Reynolds, Robert: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<span id="PageFillProgress">2</span> | <span id="PageFillProgress">2</span> | ||
</ee:progress>{{Infobox Osoba | </ee:progress>{{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno=<ee:firstname>Robert </ee:firstname> | + | | jméno=<ee:firstname>Robert</ee:firstname> |
| příjmení=<ee:lastname>REYNOLDS</ee:lastname> | | příjmení=<ee:lastname>REYNOLDS</ee:lastname> | ||
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| Řádka 8: | Řádka 8: | ||
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"/> | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"/> | ||
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | ||
| − | kolem 1641 | + | kolem 1641 |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | ||
| Řádka 15: | Řádka 15: | ||
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | ||
| − | | povolání=<ee:profession>herec, ředitel divadelní společnosti, </ee:profession> | + | | povolání=<ee:profession>herec, ředitel divadelní společnosti,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> | </ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> | ||
| − | Zván též Reinald, Reinhard, Reinhardts, Reinoldt, Renaldes, Rennols, Reynoldt apod. – Vedl anglické herce, jejichž působení na evropském kontinentu je doloženo 1616–40. Jako někdejší člen renomované společnosti Queen Anne’s Company a zeť principála → R. Browna se 1616 v Kodani připojil ke společnosti → J. Greena a vystupoval s ní v Gdaňsku. Pravděpodobně se neúčastnil Greenova moravského turné ani pražské korunovace 1617, neboť v tom roce pobýval v Londýně. 1618 hrál s Brownem v Norimberku, Štrasburku a na podzimním trhu ve Frankfurtu nad Mohanem, pravděpodobně i 1619/20 v Praze. Po Brownově návratu do Anglie se nejspíše znovu připojil ke Greenově trupě; 1627 se objevuje jako „Robert“ v ubytovacím seznamu ze saské Torgavy, kde Greenova společnost, angažovaná od 1626 u saského dvora, účinkovala při panovnické svatbě. Green však 1626 zřejmě už nebyl naživu a '''R'''. převzal vedení jeho trupy, v dobových dokumentech pak nazývané Saští dvorní komedianti (Sächsische Hofkomödianten) nebo | + | Zván též Reinald, Reinhard, Reinhardts, Reinoldt, Renaldes, Rennols, Reynoldt apod. – Vedl anglické herce, jejichž působení na evropském kontinentu je doloženo 1616–40. Jako někdejší člen renomované společnosti Queen Anne’s Company a zeť principála → R. Browna se 1616 v Kodani připojil ke společnosti → J. Greena a vystupoval s ní v Gdaňsku. Pravděpodobně se neúčastnil Greenova moravského turné ani pražské korunovace 1617, neboť v tom roce pobýval v Londýně. 1618 hrál s Brownem v Norimberku, Štrasburku a na podzimním trhu ve Frankfurtu nad Mohanem, pravděpodobně i 1619/20 v Praze. Po Brownově návratu do Anglie se nejspíše znovu připojil ke Greenově trupě; 1627 se objevuje jako „Robert“ v ubytovacím seznamu ze saské Torgavy, kde Greenova společnost, angažovaná od 1626 u saského dvora, účinkovala při panovnické svatbě. Green však 1626 zřejmě už nebyl naživu a '''R'''. převzal vedení jeho trupy, v dobových dokumentech pak nazývané Saští dvorní komedianti (Sächsische Hofkomödianten) nebo Pickelheringova kumpanie (des bicklingherings compagnia). |
Po frankfurtském podzimním trhu 1627 se společnost přesunula do Prahy (zima 1627/28), kde účinkovala při dvojnásobné královské korunovaci císařovny Eleonory I. a následníka trůnu Ferdinanda III. '''R'''. vystoupení je zmiňováno v korespondenci Adama Pavla Slavaty Zdeňku Libštejnskému z Kolovrat (30. 12. 1627 – „německé komedie“) a arcivévodkyň Marie Anny a Cäcilie Renaty, které představení Angličanů a výkon jejich Pickelheringa ve srovnání s produkcemi současně přítomných herců italských (→ G. B. Andreini) příliš nenadchl. Ferdinand II. nicméně vystavil společnosti Saských kurfiřtských anglických komediantů, vedené '''R'''. a jeho společníky T. Robinsonem a J. Theodorem, císařský patent. | Po frankfurtském podzimním trhu 1627 se společnost přesunula do Prahy (zima 1627/28), kde účinkovala při dvojnásobné královské korunovaci císařovny Eleonory I. a následníka trůnu Ferdinanda III. '''R'''. vystoupení je zmiňováno v korespondenci Adama Pavla Slavaty Zdeňku Libštejnskému z Kolovrat (30. 12. 1627 – „německé komedie“) a arcivévodkyň Marie Anny a Cäcilie Renaty, které představení Angličanů a výkon jejich Pickelheringa ve srovnání s produkcemi současně přítomných herců italských (→ G. B. Andreini) příliš nenadchl. Ferdinand II. nicméně vystavil společnosti Saských kurfiřtských anglických komediantů, vedené '''R'''. a jeho společníky T. Robinsonem a J. Theodorem, císařský patent. | ||
| − | Kdo byl tehdy Pickelheringem společnosti, není jisté. '''R'''., dlouho považovaný za tvůrce tohoto hereckého typu, jím být nemohl (v torgavském ubytovacím seznamu je uveden zvlášť, vedle Pickelheringa, ⇒ ''Asper'' 1980). V úvahu přichází G. Vincent, zaznamenaný jako Pickelhering už 1615 ve Wolfenbüttelu, jeho jméno se však po 1618 už neobjevuje. Další členové společnosti vystupující v Torgavě účinkovali nejspíše v Praze také, např. J. Edwards, A. Asken a → J. Waite. Pražský repertoár zřejmě obsahoval tituly, které společnost hrála na saském dvoře a mezi nimiž byl nejvíce zastoupen Shakespeare (''Romeo und Julia'',''Julius Cäsar'',''Hamlet ''a ''Lear''), Marlowe (''Jude von Malta ''[Maltský žid], ''Doctor Faustus''), Kyd (''The Spanish Tragedy ''[Španělská tragédie]), Greene (''Orlando Furioso ''[Zuřivý Roland] a ''Alphonsus, King of Arragon ''[Alfons, král Aragonský]), Dekker (''Old Fortunatus ''[Starý Fortunát] a ''Patient Grissil ''[Trpělivá Griselda]), Massinger (''The Great Duke of Florence ''[Velkovévoda florentský] a mučednický kus ''The Virgin Martyr ''[Panenská mučednice]), z okruhu duchovních témat ''Hamann und Esther'', často hraný ''Der verlorene Sohn ''[Ztracený syn] a ''Tragödie vom reichen Mann und dem Lazarus ''[Tragédie o boháči a Lazarovi], také ''Tragicomoedia von Jemand und Niemand ''[Tragicomedia o Někom a Nikom], známá už ze Štýrského Hradce, která se znovu objevila – jako i některé další Greenovy repertoárové kusy – v první tištěné sbírce textů ''Englische Comedien vnd Tragedien ''(1620), a řada dalších her, často známých pouze názvem. | + | Kdo byl tehdy Pickelheringem společnosti, není jisté. '''R'''., dlouho považovaný za tvůrce tohoto hereckého typu, jím být nemohl (v torgavském ubytovacím seznamu je uveden zvlášť, vedle Pickelheringa, ⇒ ''Asper'' 1980). V úvahu přichází G. Vincent, zaznamenaný jako Pickelhering už 1615 ve Wolfenbüttelu, jeho jméno se však po 1618 už neobjevuje. Další členové společnosti vystupující v Torgavě účinkovali nejspíše v Praze také, např. J. Edwards, A. Asken a → J. Waite. Pražský repertoár zřejmě obsahoval tituly, které společnost hrála na saském dvoře a mezi nimiž byl nejvíce zastoupen Shakespeare (''Romeo und Julia'', ''Julius Cäsar'', ''Hamlet ''a ''Lear''), Marlowe (''Jude von Malta ''[Maltský žid], ''Doctor Faustus''), Kyd (''The Spanish Tragedy ''[Španělská tragédie]), Greene (''Orlando Furioso ''[Zuřivý Roland] a ''Alphonsus, King of Arragon ''[Alfons, král Aragonský]), Dekker (''Old Fortunatus ''[Starý Fortunát] a ''Patient Grissil ''[Trpělivá Griselda]), Massinger (''The Great Duke of Florence ''[Velkovévoda florentský] a mučednický kus ''The Virgin Martyr ''[Panenská mučednice]), z okruhu duchovních témat ''Hamann und Esther'', často hraný ''Der verlorene Sohn ''[Ztracený syn] a ''Tragödie vom reichen Mann und dem Lazarus ''[Tragédie o boháči a Lazarovi], také ''Tragicomoedia von Jemand und Niemand ''[Tragicomedia o Někom a Nikom], známá už ze Štýrského Hradce, která se znovu objevila – jako i některé další Greenovy repertoárové kusy – v první tištěné sbírce textů ''Englische Comedien vnd Tragedien ''(1620), a řada dalších her, často známých pouze názvem. |
Z Prahy společnost odcestovala do Vídně, kde hrála před arcivévodou Leopoldem Wilhelmem a olomouckým biskupem a kardinálem → Františkem Ditrichštejnem, kteří v nepřítomnosti císaře fungovali jako místodržící. Poté následovala cesta na velikonoční trh do Frankfurtu nad Mohanem, kde se společnost zřejmě rozdělila: '''R'''. směřoval do Nizozemí, 1631 se znovu objevuje v čele jedné společnosti v Kolíně nad Rýnem a Frankfurtu, 1636 v Amsterdamu společně s E. Pudseyem. Koncem třicátých let 17. stol. hrál na polském dvoře ve Varšavě a také v Královci, kde mu kurfiřt Georg Wilhelm von Brandenburg vystavil patent. Z tehdejších členů trupy jsou vedle Pudseyho jmenovitě známi Asken, Waite a → W. Roe, kteří po ukončení třicetileté války společnost dále vedli. Podle svědectví anglického cestovatele P.Mundyho byl '''R'''. jako Pickelhering v té době velmi populární a obdivovanou komickou postavou. Brzy nato ve Varšavě zemřel. | Z Prahy společnost odcestovala do Vídně, kde hrála před arcivévodou Leopoldem Wilhelmem a olomouckým biskupem a kardinálem → Františkem Ditrichštejnem, kteří v nepřítomnosti císaře fungovali jako místodržící. Poté následovala cesta na velikonoční trh do Frankfurtu nad Mohanem, kde se společnost zřejmě rozdělila: '''R'''. směřoval do Nizozemí, 1631 se znovu objevuje v čele jedné společnosti v Kolíně nad Rýnem a Frankfurtu, 1636 v Amsterdamu společně s E. Pudseyem. Koncem třicátých let 17. stol. hrál na polském dvoře ve Varšavě a také v Královci, kde mu kurfiřt Georg Wilhelm von Brandenburg vystavil patent. Z tehdejších členů trupy jsou vedle Pudseyho jmenovitě známi Asken, Waite a → W. Roe, kteří po ukončení třicetileté války společnost dále vedli. Podle svědectví anglického cestovatele P.Mundyho byl '''R'''. jako Pickelhering v té době velmi populární a obdivovanou komickou postavou. Brzy nato ve Varšavě zemřel. | ||
| Řádka 33: | Řádka 33: | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>kolem 1641 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Varšava (Polsko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>kolem 1641</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Varšava (Polsko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
Verze z 31. 10. 2016, 11:33
Robert REYNOLDS
† kolem 1641 Varšava (Polsko)
herec, ředitel divadelní společnosti
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
