Blažková, Marie: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
(Automatická aktualizace šablony)
 
(Není zobrazeno 21 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">3</span>
+
<span id="PageFillProgress">4</span>
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Marie</ee:firstname>  
| jméno = <ee:firstname>Marie</ee:firstname> <ee:lastname>Blažková</ee:lastname>
+
| příjmení=<ee:lastname>Blažková</ee:lastname>
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
12.10. 1885
+
12. 10. 1885
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Praha
+
Královské Vinohrady (Praha-Vinohrady) (CZ)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
29.12. 1975
+
29. 12. 1975
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Svojšice u Kolína
+
Svojšice u Kolína (CZ)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage>blazkova.jpg</ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession>herečka,</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc>Marie Blažková na civilní fotografii či v nezjištěné roli, b. d., fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6E-248994</ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>herečka,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
 +
Hlasově i fyzicky disponovaná herečka suverénně ovládla široké spektrum různorodých rolí klasického i moderního repertoáru, od sentimentálních a tragických milovnic přes romantické heroiny po salonní dámy. Jako nepostradatelná síla rozličných lidových scén (společnost A. J. Frýdy, manželova společnost, Uranie, Švandovo /Intimní/ divadlo, Divadlo V. Buriana) osvědčila tvořivou pohotovost pro vystižení charakteru a sociálního zařazení postavy. Dle kritiky její potenciál přesahoval úroveň scén, u nichž působila, a její schopnosti zůstávaly nevyužity.
 +
</ee:perex><ee:content>
 +
Rozená Štursová, v matrice zapsaná Stursa. Otec byl pekařským pomocníkem, později patrně nižším úředníkem berního úřadu na Královských Vinohradech. Není totožná s autorkou ženských románů a veseloher M. B. (1906–1976). Divadelní dráhu nastoupila v šestnácti letech (1901) jako operní sboristka v pražském Národním divadle, po dvou letech tu byla činoherní epizodistkou. 1905 ji angažoval ředitel A. J. Frýda do své společnosti, s níž přišla na podzim do Národního divadla v Brně. Po třech letech odešla (1908) do nové cestující družiny, kterou založil její herecký kolega Jan Blažek, za něhož se 1911 provdala. Po rozpuštění manželovy společnosti (1921) působila téměř deset let v divadle Uranie (1922–31), mezitím krátce v Tylově divadle v Nuslích (1925). 1926 debutovala jako filmová herečka (němý film ''Prach a broky''). 1932 hrála pohostinsky v divadélku Rokoko (Paní Kondelíková, Herrmann: ''Kondelík a Vejvara'') a t. r. přijala angažmá ve Švandově (Intimním) divadle na Smíchově (1932–35), které po několikaleté pauze začala znovu provozovat E. Švandová. 1935 '''B.''' opakovaně hostovala v Národním divadle, sezonu 1935/36 strávila v Uranii pod vedením ředitele K. Třešňáka, který sem přešel ze žižkovského divadla Akropolis. Od další sezony nastoupila do Divadla Vlasty Buriana (1936–44). Od poloviny třicátých let pokračovala ve spolupráci s filmem, intenzivně natáčela za německé okupace. Po obnovení divadelního provozu (zastaven v září 1944) v květnu 1945 se vrátila na jeviště v nově ustaveném Divadle kolektivní tvorby, které obsadilo zlikvidovanou scénu V. Buriana a převzalo část souboru, ale které již po první sezoně zaniklo. Pak už žádné divadelní angažmá nepřijala. Několik let ještě působila jako filmová herečka (poslední film 1952).
  
</ee:perex>
+
V prvním období herecké dráhy byly její doménou role dívek a mladých žen, jimž propůjčovala půvabný zjev, lahodný hlas a svěží temperament. Talentovaná začátečnice zastávala ve Frýdově souboru nejprve obor druhých milovnic (např. Ludmila, Šamberk: ''Josef Kajetán Tyl''; Hortensie, Bozděch: ''Světa pán v županu''), záhy se propracovala k významnějším rolím naivek (Hanička, Jirásek: ''Lucerna''; Anežka, Svoboda: ''Poupě'') i k psychologicky obsažnějším či střízlivě věcným postavám moderní dramatiky (Hilda, Ibsen: ''Paní z námoří''; Vivie, Shaw: ''Živnost paní Warrenové''). Své fyzické přednosti uplatňovala i v jinošských postavách (tzv. kalhotkových rolích), tradičně obsazovaných mladými herečkami (kralevic Václav, Hilbert: ''Falkenštejn''; Prokop, Tyl: ''Paličova dcera''). Referent Moravské orlice konstatoval, že v Brně se představila jako naivka, ale shledával u ní výrazné předpoklady pro role tragické, které osvědčila v Maryše či v titulní roli Wildeovy ''Salome''. V dramaticky vypjatých figurách se někdy uchylovala k silné vnější expresi. Prokazovala též komediální vlohy (Corina, Hervé: ''Mamzelle Nitouche''). Jako suverénní protagonistka dámské části manželova souboru vytvořila široké spektrum různorodých rolí klasického i moderního repertoáru sahající od sentimentálních a tragických milovnic (Ofélie v ''Hamletu'', Markéta ve ''Faustovi'', Amálie v Schillerových ''Loupežnících'') přes romantické heroiny (Adámkova Salomena) po salonní dámy (Lady Erlynová, Wilde: ''Vějíř lady Windermerové'') a zahrnující vedle Shakespearových postav (Titanie, ''Sen noci svatojanské'', Porcie, ''Kupec benátský'', Olivie, ''Večer tříkrálový'') role v dramatice realistické (Magda, Sudermann: ''Domov''; Eva, Preissová: ''Gazdina roba'') a symbolistní (Routička, Hauptmann: ''Potopený zvon''). Postupně se přehrávala do charakterních rolí a do postav středního a staršího věku, které dominovaly druhé etapě její herecké dráhy, započaté přechodem do Uranie. Uplatňovala se jak v náročnější části repertoáru holešovické scény (matka Aase v ''Peeru Gyntovi''; titulní role Mariovy ''Dolfy''; paní Alvingová v Ibsenových ''Příšerách''; kostelnička Buryjovka v Preissové ''Její pastorkyni''), tak v převažujícím zábavném programu, tvořeném druhořadými veselohrami a efemérními fraškami. V řadě sebevědomých dam a manželek vynikla jako temperamentní Mrs. Chichester v Hartleyho veselohře ''Peg mého srdce''. Vystupovala rovněž v operetách (Desiré, Fall: ''Stambulská růže''; Kněžna Brunhilda, Kálmán: ''Hraběnka Marica''). Ve třicátých letech již byla oblíbenou představitelkou chápavých manželek, oddaných maminek, laskavých tetiček a moudrých babiček, spolehlivých hospodyň či bytných. Vynikla zejména jako představitelka energických, jadrných, přímých typů, navenek poněkud drsných, až obhroublých, jež nejdou pro slovo daleko a jež kreslila sytou povahopisnou drobnokresbou (Matka Kulichová, Matka Kráčmerka). Byla opěrným pilířem lidových divadel, kde v mnoha často vedlejších – rolích tzv. komických starých opakovaně prokazovala tvořivou pohotovost pro vystižení charakteru a sociálního zařazení postavy. Kritika opakovaně konstatovala, že potenciál '''B.''' přesahuje úroveň scén, u nichž působí, a že její schopnosti zůstávají nevyužity.
<cshow logged="1">
+
 
<ee:content>
+
Obsáhlá filmografie, čítající bezmála padesát filmů, zahrnuje většinou vedlejší role matek a tetiček (mj. v ''Osudové chvíli'', 1938; ''Pohádce máje'', 1939; ''Cestě do hlubin študákovy duše'', 1940; ''Divé Báře'', 1950), hospodyněk a bytných (ve filmech ''Lízino štěstí'', 1940; ''Konečně sami'', 1941; ''Minulost Jany Kosinové'', 1941; ''Noční motýl'', 1942; ''Valentin Dobrotivý'', 1942), starých dam a babiček (Mlynářka v ''Babičce'', 1941). Ve filmových verzích inscenací Burianova divadla si zopakovala své jevištní postavy (např. Hornová, ''U pokladny stál'', 1937; Hospodyně Veronika, ''Provdám svou ženu'', 1939; Brigita, ''Ducháček to zařídí'', 1944).
Roz. Štursová. Divadelní dráhu nastoupila v šestnácti letech (1901) v pražském ND jako operní sboristka a po dvou letech činoherní epizodistka. 1905 ji angažoval J. A. Frýda do své společnosti, s níž přišla na podzim do ND v Brně. Po třech letech odešla (1908) do nové cestující družiny, kterou založil její herecký kolega J. Blažek, za něhož se 1911 provdala.  Po rozpuštění této společnosti (1921) působila téměř deset let v divadle Uranie (1922-31) a krátce v Tylově divadle v Nuslích (1925). Pohostinsky hrála Paní Kondelíkovou v inscenaci divadélka Rokoko (1932) a přijala angažmá ve Švandově divadle na Smíchově (1932-35), které provozovala E. Švandová. 1935 opakovaně hostovala v ND, sez. 1935/36 strávila v Uranii, odkud přešla do Divadla V. Buriana (1936-44). Po obnovení divadelního provozu v květnu 1945 se vrátila na jeviště v nově ustaveném Divadle kolektivní tvorby (obsadilo Burianovu zlikvidovanou scénu a převzalo část souboru), kde působila do jeho zániku na konci sez. 1945/46. Od poloviny třicátých let pokračovala ve spolupráci s filmem (debutovala už 1926 v němém filmu ''Prach a broky''), intenzivně natáčela za okupace. Hrála v téměř padesáti filmech (naposledy 1952), většinou vedlejší role matek a tetiček (mj. v ''Osudové chvíli'', 1938; ''Pohádce máje'', 1939; ''Cestě do hlubin študákovy duše'', 1940; ''Divé Báře'', 1950), hospodyněk a bytných (ve filmech ''Lízino štěstí'', 1940; ''Konečně sami'', 1941; ''Minulost Jany Kosinové'', 1941; ''Noční motýl'', 1942; ''Valentin Dobrotivý'', 1942), starých dam a babiček (Mlynářka v ''Babičce'', 1941). Ve filmových verzích inscenací Burianova divadla si zopakovala jevištní postavy (např. Hornová, ''U pokladny stál'', 1937; Hospodyně Veronika, ''Prodám svou ženu'', 1939; Brigita, ''Ducháček to zařídí'', 1944). V prvním období herecké dráhy byly její doménou role dívek a mladých žen, jimž propůjčovala půvabný zjev, lahodný hlas a svěží temperament. Talentovaná začátečnice zastávala ve Frýdově souboru nejprve obor druhých milovnic (např. Ludmila, Šamberk: ''Josef Kajetán Tyl''; Hortensie, Bozděch: ''Světa pán v županu''), záhy se propracovala k významnějším rolím naivek (Hanička, Jirásek: ''Lucerna''; Anežka, Svoboda: ''Poupě'') i k psychologicky obsažnějším či střízlivě věcným postavám moderní dramatiky (Hilda, Ibsen: ''Paní z námoří''; Vivie, Shaw: ''Živnost paní Warrenové''). Své fyzické přednosti uplatňovala i v jinošských postavách (tzv. kalhotkových rolích), tradičně obsazovaných mladými herečkami (kralevic Václav, Hilbert: ''Falkenštejn''; Prokop, Tyl:'' Paličova dcera''). Referent ''Moravské orlice'' konstatoval, že v Brně se představila jako naivka, ale shledával u ní výrazné předpoklady pro role tragické, které osvědčila v Maryše či v tit. roli Wildeovy ''Salome''. V dramaticky vypjatých figurách se někdy uchylovala k silné vnější expresi. Prokazovala též komediální vlohy (Corina, Hervé: ''Mamzelle Nitouche''). Jako suverénní protagonistka dámské části manželova souboru vytvořila široké spektrum různorodých rolí klasického i moderního repertoáru, sahající od sentimentálních a tragických milovnic (Ofélie v ''Hamletu'', Markéta ve ''Faustovi'', Amálie v Schillerových ''Loupežnících'') přes romantické heroiny (tit. role v Adámkově''Salomeně'') po salonní dámy (Lady Erlynová, Wilde:'' Vějíř lady Windermerové'') a zahrnující vedle Shakespearových postav (Titanie, ''Sen noci svatojanské'', Porcie, ''Kupec benátský'', Olivie,'' Večer tříkrálový'') role v dramatice realistické (Magda, Sudermann: ''Domov''; Eva, Preissová:'' Gazdina roba'') a symbolistní (Routička, Hauptmann:''Potopený zvon''). Postupně se přehrávala do charakterních rolí a do postav středního a staršího věku, které dominovaly druhé etapě její herecké dráhy, započaté přechodem do Uranie. Uplatňovala se jak v náročnější části repertoáru holešovické scény (matka Aase v ''Peeru Gyntovi''; tit. role Mariovy ''Dolfy''; paní Alvingová v Ibsenových''Příšerách''; kostelnička Buryjovka v Preissové ''Její pastorkyni''), tak v převažujícím zábavném programu, tvořeném druhořadými veselohrami a efemérními fraškami. V řadě sebevědomých dam a manželek vynikla jako temperamentní Mrs. Chichester v Hartleyho veselohře ''Peg mého srdce''. Uplatnila se rovněž v operetách (Desiré, Fall: ''Stambulská růže''; Kněžna Brunhilda, Kálmán: ''Hraběnka Marica''). Ve třicátých letech již byla oblíbenou představitelkou chápavých manželek, oddaných maminek, laskavých tetiček a moudrých babiček, spolehlivých hospodyň či bytných. Vynikla zejména jako představitelka energických, jadrných, přímých typů, navenek poněkud drsných až obhroublých, jež nejdou pro slovo daleko. Kreslila je sytou povahopisnou drobnokresbou (Matka Kulichová, Matka Kráčmerka). Byla opěrným pilířem lidových divadel, kde v mnoha často i vedlejších rolích tzv. komických starých opakovaně prokazovala tvořivou pohotovost pro vystižení charakteru a sociálního zařazení postavy.
+
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
 
== <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>NDLiduška (F. X. Svoboda: ''Lapený Samsónek'') - 1903; Cimon (I. Madách: ''Tragedie člověka'') - 1904;  Nónynka (B. Kunětická-Viková: ''Cop''), Marie (H. Bernstein: ''Oklikou''), Páže (F. Schiller: ''Marie Stuartovna'') - 1905.Frýdova spol. ND BrnoPavla (E. v. Wolzogen: ''Čistý lístek''), Suzanna (G. Ohnet: ''Majitel hutí''), Mercedes (J. Zeyer: ''Doňa Sanča''), Ludmila (F. F. Šamberk: ''Josef Kajetán Tyl''), Charlotte Parrotová (J. M. Barrie: ''V tiché uličce''), Květinářka (J. Štolba:''Mořská panna''), Brigida (J. Zorilla: ''Don Juan Tenorio''), Hanička (A. Jirásek: ''Lucerna''), Ella Delahay (B. Thomas:''Charleyova teta'') – 1905; Růžena (F. X. Told:'' Čarovný závoj''), Nathalie (P. Berton, Ch. Simon: ''Zaza'', i Blažkova spol. b.d.), Veronika (J. Vrchlický: ''Rabínská moudrost''), Anežka (F. X. Svoboda: ''Poupě''), Františka Wermelskirchová (G. Hauptmann: ''Forman Henčl''), Havlík (J. K. Tyl: ''Jan Hus''), Hilda (H. Ibsen: ''Paní z námoří''), Salome (O. Wilde: ''Salome''), Sigmund Korybut (J. J. Kolár: ''Žižkova smrt''), Jana (F. X. Svoboda: ''Démon''), Marta de Moissand (É. Pailleron: ''Myška''), Maryša (A. a V. Mrštíkové: ''Maryša'', i Blažkova spol. 1908), Isoarda z Ansoys (J. Vrchlický: ''Soud lásky''), Hortensie (E. Bozděch: ''Světa pán v županu''), Bětka (A. Jirásek: ''Vojnarka''), Kristýna (L. Stroupežnický:'' Naši furianti''), Princezna Elisa (V. Sardou, É. Moreau: ''Madame Sans-Gêne''), Mabel Chilternová (O. Wilde: ''Ideální manžel''), Jane (R. Coolus: ''Drahoušek''), Essie (G. B. Shaw: ''Pekelník''), Jasana (J. K. Tyl: ''Lesní panna''), Hortensie Mirivalová (V. Sardou: ''Zaváté stopy'') - 1906; Fedosie (H. Bataille dle L. N. Tolstého: ''Vzkříšení''), Bettina (L. Fulda: ''Novella d’Andrea''), Malaňa (V. A. Krylov: ''Divoška''), Efrozina (J. K. Tyl: ''Jiříkovo vidění''), Albína (J. Veleba: ''Bahno''), Boženka (J. Štolba: ''Vodní družstvo''), Zuzka (G. Preissová: ''Gazdina roba''), Adéla (G. Hauptmann:''Bobří kožich''), Prija (J. Zeyer, h. J. Suk: ''Radúz a Mahulena''), Mary (J. Verne, A. Dennery: ''Děti kapitána Granta''), Míny (J. Štolba: ''Na letním bytě''), Alena (J. Vrchlický: ''Noc na Karlštejně''), Sylva (R. Těsnohlídek: ''Panenky''), Anna (J. Koutecký: ''Dcery upírovy''), Baruška (L. Stroupežnický: ''Zkažená krev''), Feodora (R. Heuberger: ''Ples v opeře''), Fany (F. v. Schönthan dle Ch. Dickense: ''Malá Dorritová''), Saša (A. P. Čechov: ''Ivanov''), Zulika (J. K. Tyl:''Strakonický dudák''), Betty Sturhahnová (O. Ernst: ''Flachsmann vychovatel''), Kralevic Václav (J. Hilbert:''Falkenštejn''), Corina (F. Hervé: ''Mamzelle Nitouche''), Alžběta (J. Vrchlický: ''Noc na Karlštejně''), Slečna de Lusignan (V. Sardou: ''Cyprienna''), Vivie (G. B. Shaw: ''Živnost paní Warrenové'') - 1907; Julie (W. Shakespeare:''Romeo a Julie''), Prokop (J. K. Tyl: ''Paličova dcera''), Henrietta Jamineova (M. Donnay: ''Milenci''), Madlena (A. H. Horáková: ''Páni''), Hero (W. Shakespeare: ''Mnoho povyku pro nic'') - 1908.Blažkova spol.Titanie (W. Shakespeare: ''Sen noci svatojanské''), Magda (H. Sudermann: ''Domov''), Ofelie (W. Shakespeare:''Hamlet''), Madlena Vojnarová (A. Jirásek: ''Vojnarka''), Marjána (A. H. Horáková: ''Páni''), Helena Larochová (M. Lengyel: ''Tajfun''), Gilberta (M. Hennequin, P. Bilhaud: ''Ze všech nejhodnější'') - 1908; Jiřina (F. X. Svoboda:''Čekanky'') – 1910; Amálie (F. Schiller: ''Loupežníci''), Routička (G. Hauptmann: ''Potopený zvon'') - 1911; Hanka (G. Zapolska:'' Morálka paní Dulské''), Olivie (W. Shakespeare: ''Večer tříkrálový''), Hippodamie (J. Vrchlický: ''Smrt Hippodamie''), Debora (S. H. Mosenthal: ''Debora'') , Královna Amazonek (R. Misch: ''V říši Amazonek'') – 1912; Bětka (A. Jirásek: ''Vojnarka'') - 1913; Nasťa Vorověvová (G. Davis: ''Katakomby'') – 1914; Žena (K. Schönherr: ''Ďáblice'') – 1915; Paní Eva (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: ''Zlatá Eva'') – 1916; Hraběnka z Eguzonů (G.-A. de Caillavet, R. de Flers, É. Rey: ''Rozkošná příhoda''), Božena Dvorská (J. Štolba: ''Zločin v horské boudě''), Paní Kordula Kocourková (J. Kuba: ''Dávno tomu, dávno''), Paní Lásková (F. F. Šamberk: ''Josef Kajetán Tyl'')'' -'' 1921; Ňura (O. Dymov: ''Ňu''), Porcie (W. Shakespeare: ''Kupec benátský''), Paní Erlynová (O. Wilde: ''Vějíř lady Windermerové''), Salomena (B. Adámek: ''Salomena''), Markéta (J. W. Goethe: ''Faust''), Eva (G. Preissová: ''Gazdina roba''), Jacquelina (A. Bisson: ''Bezejmenná'') - b.d.UranieAase (H. Ibsen: ''Peer Gynt''), Paní Bergmannová (F. Wedekind: ''Procitnutí jara'') – 1924;  Františka z Wendlovských (H. Sudermann: ''Domov''), Catherina Hübscherová (V. Sardou, E. Moreau: ''Madame Sans-Gêne'') – 1925; Matka Roškotová (L. Mattuš: ''Přítel žen''), Buryjovka (G. Preissová: ''Její pastorkyňa''), Paní Kalinová (Ch. Birch-Pfeifferová, úpr. J. K. Tyl: ''Pražská paní stará a její synové''), Dolfa (J. Maria: ''Dolfa'') – 1926; Karla Plambergová (E. Kálmán:''Cirkusová princezna''), Líza Dobrá (L. Krenn, K. Lindau, úpr. V. Marek: ''Chudá holka''), Klementina z Mittersteigů (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: ''Komtesa Kukuč''), Clemence (M. Hennequin, R. Coolus: ''Poplašný zvonek''), Madame Le Hochet (A. Birabeau, G. Dolley: ''Svatební vínek''), Aurora Leclapierová (M. Hennequin, G. Duval:''Manžel šibal''), Mrs. Thompsonová (R. Piskáček: ''Tulák''), Agáta (A. Rebner dle G. Kadelburga, h. H. Hirsch:''Rozpustilá Lola''), Mrs. Chichester (J. Hartley: ''Peg mého srdce''), Desiré (L. Fall: ''Stambulská růže''), Mrs. Lippetová (R. Piskáček: ''Táta Dlouhán''), Anhilta (E. Kálmán: ''Čardášová princezna''), Lolotte (P. Veber: ''Dívenka dnešní doby''), Mary (J. H. Hladkovský: ''Geniální švec''), Paní Bramberková (H. Berté, F. Schubert: ''Dům u tří děvčátek''), Madame Aubryová (F. Gandéra: ''Slečna panská''), Kněžna Brunhilda (E. Kálmán: ''Hraběnka Marica''), Paní Princová (M. Slavíková: ''Bílý slon''), Hraběnka Marie Ludmila (F. A. Šubert: ''Probuzenci''), Mirabella (J. Strauss: ''Cikánský baron''), Jasana (A. Šíma: ''Obr a Paleček''), Fortnýřka (F. Hervé: ''Mamzelle Nitouche''), Kalinová (J. L. Bucek: ''Jezulátko''), Hraběnka Aurora (B. Hardt-Warden, F. Löhner: ''Ztratil jsem srdce v Heidelberku''), Paní Alvingová (H. Ibsen:''Příšery'') - 1927; Kateřina Šestáková (J. K. Tyl: ''Paličova dcera''), Regina (K. A. Görner: ''Šípková Růženka''), Kněžna (Z. Uhlířová-Štětková: ''Kněžna čarodějka''), Miss Haysová (A. Duer-Millerová, R. Milton: ''Dvanáct děvčat se učí vdávat''), Zlobaba (J. Veselý: ''Čtverák Všudybyl''), Paní Zsombolyi (E. Földes: ''To zlaté srdce ženy''), Paní Bourjeonová (R. de Flers, F. Croisset: ''Vinice Páně''), Babička (V. Sedláček: ''Ďáblovy pilulky''), Ethel Brander (R. Friml: ''Rose Marie''), Kunhuta (A. Šíma: ''Troje přání''), Liběna (R. Valášek: ''Mramorová princezna''), Marie (R. Havelka:''Maličká, ale naše''), Berta Lundová (G. Esmann: ''Otec a syn''), Anna (R. Jesenská: ''Devátá'' ''louka''), Terezie (P. M. Malloch: ''Černé oči''), Alžběta (K. Lužanská: ''Bludiště lásky''), Královna (E. Rada: ''My z boží milosti''), Paní de Moissand (É. Pailleron:'' Myška''), Madame Rousseauová (H. Bernstein:'' Stíny minulosti''), Kněžna Volkovská (S. Geyer: ''Alraune''), Mešjanovka (G. Preissová: ''Gazdina roba'') – 1928; Matka Kociánova (J. Kvapil: ''Oblaka''), Matka Kulichová (I. Herrmann, dram. R. Podhorská: ''Vdavky Nanynky Kulichovy'') – 1929; Bavorová (J. Neruda: ''Týden v tichém domě''), Marie Šumbalová (L. Stroupežnický: ''Naši furianti'') – 1930; tit. (C. Golar: ''Vdova Rošlinka''), Marie Dubská (L. Stroupežnický: ''Naši furianti'') – 1931.Švandovo div.Ida Grünwaldová (H. Kottow: ''Maison Grünwald''), Paní z Trévillacu (G.-A. Caillavet, R. de Flers, É. Rey: ''Rozkošná příhoda'') j.h. – 1930; Patty (J. M. Barrie: ''V tiché uličce''), Ferike (L. Bus-Fekete, A. Göth: ''Ferike vystupuje pohostinsku''), Andža (B. Nušić: ''Podezřelá osoba''), Paní Rosa Löwyová (F. Bartoš, B. Delvard: ''Princezna z ghetta''), Telcida (A. Acremant: ''Čtyři slečny se psem'') – 1932; Paní Baumfeldová (L. Nerz: ''Paní Baumfeldová vyučuje bridge''), Margaret (N. Grant: ''Máma se musí vdávat''), Baronka Linghoffová (V. Skoch: ''Naše babička''), Slivková (I. Stodola: ''Čaj u pana senátora'') – 1933; Kráčmerka (dle P. Biliánové Do panského stavu: ''Matka Kráčmerka'') – 1934; Persa (B. Nušić: ''Veselý bankrot'') – 1935.RokokoPaní Kondelíková (I. Herrman: ''Kondelík a Vejvara'') j.h. – 1932.NDBabka (I. Vojnović: ''Smrt matky Jugovičů'') j.h., Bába (A. Jirásek: ''Lucerna'') j.h., Teta (B. Nušić: ''Truchlící pozůstalí'') j.h., Žanynka (R. de Flers, G.-A. Caillavet, É. Rey: ''Rozkošná příhoda'') j.h. – 1935.UraniePeštová (F. Langer: ''Velbloud uchem jehly''), Paní Katynka (P. Biliánová, dram. F. Cimler: ''Paní Katynka z vaječného trhu'') – 1935; Paní Lindová (H. Ibsen: ''Nora'') – 1936.Divadlo V. BurianaHornová (J. Verner: ''U pokladny stál''), Barberina  (M. Kareš, H. R. Nacek: ''Ruce vzhůru'') – 1936; Větrníkova žena (F. Arnold, E. Bach: ''4 párky s hořčicí''), Leontýna Hosnedlová (D. R. Zoulek: ''Případ revizora Kožulína''), Adéla Pučalková (A. Hunyady: ''Pučalka – člověk naměkko'') – 1937; Věnceslava Měsíčná (V. Burian dle F. Arnolda a E. Bacha: ''Ahoj na neděli''), Paní ministrová (J. Verner: ''Rozkaz, pane ministře!''), Sejčková (E. Synek: ''Navoněná primadona'') - 1938; Veronika (J. Hořejší, J. Lébl: ''Prodám svou ženu''), Paní Draga (B. Nušić: ''Za peníze všecko!''), Horníčková (E. A. Longen: ''Děkuji, bylo to krásné'') – 1939; Veronika Králičková (F. F. Šamberk:'' Jedenácté přikázání'') – 1941; Barbora (A. Hamik: ''Prodaný dědeček'') – 1942; Brigitte (J. Stolař: ''Ducháček to zařídí'') – 1944.</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>'''Národní divadlo'''
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
+
 
<ee:bibliography_content>-a.''Moravská orlice'' 30. 3. 1906 [Salome], 26. 4. 1906 [Maryša], 5. 1. 1907 [Fedosie, Vzříšení], 19. 11. 1907 [Kralevic Václav, Falkenštejn]; nesign., ''Moravská orlice'' 19. 2. 1907 [Anna, Dcery upírovy]; nesign.: Nová divadelní společnost, ''Divadlo ''7, 1908/09, s. 128; nesign: Činoherní družina Jana Blažka, ''Divadlo ''9, 1910/11, s. 427; B. K.: M. Š., tamtéž, s. 449n.; L. Frank: Činoherní družina Jana Blažka v Táboře, ''Divadlo ''10, 1911/12, s. 284; J. Burda: ''Aby se nezapomnělo''…, 1958, s. 88, 110-112; Š. Bartošková, L. Bartoška: ''Filmové profily'' I, 1990, s. 37n.; M. Fikejs: ''Český film'', 2006, s. 78n.PBJ  II; Uranie</ee:bibliography_content>
+
Liduška (F. X. Svoboda: ''Lapený Samsónek'') – 1903; Cimon (I. Madách: ''Tragedie člověka'') – 1904; Nónynka (B. Kunětická-Viková: ''Cop''), Marie (H. Bernstein: ''Oklikou''), Páže (F. Schiller: ''Marie Stuartovna'') – 1905.
 +
 
 +
'''Národní divadlo v Brně – A. J. Frýda'''
 +
 
 +
Pavla (E. v. Wolzogen: ''Čistý lístek''), Suzanna (G. Ohnet: ''Majitel hutí''), Mercedes (J. Zeyer: ''Doňa Sanča''), Ludmila (F. F. Šamberk: ''Josef Kajetán Tyl''), Charlotte Parrotová (J. M. Barrie: ''V tiché uličce''), Květinářka (J. Štolba: ''Mořská panna''), Brigida (J. Zorilla: ''Don Juan Tenorio''), Hanička (A. Jirásek: ''Lucerna''), Ella Delahay (B. Thomas: ''Charleyova teta'') – 1905; Růžena (F. X. Told: ''Čarovný závoj''), Nathalie (P. Berton, Ch. Simon: ''Zaza'', i Blažkova spol. b. d.), Veronika (J. Vrchlický: ''Rabínská moudrost''), Anežka (F. X. Svoboda: ''Poupě''), Františka Wermelskirchová (G. Hauptmann: ''Forman Henčl''), Havlík (J. K. Tyl: ''Jan Hus''), Hilda (H. Ibsen: ''Paní z námoří''), Salome (O. Wilde: ''Salome''), Sigmund Korybut (J. J. Kolár: ''Žižkova smrt''), Jana (F. X. Svoboda: ''Démon''), Marta de Moissand (É. Pailleron: ''Myška''), Maryša (A. a V. Mrštíkové: ''Maryša'', i Blažkova společnost 1908), Isoarda z Ansoys (J. Vrchlický: ''Soud lásky''), Hortensie (E. Bozděch: ''Světa pán v županu''), Bětka (A. Jirásek: ''Vojnarka''), Kristýna (L. Stroupežnický: ''Naši furianti''), Princezna Elisa (V. Sardou, É. Moreau: ''Madame Sans-Gêne''), Mabel Chilternová (O. Wilde: ''Ideální manžel''), Jane (R. Coolus: ''Drahoušek''), Essie (G. B. Shaw: ''Pekelník''), Jasana (J. K. Tyl: ''Lesní panna''), Hortensie Mirivalová (V. Sardou: ''Zaváté stopy'') – 1906; Fedosie (H. Bataille dle L. N. Tolstého: ''Vzkříšení''), Bettina (L. Fulda: ''Novella d'Andrea''), Malaňa (V. A. Krylov: ''Divoška''), Efrozina (J. K. Tyl: ''Jiříkovo vidění''), Albína (J. Veleba [K. Egart Sokol]: ''Bahno''), Boženka (J. Štolba: ''Vodní družstvo''), Zuzka (G. Preissová: ''Gazdina roba''), Adéla (G. Hauptmann: ''Bobří kožich''), Prija (J. Zeyer, h. J. Suk: ''Radúz a Mahulena''), Mary (J. Verne, A. Dennery: ''Děti kapitána Granta''), Míny (J. Štolba: ''Na letním bytě''), Alena (J. Vrchlický: ''Noc na Karlštejně''), Sylva (R. Těsnohlídek: ''Panenky''), Anna (J. Koutecký: ''Dcery upírovy''), Baruška (L. Stroupežnický: ''Zkažená krev''), Feodora (R. Heuberger: ''Ples v opeře''), Fany (F. v. Schönthan dle Ch. Dickense: ''Malá Dorritová''), Saša (A. P. Čechov: ''Ivanov''), Zulika (J. K. Tyl: ''Strakonický dudák''), Betty Sturhahnová (O. Ernst: ''Flachsmann vychovatel''), Kralevic Václav (J. Hilbert: ''Falkenštejn''), Corina (F. Hervé: ''Mamzelle Nitouche''), Alžběta (J. Vrchlický: ''Noc na Karlštejně''), Slečna de Lusignan (V. Sardou: ''Cyprienna''), Vivie (G. B. Shaw: ''Živnost paní Warrenové'') – 1907; Julie (W. Shakespeare: ''Romeo a Julie''), Prokop (J. K. Tyl: ''Paličova dcera''), Henrietta Jamineova (M. Donnay: ''Milenci''), Madlena (A. H. Horáková: ''Páni''), Hero (W. Shakespeare: ''Mnoho povyku pro nic'') – 1908.
 +
 
 +
'''Blažkova společnost'''
 +
 
 +
Titanie (W. Shakespeare: ''Sen noci svatojanské''), Magda (H. Sudermann: ''Domov''), Ofelie (W. Shakespeare: ''Hamlet''), Madlena Vojnarová (A. Jirásek: ''Vojnarka''), Marjána (A. H. Horáková: ''Páni''), Helena Larochová (M. Lengyel: ''Tajfun''), Gilberta (M. Hennequin, P. Bilhaud: ''Ze všech nejhodnější'') – 1908; Jiřina (F. X. Svoboda: ''Čekanky'') – 1910; Amálie (F. Schiller: ''Loupežníci''), Routička (G. Hauptmann: ''Potopený zvon'') – 1911; Hanka (G. Zapolska: ''Morálka paní Dulské''), Olivie (W. Shakespeare: ''Večer tříkrálový''), Hippodamie (J. Vrchlický: ''Smrt Hippodamie''), Debora (S. H. Mosenthal: ''Debora''), Královna Amazonek (R. Misch: ''V říši Amazonek'') – 1912; Bětka (A. Jirásek: ''Vojnarka'') – 1913; Nasťa Vorověvová (G. Davis: ''Katakomby'') – 1914; Žena (K. Schönherr: ''Ďáblice'') – 1915; Paní Eva (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: ''Zlatá Eva'') – 1916; Hraběnka z Eguzonů (G.-A. de Caillavet, R. de Flers, É. Rey: ''Rozkošná příhoda''), Božena Dvorská (J. Štolba: ''Zločin v horské boudě''), Paní Kordula Kocourková (J. Kuba: ''Dávno tomu, dávno''), Paní Lásková (F. F. Šamberk: ''Josef Kajetán Tyl'') – 1921; Ňura (O. Dymov: ''Ňu''), Porcie (W. Shakespeare: ''Kupec benátský''), Paní Erlynová (O. Wilde: ''Vějíř lady Windermerové''), Salomena (B. Adámek: ''Salomena''), Markéta (J. W. Goethe: ''Faust''), Eva (G. Preissová: ''Gazdina roba''), Jacquelina (A. Bisson: ''Bezejmenná'') – b. d.
 +
 
 +
'''Uranie'''
 +
 
 +
Aase (H. Ibsen: ''Peer Gynt''), Paní Bergmannová (F. Wedekind: ''Procitnutí jara'') – 1924; Františka z Wendlovských (H. Sudermann: ''Domov''), Catherina Hübscherová (V. Sardou, E. Moreau: ''Madame Sans-Gêne'') – 1925; Matka Roškotová (L. Mattuš: ''Přítel žen''), Buryjovka (G. Preissová: ''Její pastorkyňa''), Paní Kalinová (Ch. Birch-Pfeifferová, ú. J. K. Tyl: ''Pražská paní stará a její synové''), Dolfa (J. Maria: ''Dolfa'') – 1926; Karla Plambergová (E. Kálmán: ''Cirkusová princezna''), Líza Dobrá (L. Krenn, K. Lindau, ú. V. Marek: ''Chudá holka''), Klementina z Mittersteigů (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: ''Komtesa Kukuč''), Clemence (M. Hennequin, R. Coolus: ''Poplašný zvonek''), Madame Le Hochet (A. Birabeau, G. Dolley: ''Svatební vínek''), Aurora Leclapierová (M. Hennequin, G. Duval: ''Manžel šibal''), Mrs. Thompsonová (R. Piskáček: ''Tulák''), Agáta (A. Rebner dle G. Kadelburga, h. H. Hirsch: ''Rozpustilá Lola''), Mrs. Chichester (J. Hartley: ''Peg mého srdce''), Desiré (L. Fall: ''Stambulská růže''), Mrs. Lippetová (R. Piskáček: ''Táta Dlouhán''), Anhilta (E. Kálmán: ''Čardášová princezna''), Lolotte (P. Veber: ''Dívenka dnešní doby''), Mary (J. H. Hladkovský: ''Geniální švec''), Paní Bramberková (H. Berté, F. Schubert: ''Dům u tří děvčátek''), Madame Aubryová (F. Gandéra: ''Slečna panská''), Kněžna Brunhilda (E. Kálmán: ''Hraběnka Marica''), Paní Princová (M. Slavíková: ''Bílý slon''), Hraběnka Marie Ludmila (F. A. Šubert: ''Probuzenci''), Mirabella (J. Strauss: ''Cikánský baron''), Jasana (A. Šíma: ''Obr a Paleček''), Fortnýřka (F. Hervé: ''Mamzelle Nitouche''), Kalinová (J. L. Bucek: ''Jezulátko''), Hraběnka Aurora (B. Hardt-Warden, F. Löhner: ''Ztratil jsem srdce v Heidelberku''), Paní Alvingová (H. Ibsen: ''Příšery'') – 1927; Kateřina Šestáková (J. K. Tyl: ''Paličova dcera''), Regina (K. A. Görner: ''Šípková Růženka''), Kněžna (Z. Uhlířová-Štětková: ''Kněžna čarodějka''), Miss Haysová (A. Duer-Millerová, R. Milton: ''Dvanáct děvčat se učí vdávat''), Zlobaba (J. Veselý: ''Čtverák Všudybyl''), Paní Zsombolyi (E. Földes: ''To zlaté srdce ženy''), Paní Bourjeonová (R. de Flers, F. Croisset: ''Vinice Páně''), Babička (V. Sedláček: ''Ďáblovy pilulky''), Ethel Brander (R. Friml: ''Rose Marie''), Kunhuta (A. Šíma: ''Troje přání''), Liběna (R. Valášek: ''Mramorová princezna''), Marie (R. Havelka: ''Maličká, ale naše''), Berta Lundová (G. Esmann: ''Otec a syn''), Anna (R. Jesenská: ''Devátá'' ''louka''), Terezie (P. M. Malloch: ''Černé oči''), Alžběta (K. Lužanská: ''Bludiště lásky''), Královna (E. Rada: ''My z boží milosti''), Paní de Moissand (É. Pailleron: ''Myška''), Madame Rousseauová (H. Bernstein: ''Stíny minulosti''), Kněžna Volkovská (S. Geyer: ''Alraune''), Mešjanovka (G. Preissová: ''Gazdina roba'') – 1928; Matka Kociánova (J. Kvapil: ''Oblaka''), Matka Kulichová (I. Herrmann, dram. R. Podhorská: ''Vdavky Nanynky Kulichovy'') – 1929; Paní Mary (F. Gottwald: ''Mamá ze všech nejhodnější''), Bavorová (J. Neruda: ''Týden v tichém domě''), Marie Šumbalová (L. Stroupežnický: ''Naši furianti'') – 1930; Aktuárová Slabihoudková (M. Kareš: ''Kde domov můj''), Vdova Rošlinka (C. Golar: ''Vdova Rošlinka''), Marie Dubská (L. Stroupežnický: ''Naši furianti'') – 1931.
 +
 
 +
'''Švandovo (Intimní) divadlo'''
 +
 
 +
Ředitelová Baylesová [?] (H. Kottow: ''Maison Grünwald'') j. h., Paní z Trévillacu (G.-A. Caillavet, R. de Flers, É. Rey: ''Rozkošná příhoda'') j. h. – 1930; Patty (J. M. Barrie: ''V tiché uličce''), Ferike (L. Bus-Fekete, A. Göth: ''Ferike vystupuje pohostinsku''), Andža (B. Nušić: ''Podezřelá osoba''), Paní Rosa Löwyová (F. Bartoš, B. Delvard: ''Princezna z ghetta''), Telcida (A. Acremant: ''Čtyři slečny se psem'') – 1932; Vdova Doubravská (J. Neruda: ''Ženich z hladu''), Margaret (N. Grant: ''Mamá se musí vdávat''), Mína (anon.: ''Mistr Pleticha''), Artamanová (V. Katajev: ''Milion trápení''), Slečna z Nordecku (Ch. Winsloeová: ''Děvčata v uniformě''), Paní Baumfeldová (L. Nerz: ''Paní Baumfeldová vyučuje bridge''), Slivková (I. Stodola: ''Čaj u pana senátora'') – 1933; Matka (L. Frank: ''Proč vraždíš?''), Baronka Linghoffová (V. Skoch: ''Naše babička''), Kráčmerka (F. Cimler dle P. Biliánové Do panského stavu: ''Matka Kráčmerka'') – 1934; Persa (B. Nušić: ''Veselý bankrot'') – 1935.
 +
 
 +
'''Rokoko'''
 +
 
 +
Paní Kondelíková (I. Herrmann, dram. R. Pohorská: ''Kondelík a Vejvara'') j. h. – 1932.
 +
 
 +
'''Národní divadlo'''
 +
 
 +
Babka (I. Vojnović: ''Smrt matky Jugovičů''), Bába (A. Jirásek: ''Lucerna''), Teta (B. Nušić: ''Truchlící pozůstalí''), Žanynka (R. de Flers, G.-A. Caillavet, É. Rey: ''Rozkošná příhoda'') – vše j. h. 1935.
 +
 
 +
'''Uranie'''
 +
 
 +
Peštová (F. Langer: ''Velbloud uchem jehly''), Paní Katynka (P. Biliánová, dram. F. Cimler: ''Paní Katynka z vaječného trhu'') – 1935; Paní Lindová (H. Ibsen: ''Nora'') – 1936.
 +
 
 +
'''Divadlo Vlasty Buriana'''
 +
 
 +
Hornová (J. Verner: ''U pokladny stál''), Barberina (M. Kareš, H. R. Nacek: ''Ruce vzhůru'') – 1936; Jindřiška (L. Lenz: ''Manželství po kapkách''), Hegnerová (K. Piskoř: ''Svátek věřitelů''), Klára Větrníková (F. Arnold, E. Bach: ''4 párky s hořčicí''), Leontýna Hosnedlová (D. R. Zoulek: ''Případ revizora Kožulína''), Adéla Pučalková (A. Hunyady: ''Pučalka – člověk naměkko''), Věnceslava Měsíčná (F. Arnold, E. Bach: ''Ahoj na neděli'') – 1937; Paní ministrová (J. Verner: ''Rozkaz, pane ministře!''), Sejčková (E. Synek: ''Navoněná primadona'') – 1938; Paní Draga (B. Nušić: ''Za peníze všecko!''), Horníčková (E. A. Longen: ''Děkuji, bylo to krásné'') – 1939; Veronika (J. Hořejší, J. Lébl: ''Provdám svou ženu'') – 1940; Veronika Králičková (F. F. Šamberk: ''Jedenácté přikázání'') – 1941; Barbora (A. Hamik: ''Prodaný dědeček'') – 1942; Paní Richterová, reprezentantka domu (R. Neuner: ''Když kocour není doma'') – 1943; Brigitte (J. Stolař: ''Ducháček to zařídí'') – 1944.</ee:bibliography_content>
 +
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> ==
 +
<ee:bibliography_content>AMP: Sbírka matrik, VIN 1, matrika narozených fary u sv. Ludmily 1884–1885, s. 169, obr. 179.
 +
 
 +
SOA Zámrsk: Sbírka matrik, 85-7802 Lázně Bělohrad, matrika oddaných 1903–1923, fol. 39.</ee:bibliography_content>
 +
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
 +
<ee:bibliography_content>-a.: ''Moravská orlice'' 25. 3. 1906 [Hilda, Paní z námoří]; 30. 3. 1906 [Salome], 26. 4. 1906 [Maryša]; 25. 10. 1906 [Mabel, Ideální manžel]; 5. 1. 1907 [Fedosie, Vzkříšení]; 19. 11. 1907 [Kralevic Václav, Falkenštejn]; nesign.: Nová divadelní společnost, ''Divadlo ''7, 1908/09, s. 128; nesign: Činoherní družina Jana Blažka, tamtéž 9, 1910/11, s. 427; B. K.: M. Š., tamtéž, s. 449–450; L. Frank: Činoherní družina Jana Blažka v Táboře, tamtéž 10, 1911/12, s. 284; -ll-, ''Národní listy'' 9. 1. 1931 [Vdova Rošlinka]; 9. 1. 1932 [Kondelíková, Kondelík a Vejvara]; Č., tamtéž 21. 9. 1932 [Ferike, Ferike vystupuje pohostinsku]; V. K. Müller, tamtéž 26. 9. 1933 [Artamonová, Milion trápení]; 5. 10. 1933 [Představená sl. z Nordecku, Děvčata v uniformě]; 21. 1. 1934, 3. vyd. [Matka, Proč vraždíš?]; jr., tamtéž 7. 9. 1937, 3. vyd. [Leontýna, Případ revizora Kožulína]; V. H. Jarka, tamtéž 15. 11. 1939, 3. vyd. [Horníčková, Děkuji, bylo to krásné]; J. Pasta: Venkovští student a divadlo, ''Národní politika'' 29. 3. 1943; J. Burda: ''Aby se nezapomnělo''…, Praha 1958, s. 88, 110–112; Š. Bartošková, L. Bartoška: ''Filmové profily'' I, Praha 1990, s. 37–38; M. Fikejs: ''Český film'', Praha 2006, s. 78–79.<br/>PBJ II; Uranie</ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>12.10. 1885</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>12. 10. 1885</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Královské Vinohrady (Praha-Vinohrady) (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>29.12. 1975</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Svojšice u Kolína</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>29. 12. 1975</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Svojšice u Kolína (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>
 
== Další jména ==
 
== Další jména ==
 
<ee:names_lastname>Štursová</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 
<ee:names_lastname>Štursová</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname>Stursa</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 
</ee:names></div>
 
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
Řádka 50: Řádka 92:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2015{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]{{break}}</ee:author>
<cshow logged="0">
+
 
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
</cshow>
+
<cshow logged="1">
+
'''Publikováno:''' <ee:published></ee:published><br/>
+
'''Autor:''' <ee:author>Alice Dubská</ee:author>
+
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]
 
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]
 
[[Category:Česká činohra 1900–1945]]</ee:category>
 
[[Category:Česká činohra 1900–1945]]</ee:category>
Řádka 66: Řádka 102:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 09:49

Marie Blažková na civilní fotografii či v nezjištěné roli, b. d., fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6E-248994
Marie Blažková
* 12. 10. 1885 Královské Vinohrady (Praha-Vinohrady) (CZ)
29. 12. 1975 Svojšice u Kolína (CZ)
herečka

Hlasově i fyzicky disponovaná herečka suverénně ovládla široké spektrum různorodých rolí klasického i moderního repertoáru, od sentimentálních a tragických milovnic přes romantické heroiny po salonní dámy. Jako nepostradatelná síla rozličných lidových scén (společnost A. J. Frýdy, manželova společnost, Uranie, Švandovo /Intimní/ divadlo, Divadlo V. Buriana) osvědčila tvořivou pohotovost pro vystižení charakteru a sociálního zařazení postavy. Dle kritiky její potenciál přesahoval úroveň scén, u nichž působila, a její schopnosti zůstávaly nevyužity.

Rozená Štursová, v matrice zapsaná Stursa. Otec byl pekařským pomocníkem, později patrně nižším úředníkem berního úřadu na Královských Vinohradech. Není totožná s autorkou ženských románů a veseloher M. B. (1906–1976). Divadelní dráhu nastoupila v šestnácti letech (1901) jako operní sboristka v pražském Národním divadle, po dvou letech tu byla činoherní epizodistkou. 1905 ji angažoval ředitel A. J. Frýda do své společnosti, s níž přišla na podzim do Národního divadla v Brně. Po třech letech odešla (1908) do nové cestující družiny, kterou založil její herecký kolega Jan Blažek, za něhož se 1911 provdala. Po rozpuštění manželovy společnosti (1921) působila téměř deset let v divadle Uranie (1922–31), mezitím krátce v Tylově divadle v Nuslích (1925). 1926 debutovala jako filmová herečka (němý film Prach a broky). 1932 hrála pohostinsky v divadélku Rokoko (Paní Kondelíková, Herrmann: Kondelík a Vejvara) a t. r. přijala angažmá ve Švandově (Intimním) divadle na Smíchově (1932–35), které po několikaleté pauze začala znovu provozovat E. Švandová. 1935 B. opakovaně hostovala v Národním divadle, sezonu 1935/36 strávila v Uranii pod vedením ředitele K. Třešňáka, který sem přešel ze žižkovského divadla Akropolis. Od další sezony nastoupila do Divadla Vlasty Buriana (1936–44). Od poloviny třicátých let pokračovala ve spolupráci s filmem, intenzivně natáčela za německé okupace. Po obnovení divadelního provozu (zastaven v září 1944) v květnu 1945 se vrátila na jeviště v nově ustaveném Divadle kolektivní tvorby, které obsadilo zlikvidovanou scénu V. Buriana a převzalo část souboru, ale které již po první sezoně zaniklo. Pak už žádné divadelní angažmá nepřijala. Několik let ještě působila jako filmová herečka (poslední film 1952).

V prvním období herecké dráhy byly její doménou role dívek a mladých žen, jimž propůjčovala půvabný zjev, lahodný hlas a svěží temperament. Talentovaná začátečnice zastávala ve Frýdově souboru nejprve obor druhých milovnic (např. Ludmila, Šamberk: Josef Kajetán Tyl; Hortensie, Bozděch: Světa pán v županu), záhy se propracovala k významnějším rolím naivek (Hanička, Jirásek: Lucerna; Anežka, Svoboda: Poupě) i k psychologicky obsažnějším či střízlivě věcným postavám moderní dramatiky (Hilda, Ibsen: Paní z námoří; Vivie, Shaw: Živnost paní Warrenové). Své fyzické přednosti uplatňovala i v jinošských postavách (tzv. kalhotkových rolích), tradičně obsazovaných mladými herečkami (kralevic Václav, Hilbert: Falkenštejn; Prokop, Tyl: Paličova dcera). Referent Moravské orlice konstatoval, že v Brně se představila jako naivka, ale shledával u ní výrazné předpoklady pro role tragické, které osvědčila v Maryše či v titulní roli Wildeovy Salome. V dramaticky vypjatých figurách se někdy uchylovala k silné vnější expresi. Prokazovala též komediální vlohy (Corina, Hervé: Mamzelle Nitouche). Jako suverénní protagonistka dámské části manželova souboru vytvořila široké spektrum různorodých rolí klasického i moderního repertoáru sahající od sentimentálních a tragických milovnic (Ofélie v Hamletu, Markéta ve Faustovi, Amálie v Schillerových Loupežnících) přes romantické heroiny (Adámkova Salomena) po salonní dámy (Lady Erlynová, Wilde: Vějíř lady Windermerové) a zahrnující vedle Shakespearových postav (Titanie, Sen noci svatojanské, Porcie, Kupec benátský, Olivie, Večer tříkrálový) role v dramatice realistické (Magda, Sudermann: Domov; Eva, Preissová: Gazdina roba) a symbolistní (Routička, Hauptmann: Potopený zvon). Postupně se přehrávala do charakterních rolí a do postav středního a staršího věku, které dominovaly druhé etapě její herecké dráhy, započaté přechodem do Uranie. Uplatňovala se jak v náročnější části repertoáru holešovické scény (matka Aase v Peeru Gyntovi; titulní role Mariovy Dolfy; paní Alvingová v Ibsenových Příšerách; kostelnička Buryjovka v Preissové Její pastorkyni), tak v převažujícím zábavném programu, tvořeném druhořadými veselohrami a efemérními fraškami. V řadě sebevědomých dam a manželek vynikla jako temperamentní Mrs. Chichester v Hartleyho veselohře Peg mého srdce. Vystupovala rovněž v operetách (Desiré, Fall: Stambulská růže; Kněžna Brunhilda, Kálmán: Hraběnka Marica). Ve třicátých letech již byla oblíbenou představitelkou chápavých manželek, oddaných maminek, laskavých tetiček a moudrých babiček, spolehlivých hospodyň či bytných. Vynikla zejména jako představitelka energických, jadrných, přímých typů, navenek poněkud drsných, až obhroublých, jež nejdou pro slovo daleko a jež kreslila sytou povahopisnou drobnokresbou (Matka Kulichová, Matka Kráčmerka). Byla opěrným pilířem lidových divadel, kde v mnoha – často vedlejších – rolích tzv. komických starých opakovaně prokazovala tvořivou pohotovost pro vystižení charakteru a sociálního zařazení postavy. Kritika opakovaně konstatovala, že potenciál B. přesahuje úroveň scén, u nichž působí, a že její schopnosti zůstávají nevyužity.

Obsáhlá filmografie, čítající bezmála padesát filmů, zahrnuje většinou vedlejší role matek a tetiček (mj. v Osudové chvíli, 1938; Pohádce máje, 1939; Cestě do hlubin študákovy duše, 1940; Divé Báře, 1950), hospodyněk a bytných (ve filmech Lízino štěstí, 1940; Konečně sami, 1941; Minulost Jany Kosinové, 1941; Noční motýl, 1942; Valentin Dobrotivý, 1942), starých dam a babiček (Mlynářka v Babičce, 1941). Ve filmových verzích inscenací Burianova divadla si zopakovala své jevištní postavy (např. Hornová, U pokladny stál, 1937; Hospodyně Veronika, Provdám svou ženu, 1939; Brigita, Ducháček to zařídí, 1944).


Role

Národní divadlo

Liduška (F. X. Svoboda: Lapený Samsónek) – 1903; Cimon (I. Madách: Tragedie člověka) – 1904; Nónynka (B. Kunětická-Viková: Cop), Marie (H. Bernstein: Oklikou), Páže (F. Schiller: Marie Stuartovna) – 1905.

Národní divadlo v Brně – A. J. Frýda

Pavla (E. v. Wolzogen: Čistý lístek), Suzanna (G. Ohnet: Majitel hutí), Mercedes (J. Zeyer: Doňa Sanča), Ludmila (F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl), Charlotte Parrotová (J. M. Barrie: V tiché uličce), Květinářka (J. Štolba: Mořská panna), Brigida (J. Zorilla: Don Juan Tenorio), Hanička (A. Jirásek: Lucerna), Ella Delahay (B. Thomas: Charleyova teta) – 1905; Růžena (F. X. Told: Čarovný závoj), Nathalie (P. Berton, Ch. Simon: Zaza, i Blažkova spol. b. d.), Veronika (J. Vrchlický: Rabínská moudrost), Anežka (F. X. Svoboda: Poupě), Františka Wermelskirchová (G. Hauptmann: Forman Henčl), Havlík (J. K. Tyl: Jan Hus), Hilda (H. Ibsen: Paní z námoří), Salome (O. Wilde: Salome), Sigmund Korybut (J. J. Kolár: Žižkova smrt), Jana (F. X. Svoboda: Démon), Marta de Moissand (É. Pailleron: Myška), Maryša (A. a V. Mrštíkové: Maryša, i Blažkova společnost 1908), Isoarda z Ansoys (J. Vrchlický: Soud lásky), Hortensie (E. Bozděch: Světa pán v županu), Bětka (A. Jirásek: Vojnarka), Kristýna (L. Stroupežnický: Naši furianti), Princezna Elisa (V. Sardou, É. Moreau: Madame Sans-Gêne), Mabel Chilternová (O. Wilde: Ideální manžel), Jane (R. Coolus: Drahoušek), Essie (G. B. Shaw: Pekelník), Jasana (J. K. Tyl: Lesní panna), Hortensie Mirivalová (V. Sardou: Zaváté stopy) – 1906; Fedosie (H. Bataille dle L. N. Tolstého: Vzkříšení), Bettina (L. Fulda: Novella d'Andrea), Malaňa (V. A. Krylov: Divoška), Efrozina (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Albína (J. Veleba [K. Egart Sokol]: Bahno), Boženka (J. Štolba: Vodní družstvo), Zuzka (G. Preissová: Gazdina roba), Adéla (G. Hauptmann: Bobří kožich), Prija (J. Zeyer, h. J. Suk: Radúz a Mahulena), Mary (J. Verne, A. Dennery: Děti kapitána Granta), Míny (J. Štolba: Na letním bytě), Alena (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Sylva (R. Těsnohlídek: Panenky), Anna (J. Koutecký: Dcery upírovy), Baruška (L. Stroupežnický: Zkažená krev), Feodora (R. Heuberger: Ples v opeře), Fany (F. v. Schönthan dle Ch. Dickense: Malá Dorritová), Saša (A. P. Čechov: Ivanov), Zulika (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Betty Sturhahnová (O. Ernst: Flachsmann vychovatel), Kralevic Václav (J. Hilbert: Falkenštejn), Corina (F. Hervé: Mamzelle Nitouche), Alžběta (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Slečna de Lusignan (V. Sardou: Cyprienna), Vivie (G. B. Shaw: Živnost paní Warrenové) – 1907; Julie (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Prokop (J. K. Tyl: Paličova dcera), Henrietta Jamineova (M. Donnay: Milenci), Madlena (A. H. Horáková: Páni), Hero (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic) – 1908.

Blažkova společnost

Titanie (W. Shakespeare: Sen noci svatojanské), Magda (H. Sudermann: Domov), Ofelie (W. Shakespeare: Hamlet), Madlena Vojnarová (A. Jirásek: Vojnarka), Marjána (A. H. Horáková: Páni), Helena Larochová (M. Lengyel: Tajfun), Gilberta (M. Hennequin, P. Bilhaud: Ze všech nejhodnější) – 1908; Jiřina (F. X. Svoboda: Čekanky) – 1910; Amálie (F. Schiller: Loupežníci), Routička (G. Hauptmann: Potopený zvon) – 1911; Hanka (G. Zapolska: Morálka paní Dulské), Olivie (W. Shakespeare: Večer tříkrálový), Hippodamie (J. Vrchlický: Smrt Hippodamie), Debora (S. H. Mosenthal: Debora), Královna Amazonek (R. Misch: V říši Amazonek) – 1912; Bětka (A. Jirásek: Vojnarka) – 1913; Nasťa Vorověvová (G. Davis: Katakomby) – 1914; Žena (K. Schönherr: Ďáblice) – 1915; Paní Eva (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: Zlatá Eva) – 1916; Hraběnka z Eguzonů (G.-A. de Caillavet, R. de Flers, É. Rey: Rozkošná příhoda), Božena Dvorská (J. Štolba: Zločin v horské boudě), Paní Kordula Kocourková (J. Kuba: Dávno tomu, dávno), Paní Lásková (F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl) – 1921; Ňura (O. Dymov: Ňu), Porcie (W. Shakespeare: Kupec benátský), Paní Erlynová (O. Wilde: Vějíř lady Windermerové), Salomena (B. Adámek: Salomena), Markéta (J. W. Goethe: Faust), Eva (G. Preissová: Gazdina roba), Jacquelina (A. Bisson: Bezejmenná) – b. d.

Uranie

Aase (H. Ibsen: Peer Gynt), Paní Bergmannová (F. Wedekind: Procitnutí jara) – 1924; Františka z Wendlovských (H. Sudermann: Domov), Catherina Hübscherová (V. Sardou, E. Moreau: Madame Sans-Gêne) – 1925; Matka Roškotová (L. Mattuš: Přítel žen), Buryjovka (G. Preissová: Její pastorkyňa), Paní Kalinová (Ch. Birch-Pfeifferová, ú. J. K. Tyl: Pražská paní stará a její synové), Dolfa (J. Maria: Dolfa) – 1926; Karla Plambergová (E. Kálmán: Cirkusová princezna), Líza Dobrá (L. Krenn, K. Lindau, ú. V. Marek: Chudá holka), Klementina z Mittersteigů (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: Komtesa Kukuč), Clemence (M. Hennequin, R. Coolus: Poplašný zvonek), Madame Le Hochet (A. Birabeau, G. Dolley: Svatební vínek), Aurora Leclapierová (M. Hennequin, G. Duval: Manžel šibal), Mrs. Thompsonová (R. Piskáček: Tulák), Agáta (A. Rebner dle G. Kadelburga, h. H. Hirsch: Rozpustilá Lola), Mrs. Chichester (J. Hartley: Peg mého srdce), Desiré (L. Fall: Stambulská růže), Mrs. Lippetová (R. Piskáček: Táta Dlouhán), Anhilta (E. Kálmán: Čardášová princezna), Lolotte (P. Veber: Dívenka dnešní doby), Mary (J. H. Hladkovský: Geniální švec), Paní Bramberková (H. Berté, F. Schubert: Dům u tří děvčátek), Madame Aubryová (F. Gandéra: Slečna panská), Kněžna Brunhilda (E. Kálmán: Hraběnka Marica), Paní Princová (M. Slavíková: Bílý slon), Hraběnka Marie Ludmila (F. A. Šubert: Probuzenci), Mirabella (J. Strauss: Cikánský baron), Jasana (A. Šíma: Obr a Paleček), Fortnýřka (F. Hervé: Mamzelle Nitouche), Kalinová (J. L. Bucek: Jezulátko), Hraběnka Aurora (B. Hardt-Warden, F. Löhner: Ztratil jsem srdce v Heidelberku), Paní Alvingová (H. Ibsen: Příšery) – 1927; Kateřina Šestáková (J. K. Tyl: Paličova dcera), Regina (K. A. Görner: Šípková Růženka), Kněžna (Z. Uhlířová-Štětková: Kněžna čarodějka), Miss Haysová (A. Duer-Millerová, R. Milton: Dvanáct děvčat se učí vdávat), Zlobaba (J. Veselý: Čtverák Všudybyl), Paní Zsombolyi (E. Földes: To zlaté srdce ženy), Paní Bourjeonová (R. de Flers, F. Croisset: Vinice Páně), Babička (V. Sedláček: Ďáblovy pilulky), Ethel Brander (R. Friml: Rose Marie), Kunhuta (A. Šíma: Troje přání), Liběna (R. Valášek: Mramorová princezna), Marie (R. Havelka: Maličká, ale naše), Berta Lundová (G. Esmann: Otec a syn), Anna (R. Jesenská: Devátá louka), Terezie (P. M. Malloch: Černé oči), Alžběta (K. Lužanská: Bludiště lásky), Královna (E. Rada: My z boží milosti), Paní de Moissand (É. Pailleron: Myška), Madame Rousseauová (H. Bernstein: Stíny minulosti), Kněžna Volkovská (S. Geyer: Alraune), Mešjanovka (G. Preissová: Gazdina roba) – 1928; Matka Kociánova (J. Kvapil: Oblaka), Matka Kulichová (I. Herrmann, dram. R. Podhorská: Vdavky Nanynky Kulichovy) – 1929; Paní Mary (F. Gottwald: Mamá ze všech nejhodnější), Bavorová (J. Neruda: Týden v tichém domě), Marie Šumbalová (L. Stroupežnický: Naši furianti) – 1930; Aktuárová Slabihoudková (M. Kareš: Kde domov můj), Vdova Rošlinka (C. Golar: Vdova Rošlinka), Marie Dubská (L. Stroupežnický: Naši furianti) – 1931.

Švandovo (Intimní) divadlo

Ředitelová Baylesová [?] (H. Kottow: Maison Grünwald) j. h., Paní z Trévillacu (G.-A. Caillavet, R. de Flers, É. Rey: Rozkošná příhoda) j. h. – 1930; Patty (J. M. Barrie: V tiché uličce), Ferike (L. Bus-Fekete, A. Göth: Ferike vystupuje pohostinsku), Andža (B. Nušić: Podezřelá osoba), Paní Rosa Löwyová (F. Bartoš, B. Delvard: Princezna z ghetta), Telcida (A. Acremant: Čtyři slečny se psem) – 1932; Vdova Doubravská (J. Neruda: Ženich z hladu), Margaret (N. Grant: Mamá se musí vdávat), Mína (anon.: Mistr Pleticha), Artamanová (V. Katajev: Milion trápení), Slečna z Nordecku (Ch. Winsloeová: Děvčata v uniformě), Paní Baumfeldová (L. Nerz: Paní Baumfeldová vyučuje bridge), Slivková (I. Stodola: Čaj u pana senátora) – 1933; Matka (L. Frank: Proč vraždíš?), Baronka Linghoffová (V. Skoch: Naše babička), Kráčmerka (F. Cimler dle P. Biliánové Do panského stavu: Matka Kráčmerka) – 1934; Persa (B. Nušić: Veselý bankrot) – 1935.

Rokoko

Paní Kondelíková (I. Herrmann, dram. R. Pohorská: Kondelík a Vejvara) j. h. – 1932.

Národní divadlo

Babka (I. Vojnović: Smrt matky Jugovičů), Bába (A. Jirásek: Lucerna), Teta (B. Nušić: Truchlící pozůstalí), Žanynka (R. de Flers, G.-A. Caillavet, É. Rey: Rozkošná příhoda) – vše j. h. 1935.

Uranie

Peštová (F. Langer: Velbloud uchem jehly), Paní Katynka (P. Biliánová, dram. F. Cimler: Paní Katynka z vaječného trhu) – 1935; Paní Lindová (H. Ibsen: Nora) – 1936.

Divadlo Vlasty Buriana

Hornová (J. Verner: U pokladny stál), Barberina (M. Kareš, H. R. Nacek: Ruce vzhůru) – 1936; Jindřiška (L. Lenz: Manželství po kapkách), Hegnerová (K. Piskoř: Svátek věřitelů), Klára Větrníková (F. Arnold, E. Bach: 4 párky s hořčicí), Leontýna Hosnedlová (D. R. Zoulek: Případ revizora Kožulína), Adéla Pučalková (A. Hunyady: Pučalka – člověk naměkko), Věnceslava Měsíčná (F. Arnold, E. Bach: Ahoj na neděli) – 1937; Paní ministrová (J. Verner: Rozkaz, pane ministře!), Sejčková (E. Synek: Navoněná primadona) – 1938; Paní Draga (B. Nušić: Za peníze všecko!), Horníčková (E. A. Longen: Děkuji, bylo to krásné) – 1939; Veronika (J. Hořejší, J. Lébl: Provdám svou ženu) – 1940; Veronika Králičková (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání) – 1941; Barbora (A. Hamik: Prodaný dědeček) – 1942; Paní Richterová, reprezentantka domu (R. Neuner: Když kocour není doma) – 1943; Brigitte (J. Stolař: Ducháček to zařídí) – 1944.

Prameny

AMP: Sbírka matrik, VIN 1, matrika narozených fary u sv. Ludmily 1884–1885, s. 169, obr. 179.

SOA Zámrsk: Sbírka matrik, 85-7802 Lázně Bělohrad, matrika oddaných 1903–1923, fol. 39.

Literatura

-a.: Moravská orlice 25. 3. 1906 [Hilda, Paní z námoří]; 30. 3. 1906 [Salome], 26. 4. 1906 [Maryša]; 25. 10. 1906 [Mabel, Ideální manžel]; 5. 1. 1907 [Fedosie, Vzkříšení]; 19. 11. 1907 [Kralevic Václav, Falkenštejn]; nesign.: Nová divadelní společnost, Divadlo 7, 1908/09, s. 128; nesign: Činoherní družina Jana Blažka, tamtéž 9, 1910/11, s. 427; B. K.: M. Š., tamtéž, s. 449–450; L. Frank: Činoherní družina Jana Blažka v Táboře, tamtéž 10, 1911/12, s. 284; -ll-, Národní listy 9. 1. 1931 [Vdova Rošlinka]; 9. 1. 1932 [Kondelíková, Kondelík a Vejvara]; Č., tamtéž 21. 9. 1932 [Ferike, Ferike vystupuje pohostinsku]; V. K. Müller, tamtéž 26. 9. 1933 [Artamonová, Milion trápení]; 5. 10. 1933 [Představená sl. z Nordecku, Děvčata v uniformě]; 21. 1. 1934, 3. vyd. [Matka, Proč vraždíš?]; jr., tamtéž 7. 9. 1937, 3. vyd. [Leontýna, Případ revizora Kožulína]; V. H. Jarka, tamtéž 15. 11. 1939, 3. vyd. [Horníčková, Děkuji, bylo to krásné]; J. Pasta: Venkovští student a divadlo, Národní politika 29. 3. 1943; J. Burda: Aby se nezapomnělo…, Praha 1958, s. 88, 110–112; Š. Bartošková, L. Bartoška: Filmové profily I, Praha 1990, s. 37–38; M. Fikejs: Český film, Praha 2006, s. 78–79.
PBJ II; Uranie

Životní události

  • 12. 10. 1885: narození, Královské Vinohrady (Praha-Vinohrady) (CZ)
  • 29. 12. 1975: úmrtí, Svojšice u Kolína (CZ)

Další jména

Štursová Stursa


Vznik: 2015
Autor: Alice Dubská