. Esmann: Otec a syn), Anna (R. Jesenská: Devátá louka), Terezie (P. M. Malloch: Černé oči), Alžběta (K. Lužanská: Bludiště lásky), Královna (E. Rada: My z boží milosti), Paní de Moissand (É. Pailleron: Myška), Madame Rousseauová (H. Bernstein: Stíny minulosti), Kněžna Volkovská (S. Geyer: Alraune), Mešjanovka (G. Preissová: Gazdina roba) – 1928; Matka Kociánova (J. Kvapil: Oblaka), Matka Kulichová (I. Herrmann, dram. R. Podhorská: Vdavky Nanynky Kulichovy) – 1929; Paní Mary (F. Gottwald: Mamá ze všech nejhodnější), Bavorová (J. Neruda: Týden v tichém domě), Marie Šumbalová (L. Stroupežnický: Naši furianti) – 1930; Aktuárová Slabihoudková (M. Kareš: Kde domov můj), Vdova Rošlinka (C. Golar: Vdova Rošlinka), Marie Dubská (L. Stroupežnický: Naši furianti) – 1931.

Švandovo (Intimní) divadlo

Ředitelová Baylesová [?] (H. Kottow: Maison Grünwald) j. h., Paní z Trévillacu (G.-A. Caillavet, R. de Flers, É. Rey: Rozkošná příhoda) j. h. – 1930; Patty (J. M. Barrie: V tiché uličce), Ferike (L. Bus-Fekete, A. Göth: Ferike vystupuje pohostinsku), Andža (B. Nušić: Podezřelá osoba), Paní Rosa Löwyová (F. Bartoš, B. Delvard: Princezna z ghetta), Telcida (A. Acremant: Čtyři slečny se psem) – 1932; Vdova Doubravská (J. Neruda: Ženich z hladu), Margaret (N. Grant: Mamá se musí vdávat), Mína (anon.: Mistr Pleticha), Artamanová (V. Katajev: Milion trápení), Slečna z Nordecku (Ch. Winsloeová: Děvčata v uniformě), Paní Baumfeldová (L. Nerz: Paní Baumfeldová vyučuje bridge), Slivková (I. Stodola: Čaj u pana senátora) – 1933; Matka (L. Frank: Proč vraždíš?), Baronka Linghoffová (V. Skoch: Naše babička), Kráčmerka (F. Cimler dle P. Biliánové Do panského stavu: Matka Kráčmerka) – 1934; Persa (B. Nušić: Veselý bankrot) – 1935.

Rokoko

Paní Kondelíková (I. Herrmann, dram. R. Pohorská: Kondelík a Vejvara) j. h. – 1932.

Národní divadlo

Babka (I. Vojnović: Smrt matky Jugovičů), Bába (A. Jirásek: Lucerna), Teta (B. Nušić: Truchlící pozůstalí), Žanynka (R. de Flers, G.-A. Caillavet, É. Rey: Rozkošná příhoda) – vše j. h. 1935.

Uranie

Peštová (F. Langer: Velbloud uchem jehly), Paní Katynka (P. Biliánová, dram. F. Cimler: Paní Katynka z vaječného trhu) – 1935; Paní Lindová (H. Ibsen: Nora) – 1936.

Divadlo Vlasty Buriana

Hornová (J. Verner: U pokladny stál), Barberina (M. Kareš, H. R. Nacek: Ruce vzhůru) – 1936; Jindřiška (L. Lenz: Manželství po kapkách), Hegnerová (K. Piskoř: Svátek věřitelů), Klára Větrníková (F. Arnold, E. Bach: 4 párky s hořčicí), Leontýna Hosnedlová (D. R. Zoulek: Případ revizora Kožulína), Adéla Pučalková (A. Hunyady: Pučalka – člověk naměkko), Věnceslava Měsíčná (F. Arnold, E. Bach: Ahoj na neděli) – 1937; Paní ministrová (J. Verner: Rozkaz, pane ministře!), Sejčková (E. Synek: Navoněná primadona) – 1938; Paní Draga (B. Nušić: Za peníze všecko!), Horníčková (E. A. Longen: Děkuji, bylo to krásné) – 1939; Veronika (J. Hořejší, J. Lébl: Provdám svou ženu) – 1940; Veronika Králičková (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání) – 1941; Barbora (A. Hamik: Prodaný dědeček) – 1942; Paní Richterová, reprezentantka domu (R. Neuner: Když kocour není doma) – 1943; Brigitte (J. Stolař: Ducháček to zařídí) – 1944.

Prameny

AMP: Sbírka matrik, VIN 1, matrika narozených fary u sv. Ludmily 1884–1885, s. 169, obr. 179.

SOA Zámrsk: Sbírka matrik, 85-7802 Lázně Bělohrad, matrika oddaných 1903–1923, fol. 39.

Literatura

-a.: Moravská orlice 25. 3. 1906 [Hilda, Paní z námoří]; 30. 3. 1906 [Salome], 26. 4. 1906 [Maryša]; 25. 10. 1906 [Mabel, Ideální manžel]; 5. 1. 1907 [Fedosie, Vzkříšení]; 19. 11. 1907 [Kralevic Václav, Falkenštejn]; nesign.: Nová divadelní společnost, Divadlo 7, 1908/09, s. 128; nesign: Činoherní družina Jana Blažka, tamtéž 9, 1910/11, s. 427; B. K.: M. Š., tamtéž, s. 449–450; L. Frank: Činoherní družina Jana Blažka v Táboře, tamtéž 10, 1911/12, s. 284; -ll-, Národní listy 9. 1. 1931 [Vdova Rošlinka]; 9. 1. 1932 [Kondelíková, Kondelík a Vejvara]; Č., tamtéž 21. 9. 1932 [Ferike, Ferike vystupuje pohostinsku]; V. K. Müller, tamtéž 26. 9. 1933 [Artamonová, Milion trápení]; 5. 10. 1933 [Představená sl. z Nordecku, Děvčata v uniformě]; 21. 1. 1934, 3. vyd. [Matka, Proč vraždíš?]; jr., tamtéž 7. 9. 1937, 3. vyd. [Leontýna, Případ revizora Kožulína]; V. H. Jarka, tamtéž 15. 11. 1939, 3. vyd. [Horníčková, Děkuji, bylo to krásné]; J. Pasta: Venkovští student a divadlo, Národní politika 29. 3. 1943; J. Burda: Aby se nezapomnělo…, Praha 1958, s. 88, 110–112; Š. Bartošková, L. Bartoška: Filmové profily I, Praha 1990, s. 37–38; M. Fikejs: Český film, Praha 2006, s. 78–79.
PBJ II; Uranie

Vznik: 2015
Autor: Alice Dubská