Righini, Vincenzo Maria: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
</ee:progress>{{Infobox Osoba | </ee:progress>{{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno=<ee:firstname>Vincenzo Maria </ee:firstname> | + | | jméno=<ee:firstname>Vincenzo Maria</ee:firstname> |
| příjmení=<ee:lastname>RIGHINI</ee:lastname> | | příjmení=<ee:lastname>RIGHINI</ee:lastname> | ||
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | ||
| − | | povolání=<ee:profession>skladatel, kapelník, </ee:profession> | + | | povolání=<ee:profession>skladatel, kapelník,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> | </ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> | ||
| − | Ve zpěvu a kompozici se vzdělával ve svém rodišti, kde měl možnost získat podněty mj. i od Padre Martiniho, pedagoga, skladatele a hudebního teoretika, proslulé autority své doby. Zpočátku se uplatňoval jako zpěvák v italských městech (Florencie 1769, Řím 1770, dle Fétise debutoval 1775 v Parmě jako tenorista). Opera buffa ''La vedova scaltra ''[Chytrá vdova, l: N. Porta dle Goldoniho], považovaná za '''R'''. první skladatelský přínos hudebnímu divadlu, byla v karnevalu 1774 provedena v pražském Divadle v Kotcích. Tehdejší impresário → G. Bustelli angažoval '''R'''. jako zpěváka, ale ten hned od počátku pro společnost komponoval, a v následujícím období patrně působil také jako kapelník (1774–77). Bustelli inscenoval v Praze '''R'''. opery, komponované na libreta N. Porty, v každé sezoně až do jeho odchodu a ještě krátce poté (1775: ''La bottegha del caffe osia Il | + | Ve zpěvu a kompozici se vzdělával ve svém rodišti, kde měl možnost získat podněty mj. i od Padre Martiniho, pedagoga, skladatele a hudebního teoretika, proslulé autority své doby. Zpočátku se uplatňoval jako zpěvák v italských městech (Florencie 1769, Řím 1770, dle Fétise debutoval 1775 v Parmě jako tenorista). Opera buffa ''La vedova scaltra ''[Chytrá vdova, l: N. Porta dle Goldoniho], považovaná za '''R'''. první skladatelský přínos hudebnímu divadlu, byla v karnevalu 1774 provedena v pražském Divadle v Kotcích. Tehdejší impresário → G. Bustelli angažoval '''R'''. jako zpěváka, ale ten hned od počátku pro společnost komponoval, a v následujícím období patrně působil také jako kapelník (1774–77). Bustelli inscenoval v Praze '''R'''. opery, komponované na libreta N. Porty, v každé sezoně až do jeho odchodu a ještě krátce poté (1775: ''La bottegha del caffe osia Il maldicènte'' [Kavárna aneb Zlolajník]; 1776: ''Il convitato di pietra osia Il dissoluto'' [Kamenný host aneb Prostopášník]; ''La Merope'', l: dle A. Zena; 1777: ''Il convitato di pietra osia Il dissoluto''; 1778: ''La vedova scaltra''). Dalším působištěm '''R'''. se stala Vídeň, kde je doložen na konci 1777 jako pěvecký pedagog a skladatel, komponující také pro privátní šlechtická divadla (např. ''Armida'', l: dle M. Coltelliniho, 23. 7. 1782, divadlo v paláci Johanna Adama Auersperga). V této době byly v divadle Burgtheater uvedeny '''R'''. komické opery ''L’incontro inaspettato'' [Nenadálé setkání, l: N. Porta, 1785] a ''Il Demogorgone ovvero Il filosofo confuso'' [Zmatený filozof, l: L. Da Ponte, 1786]. 1787 zastupoval dvorního kapelníka A. Salieriho pobývajícího v Paříži. Na konci 1787 přesídlil '''R'''. do Mohuče, kde se stal dvorním kapelníkem. V březnu 1793 byl jmenován královským pruským dvorním kapelníkem v Berlíně a společně se svým kolegou J. F. Reichardtem (od 1795 s F. H. Himmelem) řídil provoz italské opery v Berlíně a Postupimi. Pro dvorní divadlo komponoval velké opery na libreta zdejšího dvorního básníka A. De’Filistri (''Enea nel Lazio'' [Aeneas v Latiu], 1793; ''Il trionfo d’Arianna'' [Ariadnino vítězství], 1793; ''Tigrane'', 1795; ''La selva incantata'' [Začarovaný les], 1803) ve smíšeném francouzsko-italském stylu, podřízeném reprezentačním potřebám dvora, s balety, áriemi, ansámbly s bohatými tempovými kontrasty a s využitím instrumentace jako výrazového prostředku (⇒ Ch. Henzel in MGG). |
'''R'''. je tvůrcem druhé doložené opery o Donu Giovannim, komponované pro pražskou inscenaci. Dostala se do Braunschweigu (7. 3. 1777), Vídně (21., 25. 8. a 3. 11. 1777) a do knížecího divadla v Esterháze, kam se po Bustelliho předčasném úmrtí 1781 uchýlilo několik členů jeho bývalé společnosti pod vedením básníka a libretisty N. Porty. V pražském prostředí byla využita obliba donjuanovské tematiky u širokých vrstev publika, doložená i v loutkovém a lidovém divadle. V Budapešti dochovaná esterházyovská partitura pochází z Vídně a od pražského libreta se odlišuje, několik scén je v partituře dochováno také ve Vídni. Novodobé inscenace v režii H. Burešové byly uvedeny v pražském Dejvickém divadle (1997) a v Městském divadle v Brně (2003). Dobová hodnocení '''R'''. kompozic se shodují v názoru, že byl obratným, ale nepříliš originálním autorem, který často využíval invence svých skladatelských kolegů. | '''R'''. je tvůrcem druhé doložené opery o Donu Giovannim, komponované pro pražskou inscenaci. Dostala se do Braunschweigu (7. 3. 1777), Vídně (21., 25. 8. a 3. 11. 1777) a do knížecího divadla v Esterháze, kam se po Bustelliho předčasném úmrtí 1781 uchýlilo několik členů jeho bývalé společnosti pod vedením básníka a libretisty N. Porty. V pražském prostředí byla využita obliba donjuanovské tematiky u širokých vrstev publika, doložená i v loutkovém a lidovém divadle. V Budapešti dochovaná esterházyovská partitura pochází z Vídně a od pražského libreta se odlišuje, několik scén je v partituře dochováno také ve Vídni. Novodobé inscenace v režii H. Burešové byly uvedeny v pražském Dejvickém divadle (1997) a v Městském divadle v Brně (2003). Dobová hodnocení '''R'''. kompozic se shodují v názoru, že byl obratným, ale nepříliš originálním autorem, který často využíval invence svých skladatelských kolegů. | ||
Verze z 31. 10. 2016, 12:23
Vincenzo Maria RIGHINI
* 22. 1. 1756 Bologna (Itálie)
† 19. 8. 1812 Bologna
skladatel, kapelník
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
