Stranitzky, Joseph Anton: Porovnání verzí

| jméno=<ee:firstname>Joseph Anton</ee:firstname>  

| povolání=<ee:profession>loutkář, herec, ředitel divadelní společnosti,</ee:profession>

Rodný záznam '''S'''. se doposud nepodařilo nalézt, ačkoli jsou známa data narození jeho mladších sourozenců. Otec byl již 1677 lokajem ve Štýrském Hradci, kam se rodina zřejmě přistěhovala nedlouho předtím. O rodičích nebyly však nikde v okolí nalezeny matriční zá­znamy. Tvrzení o '''S'''. pražském původu (⇒ ''Korntheuer'' 1820) nebylo dosud vyvráceno ani potvrzeno. Vídeňská univerzitní matrika 1707, kdy skládal zkoušky na zubního lékaře, u něho uvádí „Styrus“, tj. původem ze Štýrska. Divadelní dráhu nastoupil zřejmě až po otcově smrti 1684 a údajně hrál jistou dobu ve společnosti → C. E. Veltenové. Od 1698 působil, tehdy patrně již ženat s Marií Monikou, jako loutkář v Bavorsku. Vystupoval v Norimberku, v Burghausenu a v Landshutu, 1699 v Augsburgu a v Mnichově, 1700 a 1702 v Norimberku. 1702 to byl možná on, kdo byl označen jako „štýrský sedlák“, s nímž chtěl hrát loutkové divadlo v Basileji odmítnutý → J. B. Hilverding. Poté se objevuje až po třech letech ve Vídni (1705/06) jako jeden ze tří principálů herecké společnosti, s J. B. Hilverdingem a F. L. Nafzerem. První vídeňské působení v boudě na náměstí Am neuen Markt bylo 1706 přerušeno odjezdem společnosti mimo Vídeň, kde však manželky principálů znovu s úspěchem žádaly o povolení produkcí. Společnost, posílená mezitím severoněmeckými herci, hrála pak v téže boudě až do jejího stržení po masopustu 1707. Jejími členy byli vedle tří principálů a jejich manželek asi J. C. Denner, jeho děti Leonhard Andreas a Elisabeth, dále M. M. Ritterová (ti ihned potom vytvořili vlastní společnost), pravděpodobně i H. W. Benecke a jeho žena Victoria Clara, dcera → J. Kuhlmanna. Po rozpadu společnosti složil '''S'''. na lékařské fakultě zubařské zkoušky. Velmi pravděpodobně se spolu s Hilverdingem účastnil i dalšího podniku německých komediantů, hrajících od 1707 v míčovně v ulici Teinfaltstraße, kde jim bylo účinkování po protestech místních obyvatel v pro­sinci 1709 zapovězeno. '''S'''. se tehdy na svých novoročenkách již prezentoval jako „známý vídeňský Hanswurst“ a byl pozván i k vystoupením u dvora. Zřejmě titíž vídeňští komedianti účinkovali pak ve Štýrském Hradci. 1711 byl už principálem trupy v nově zřízeném Divadle u Korutanské brány, které od 1. 6. 1712 získal do trvalého nájmu. Složení jeho souboru není známo. Pravděpodobně v něm byli J. B. Hilverding, → J. E. Leinhaas, → F. Kurtz, → H. Rademin s manželkou, A. Schröter, → A. J. Geißler a Ch. Horn, později přibyli → J. H. Brunius (1714), F. F. Elenson (od 1715?), → F. A. Defraine (od 1716?), Ch. Gründler (nejpozději 1720). Permanentní a úspěšné '''S'''. působení ve Vídni přerušovaly čas od času jen vnější okolnosti (epidemie, dvorní smutek apod.). V jedné z těchto přestávek navštívil v lednu 1713 jako loutkář Brno a dostal povolení opakovat svůj repertoár s živými herci, v květnu přibyl se svou společností znovu do Brna a hrál v jízdárně. Vídeň pak již neopustil, získal zde dům a měšťanské právo, v okolí statek a vinice a zemřel tu ve stálé přízni obecenstva.

<ee:bibliography_content>MZA, Fond B 1 (Gubernium), sign. B 47, kart. 1, č.j. 56 a 275 z ledna 1713, č.j. 175 z května 1713; Wiener Stadt- und Landesarchiv, Totenbeschauprotokolle; ÖNB, Cod. 13.147, 13.167, 13.475–13.478, 13.492–13.502, 15009: soubor 18 rukopisů vídeňských hauptakcí, z nichž 14 z roku 1724 ⇒ ''Wiener Haupt- und Staats­aktionen ''1908, 1910; Wiener Stadt- und Landes­bibliothek, sign. Ia 38.589, Ic 26.500, Ic 149.539: rkp. čtyř her; soubor osmi nedatovaných cedulí Divadla u Korutanské brány 1711–23; ''Menologium oder die Monath…'', ''Von dem sonst bekandten Hans Wurst Oder J. A. St''., b. m., 1708 (dnes pravděpodobně nedostupné ⇒ ''Der Wiener Hanswurst ''1883); ''Hannß Wursts Lächerlich-curieuser und ohnbefehlbarer Hauß-Calender a'''V'''f '''DI'''es '''I'''etzt '''L'''a'''V'''ffen'''D'''e '''I'''ahr… ''[chronogram 1713], b. m.; ''Lustige Reyß-Beschreibung Aus Salzburg in verschiedene Länder… Herausgegeben von Joseph Antoni Stranitzkhy Oder den so genannten Wienerischen Hannß Wurst'', b. m. [1717?]; ''Hanß-Wurst Neu angenommener Passagier aus dem Affen-Dschlaraffen und Wurm-Land nacher Wien'', b. m. [1719?]; ''Hannß'''VVV'''rsts '''V'''er'''MI'''schte Ge'''D'''an'''C'''ken Ueber die Vier Jahrs-Zeiten, bey Gelegenheit '''DI'''eses n'''IC'''ht '''L'''ängst E'''I'''ngetretenen '''V'''n'''D''' '''I'''etzt h'''I'''e '''L'''a'''V'''fen'''D'''en Ne'''V'''en '''I'''ahrs… Offeriret von … Joseph Antoni Stranitzkhy'', b. m. [chronogramy 1721]; ''Listig und zugleich Lustiger Glieder-Krieg dess Menschlichen Leibs Ein König oder Haupt zu erwählen''… ''von dem so genannten und wohl bekannten Wiennerischen Bauern Hannß-Wurst'', b. m. [1724]. • J. Korntheuer: Karl [!] S. und Joh. [!] Prehauser, Biographische Skizze, ''Wiener allgemeine Theaterzeitung'' (Wien) 13, 1820, s. 253; J. E. Schlager: ''Wiener Skizzen aus dem Mittelalter'', nová řada (Wien) 1, 1839, s. 260–290; D’Elvert 1852, s. 40 (též bibliografie starší literatury); A. v. Weilen: Zur Biographie J. A. S., ''Vierteljahrsschrift für Litteraturgeschichte ''(Weimar) 1, 1888, s. 485–488; ''Fach-Katalog ''1892, s. 16, 17, 100n.; F. Homeyer: ''S. Drama vom „heiligen Nepomuck“'', Berlin 1907, s. 7; R. Payer v. Thurn: Einleitung, in ''Wiener Haupt- und Staatsaktionen ''I, Wien 1908, s. V–XLI; J. Leisching: Die Vorläufer des ständigen Schauspiels in Brünn, ''Zeit­schrift des deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens'' (Brünn) 5, 1901, s. 239; H. Trutter: Neue Forschungen über S. und seine Werke, ''Euphorion ''(Leipzig–Wien) 24, 1922, s. 28–60, 287–331; O. Rommel: ''Die Alt-Wiener Volkskomödie'', Wien 1952, s. 190–336; H. G. Asper: ''Spieltexte der Wanderbühne'', Wien 1975, s. 1, 4, 13n., 35n., 46, 60, 118n., 135n., 142, 148, 154 + ''Hanswurst'', Emsdetten 1980, s. 34–49; B. Rudin: Das fahrende Volk, Puppen­spiel als Metier, ''Kölner Geschichtsjournal ''(Köln) 1, 1976, s. 2–11 (česky Putující národ aneb Povolání: loutkář, DR 10, 1999, č. 2, s. 31–40); G. Hansen: ''Formen der Commedia dell’arte in Deutsch­land'', Emsdetten [1984], s. 16n., 21n.; F. Hadamowsky: ''Wien. Theatergeschichte'', Wien–München 1988, s. 169–190; J. Balvín: Hanswurst J. A. S. dobývá vídeňské divadlo, ''Vídeňské lidové divadlo od Hanswursta S. k Nestroyovi'', ed. J. Balvín–J. Pokorný–A. Scherl, Praha 1990, s. 22–32; B. Rudin: Heinrich Rademin, Hanswursts Schattenmann, ''Theater am Hof und für das Volk'' (Maske und Kothurn 48), ed. B. Marschall, Wien–Köln–Weimar 2002, s. 271n., 281, 284n., 289, 298; viz Edice. • Gallerie, Kosch Th, Pies</ee:bibliography_content>