Blažková, Marie: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
m
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">4</span>
 
<span id="PageFillProgress">4</span>
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Marie</ee:firstname>  
| jméno = <ee:firstname>Marie</ee:firstname>  
+
| příjmení=<ee:lastname>Blažková</ee:lastname>
| příjmení = <ee:lastname>Blažková</ee:lastname>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
 
12. 10. 1885
 
12. 10. 1885
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
Královské Vinohrady (Praha-Vinohrady) (CZ)
 
Královské Vinohrady (Praha-Vinohrady) (CZ)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
29. 12. 1975
 
29. 12. 1975
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
Svojšice u Kolína (CZ)
 
Svojšice u Kolína (CZ)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| foto = <ee:titleimage>blazkova.jpg</ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage>blazkova.jpg</ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession>herečka,</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc>Marie Blažková na civilní fotografii či v nezjištěné roli, b. d., fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6E-248994</ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>herečka,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
 
Hlasově i fyzicky disponovaná herečka suverénně ovládla široké spektrum různorodých rolí klasického i moderního repertoáru, od sentimentálních a tragických milovnic přes romantické heroiny po salonní dámy. Jako nepostradatelná síla rozličných lidových scén (společnost A. J. Frýdy, manželova společnost, Uranie, Švandovo /Intimní/ divadlo, Divadlo V. Buriana) osvědčila tvořivou pohotovost pro vystižení charakteru a sociálního zařazení postavy. Dle kritiky její potenciál přesahoval úroveň scén, u nichž působila, a její schopnosti zůstávaly nevyužity.
 
Hlasově i fyzicky disponovaná herečka suverénně ovládla široké spektrum různorodých rolí klasického i moderního repertoáru, od sentimentálních a tragických milovnic přes romantické heroiny po salonní dámy. Jako nepostradatelná síla rozličných lidových scén (společnost A. J. Frýdy, manželova společnost, Uranie, Švandovo /Intimní/ divadlo, Divadlo V. Buriana) osvědčila tvořivou pohotovost pro vystižení charakteru a sociálního zařazení postavy. Dle kritiky její potenciál přesahoval úroveň scén, u nichž působila, a její schopnosti zůstávaly nevyužity.
</ee:perex>
+
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
<cshow logged="1">
+
<ee:content>
+
 
Rozená Štursová, v matrice zapsaná Stursa. Otec byl pekařským pomocníkem, později patrně nižším úředníkem berního úřadu na Královských Vinohradech. Není totožná s autorkou ženských románů a veseloher M. B. (1906–1976). Divadelní dráhu nastoupila v šestnácti letech (1901) jako operní sboristka v pražském Národním divadle, po dvou letech tu byla činoherní epizodistkou. 1905 ji angažoval ředitel A. J. Frýda do své společnosti, s níž přišla na podzim do Národního divadla v Brně. Po třech letech odešla (1908) do nové cestující družiny, kterou založil její herecký kolega Jan Blažek, za něhož se 1911 provdala. Po rozpuštění manželovy společnosti (1921) působila téměř deset let v divadle Uranie (1922–31), mezitím krátce v Tylově divadle v Nuslích (1925). 1926 debutovala jako filmová herečka (němý film ''Prach a broky''). 1932 hrála pohostinsky v divadélku Rokoko (Paní Kondelíková, Herrmann: ''Kondelík a Vejvara'') a t. r. přijala angažmá ve Švandově (Intimním) divadle na Smíchově (1932–35), které po několikaleté pauze začala znovu provozovat E. Švandová. 1935 '''B.''' opakovaně hostovala v Národním divadle, sezonu 1935/36 strávila v Uranii pod vedením ředitele K. Třešňáka, který sem přešel ze žižkovského divadla Akropolis. Od další sezony nastoupila do Divadla Vlasty Buriana (1936–44). Od poloviny třicátých let pokračovala ve spolupráci s filmem, intenzivně natáčela za německé okupace. Po obnovení divadelního provozu (zastaven v září 1944) v květnu 1945 se vrátila na jeviště v nově ustaveném Divadle kolektivní tvorby, které obsadilo zlikvidovanou scénu V. Buriana a převzalo část souboru, ale které již po první sezoně zaniklo. Pak už žádné divadelní angažmá nepřijala. Několik let ještě působila jako filmová herečka (poslední film 1952).
 
Rozená Štursová, v matrice zapsaná Stursa. Otec byl pekařským pomocníkem, později patrně nižším úředníkem berního úřadu na Královských Vinohradech. Není totožná s autorkou ženských románů a veseloher M. B. (1906–1976). Divadelní dráhu nastoupila v šestnácti letech (1901) jako operní sboristka v pražském Národním divadle, po dvou letech tu byla činoherní epizodistkou. 1905 ji angažoval ředitel A. J. Frýda do své společnosti, s níž přišla na podzim do Národního divadla v Brně. Po třech letech odešla (1908) do nové cestující družiny, kterou založil její herecký kolega Jan Blažek, za něhož se 1911 provdala. Po rozpuštění manželovy společnosti (1921) působila téměř deset let v divadle Uranie (1922–31), mezitím krátce v Tylově divadle v Nuslích (1925). 1926 debutovala jako filmová herečka (němý film ''Prach a broky''). 1932 hrála pohostinsky v divadélku Rokoko (Paní Kondelíková, Herrmann: ''Kondelík a Vejvara'') a t. r. přijala angažmá ve Švandově (Intimním) divadle na Smíchově (1932–35), které po několikaleté pauze začala znovu provozovat E. Švandová. 1935 '''B.''' opakovaně hostovala v Národním divadle, sezonu 1935/36 strávila v Uranii pod vedením ředitele K. Třešňáka, který sem přešel ze žižkovského divadla Akropolis. Od další sezony nastoupila do Divadla Vlasty Buriana (1936–44). Od poloviny třicátých let pokračovala ve spolupráci s filmem, intenzivně natáčela za německé okupace. Po obnovení divadelního provozu (zastaven v září 1944) v květnu 1945 se vrátila na jeviště v nově ustaveném Divadle kolektivní tvorby, které obsadilo zlikvidovanou scénu V. Buriana a převzalo část souboru, ale které již po první sezoně zaniklo. Pak už žádné divadelní angažmá nepřijala. Několik let ještě působila jako filmová herečka (poslední film 1952).
  
Řádka 98: Řádka 96:
 
</cshow>
 
</cshow>
 
<cshow logged="1">
 
<cshow logged="1">
<ee:published>'''Vznik:''' 2015</ee:published><br/>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2015{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]{{break}}</ee:author>
<ee:source></ee:source><br/>
+
<ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]</ee:author>
+
 
</cshow>
 
</cshow>
 
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]
 
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]

Verze z 11. 10. 2016, 12:42

Marie Blažková na civilní fotografii či v nezjištěné roli, b. d., fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6E-248994
Marie Blažková
* 12. 10. 1885 Královské Vinohrady (Praha-Vinohrady) (CZ)
29. 12. 1975 Svojšice u Kolína (CZ)
herečka

Hlasově i fyzicky disponovaná herečka suverénně ovládla široké spektrum různorodých rolí klasického i moderního repertoáru, od sentimentálních a tragických milovnic přes romantické heroiny po salonní dámy. Jako nepostradatelná síla rozličných lidových scén (společnost A. J. Frýdy, manželova společnost, Uranie, Švandovo /Intimní/ divadlo, Divadlo V. Buriana) osvědčila tvořivou pohotovost pro vystižení charakteru a sociálního zařazení postavy. Dle kritiky její potenciál přesahoval úroveň scén, u nichž působila, a její schopnosti zůstávaly nevyužity.

Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.