Žák, Emanuel Benedikt: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
</ee:progress>{{Infobox Osoba | </ee:progress>{{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno=<ee:firstname>Emanuel Benedikt </ee:firstname> | + | | jméno=<ee:firstname>Emanuel Benedikt</ee:firstname> |
| příjmení=<ee:lastname>ŽÁK</ee:lastname> | | příjmení=<ee:lastname>ŽÁK</ee:lastname> | ||
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | ||
| − | kř. 7. 2. 1758 | + | kř. 7. 2. 1758 |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | ||
| − | | povolání=<ee:profession>skladatel, zpěvák, herec, </ee:profession> | + | | povolání=<ee:profession>skladatel, zpěvák, herec,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 27: | Řádka 27: | ||
Lyrický tenorista '''Ž'''. vynikal především hlasovou pohyblivostí, s níž lehce zvládal italské buffy i pěvecky náročné vídeňské singspiely včetně děl Mozartových. Jeho hlas měl kovový lesk, značný rozsah a kritika zdůrazňovala, že '''Ž'''. výrazný oduševnělý přednes spočívá v jeho rozvinutém uměleckém citu a vzdělání. '''Ž'''. schopnostmi se inspiroval → W. A. Mozart při tvorbě postavy prince Tamina v opeře ''Kouzelná flétna'', jejíž premiérou (''Die Zauberflöte'', 30. 9. 1791) připravenou pod skladatelovým dohledem a provedenou pod jeho vedením, zaznamenala Schikanederova éra svůj umělecký vrchol. '''Ž'''. zpíval Tamina ve Vídni celkem 116krát, jeho manželka byla při premiéře Třetí dámou. Ve svých dalších působištích '''Ž'''. kromě mozartovských rolí svého oboru (Tamino; Belmonte, ''Únos ze serailu''; Basilio, ''Figarova svatba'', Don Ottavio, ''Don Giovanni'') zpíval také barytonové role (Don Giovanni, hrabě Almaviva) i roli Annia (''La clemenza di Tito ''[Velkomyslnost Titova], Mnichov 1802–06), určenou původně mezzosopránu, a další soudobý repertoár (Hyon, P. Vranický: ''Oberon''; Azor, A.-E.-M. Grétry: ''Zemire und Azor''; Ali, Ch. W. Gluck: ''Die Pilger von Mekka'' [Poutníci do Mekky]; Ballamo, F. X. Süßmayr: ''Der Spiegel von Arkadien'' [Zrcadlo z Arkádie]; Romeo, J. A. Benda: ''Romeo und Julie''; díla C. Ditterse von Dittersdorfa, G. Paisiella, V. Martína y Solera, P. Wintera, A. Salieriho, F. Paëra, J. S. Mayra, J. Weigla a dalších). | Lyrický tenorista '''Ž'''. vynikal především hlasovou pohyblivostí, s níž lehce zvládal italské buffy i pěvecky náročné vídeňské singspiely včetně děl Mozartových. Jeho hlas měl kovový lesk, značný rozsah a kritika zdůrazňovala, že '''Ž'''. výrazný oduševnělý přednes spočívá v jeho rozvinutém uměleckém citu a vzdělání. '''Ž'''. schopnostmi se inspiroval → W. A. Mozart při tvorbě postavy prince Tamina v opeře ''Kouzelná flétna'', jejíž premiérou (''Die Zauberflöte'', 30. 9. 1791) připravenou pod skladatelovým dohledem a provedenou pod jeho vedením, zaznamenala Schikanederova éra svůj umělecký vrchol. '''Ž'''. zpíval Tamina ve Vídni celkem 116krát, jeho manželka byla při premiéře Třetí dámou. Ve svých dalších působištích '''Ž'''. kromě mozartovských rolí svého oboru (Tamino; Belmonte, ''Únos ze serailu''; Basilio, ''Figarova svatba'', Don Ottavio, ''Don Giovanni'') zpíval také barytonové role (Don Giovanni, hrabě Almaviva) i roli Annia (''La clemenza di Tito ''[Velkomyslnost Titova], Mnichov 1802–06), určenou původně mezzosopránu, a další soudobý repertoár (Hyon, P. Vranický: ''Oberon''; Azor, A.-E.-M. Grétry: ''Zemire und Azor''; Ali, Ch. W. Gluck: ''Die Pilger von Mekka'' [Poutníci do Mekky]; Ballamo, F. X. Süßmayr: ''Der Spiegel von Arkadien'' [Zrcadlo z Arkádie]; Romeo, J. A. Benda: ''Romeo und Julie''; díla C. Ditterse von Dittersdorfa, G. Paisiella, V. Martína y Solera, P. Wintera, A. Salieriho, F. Paëra, J. S. Mayra, J. Weigla a dalších). | ||
| − | Ve vídeňském období byl '''Ž'''. zapojen také do kompozičních aktivit, jež nesly hlavní proud Schikanederova repertoáru. Na zhudebněních principálových textů se zpravidla podílelo několik skladatelů. '''Ž'''., který na jeho libreta komponoval už na dřívějších štacích (''Der Luftballon'' [Létající balón], Kempten 1786; ''Die drei Ringe, oder [Kaspar] Der [lächerliche] Mundkoch'' [Tři prsteny aneb Kašpar, směšný kuchař], Salcburk 1786; ''Lorenz und Suschen''; ''Der Krautschneider'' [Zelnář], obě Řezno 1788), ve Vídni spolupracoval především s basistou → F. X. Gerlem a kapelníkem J. B. Hennebergem, skladatelsky přispíval také Schikaneder a u některých kusů i W. A. Mozart. Takto vznikal např. jeden z nejúspěšnějších singspielů divadla ''Der dumme Gärtner aus dem Gebirge oder Die zween Anton'' [Hloupý zahradník z hor aneb Oba Antonínové, 1789, šest pokračování], v němž '''Ž'''. ztělesnil postavu Antona Redlicha; pohádková opera ''Der Stein der Weisen oder Die Zauberinsel'' [''Kámen | + | Ve vídeňském období byl '''Ž'''. zapojen také do kompozičních aktivit, jež nesly hlavní proud Schikanederova repertoáru. Na zhudebněních principálových textů se zpravidla podílelo několik skladatelů. '''Ž'''., který na jeho libreta komponoval už na dřívějších štacích (''Der Luftballon'' [Létající balón], Kempten 1786; ''Die drei Ringe, oder [Kaspar] Der [lächerliche] Mundkoch'' [Tři prsteny aneb Kašpar, směšný kuchař], Salcburk 1786; ''Lorenz und Suschen''; ''Der Krautschneider'' [Zelnář], obě Řezno 1788), ve Vídni spolupracoval především s basistou → F. X. Gerlem a kapelníkem J. B. Hennebergem, skladatelsky přispíval také Schikaneder a u některých kusů i W. A. Mozart. Takto vznikal např. jeden z nejúspěšnějších singspielů divadla ''Der dumme Gärtner aus dem Gebirge oder Die zween Anton'' [Hloupý zahradník z hor aneb Oba Antonínové, 1789, šest pokračování], v němž '''Ž'''. ztělesnil postavu Antona Redlicha; pohádková opera ''Der Stein der Weisen oder Die Zauberinsel'' [''Kámen mudrců aneb Očarovaný ostrov'', Vídeň 1790, '''Ž'''. jako Astromonte], jež se stala předobrazem Mozartovy ''Kouzelné flétny'', a ''Der wohltätige Derwisch, oder Die Schellenkappe'' [Dobrotivý derviš aneb Čepička s rolničkami, 1791; též pod názvem ''Die Zaubertrommel'', Kouzelný buben]. Na Schikanederův text '''Ž'''. složil také dvouaktový singspiel ''Der Fall ist noch weit seltner, oder Die geplagten Ehemänner ''[Stává se to ještě daleko méně často aneb Chudáci muži-manželé, 1790] jako pokračování opery V. Martína y Soler ''Una cosa rara ''[Taková vzácná věc], jejž hned po vídeňské premiéře nastudoval → K. L. Wothe v Brně (1791) a v sezoně 1791/92 → V. Mihule v Praze. V Brně se další '''Ž'''. kusy začaly prosazovat od 1793/94, kdy z Schikanederova divadla do zdejšího souboru přišel jejich spoluautor → F. X. Gerl (''Der wohltätige Derwisch'', ''Die beiden Antons'', ''Der Stein der Weisen, Das Schlaraffenland'' [Země blahobytu], ''Die Wiener Zeitung ''[Vídeňské noviny]). Na jevišti Vlastenského divadla v Praze se spolu s originálními verzemi záhy objevily také české překlady V. Tháma a M. Majobera (''Kámen moudrosti'', ''Kouzedlný buben'', ''Oba Antonínové'', 1795/96 – pod názvem ''Oba Kašpárkové'' už 1790/91). |
Tvorba skladatelů Schikanederova divadla se stala předmětem výzkumu i novodobého provádění (''Der Stein der Weisen'': nahrávka 1999, scénické uvedení Augsburg 2001; ''Der wohltätige Derwisch'': nahrávka 2002). Atribuce jednotlivých čísel singspielu ''Der Stein der Weisen ''zúčastněným skladatelům (⇒ ''Buch'' 1997) umožnila '''Ž'''. kompoziční přínos blíže charakterizovat a ocenit jeho výraznou melodickou invenci (v lyrické árii Nadira s lesním rohem „Welch fremde Stimme hörte ich?“, I, 9), jistotu sborové sazby s využitím působivých nástrojových barev v instrumentaci (II, 7: mužský sbor „Astromont’ stirbt durch uns“) i zaznamenat ohlas chrámové hudby '''Ž'''. mládí v Čechách (sbor se sólisty „Welch reizende Musik“, I, 4). Duchovní hudbě se '''Ž'''. věnoval hlavně v závěru života v Mnichově. | Tvorba skladatelů Schikanederova divadla se stala předmětem výzkumu i novodobého provádění (''Der Stein der Weisen'': nahrávka 1999, scénické uvedení Augsburg 2001; ''Der wohltätige Derwisch'': nahrávka 2002). Atribuce jednotlivých čísel singspielu ''Der Stein der Weisen ''zúčastněným skladatelům (⇒ ''Buch'' 1997) umožnila '''Ž'''. kompoziční přínos blíže charakterizovat a ocenit jeho výraznou melodickou invenci (v lyrické árii Nadira s lesním rohem „Welch fremde Stimme hörte ich?“, I, 9), jistotu sborové sazby s využitím působivých nástrojových barev v instrumentaci (II, 7: mužský sbor „Astromont’ stirbt durch uns“) i zaznamenat ohlas chrámové hudby '''Ž'''. mládí v Čechách (sbor se sólisty „Welch reizende Musik“, I, 4). Duchovní hudbě se '''Ž'''. věnoval hlavně v závěru života v Mnichově. | ||
| Řádka 39: | Řádka 39: | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>kř. 7. 2. 1758 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Mirotice u Písku</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>kř. 7. 2. 1758</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Mirotice u Písku</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
* <ee:chronology_date_from>10. 12. 1826</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Mnichov (Německo)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>10. 12. 1826</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Mnichov (Německo)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
Verze z 10. 11. 2016, 20:23
Emanuel Benedikt ŽÁK
* kř. 7. 2. 1758 Mirotice u Písku
† 10. 12. 1826 Mnichov (Německo)
skladatel, zpěvák, herec
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
