Tuček, Vincenc Ferrarius Tomáš Václav: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 12: | Řádka 12: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | ||
| − | 1821 | + | 1821 |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | ||
| − | | povolání=<ee:profession>skladatel, kapelník, libretista, zpěvák, cembalista, tanečník, </ee:profession> | + | | povolání=<ee:profession>skladatel, kapelník, libretista, zpěvák, cembalista, tanečník,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 25: | Řádka 25: | ||
Příjmení psáno také Tuczek, Tučzek, Tutzek, Tuscheck, Duczek, křest. jména Vinzenz, Ferrer, Ferrerius, Thomas, Wenzel. – Syn → Jana T. (1743–83). | Příjmení psáno také Tuczek, Tučzek, Tutzek, Tuscheck, Duczek, křest. jména Vinzenz, Ferrer, Ferrerius, Thomas, Wenzel. – Syn → Jana T. (1743–83). | ||
| − | '''T'''. studoval 1788–90 na staroměstském akademickém gymnáziu. Od mládí získával všestranné hudební a divadelní vzdělání od svého otce a jako vokalista v kostele sv. Petra na Novém Městě. Na konci 1793 je poprvé doložen jako člen herecké společnosti Vlastenského divadla v Divadle u Hybernů (cembalista 1794–96). Zpíval zde Tamina v prvním českojazyčném představení ''Kouzelné flétny'' (1794) a komponoval pro tuto scénu singspiely na české a německé texty. V Praze se proslavil zejména zpěvohrou ''Hanns Klachel'' ''von Przelautsch ''[Honza Kolohnát z Přelouče] na text → K. F. Guolfingera von Steinsberg (1795) a také hudbou ke kantátě ''Der Erreter Böhmens'' [Zachránce Čech, 3. 11. 1796]. Se skupinou herců → Spenglerovy společnosti přišel v průběhu 1797 do služeb vévody → Petra Birona do Zaháně a Náchoda, kde byla činnost nového zámeckého divadla s dvanáctičlennou kapelou a desetičlenným souborem zahájena uvedením | + | '''T'''. studoval 1788–90 na staroměstském akademickém gymnáziu. Od mládí získával všestranné hudební a divadelní vzdělání od svého otce a jako vokalista v kostele sv. Petra na Novém Městě. Na konci 1793 je poprvé doložen jako člen herecké společnosti Vlastenského divadla v Divadle u Hybernů (cembalista 1794–96). Zpíval zde Tamina v prvním českojazyčném představení ''Kouzelné flétny'' (1794) a komponoval pro tuto scénu singspiely na české a německé texty. V Praze se proslavil zejména zpěvohrou ''Hanns Klachel'' ''von Przelautsch ''[Honza Kolohnát z Přelouče] na text → K. F. Guolfingera von Steinsberg (1795) a také hudbou ke kantátě ''Der Erreter Böhmens'' [Zachránce Čech, 3. 11. 1796]. Se skupinou herců → Spenglerovy společnosti přišel v průběhu 1797 do služeb vévody → Petra Birona do Zaháně a Náchoda, kde byla činnost nového zámeckého divadla s dvanáctičlennou kapelou a desetičlenným souborem zahájena uvedením Mozartova ''Dona Juana'' (29. a 30. 10. 1797)''. ''Dvorní kapelník '''T'''. je ve zprávách z Náchoda v ''Prager Neue Zeitung'' uveden jako autor sborů a árií k oslavě vévodových jmenin (28. 6. 1798) a jako skladatel operní scény k veršované předehře od → F. W. Arnoldiho (14. 8. 1799). Duchovní kantáta, provedená k uzdravení pruského krále v Zaháni (1798), vyšla ještě téhož roku tiskem. 1800 se stal hudebním ředitelem divadla ve Vratislavi, oženil se s Karolínou Kleinovou († 7. 8. 1837 Pešť) a účastnil se tu činnosti spolku Schlesisch-Musikalische-Blumenlese. Uvedl dvouaktovou operu s lokálním námětem a s výrazným podílem sborů ''Rübezahl'' [Rýbrcoul, Krakonoš, l: S. G. Bürde, 1801, v Pešti a Budíně 1802]. Ve vídeňském předměstském Divadle v Leopoldstadtu (angažmá 1801/02) se představil 27. 4. 1801 hudbou ke hře ''Die Schwestern von Prag'' [Sestry z Prahy, t: J. Perinet, pův. hudba W. Müller] a potom zde od 9. 10. 1806 do 4. 12. 1809 působil jako hlavní dirigent. Mezitím se objevoval jako kapelník a skladatel německého divadla v Pešti a Budíně (1802–06). Od 1810 působil trvale jako kapelník divadla v Pešti, kromě krátkého pobytu v Košicích (říjen 1817–březen 1818), do 1820. Rozloučil se skladatelskou beneficí (2. 11. 1820) a nedlouho poté zemřel. |
'''T'''. ''Hanns Klachel ''se těšil přízni německého i českého publika už v Praze (německy 1795, česky 1796) a včetně pokračování ''Die zwei Klacheln'' zaujal v německé i maďarské (1812) verzi diváky i v Pešti. Byl nejhranější lokální zpěvohrou v Čechách, do 1846 dosáhl téměř 50 repríz. '''T'''. prokázal skladatelskou všestrannost při komponování hudby k lidovým báchorkám, rytířským hrám se zpěvy, singspielům, historickým dramatům, komickým i heroickokomickým operám s náměty z Nového zákona, z italských dějin a také z českých bájí. Za jeho nejlepší dílo je považována velká opera ''Lanassa'' (1805), na vlastní libreto dle povídky A.-M. Le Mierra. V německém divadle v Pešti a v Budíně byla 1805–11 uvedena pětadvacetkrát a hrála se až do roku 1823; oblíbena byla i tříaktová kouzelná opera (pohádka se zpěvy) ''Dämona, das kleine Höckerweibchen'' [Dämona, malá hrbačka, l: J. Bullinger, Pešť 1805]. V Pešti s '''T'''. spolupracovali M. A. Cibulka (1768–1845), skladatel a operní ředitel, a → F. X. Jiřík (1760–po 1813), překladatel libret italských oper do němčiny, herec, zpěvák i režisér, který pro '''T'''. psal libreta, např. biblickou operu ''Israels Wanderung durch die Wüsten'' [Putování Izraele pouští, Pešť 22. 12. 1810]. '''T'''. dále komponoval hudbu ke hrám s biblickou tematikou (''Samson, Richter in Israel ''[Samson, soudce izraelský], t: J. A. Schuster, Vídeň 1808; ''Moses Tod ''[Mojžíšova smrt], t: '''T'''., Pešť 1812), singspiel na text A. Kotzebua ''Der Kosak und der Freiwilige ''[Kozák a dobrovolník, tamtéž 1814], populární balet ''Johann von Paris ''(ch: F. Bernardelli, tamtéž 1814) ad. Českou mytologii uvedl '''T'''. do pešťského a budínského divadelního života heroicko-komickou operou na vlastní libreto ''Fürstin Wlasta, oder der Amazonenkrieg'' [Kněžna Vlasta aneb Válka Amazonek, 1817] s E. Deminim v roli Přemysla a J. Slukou jako Domoslavem. | '''T'''. ''Hanns Klachel ''se těšil přízni německého i českého publika už v Praze (německy 1795, česky 1796) a včetně pokračování ''Die zwei Klacheln'' zaujal v německé i maďarské (1812) verzi diváky i v Pešti. Byl nejhranější lokální zpěvohrou v Čechách, do 1846 dosáhl téměř 50 repríz. '''T'''. prokázal skladatelskou všestrannost při komponování hudby k lidovým báchorkám, rytířským hrám se zpěvy, singspielům, historickým dramatům, komickým i heroickokomickým operám s náměty z Nového zákona, z italských dějin a také z českých bájí. Za jeho nejlepší dílo je považována velká opera ''Lanassa'' (1805), na vlastní libreto dle povídky A.-M. Le Mierra. V německém divadle v Pešti a v Budíně byla 1805–11 uvedena pětadvacetkrát a hrála se až do roku 1823; oblíbena byla i tříaktová kouzelná opera (pohádka se zpěvy) ''Dämona, das kleine Höckerweibchen'' [Dämona, malá hrbačka, l: J. Bullinger, Pešť 1805]. V Pešti s '''T'''. spolupracovali M. A. Cibulka (1768–1845), skladatel a operní ředitel, a → F. X. Jiřík (1760–po 1813), překladatel libret italských oper do němčiny, herec, zpěvák i režisér, který pro '''T'''. psal libreta, např. biblickou operu ''Israels Wanderung durch die Wüsten'' [Putování Izraele pouští, Pešť 22. 12. 1810]. '''T'''. dále komponoval hudbu ke hrám s biblickou tematikou (''Samson, Richter in Israel ''[Samson, soudce izraelský], t: J. A. Schuster, Vídeň 1808; ''Moses Tod ''[Mojžíšova smrt], t: '''T'''., Pešť 1812), singspiel na text A. Kotzebua ''Der Kosak und der Freiwilige ''[Kozák a dobrovolník, tamtéž 1814], populární balet ''Johann von Paris ''(ch: F. Bernardelli, tamtéž 1814) ad. Českou mytologii uvedl '''T'''. do pešťského a budínského divadelního života heroicko-komickou operou na vlastní libreto ''Fürstin Wlasta, oder der Amazonenkrieg'' [Kněžna Vlasta aneb Válka Amazonek, 1817] s E. Deminim v roli Přemysla a J. Slukou jako Domoslavem. | ||
| Řádka 38: | Řádka 38: | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
* <ee:chronology_date_from>2. 2. 1773</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>2. 2. 1773</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>1821 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Pešť (Budapešť, Maďarsko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>1821</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Pešť (Budapešť, Maďarsko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
Verze z 4. 11. 2016, 18:57
Vincenc Ferrarius Tomáš Václav TUČEK
* 2. 2. 1773 Praha
† 1821 Pešť (Budapešť, Maďarsko)
skladatel, kapelník, libretista, zpěvák, cembalista, tanečník
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
