Knaack, Wilhelm Christoph: Porovnání verzí

Začínal jako herec u kočující společnosti v Meklenbursku. Od 1856 angažován za ředitele Stögera v pražském Stavovském divadle, kde vynikl v groteskně-komických rolích v burleskním žánru (fraška, švank). Na scéně jej viděl Johann Nestroy, který ho přivedl do vídeňského Carltheater. Knaack zde s mimořádným úspěchem ztvárnil řadu rolí v Nestroyových hrách (Ovčák v ''Tannhäuser-Parodie''). Po Nestroyově smrti vytvořil populární herecké trio s Karlem Blaselem a Josefem Matrasem. Syn Julius Wilhelm Friedrich (1858 – 1941) byl režisér a pěvecký a charakterní komik. Působil v Opavě, Liberci, Plzni a Praze.

Začínal jako herec u kočující společnosti v Meklenbursku. Od 1856 angažován za ředitele Stögera v pražském Stavovském divadle, kde vynikl v groteskně-komických rolích v burleskním žánru (fraška, švank). Na scéně jej viděl Johann Nestroy, který ho přivedl do vídeňského Carltheater. Knaack zde s mimořádným úspěchem ztvárnil řadu rolí v Nestroyových hrách (Ovčák v ''Tannhäuser-Parodie''). Po Nestroyově smrti vytvořil populární herecké trio s Karlem Blaselem a Josefem Matrasem. Syn Julius Wilhelm Friedrich (1858 – 1941) byl režisér a pěvecký a charakterní komik. Působil v Opavě, Liberci, Plzni a Praze.

</ee:perex>

</ee:perex>

Syn lodního kapitána. Brzy osiřel, dětství a rané mládí plné strádání prožil v Roztoku. Nadání pro herecké povolání se u něj projevilo poprvé v roce 1846, když vystoupil v dobročinném představení na jedné sólové scéně. V roce 1847 se připojil ke kočovnému divadelnímu souboru, se kterým hostoval v Stralsundu, Greifswaldu a v Güstrow. Následovala angažmá v Lübecku (sezona 1848/49), u kočovné společnosti v Meklenbursku a v roce 1850 dočasně v Berlíně v Sommertheater. Ve stejném roce byl angažován pro 1. komické role do Gdaňsku. Odtud odešel v roce 1852 do Friedrich-Wilhelmstädtisches Theater v Berlíně, kde měl úspěch mj. v rolích Ippelberger a Piepenbrinck. Na doporučení Heinricha Laubeho, ředitele Wiener Hofburgtheater, absolvoval 21. 4. 1856 ve Stavovském divadle (ředitel Stöger) nadmíru zdařilé pohostinské vystoupení (Jude Meyer, Kandidat Miller) a byl zaměstnán. Laubeho záměr, přivést ho přes Prahu do Hofburgtheateru (pro jemné komické charakterní role), se však neměl uskutečnit, protože silná stránka''' K.''', který byl vlastně zamýšlen jako náhrada za Louise Grauerta, zemřelého představitele tohoto oboru ve Stavovském divadle, spočívala v groteskně-komické poloze. Tuto schopnost mohl rozvinout v burleskním žánru (komické Offenbachovy role, fraška, švank, burleskní sólové scény apod.) a využít k většímu působení na publikum. Svoji virtuozitu prokázal například, když orchestr hrající mars z Meyerbeerovy opery ''Der Prophet ''doprovodil vlastním bubnovým koncertem provedeným pomocí pěstí, loktů a nohou (jako vložka k parodii ''Der Fechter von Berlin'')

Syn lodního kapitána. Brzy osiřel, dětství a rané mládí plné strádání prožil v Roztoku. Nadání pro herecké povolání se u něj projevilo poprvé v roce 1846, když vystoupil v dobročinném představení na jedné sólové scéně. V roce 1847 se připojil ke kočovnému divadelnímu souboru, se kterým hostoval v Stralsundu, Greifswaldu a v Güstrow. Následovala angažmá v Lübecku (sezona 1848/49), u kočovné společnosti v Meklenbursku a v roce 1850 dočasně v Berlíně v Sommertheater. Ve stejném roce byl angažován pro 1. komické role do Gdaňsku. Odtud odešel v roce 1852 do Friedrich-Wilhelmstädtisches Theater v Berlíně, kde měl úspěch mj. v rolích Ippelberger a Piepenbrinck. Na doporučení Heinricha Laubeho, ředitele Wiener Hofburgtheater, absolvoval 21. 4. 1856 ve Stavovském divadle (ředitel Stöger) nadmíru zdařilé pohostinské vystoupení (Jude Meyer, Kandidat Miller) a byl zaměstnán. Laubeho záměr, přivést ho přes Prahu do Hofburgtheateru (pro jemné komické charakterní role), se však neměl uskutečnit, protože silná stránka''' K.''', který byl vlastně zamýšlen jako náhrada za Louise Grauerta, zemřelého představitele tohoto oboru ve Stavovském divadle, spočívala v groteskně-komické poloze. Tuto schopnost mohl rozvinout v burleskním žánru (komické Offenbachovy role, fraška, švank, burleskní sólové scény apod.) a využít k většímu působení na publikum. Svoji virtuozitu prokázal například, když orchestr hrající mars z Meyerbeerovy opery ''Der Prophet ''doprovodil vlastním bubnovým koncertem provedeným pomocí pěstí, loktů a nohou (jako vložka k parodii ''Der Fechter von Berlin'')

   | resultsfooter=\n\n

   | resultsfooter=\n\n

   | noresultsheader=\n

   | noresultsheader=\n

<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]

<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]

[[Category:Německá činohra v českých zemích v 19. století]]</ee:category>

[[Category:Německá činohra v českých zemích v 19. století]]</ee:category>

<noinclude><languages>[[de:Knaack Wilhelm Christoph]]</languages></noinclude>

<noinclude><languages>[[de:Knaack Wilhelm Christoph]]</languages></noinclude>