Unger, Mathias: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(založení hesla)
 
m (založení hesla)
Řádka 2: Řádka 2:
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
</ee:progress>{{Infobox Osoba
 
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Mathias </ee:firstname>  
+
| jméno=<ee:firstname>Mathias</ee:firstname>  
 
| příjmení=<ee:lastname>UNGER</ee:lastname>
 
| příjmení=<ee:lastname>UNGER</ee:lastname>
 
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
 
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
 
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
 
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
první polovina 18. stol.  
+
první polovina 18. stol.
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Řádka 19: Řádka 19:
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>loutkář, herec, ředitel divadelní společnosti, </ee:profession>
+
| povolání=<ee:profession>loutkář, herec, ředitel divadelní společnosti,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
 
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
 
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
První zprávy o jeho činnosti jsou z 1765, kdy společně s Leopoldem Ungerem (jejich příbuzenský vztah není znám) na zámku knížete Esterházyho v Eisenstadtu pořádal marionetové představení. 1770 se objevil jako ředitel divadelní společnosti v dnešní Banské Bystrici (šlo o první známou německou společnost, která v tomto městě vystoupila). V sedmdesátých a osmdesátých letech 18. stol. jsou doloženy jeho aktivity na území dnešního Rakouska a Chorvatska. 1783 přijel s manželkou na Moravu, kde v listopadu požádal zemské prezidium v Brně o povolení pořádat představení s velkými marionetami a uvedl podrobný itinerář své plánované šestiměsíční cesty Moravou (Rousínov, Vyškov, Prostějov, Olomouc, Šternberk, Dvorce, Opava, Krnov, Bruntál, Kolštejn, Staré Město, Králíky, Špilberk, Příbor, Šumperk, Zábřeh, Úsov, Uničov, Mohelnice, Loštice, Bouzov, Litovel, Nový Jičín, Fulnek, Hranice, Lipník, Holešov, Kroměříž, Bystřice, Na­pa­jedla, Uherský Brod, Uherské Hradiště, Kyjov, Hodonín, Břeclav, Podivín, Lednice, Mikulov a Hustopeče). Povolení dostal, uvedenou trasu však nedodržoval. V březnu 1784 na něj přišla stížnost zemskému guberniu, že hraje bez povolení v Zábřehu. Při vyšetřování předložil šest tištěných cedulí ke hrám''O svatém Janu Nepomukovi'',''O svatém Floriánovi'',''O Jenovef''''ě'',''O svaté Judit''''ě'',''O moudrém Aronovi ''a''O prosící Este''''ř''''e'' (⇒ ''Bartoš'' 1963)''.'' Na žádost, aby předložil jejich texty, uvedl, že je ponechal v zástavě v Prešpurku, odkud přicestoval. Krajský úřad v Olomouci mu další vystupování zakázal s odůvodněním, že hry, ve kterých „vystupuje též Hanswurst a míchá se mezi svaté“, jsou pohoršlivé, a bylo mu přikázáno opustit Moravu, jakmile skončí šestinedělí jeho ženy. 1785 hrál pak s loutkami v Štýrském Hradci.
+
První zprávy o jeho činnosti jsou z 1765, kdy společně s Leopoldem Ungerem (jejich příbuzenský vztah není znám) na zámku knížete Esterházyho v Eisenstadtu pořádal marionetové představení. 1770 se objevil jako ředitel divadelní společnosti v dnešní Banské Bystrici (šlo o první známou německou společnost, která v tomto městě vystoupila). V sedmdesátých a osmdesátých letech 18. stol. jsou doloženy jeho aktivity na území dnešního Rakouska a Chorvatska. 1783 přijel s manželkou na Moravu, kde v listopadu požádal zemské prezidium v Brně o povolení pořádat představení s velkými marionetami a uvedl podrobný itinerář své plánované šestiměsíční cesty Moravou (Rousínov, Vyškov, Prostějov, Olomouc, Šternberk, Dvorce, Opava, Krnov, Bruntál, Kolštejn, Staré Město, Králíky, Špilberk, Příbor, Šumperk, Zábřeh, Úsov, Uničov, Mohelnice, Loštice, Bouzov, Litovel, Nový Jičín, Fulnek, Hranice, Lipník, Holešov, Kroměříž, Bystřice, Na­pa­jedla, Uherský Brod, Uherské Hradiště, Kyjov, Hodonín, Břeclav, Podivín, Lednice, Mikulov a Hustopeče). Povolení dostal, uvedenou trasu však nedodržoval. V březnu 1784 na něj přišla stížnost zemskému guberniu, že hraje bez povolení v Zábřehu. Při vyšetřování předložil šest tištěných cedulí ke hrám ''O svatém Janu Nepomukovi'', ''O svatém Floriánovi'', ''O Jenovefě'', ''O svaté Juditě'', ''O moudrém Aronovi ''''O prosící Esteře'' (⇒ ''Bartoš'' 1963)''.'' Na žádost, aby předložil jejich texty, uvedl, že je ponechal v zástavě v Prešpurku, odkud přicestoval. Krajský úřad v Olomouci mu další vystupování zakázal s odůvodněním, že hry, ve kterých „vystupuje též Hanswurst a míchá se mezi svaté“, jsou pohoršlivé, a bylo mu přikázáno opustit Moravu, jakmile skončí šestinedělí jeho ženy. 1785 hrál pak s loutkami v Štýrském Hradci.
  
 
'''U'''. pobyt na Moravě je významným dokladem působení rakouských loutkářů v českých zemích koncem 18. stol. a díky úřednímu vyšetřování nám poskytuje i ojedinělou možnost seznámit se s jednou linií jejich repertoáru. Hry ze života svatých a hry na biblické náměty, které jako zatím jediný známý loutkář této doby převážně uváděl, byly nejspíše převzaty ze staršího repertoáru barokního činoherního divadla. Poprvé v českých zemích je v jeho podání doložena i hra o životě sv. Jenovéfy. Hry s tímto námětem patřily později v 19. stol. mezi českými marionetáři k nejoblíbenějším.
 
'''U'''. pobyt na Moravě je významným dokladem působení rakouských loutkářů v českých zemích koncem 18. stol. a díky úřednímu vyšetřování nám poskytuje i ojedinělou možnost seznámit se s jednou linií jejich repertoáru. Hry ze života svatých a hry na biblické náměty, které jako zatím jediný známý loutkář této doby převážně uváděl, byly nejspíše převzaty ze staršího repertoáru barokního činoherního divadla. Poprvé v českých zemích je v jeho podání doložena i hra o životě sv. Jenovéfy. Hry s tímto námětem patřily později v 19. stol. mezi českými marionetáři k nejoblíbenějším.
Řádka 33: Řádka 33:
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>první polovina 18. stol. </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Štýrský Hradec (Rakousko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>první polovina 18. stol.</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Štýrský Hradec (Rakousko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>po 1785</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>po 1785</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>

Verze z 4. 11. 2016, 19:36

Mathias UNGER
* první polovina 18. stol. Štýrský Hradec (Rakousko)
po 1785
loutkář, herec, ředitel divadelní společnosti



Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.