Rottal, František Antonín: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 12: | Řádka 12: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | ||
| − | 29. 10. 1762 | + | 29. 10. 1762 |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | ||
| − | | povolání=<ee:profession>mecenáš, </ee:profession> | + | | povolání=<ee:profession>mecenáš,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 25: | Řádka 25: | ||
Křest. jména v německém tvaru Franz Anton. – Poslední mužský potomek štýrského rodu usídleného od počátku 17. stol. v Napajedlích a Kvasicích. V polovině 17. stol. '''R'''. otec Jan Zikmund získal Holešov a začal ze zámku, zpustošeného za třicetileté války, budovat reprezentativní barokní sídlo, projektované vídeňským císařským architektem F. Luchesem. Velká divadelní slavnost s hudbou tu byla uspořádána 1658 u příležitosti korunovace Leopolda I. (⇒ D’Elvert 1852). Stavbu dokončil a upravil '''R'''., když 1717 panství Holešov a Bystřici pod Hostýnem zdědil. V uměleckém mecenátu jej podporovala první manželka Marie Cecilie, roz. hraběnka z Trautmannsdorfu (1696?–1743), na jejíž podnět '''R'''. zval na svá panství malíře, sochaře a architekty. Jeho druhou manželkou se stala Maxmiliána Marie Beatrice, dcera Františka Ferdinanda Saka z Bohuňovic. Ve třicátých letech 18. stol. se zámek v Holešově stal pozoruhodným kulturním centrem, sloužícím společenské reprezentaci a zábavě. Pěstovala se tu italská opera, na niž '''R'''. vynakládal značné finanční prostředky. Na představení zval společnost z okolí, dodával tak svému domu a jménu patřičný lesk a zároveň přispíval k šíření moderních stylových podnětů v moravském prostředí. | Křest. jména v německém tvaru Franz Anton. – Poslední mužský potomek štýrského rodu usídleného od počátku 17. stol. v Napajedlích a Kvasicích. V polovině 17. stol. '''R'''. otec Jan Zikmund získal Holešov a začal ze zámku, zpustošeného za třicetileté války, budovat reprezentativní barokní sídlo, projektované vídeňským císařským architektem F. Luchesem. Velká divadelní slavnost s hudbou tu byla uspořádána 1658 u příležitosti korunovace Leopolda I. (⇒ D’Elvert 1852). Stavbu dokončil a upravil '''R'''., když 1717 panství Holešov a Bystřici pod Hostýnem zdědil. V uměleckém mecenátu jej podporovala první manželka Marie Cecilie, roz. hraběnka z Trautmannsdorfu (1696?–1743), na jejíž podnět '''R'''. zval na svá panství malíře, sochaře a architekty. Jeho druhou manželkou se stala Maxmiliána Marie Beatrice, dcera Františka Ferdinanda Saka z Bohuňovic. Ve třicátých letech 18. stol. se zámek v Holešově stal pozoruhodným kulturním centrem, sloužícím společenské reprezentaci a zábavě. Pěstovala se tu italská opera, na niž '''R'''. vynakládal značné finanční prostředky. Na představení zval společnost z okolí, dodával tak svému domu a jménu patřičný lesk a zároveň přispíval k šíření moderních stylových podnětů v moravském prostředí. | ||
| − | Divadlo bylo v zámku vybudováno zřejmě na počátku třicátých let 18. stol. v rozměrném sále zaujímajícím dvě poschodí. Podle inventáře z 1752 bylo v hledišti 60 sedadel, veliké lustry a olejové lampy. Lze předpokládat, že na vybavení (či modernizaci) divadla se podílel benátský jevištní architekt a výtvarník F. Zanoia (Zenoia), uvedený v holešovském libretu Hasseho | + | Divadlo bylo v zámku vybudováno zřejmě na počátku třicátých let 18. stol. v rozměrném sále zaujímajícím dvě poschodí. Podle inventáře z 1752 bylo v hledišti 60 sedadel, veliké lustry a olejové lampy. Lze předpokládat, že na vybavení (či modernizaci) divadla se podílel benátský jevištní architekt a výtvarník F. Zanoia (Zenoia), uvedený v holešovském libretu Hasseho opery ''Cesare in Egitto'' (l: A. Salvi, 26. 7. 1736) jako výtvarník dekorací a konstruktér jevištní mašinérie. Ve stejné funkci působil Zanoia 1732–34 v Brně, kam přišel s operní společností → A. Mingottiho. O vysoké úrovni technického zařízení divadla svědčí i to, že bylo vzorem pro divadlo → Jana Adama Questenberka v Jaroměřicích nad Rokytnou. Kromě divadelního sálu bylo v Holešově také přírodní divadlo v zámeckém parku, jenž za '''R'''. zaznamenal největší rozkvět. |
V holešovských divadelních produkcích 1731–40 účinkovali kvalitní interpreti. Řada z nich se v Holešově usadila a založila rodiny, což svědčí o dobrém existenčním zajištění. Kromě členů '''R'''. vlastní kapely vystupovali zpěváci italských operních společností A. Mingottiho, → F. N. del Fantasii a A. Manfrediho, působících tehdy v Brně. Pěvecké obsazení inscenací uvádějí dochovaná libreta. Na některých operních představeních se podílela i šlechta, např. v opeře ''Nel perdono la vendetta'' [Pomsta v prominutí] (h: G. Porta, 1739), ve které zpívaly i '''R'''. dcery Marie Anna a Maximiliana, byly všechny role obsazeny urozenými osobami. Prvním '''R'''. kapelníkem byl pravděpodobně R. Albertini (*1701), syn kapelníka olomoucké katedrály, po něm houslista J. G. Orsler a G. N. Alberti, kapelník a skladatel Mingottiho společnosti. 1737 se kapelníkem stal skladatel evropského formátu → I. Holzbauer (1711–83), který ve vedení divadelního orchestru vystřídal houslistu Orslera a oženil se s místní zpěvačkou R. Andreidesovou, olomouckou rodačkou. Uvedl zde tři vlastní opery: ''Lucio Papirio dittatore'' [Lucius Papirius vládce] (l: A. Zeno, 12. 10. 1737), ''Sesostris'' (l: A. Zeno – P. Pariati, 12. 10. 1738) a ''Vologeso, re de Parti'' [Vologesus, partský král, l: A. Zeno, podzim 1739]. Z ostatních členů souboru vynikl později violoncellista I. Mara (1701–83). 1737–39 působil v Holešově jako lovčí J. B. Danese, předtím činný jako baletní mistr v Jaroměřicích. Skladatelsky se uplatňovali G. N. Alberti, → E. Bambini, J. A. Hasse a G. Porta, kompozičními doplňky přispěli také J. G. Orsler a člen souboru F. Seidl. Vedle oper se hrála též italská oratoria (např. ''Santo Giovanni Battista'' → A. Caldary, 1736 ve farním kostele). Několik oratorií věnoval hrabě kolem 1759 olomouckému biskupovi L. Egkovi. | V holešovských divadelních produkcích 1731–40 účinkovali kvalitní interpreti. Řada z nich se v Holešově usadila a založila rodiny, což svědčí o dobrém existenčním zajištění. Kromě členů '''R'''. vlastní kapely vystupovali zpěváci italských operních společností A. Mingottiho, → F. N. del Fantasii a A. Manfrediho, působících tehdy v Brně. Pěvecké obsazení inscenací uvádějí dochovaná libreta. Na některých operních představeních se podílela i šlechta, např. v opeře ''Nel perdono la vendetta'' [Pomsta v prominutí] (h: G. Porta, 1739), ve které zpívaly i '''R'''. dcery Marie Anna a Maximiliana, byly všechny role obsazeny urozenými osobami. Prvním '''R'''. kapelníkem byl pravděpodobně R. Albertini (*1701), syn kapelníka olomoucké katedrály, po něm houslista J. G. Orsler a G. N. Alberti, kapelník a skladatel Mingottiho společnosti. 1737 se kapelníkem stal skladatel evropského formátu → I. Holzbauer (1711–83), který ve vedení divadelního orchestru vystřídal houslistu Orslera a oženil se s místní zpěvačkou R. Andreidesovou, olomouckou rodačkou. Uvedl zde tři vlastní opery: ''Lucio Papirio dittatore'' [Lucius Papirius vládce] (l: A. Zeno, 12. 10. 1737), ''Sesostris'' (l: A. Zeno – P. Pariati, 12. 10. 1738) a ''Vologeso, re de Parti'' [Vologesus, partský král, l: A. Zeno, podzim 1739]. Z ostatních členů souboru vynikl později violoncellista I. Mara (1701–83). 1737–39 působil v Holešově jako lovčí J. B. Danese, předtím činný jako baletní mistr v Jaroměřicích. Skladatelsky se uplatňovali G. N. Alberti, → E. Bambini, J. A. Hasse a G. Porta, kompozičními doplňky přispěli také J. G. Orsler a člen souboru F. Seidl. Vedle oper se hrála též italská oratoria (např. ''Santo Giovanni Battista'' → A. Caldary, 1736 ve farním kostele). Několik oratorií věnoval hrabě kolem 1759 olomouckému biskupovi L. Egkovi. | ||
| Řádka 40: | Řádka 40: | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
* <ee:chronology_date_from>1690</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>1690</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>29. 10. 1762 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Holešov</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>29. 10. 1762</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Holešov</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
Verze z 31. 10. 2016, 17:56
František Antonín ROTTAL
* 1690
† 29. 10. 1762 Holešov
mecenáš
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
