Spurná, Otylie: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m |
m |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">4</span> | <span id="PageFillProgress">4</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Otylie</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Otylie</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Spurná</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>Spurná</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
22. 3. 1878 | 22. 3. 1878 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Lounín u Zdic (CZ) | Lounín u Zdic (CZ) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
7. 8. 1938 | 7. 8. 1938 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Praha (CZ) | Praha (CZ) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>herečka,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| + | | povolání=<ee:profession>herečka,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
Herečka urostlé postavy a zvonivého hlasu prošla během krátké divadelní kariéry stálými angažmá v Plzni, Lublani a Brně. Začínala v oboru milovnic a naivek, záhy se profilovala jako heroina a tragédka. Prokázala též komediální talent. | Herečka urostlé postavy a zvonivého hlasu prošla během krátké divadelní kariéry stálými angažmá v Plzni, Lublani a Brně. Začínala v oboru milovnic a naivek, záhy se profilovala jako heroina a tragédka. Prokázala též komediální talent. | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> |
| − | <cshow logged="1"> | + | |
| − | <ee:content> | + | |
Otec, bývalý ředitel spolkového cukrovaru v Berouně, v době jejího narození statkář v Louníně, byl činný jako sokolský literát a přátelil se s M. Tyršem. Matčin strýc, právník a tajemník Družstva Prozatímního divadla J. Sklenář, byl manželem tragédky a heroiny O. Sklenářové-Malé, která u '''S. '''objevila herecký talent a dávala jí lekce herectví. První herecké zkušenosti získala '''S.''' v ochotnických představeních vinohradské Besedy. 1900 údajně hostovala u společnosti V. Budila v Plzni (Mína, Hilbert: ''Vina''). Začátkem 1901 několikrát pohostinsky vystoupila pod jménem Skalová/Skálová (matčino rodné příjmení) v Pištěkově divadle na Vinohradech: v titulních rolích Schillerovy tragédie ''Panna Orleánská'' (znovu 1902) a Kolárovy ''Moniky'' a ve veseloherních úlohách v Lokayově ''Královně plesu'' a Šamberkově ''Éře Kubánkově.'' Koncem června 1902 bylo ohlašováno její vystoupení u A. J. Frýdy v libeňském divadle u Deutschů (měla hrát Margueritu Gautierovou v Dumasově ''Dámě s kaméliemi''), není však jisté, zda k němu došlo. Na začátku sezony 1902/03 ji angažoval ředitel V. Budil do stálého souboru nově otevřeného Městského divadla v Plzni pro obor konverzační a sentimentální milovnice. Nespokojena s finančním ohodnocením Plzeň po dvou letech opustila a přijala nabídku Zemského divadla v Lublani (slovinské Národní divadlo), kde působila 1904–06. Mezi tamními krátkými sezonami se vracela do Čech; v létě 1905 hostovala ve Švandově divadle na Smíchově. Po definitivním návratu 1906 nejprve hostovala v Divadle sdružených měst východočeských (ředitel F. Lacina), poté ji angažoval A. J. Frýda (znal ji už z Libně), který hledal pro brněnské Národní divadlo náhradu za O. Beníškovou, jež přecházela do Plzně. '''S.''' však u něho zůstala jen jednu sezonu. 1909 se provdala za někdejšího hereckého kolegu Rudolfa Deyla (byli spolu v angažmá u Budila v Plzni). Po sňatku dala přednost rodině a divadlu se již nevěnovala. Hereckou dráhu nastoupily obě děti, dcera Eva Deylová (1910–1987) a syn Rudolf Deyl ml. (1912–1967). | Otec, bývalý ředitel spolkového cukrovaru v Berouně, v době jejího narození statkář v Louníně, byl činný jako sokolský literát a přátelil se s M. Tyršem. Matčin strýc, právník a tajemník Družstva Prozatímního divadla J. Sklenář, byl manželem tragédky a heroiny O. Sklenářové-Malé, která u '''S. '''objevila herecký talent a dávala jí lekce herectví. První herecké zkušenosti získala '''S.''' v ochotnických představeních vinohradské Besedy. 1900 údajně hostovala u společnosti V. Budila v Plzni (Mína, Hilbert: ''Vina''). Začátkem 1901 několikrát pohostinsky vystoupila pod jménem Skalová/Skálová (matčino rodné příjmení) v Pištěkově divadle na Vinohradech: v titulních rolích Schillerovy tragédie ''Panna Orleánská'' (znovu 1902) a Kolárovy ''Moniky'' a ve veseloherních úlohách v Lokayově ''Královně plesu'' a Šamberkově ''Éře Kubánkově.'' Koncem června 1902 bylo ohlašováno její vystoupení u A. J. Frýdy v libeňském divadle u Deutschů (měla hrát Margueritu Gautierovou v Dumasově ''Dámě s kaméliemi''), není však jisté, zda k němu došlo. Na začátku sezony 1902/03 ji angažoval ředitel V. Budil do stálého souboru nově otevřeného Městského divadla v Plzni pro obor konverzační a sentimentální milovnice. Nespokojena s finančním ohodnocením Plzeň po dvou letech opustila a přijala nabídku Zemského divadla v Lublani (slovinské Národní divadlo), kde působila 1904–06. Mezi tamními krátkými sezonami se vracela do Čech; v létě 1905 hostovala ve Švandově divadle na Smíchově. Po definitivním návratu 1906 nejprve hostovala v Divadle sdružených měst východočeských (ředitel F. Lacina), poté ji angažoval A. J. Frýda (znal ji už z Libně), který hledal pro brněnské Národní divadlo náhradu za O. Beníškovou, jež přecházela do Plzně. '''S.''' však u něho zůstala jen jednu sezonu. 1909 se provdala za někdejšího hereckého kolegu Rudolfa Deyla (byli spolu v angažmá u Budila v Plzni). Po sňatku dala přednost rodině a divadlu se již nevěnovala. Hereckou dráhu nastoupily obě děti, dcera Eva Deylová (1910–1987) a syn Rudolf Deyl ml. (1912–1967). | ||
| Řádka 59: | Řádka 57: | ||
AMP: Sbírka matrik, VIN O11, matrika oddaných fary u sv. Ludmily 1909–1911, s. 89, obr. 114. </ee:bibliography_content> | AMP: Sbírka matrik, VIN O11, matrika oddaných fary u sv. Ludmily 1909–1911, s. 89, obr. 114. </ee:bibliography_content> | ||
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>nb. [P. Nebeský], ''Plzeňské listy'' 2. 10. 1902 [Pavlína, Světa pán v županu]; 14. 2. 1903 [Anna, Richard III.]; 27. 2. 1903 [Verunka, Naši furianti] | + | <ee:bibliography_content>nb. [P. Nebeský], ''Plzeňské listy'' 2. 10. 1902 [Pavlína, Světa pán v županu]; 14. 2. 1903 [Anna, Richard III.]; 27. 2. 1903 [Verunka, Naši furianti] ● ad Slovinské ND v Lublani: ''Divadlo'' 3, 1904/05, s. 58, 380, obr. na s. 381; M. Kučerová, ''Divadelní list Máje'' 1, 1905, s. 213 + šifra M. K., tamtéž 2, 1905/06, s. 36–37, 123 ● Š. [J. Kuffner], ''Národní politika'' 21. 5. 1905 [Cheveleyová, Ideální manžel]; 2. 7. 1905 [Vasilisa, Na dně života]; -a.: ''Moravská orlice'' 16. 10. 1906 [Catherina Hübscherová, Madame Sans-Gêne]; 13. 11. 1906 [Madelaine Berieuxová, Drahoušek]; 21. 11. 1906 [Judita, Pekelník]; 27. 11. 1906 [Kateřina, Zkrocení zlé ženy]; 5. 1. 1907 [Katuše, Vzkříšení]; 16. 1. 1907 [Novella, Novella d’Andrea]; 24. 3. 1907 [Runa, Radúz a Mahulena]; úmrtí: ''Lidové noviny'' 9. 8. 1938; R. Deyl: ''Opona spadla'', Praha 1946, s. 90, 100, 110, 167–168; D. Moravec: ''Vezi med slovensko in češko dramo'', Ljubljana 1963, s. 255–256; O. Spalová: ''Sága rodu Budilova'', Praha 1978, s. 230, 243–244.<br/>PBJ; Plzeň, Lublaň</ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
| Řádka 81: | Řádka 79: | ||
</cshow> | </cshow> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
| − | <ee:published>'''Vznik:''' 2015</ee:published> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2015{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Helena Pinkerová]]{{break}}</ee:author> |
| − | <ee:source></ee:source> | + | |
| − | <ee:author>'''Autor:''' [[Helena Pinkerová]]</ee:author> | + | |
</cshow> | </cshow> | ||
<ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]] | <ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]] | ||
| Řádka 90: | Řádka 86: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | <br/> | |
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
Verze z 28. 11. 2016, 14:43
Otylie Spurná
* 22. 3. 1878 Lounín u Zdic (CZ)
† 7. 8. 1938 Praha (CZ)
herečka
Herečka urostlé postavy a zvonivého hlasu prošla během krátké divadelní kariéry stálými angažmá v Plzni, Lublani a Brně. Začínala v oboru milovnic a naivek, záhy se profilovala jako heroina a tragédka. Prokázala též komediální talent.
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
