Hrůza, Luboš: Porovnání verzí

Verze z 14. 11. 2016, 17:26

Luboš Hrůza

* 28. 3. 1933 Jihlava (CZ)

† 2. 12. 2008 Praha (CZ)

scénograf

Představitel české a norské scénografie poslední třetiny 20. století, jeden z nejvýraznějších žáků F. Tröstra. Spoluzakladatel Činoherního klubu. Mělký prostor jeho jeviště využil k tzv. reliéfní scéně. Po emigraci do Norska (1968) se stal šéfem výpravy Národního divadla v Oslu a formoval moderní skandinávskou scénografii. Získal ocenění za výpravy pro inscenace her norského národního klasika H. Ibsena (1979).

Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.

Hrůza, Luboš: Porovnání verzí

Verze z 14. 11. 2016, 17:26

Navigační menu

Osobní nástroje

Jmenné prostory

Varianty

Zobrazení

Akce

Hledat

Navigace

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
-<span id="PageFillProgress">1</span>
+<span id="PageFillProgress">4</span>
 </ee:progress>{{Infobox Osoba
 | jméno=<ee:firstname>Luboš</ee:firstname>
@@ Řádka 19: / Řádka 19: @@
 | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
 | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
-| povolání=<ee:profession>scénograf, </ee:profession>
+| povolání=<ee:profession>scénograf,</ee:profession>
 }}<ee:perex>
+Představitel české a norské scénografie poslední třetiny 20. století, jeden z nejvýraznějších žáků F. Tröstra. Spoluzakladatel Činoherního klubu. Mělký prostor jeho jeviště využil k tzv. reliéfní scéně. Po emigraci do Norska (1968) se stal šéfem výpravy Národního divadla v Oslu a formoval moderní skandinávskou scénografii. Získal ocenění za výpravy pro inscenace her norského národního klasika H. Ibsena (1979).
 </ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+Narodil se v rodině celního úředníka a soudní zapisovatelky. Rodina žila do 1938 v Břeclavi, po mnichovských událostech v září t. r. a odtržení pohraničních území byla nucena přesídlit do Jihlavy, kde měla matka rodinné zázemí. Válečné události se pro '''H.''' staly silným traumatem a vzpomínkou, jež ho později inspirovaly k mnoha kresbám.
+Navštěvoval gymnázium v Jihlavě (maturoval 1952), 1952–53 pracoval jako herec, malíř kulis a jevištní výtvarník v jihlavském Horáckém divadle. 1953–55 studoval na Pedagogické fakultě v Brně výtvarnou výchovu u prof. E. Miléna, 1956 působil v Horáckém divadle jako asistent šéfa výpravy, 1956–60 studoval na scénografické katedře DAMU u prof. F. Tröstra. 1959–65 byl šéfem výpravy v Divadle P. Bezruče v Ostravě. Zde také spoluzaložil skupinu Kabaret Štafle, ve kterém působil jako výtvarník i jako herec a zpěvák. 1965 v Praze s J. Kačerem, J. Vostrým a L. Smočkem založil Činoherní klub, ve kterém byl do 1969 šéfem výpravy. Po sovětské okupaci 1968 odcestoval do Norska, kam byl krátce předtím spolu s režisérem J. Kačerem pozván na hostování. Tlak normalizačního režimu v Československu jej počátkem 70. let přivedl k definitivnímu rozhodnutí zůstat v zahraničí. Zpočátku usiloval o trvalý pobyt ve Velké Británii, kde působil jako pedagog, nakonec zakotvil v Norsku. 1968–97 byl šéfem výpravy Nationaltheatret v Oslo, v němž vytvořil 123 výprav (88 scénických a 35 kostýmních). Od 1990 opět působil též v českém divadle, 1997 se stal umělcem ve svobodném povolání.
+získal Zlatou trigu Pražského Quadriennale, 1979 cenu norské kritiky za výtvarné ztvárnění Ibsenova díla (zejména s přihlédnutím ke scénografii inscenace ''John Gabriel Borkman'').
+Od dob svého ostravského působení pracoval i pro film a televizi, zabýval se též volnou tvorbou, jeho hlavní přínos tkvěl v tvorbě pro divadlo.
+'''H. '''první manželkou byla herečka Jiřina Třebická (1930–2005), druhou výtvarnice Marie (Madla), rozená Papoušková (* 1946), s níž měl dceru Margaretu (* 1969), filmovou režisérku. Zemřel náhle, na masivní embolii plic.
+'''H. '''raná tvorba (do 1965 v Ostravě a Brně) se vyznačovala hravým, akčním způsobem práce s výtvarnou složkou inscenace, která opouštěla dosud převládající iluzivní princip budování scény a která počítala s komunikací mezi hereckou akcí a scénografickými segmenty a s fantazií diváka. Tyto aspekty budování scénického prostoru se projevily např. v inscenacích, na nichž spolupracoval s J. Kačerem (např. J. K. Tyl: ''Tvrdohlavá žena'', 1959; T. Williams: ''Tramvaj do stanice touha'', 1960; B. Brecht: ''Matka Kuráž a její děti'', 1961), E. Němcem (J. Otčenášek: ''Romeo, Julie a tma'', 1959; B. Brecht: ''Svatá Johanka z jatek'', 1960; S. Mrożek: ''Policajti'', 1963) či S. Lichým (J. Drda: ''Hrátky s čertem'', 1961; C. Hubalek: ''Lázeňská sezóna'', 1962; F. Marceau: ''Vajíčko'', 1964).
+Ostravská tvorba svou poetikou a přístupem také předznamenala scénografii, typickou pro '''H. '''následné působení v Činoherním klubu, ve kterém byl až do svého odchodu do emigrace tvůrcem všech výprav. '''H. '''styl se v Činoherním klubu tříbil a dozrál. V symbióze s dramaturgií (klasická literatura, současná světová tvorba i původní české drama A.Vostré, L. Smočka a dalších), režií (J. Kačer, L. Smoček, E. Schorm, J. Menzel) i sehraným a herecky disponovaným souborem se aktivně účastnil příprav každé z inscenací a jeho tvorba se stala samozřejmým základem svébytného výtvarného charakteru scény. Dispozici atypicky širokého a mělkého jeviště Činoherního klubu vyřešil ve prospěch výtvarné složky i herecké akce: nesnažil se o prohloubení jeviště, o iluzivnost, scény nezatěžkával proměnami. Zadní stěnu jevištního prostoru vykryl a tvaroval reliéfem, jenž sice nebránil hercům v pohybu, jejich hru však více posunul k rampě a nutil je tak ještě markantněji přiblížit se očím diváků. Dbal i na malířské pojetí scénografie;  povrch reliéfních zadních prospektů v některých scénografiích patinoval pastózní hmotou barvy, dával jim charakteristickou strukturu (tento prvek přenesl i do scénografických prací, které později vytvořil v emigraci) jako např. v Machiavelliho ''Mandragoře'' (1965). Pro inscenaci Dostojevského ''Zločinu a trestu'' (1966) vytvořil scénu, sestávající ze segmentů z hrubě opracovaných dřevěných latí, jejichž soustava připomínala několik dramatických prostředí – sklepní prostory, chudý příbytek a vězení.
+'''H. '''klíčovou inscenací v Činoherním klubu byl Gogolův ''Revizor ''(1967). Návrhu dominovala, tak jako v pozdějších řešeních téhož titulu (Riksteatret Oslo, 1977; Oslo Nye Teater, 1985; Klicperovo divadlo Hradec Králové, 2007), obrovská válcovitá kachlová kamna nad reliéfním pásem rekvizit a mobiliáře, evokujících nevkusem přeplněný příbytek hejtmanovy rodiny.
+'''H. '''kostýmní návrhy 60. let se vyznačovaly snahou o charakterizační zkratku, postižení vnější i vnitřní podstaty ztvárňované postavy, byly vytvářeny přímo pro konkrétní herecké představitele (např. v ''Revizorovi ''razantně, přesnými tahy črtané postavy už v kresbě plasticky vyjadřovaly jejich charakterovou podstatu ‒ robustní, tupý hejtman, odpovídající živelnému herectví P. Landovského v záměrně naddimenzované uniformě či ve vytahaném prádle; ve ''Zločinu a trestu'' se nesly v tragičtějším tónu, zpřítomňovaly kontrast mezi zupáctvím, bezohledností odosobněného světa státní moci na jedné straně a jímavostí, něhou a soucítěním Soničky Marmeladovové v podání J. Třebické na straně druhé).
+Po 1968 '''H. '''v emigraci u svých výtvarných postupů setrval, reliéfní plán scénografií parafrázoval, prohloubil jej do několika rovin a členil do šířky i do hloubky. V některých inscenacích zachoval princip strukturované barevné hmoty, respektive prospektové stěny (W. Shakespeare: ''Král Lear'', Nationaltheatret Oslo 1971), postupně však tento sofistikovaně syrový tvar spěl přes oprošťování se od detailů a problematizování barevné plochy k hladkým, čistým, jasným tónům a tvarům. Ve scénických rešeních též hojně uplatňoval točnu, považovanou za relikt minulosti (F. M. Dostojevskij: ''Běsi'', Nationaltheatret Oslo 1975). V Norsku dosáhl výrazného úspěchu i scénografickými řešeními inscenací her domácího klasika H. Ibsena v Nationaltheatret Oslo. Významnou se stala scénografie k ''Paní z námoří'' (1977) – celá v chladné škále modrobílých ploch, připomínajících krajinu s obrovskými ledovými krami, plujícími mezi skalnatými útesy – a k ''Johnu Gabrielu Borkmanovi'' (1979), jež byla zahalená do hnědočerných tónů a tvořila obraz velké lidské osamělosti, jež živoří v obrovském prostoru nehostinné zasedací síně a která se v závěrečném výstupu proměnila v cestu mezi stromy, bělostně ozářenou jakoby zimním měsíčním světlem a prudce končící v černé tmě. Výrazný klíč '''H.''' našel také k dalším Ibsenovým dílům (''Stavitel Solness'', ''Hedda Gablerová'', ''Brand'', ''Peer Gynt'', ''Divoká kachna''), pro jejichž výtvarné zpracování pokaždé nalezl svébytnou metaforu: např. v ''Brandovi'' (1978) se stal hlavním poznávacím znakem inscenace průnik světelných „slunečních“ proudů skrze „oblaka“; v ''Peeru Gyntovi'' (1975) byla scénografie postavena na hře měkké lehké textilie, upravené do podoby horských štítů. Významnou prací v Nationaltheatret Oslo byla i scénografie k Shakespearovu ''Snu noci svatojanské ''(1973), v níž zvolil neotřelé řešení – použil skutečné rybářské sítě, pověšené v prostoru jeviště tak, že vytvářely oblý, nepevný tvar, v němž se herci pohybovali a jejich akce připomínala tanec či akrobacii ‒ v souladu s typem režie, který na scénu přinesla častá '''H.''' spolupracovnice, režisérka a bývalá tanečnice E. Roger.
+Častým materiálem, s jehož pomocí zobrazoval na scéně několik dějišť (a zároveň dramatických situací) najednou, byly průhledné plochy (bobinety), v souladu s potřebami scénické architektury případně různě prořezávané, vrstvené a nakláněné do různých úhlů ‒ např. v inscenaci Ibsenova ''Když my mrtví procitáme'' (1981) či Dorfmanovy ''Dívka a smrt ''(1992).
+Po listopadové revoluci 1989, opět ve spolupráci s českými divadly, se '''H.''' opakovaně inspiroval barokním divadlem a barokem obecně, čerpal z klasických kořenů, jež předtím nezatracoval, ale na malých scénách, kde v počátcích své tvorby působil, je v této podobě až na malé výjimky neuplatňoval. Monumentalitou takřka barokní se vyznačovala např. scénografie, kterou vytvořil pro Kačerovu inscenaci Peroutkova ''Oblaku a valčíku'' (Národní divadlo 1993), kde pracoval s působivou projekcí, zcela v intencích syžetové kompozice hry jako velké společenské fresky. Záměrně naddimenzovaná projekce – obrazy znaků dějinných katastrof a ikon na pozadí scény ‒ vytvářela silný kontrapunkt vůči mravenčímu lidskému konání a hemžení. Doslovný návrat ke starým historickým výtvarným slohům představovala '''H.''' scénografie ke Kačerově inscenaci Rostandova ''Cyrana z Bergeracu'' v Divadle Na Fidlovačce (1999), kdy inspirován úvodními výstupy dramatu, odehrávajícími se v divadle, stal se mu hlavním motivem scény bohatě zdobený portál barokní scény. Podobný ráz měla scénografie k Mozartově ''Kouzelné flétně'' (Národní divadlo Brno 1999) se scénickými segmenty, kulisami i rekvizitami, jejichž tvary a zdobení odkazovaly na barokní styl. V inscenacích Shakespearových her (''Jak se vám líbí'' v Divadle pod Palmovkou, 1996 či ''Komedie masopustu'' v Moravském divadle Olomouc, 2001) pracoval s jemnou barevností a vytvořil prořezávané kulisy, evokující líbivou uhlazenou malbu některých renesančních umělců.
+'''H.''' byl ve svém scénografickém díle i volné tvorbě bytostný malíř. Nejsilněji se inspiroval tvorbou svého pedagoga F. Tröstra, jehož nadsazené vnímání reality, smysl pro tvar a potřeby toho kterého prostoru byly jeho cítění velmi blízké, a novými progresivními proudy přelomu 50. a 60. let 20. století (pop-art, arte-povera, happening), byl jedním z průkopníků estetiky ošklivosti v české scénografii. Zatímco za významnější část jeho tvorby z hlediska české scénografie je považováno '''H.''' dílo před rokem 1969, kdy napomohl k neortodoxnímu, na svébytné filozofii a na metafoře postavenému pojímání scénografie, v zahraničí je oceňován pro své zásluhy zakladatele moderního skandinávského jevištního výtvarnictví, které do jeho příchodu spočívalo v opakování stereotypů, charakteristických pro divadlo 19. století, a pro něž aktivní účast výtvarníka, který měl co říci k budování inscenačního tvaru jako celku představovala novum. Podobně nezvyklé bylo, co si '''H.''' přenesl z malých studiových scén, v nichž působil v 60. letech ve své vlasti: potřebu přirozeně úzkého, neformálního sepětí jak s osobností režiséra, tak s jevištní technikou a s herci.
+'''H.''' dílo, ač odchodem do emigrace jakoby rozlomeno na dva tvaroslovně odlišné celky, kontinuálně a ústrojně propojovalo historické styly a tím také z podstaty nesourodé scénografické postupy – iluzivní a antiiluzivní – do osobitého tvaru, který byl podle potřeb daného jevištního prostoru variován.
 </ee:content>
-<ee:bibliography/>
+<ee:bibliography>
+== <ee:bibliography_label>Scénografie</ee:bibliography_label> ==
+<ee:bibliography_content>A. N. Ostrovskij: ''Pozdní láska'', Krajské oblastní divadlo Jihlava – Horácké divadlo 1956<br/>A. Arbuzov: ''Domek na předměstí'', DISK 1957<br/>F. A. Boildieu: ''Bílá paní'', AMU – Operní studio HAMU 1958<br/>G. B. Shaw: ''Candida'', DISK 1958<br/>V. Majakovskij: ''Ledová sprcha'', DISK 1958<br/>W. Shakespeare: ''Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete'', Divadlo J. Průchy Kladno ‒ Mladá Boleslav 1958 (Městské divadlo Kladno)<br/>E. M. Remarque: ''Poslední dějství'', Vesnické divadlo 1959<br/>J. Otčenášek: ''Romeo, Julie a tma'', DISK 1959<br/>J. Suchý – I. Vyskočil: ''Faust, Markétka, služka a já'', Divadlo Na zábradlí 1959<br/>Lope de Vega: ''Fuente Ovejuna'', DISK 1959<br/>J. Otčenášek: ''Romeo, Julie a tma'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1959<br/>J. K. Tyl: ''Tvrdohlavá žena'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1959 <br/>A. Jirásek: ''Psohlavci'', Jihočeské divadlo České Budějovice 1959 <br/>M. Gyarfás: ''Napravený čert'', Státní zájezdové divadlo 1959<br/>V. S. Rozov: ''Člověk hledá radost'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1959 <br/>L. Stroupežnický: ''Mikuláš Dačický z Heslova'', Státní zájezdové divadlo 1959<br/>F. Husák – P. Mandel – P. Veselý – R. Wolf: ''Štafle'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1960<br/>N. Hikmet: ''Damoklův meč'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1960<br/>Ch. Dickens, G. Almar: ''Oliver Twist'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1960 <br/>F. Schiller: ''Úklady a láska'', Těšínské divadlo Český Těšín 1960<br/>J. Topol: ''Jejich den'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1960 <br/>K. Corrinth: ''Trójané'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1960 <br/>V. Blažek: ''Příliš štědrý večer'', Divadlo J. K. Tyla Plzeň 1960<br/>A. Jirásek, F. Horák – D. Rybínová: ''Filosofská historie'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1960 <br/>A. Casona: ''Stromy umírají vstoje'', Těšínské divadlo Český Těšín 1960 <br/>V. Tomšovský: ''Kocour v botách'', Divadlo Jiřího Wolkera 1960<br/>T. Williams: ''Tramvaj do stanice Touha'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1960 <br/>J. M. Simmel: ''Kolega'', Těšínské divadlo Český Těšín 1960<br/>J. Bedřich: ''Stalo se v Granadě'', Východočeské divadlo Pardubice 1960<br/>A. Chmelík: ''Můj přítel Kolja'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1960 <br/>F. Kuhn: ''Až se ozve Barcelona'', Státní divadlo Ostrava 1960 (scéna)<br/>C. Goldoni: ''Poprask na laguně'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1961<br/>B. Brecht: ''Svatá Johanka z jatek'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1961<br/>L. Aškenazy: ''Host'', Slovácké divadlo Uherské Hradiště 1961<br/>C. Goldoni: ''Poprask na laguně'', Divadlo J. K. Tyla Plzeň 1961 (scéna)<br/>V. Blažek: ''Příliš štědrý večer'', Slezské divadlo Z. Nejedlého Opava 1961<br/>L. Kundera: ''Totální kuropění'', Státní divadlo Brno 1961<br/>M. Skála – V. Pantůček: ''Charleston v šest ráno'', Večerní Brno 1961<br/>J. Drda: ''Hrátky s čertem'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1961<br/>A. S. Makarenko, M. Stehlík: ''Začínáme žít'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1961<br/>P. Mandel – P. Veselý – R. Wolf: ''Čert na štaflích'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1961<br/>V. Majakovskij: ''Horká lázeň'', Státní divadlo Brno 1961<br/>B. Brecht: ''Matka Kuráž a její děti'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1961<br/>L. Feuchtwanger, B. Brecht: ''Vidění Simony Machardové'', Divadlo J. Fučíka Brno 1962<br/>L. Aškenazy: ''C. K. státní ženich'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1962<br/>R. N. Nash: ''Hrst ohně'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1962 (scéna)<br/>W. Shakespeare: ''Romeo a Julie'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1962 <br/>S. Lichý: ''Laťka'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1962 <br/>C. Hubalek: ''Lázeňská sezóna'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1962 <br/>C. Goldoni: ''Hrubiáni'', Divadlo J. Myrona Ostrava 1962<br/>L. Leonov: ''Metelice'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1962 <br/>M. Macourek, J. Henke: ''Člověk by nevěřil svým očím, ''Divadlo bratří Mrštíků Brno 1962<br/>C. Goetz: ''Nebožka teta'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1963<br/>K. Čapek – J. Čapek: ''Lásky hra osudná'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1963<br/>K. Čapek, P. Kohout: ''Válka s mloky'', Státní divadlo Ostrava 1963<br/>J. Švarc: ''Lancelot a drak'', Městská divadla pražská 1963<br/>V. Vančura: ''Josefina'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1963 (scéna)<br/>C. Goldoni, A. Hoffmeister: ''Zpívající Benátky'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1963<br/>Molière: ''Scapinova šibalství'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1963 (scéna)<br/>S. Mrożek: ''Policajti'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1963<br/>V. Dyk, E. F. Burian: ''Krysař'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1963<br/>F. Dürrenmatt: ''Herkules a Augiášův chlév'', Státní divadlo Brno 1964 <br/>F. Garcia Lorca: ''Pláňka'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1964<br/>W. Shakespeare: ''Mnoho povyku pro nic'', Východočeské divadlo Pardubice 1964 (scéna)<br/>C. Gozzi: ''Princezna Turandot'', Státní divadlo Brno 1964<br/>K. Waterhouse – W. Hall: ''Billy lhář'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1964<br/>F. Marceau: ''Vajíčko'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1964<br/>A. Fauquez, L. Eliáš: ''Souboj s časem'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1964<br/>I. Rusnák: ''Lišky, dobrou noc'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1964<br/>E. Labiche, J. Werich: ''Slaměný klobouk'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1964<br/>A-R. Lesage: ''Turcaret'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1964<br/>S. O´Casey, J. Krejčík: ''Pension pro svobodné pány'', Činoherní klub 1965<br/>K. Čapek: ''Loupežník'', Krajské divadlo Mladá Boleslav 1965<br/>W. Hall: ''Hlídka v džungli'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1965<br/>E. Albee: ''Stalo se v zoo'', Činoherní klub 1965 <br/>A. Camus:''Spravedliví'', Činoherní klub 1965 <br/>J.-P. Sartre: ''Trojanky'', Divadlo E. F. Buriana 1965 (scéna)<br/>N. Machiavelli: ''Mandragora'', Činoherní klub 1965 <br/>L. Smoček: ''Bludiště + Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho'', Činoherní klub 1966 <br/>F. M. Dostojevskij, A. Vostrá – J. Vostrý: ''Zločin a trest'', Činoherní klub 1966 <br/>M. Horníček: ''Pokušitel'', Semafor + Divadlo V. Nezvala Karlovy Vary 1966 (kostýmy)<br/>M. Schisgal: ''A co láska?'', Státní divadlo Brno 1966<br/>M. Ch. Feiler: ''Šestá žena Modrovousova'', Divadlo na Vinohradech 1966 (scéna)<br/>F. Dürrenmatt: ''Návštěva staré dámy'', Státní divadlo Brno 1966<br/>A. Vostrá: ''Na koho to slovo padne'', Činoherní klub 1966 <br/>N. V. Gogol: ''Revizor'', Činoherní klub 1967 <br/>B. Březovský: ''Všechny zvony světa'', Divadlo na Vinohradech 1967<br/>J. Cocteau: ''Dvojhlavý orel'', Divadlo na Vinohradech 1967<br/>J. Zamjatin: ''Blecha'', Divadlo S. K. Neumanna 1967 (scéna)<br/>H. Pinter: ''Narozeniny'', Činoherní klub 1967 <br/>Z. Marat – J. Sup: ''Kat a jeho Mydlář'', Divadlo Rokoko 1968<br/>B. Brecht: ''Žebrácká opera'', Divadlo J. Průchy Kladno-Mladá Boleslav 1968 (Městské divadlo Kladno; scéna)<br/>J. Topol: ''Kočka na kolejích'', Severomoravské divadlo Šumperk 1968<br/>G. Chevalier, J. Flíček: ''Zvonokosy'', Realistické divadlo Z. Nejedlého 1968<br/>J. Drda: ''Hrátky s čertem'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1968<br/>E. Bond: ''Spaseni'', Činoherní klub 1968 <br/>J. K. Tyl: ''Jan Hus'', Realistické divadlo Z. Nejedlého 1968 (scéna)<br/>A. Vostrá: ''Na ostří nože'', Činoherní klub 1968 <br/>F. M. Dostojevskij, A. Vostrá – J. Vostrý: ''Zločin a trest'' (''Raskolnikov''), Nationaltheatret Oslo 1968<br/>V. Havel: ''Vyrozumění'', Nationaltheatret Oslo 1969<br/>H. Ibsen: ''Stavitel Solness'', Nationaltheatret Oslo 1969<br/>K. Andersson: ''Bedna s pískem'', Nationaltheatret Oslo 1970<br/>F. Carling: ''Had'', Nationaltheatret Oslo 1970 <br/>H. Pinter: ''Návrat domů'', Nationaltheatret Oslo 1970<br/>W. Shakespeare: ''Král Lear'', Nationaltheatret Oslo 1971<br/>A. P. Čechov: ''Višňový sad'', Nationaltheatret Oslo 1971 <br/>A. P. Čechov: ''Racek'', Theater Basel Basilej 1971<br/>H. Ibsen: ''Hedda Gablerová'', Nationaltheatret Oslo 1971 <br/>G. Büchner: ''Leonce a Lena'', Nationaltheatret Oslo 1972 <br/>O. Wilde: ''Jak je důležité míti Filipa'', Nationaltheatret Oslo 1972<br/>A. Strindberg: ''Sonáta duchů'', Nationaltheatret Oslo 1972<br/>G. Puccini: ''Plášť + Gianni Schicchi'', Den Norske Opera Oslo 1973<br/>W. Shakespeare: ''Sen noci svatojánské'', Nationaltheatret Oslo 1973 <br/>Euripides: ''Bakchantky'', Nationaltheatret Oslo 1973 <br/>K. Weill – B. Brecht: ''Žebrácká opera'', Nationaltheater Mannheim 1973<br/>E. O´Neill: ''Vznešenější sídla'', Nationaltheatret Oslo 1974 <br/>H. Ibsen: ''Divoká kachna'', Den Nationale Bergen 1974<br/>J. Genet: ''Balkón,'' Nationaltheater Mannheim 1974<br/>E. Bond: ''Moře'', Nationaltheatret Oslo 1975 <br/>H. Ibsen: ''Peer Gynt'', Nationaltheatret Oslo 1975<br/>Z. Kodály – W. Felsenstein: ''Hary Janos'', Den Norske Opera Oslo 1975<br/>F. M. Dostojevskij, A. Camus: ''Běsi'', Nationaltheatret Oslo 1975 <br/>H. Ibsen: ''Catilina'', Nationaltheatret Oslo 1976 <br/>W. Shakespeare: ''Večer tříkrálový'', Nationaltheatret Oslo 1976 <br/>G. Donizetti: ''Don Pasquale'', Den Norske Opera Oslo 1976<br/>G. Puccini: ''Tosca'', Den Norske Opera Oslo 1976 + 1982<br/>H. Lautensack: ''Komedie na faře'', De Noorder Compagnie – De Lawei Drachten 1976 (scéna)<br/>A. A. Milne, M. Koroljov: ''Medvídek Pú'', Trøndelag Teater Trondheim 1977<br/>A. P. Čechov: ''Strýček Váňa'', Nationaltheatret Oslo 1977 <br/>W. Shakespeare: ''Macbeth'', Nottingham Playhouse 1977<br/>N. V. Gogol: ''Revizor,'' Riksteatret Oslo 1977<br/>H. Ibsen: ''Paní z námoří'', Nationaltheatret Oslo 1977<br/>L. Holberg: ''Jeppe z vršku'', Rogaland Teater Stavangar 1978<br/>H. Ibsen: ''Brand'', Nationaltheatret Oslo 1978<br/>A. Arbuzov: ''Staromódní komedie'', Nationaltheatret Oslo 1978
+B. Clark: ''Je to můj život, že ano'', Nationaltheatret Oslo 1978
+A. Arbuzov:''Staromódní komedie'', Riksteatret Oslo 1979
+H. Ibsen: ''John Gabriel Borkman'', Nationaltheatret Oslo 1979
+B. Morris: ''Létání naslepo'', Nationaltheatret Oslo 1979
+H. Ibsen: ''Nepřítel lidu'', Nationaltheatret Oslo 1979
+K. Millöcker: ''Žebravý student'', Den Jyske Opera AArhus 1979
+M. Gorkij: ''Děti slunce'', Nationaltheatret Oslo 1979
+J. Stein – Š. Alejchem: ''Šumař na střeše'', Helsinborgs Stadtsteater Helsinborg 1979
+H. Ibsen: ''John Gabriel Borkman'', Den Nationale Bergen 1980
+F. Schiller: ''Don Carlos'', Nationaltheatret Oslo 1980
+H. Ibsen: ''Komedie lásky'', Nationaltheatret Oslo 1980
+V. Havel: ''Protest'', Nationaltheatret Oslo 1980
+P. Kohout: ''Attest'', Nationaltheatret Oslo 1980
+P. Shaffer: ''Amadeus'', Nationaltheatret Oslo 1980
+D. W. Rintels: ''Clarence Darrow'', Nationaltheatret Oslo 1981
+H. Ibsen: ''Když my mrtví procitneme'', Nationaltheatret Oslo 1981
+R. Strauss: ''Arabella'', Den Norske Opera Oslo 1981
+P. O. Enquist: ''Ze života žížal'', Nationaltheatret Oslo 1982
+A. P. Čechov: ''Tři sestry'', Den Nationale Bergen 1982
+K. Wittlinger: ''Znáte mléčnou dráhu?'', Nationaltheatret Oslo 1982 (scéna)
+P. Kohout: ''Marie zápasí s anděly'', Den Nationale Bergen 1982 (scéna)
+T. Kempinski: ''Duet pro jednoho'', Nationaltheatret Oslo 1982
+W. Shakespeare: ''Macbeth'', Nationaltheatret Oslo 1982
+A. Skouen: ''To nejlepší'', Nationaltheatret Oslo 1983
+J. Pielmeier: ''Anežka boží'', Rogaland Teater Stavangar 1983
+C. P. Taylor: ''Zboží'', Nationaltheatret Oslo 1983 (scéna)
+H. Pinter: ''Jiná místa'', Trøndelag Teater Trondheim 1983
+L. Holberg: ''Jeppe z vršku'' Trøndelag Teater Trondheim 1983
+P. Osborn: ''Ráno je v sedm'', Nationaltheatret Oslo 1983
+A. de Saint-Exupéry, T. Stokke: ''Malý princ'', Nationaltheatret Oslo 1984
+A. Fugard: ''Pan Harold'', Oslo Nye Centralteatret Oslo 1984
+M. Gorkij: ''Děti slunce'', Kungliga Dramatiska Teatern 1984
+H. Ibsen: ''Peer Gynt'', Malmö Stadtsteater – Storan 1984
+A. P. Čechov: ''Tři sestry'', Agder Teater A. S. Kristiansand 1984
+H. D. Richardson – W. Barney: ''Černý měsíc'', Nationaltheatret Oslo 1985
+T. S. Elliot: ''Koktejlový večírek'', Trøndelag Teater Trondheim 1985
+N. V. Gogol: ''Revizor,'' Oslo Nye Teater Oslo 1985
+T. Stoppard: ''To pravé'', Nationaltheatret Oslo 1985 (scéna)
+A. Strindberg: ''Královna Kristina'', Kungliga Dramatiska Teatern 1985
+A. Miller: ''Smrt obchodního cestujícího'', Nationaltheatret Oslo 1985 (scéna)
+S. Beckett: ''Čekání na Godota'', Nationaltheatret Oslo 1986
+H. Ibsen: ''Rosmersholm'', Nationaltheatret Oslo 1986
+S. Mrożek: ''Kontrakt'', Det Norske Teatret Oslo 1986
+A. Ayckbourn: ''Aby bylo jasno'', Nationaltheatret Oslo 1987
+B. Clark: ''Petice'', Nationaltheatret Oslo 1987
+A. Miller: ''Všichni moji synové'', Nationaltheatret Oslo 1987
+A. Franková, F. Goodrich – A. Hackett: ''Deník Anny Frankové, ''Riksteatret Oslo 1987
+K. Hamsun: ''Slova v běhu času + Hlasy + Hamsun Maraton'', Nationaltheatret Oslo 1987
+P.-A. Choderlos de Laclos, Ch. Hampton:''Nebezpečné vztahy'', Nationaltheatret Oslo 1986
+A. P. Čechov: ''Višňový sad'', Nationaltheatret Oslo 1988
+L. Holberg: ''Čarodějnice aneb Zbytečný poplach'', Den Nationale Bergen 1988
+P. O. Enquist: ''V hodině rysa'', Nationaltheatret Oslo 1988
+T. Williams: ''Kočka na rozpálené plechové střeše'', Nationaltheatret Oslo 1988 (scéna)
+R. Rodgers – O. Hammerstein: ''Za zvuků hudby'', Chateau Neuf Oslo 1988
+R. Stevenson – S.-P. Harris: ''Ostrov pokladů'', Chateau Neuf Oslo 1989
+A. Miller: ''Všichni moji synové'', Riksteatret Oslo 1989
+A. Ayckbourn: ''Rodinný podnik'', Nationaltheatret Oslo 1989
+E. O´Neill: ''Cesta dlouhého dne do noci'', Nationaltheatret Oslo 1989
+M. M. Renard – Ch. Lange: ''Gumový Tarzan'', Chateau Neuf Oslo 1989
+G. Puccini: ''Tosca'', Islenska Operaen Reykjavík 1989
+P. Shaffer: ''Andělika a laskavec'', Nationaltheatret Oslo 1990 (scéna)
+M. Karge: ''Dobytí jižního pólu'', Nationaltheatret Oslo 1990
+H. Ibsen: ''Domeček pro panenky'', Nationaltheatret Oslo 1990 (scéna)
+K. Hagerup:''Kvaringen'', Nationaltheatret Oslo 1991
+H. Ibsen: ''Válečníci na Helgolandu'', Nationaltheatret Oslo 1991
+L. Birinskij: ''Mumraj'', Činoherní klub 1991
+L. Norén: ''Bobby Fischer žije Pasadeně'', Nationaltheatret Oslo 1991
+V. K. Klicpera: ''Hadrián z Římsů'', Činoherní klub 1992
+A. Dorfman: ''Dívka a smrt'', Nationaltheatret Oslo 1992
+Molière: ''Lakomec'', Činoherní klub 1992
+G. Donizetti: ''Lucia di Lammermoor'', Islenska Operaen Reykjavík 1992
+R. Harwood: ''Garderobiér'', Nationaltheatret Oslo 1993
+A. Miller: ''Smrt obchodního cestujícího'', Národní divadlo 1993
+A. Miller: ''Cena'', Nationaltheatret Oslo 1993
+S. Beckett: ''Čekání na Godota'' + ''Konec hry + Hra'', Nationaltheatret Oslo 1993
+F. Peroutka: ''Oblak a valčík'', Národní divadlo 1993
+P. O. Enquist: ''Naučit se poznávat strach'', Nationaltheatret Oslo 1994
+H. Ibsen: ''Peer Gynt'', Národní divadlo 1994
+A. Johansen: ''Rozkvetlá třešeň'', Nationaltheatret Oslo 1995
+S. Snajder: ''Hadí kůže'', Nationaltheatret Oslo 1995
+L. Smoček: ''Kosmické jaro'', Činoherní klub 1995
+A. Christie: ''Past na myši'', Městská divadla pražská 1996 (Divadlo ABC)
+N. Simon: ''Dámská jízda'', Městská divadla pražská 1996 (Divadlo ABC)
+J. M. Synge: ''Hrdina západu'', Národní divadlo 1996
+J. Strauss ml.: ''Cikánský baron'', Městská divadla pražská 1996 (Divadlo ABC; scéna)
+S. Beckett: ''Šťastné dny'', Nationaltheatret Oslo 1996
+W. Shakespeare: ''Jak se vám líbí'', Divadlo pod Palmovkou 1996
+T. Williams: ''Kočka na rozpálené plechové střeše'', Horácké divadlo Jihlava 1997
+V. Štech: ''Třetí zvonění'', Činoherní klub 1997
+N. Machiavelli: ''Mandragora'', Jihočeské divadlo České Budějovice 1997 (scéna)
+A. Miller: ''Pohled z mostu'', Městské divadlo Mladá Boleslav 1998 (scéna)
+H. von Kleist: ''Rozbitý džbán'', Činoherní klub 1998
+J. Mišima: ''Markýza de Sade'', Divadlo na Vinohradech 1998 (scéna)
+A. P. Čechov: ''Racek'', Jihočeské divadlo České Budějovice 1999 (scéna)
+W. Shakespeare: ''Večer tříkrálový'', Městská divadla pražská 1999 (Divadlo ABC)
+C. Goldoni, G. Strehler: ''Letní byt'', Činoherní klub 1999
+E. Labiche – E. Gondinet, V. Strnisko: ''Nejšťastnější ze tří'', Činoherní klub 1999
+W. A. Mozart: ''Kouzelná flétna'', Národní divadlo Brno 1999 + 2005
+Molière: ''Zdravý nemocný'', Divadlo pod Palmovkou 1999 (scéna)
+E. Rostand: ''Cyrano z Bergeraku'', Divadlo Na Fidlovačce 1999 (scéna)
+A. Franková, F. Goodrich – A. Hackett: ''Deník Anny Frankové'', Agder Teater A. S. Kristiansand 2000
+L. Smoček: ''Jednou k ránu'', Činoherní klub 2000
+K. Kesey, D. Wassermann: ''Kukaččí hnízdo'', Divadlo Na Fidlovačce 2000 (scéna)
+G. Verdi: ''Luisa Miller'', Jihočeské divadlo České Budějovice 2000 (scéna)
+E. Kishon: ''Ježíšmarjájosef aneb Zaplaťpánbůh'', Divadlo Na Fidlovačce 2000 (scéna)
+F. Hervé: ''Mamzelle Nitouche'', Divadlo Na Fidlovačce 2001 (scéna)
+V. K. Klicpera: ''Hadrián z Římsů'', Národní divadlo 2001
+J. Offenbach: ''Hoffmannovy povídky'', Národní divadlo Brno 2001
+W. Shakespeare: ''Komedie masopustu'', Moravské divadlo Olomouc 2001 (scéna)
+J. Orton: ''Jak se bavil pan Sloane'', Činoherní klub 2001
+L. Chiarelli: ''Maska a tvář'', Činoherní klub 2002
+F. M. Dostojevskij, A. Vostrá – J. Vostrý: ''Zločin a trest'', Jihočeské divadlo České Budějovice 2002
+Y. Jamiaque: ''Pan Hamilkar'', Městské divadlo Mladá Boleslav 2003 (scéna)
+E. Humperdinck, J Grimm – W. Grimm: ''Perníková chaloupka'', Národní divadlo Brno 2004 (scéna)
+C. Goldoni: ''Impresário ze Smyrny'', Činoherní klub 2004 (scéna)
+P.-A. Choderlos de Laclos, Ch. Hampton: ''Nebezpečné vztahy'', Činoherní klub 2006
+J. Kačer: ''Však nechte světla plát…'', Národní divadlo 2006
+N. V. Gogol: ''Revizor'', Klicperovo divadlo Hradec Králové 2007
+N. V. Gogol, M. Uhde: ''Nos'', Divadlo Alfa Plzeň 2008
+M. Kundera: ''Ptákovina'', Činoherní klub 2008  </ee:bibliography_content>
+== <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> ==
+<ee:bibliography_content>Žura Aruťuňac – A. Fadějev, N. P. Ochlopkov: ''Mladá garda'', Krajské oblastní divadlo Jihlava – Horácké divadlo 1951<br/>Vojáci US armády (člen) – B. A. Lavreněv: ''Hlas Ameriky'', Krajské oblastní divadlo Jihlava – Horácké divadlo 1951<br/>Ta-So – Ťing-č Cho – I Ting, V. Nováková: ''Dívka s bílými vlasy'', Krajské oblastní divadlo Jihlava – Horácké divadlo 1952  <br/>Voloďa Studěncov – V. M. Gusjev: ''Sláva'', Krajské oblastní divadlo Jihlava – Horácké divadlo 1952<br/>Jirka – J. Klíma: ''Štěstí nepadá s nebe'', Krajské oblastní divadlo Jihlava – Horácké divadlo 1953<br/>První rekrut – A. Mrštík – V. Mrštík: ''Maryša'', Krajské oblastní divadlo Jihlava – Horácké divadlo 1953<br/>Zpěvní čísla – P. Mandel – P. Veselý – R. Wolf: ''Čert na štaflích'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1961  </ee:bibliography_content>
+== <ee:bibliography_label>Teatralia</ee:bibliography_label> ==
+<ee:bibliography_content>S Ibsenem v Norsku, ''Svět a divadlo'' 4, 1993, č. 3, s. 96–103<br/>Dokud škuner může plout I–III, ''Divadelní noviny'' 14, 2005, č. 14–16, s. 16''<br/>Moji Ibseni v norském Národním divadle'', in K. Stehlíková (ed.): ''Ipse ipsa Ibsen: sborník ibsenovských studií'', Soběslav 2006<br/>Plachty a sníh, ''Literární noviny'' 17, 2006, č. 13, s. 13</ee:bibliography_content>
+</ee:bibliography>
 <div class="chronology"><ee:chronology>
 == Životní události ==