Bukovics, Karl von: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m (Jakubcova přesunul stránku Bukovics Karl von na Bukovics, Karl von)
m
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">4</span>
+
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
</ee:progress>
 
</ee:progress>
 
{{Infobox Osoba
 
{{Infobox Osoba
Řádka 12: Řádka 12:
 
Wien (A)
 
Wien (A)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"/>
3.4. 1888
+
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"/>
</ee:mvchronology>
+
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
Wien (A)
+
</ee:mvchronology>
+
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession>zpěvák, herec, divadelní režisér,</ee:profession>
+
| povolání = <ee:profession>zpěvák, herec, divadelní režisér a ředitel</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
Původně nadporučík, vojenskou kariéru opustil a věnoval se zpěvu (tenor, debut Štýrský Hradec 1858). Po kratších angažmá a rozpačitých kritikách pěveckou dráhu 1867 opustil.  1869 si pronajal Theater in der Josefstadt (Vídeň), kde režíroval a hrál činoherní role. Zadlužené divadlo stabilizoval, 1872 soubor přesunul do Teplic (zábavný repertoár, veselohry, frašky, operety). Po rozpuštění společnosti (1875) odešel do Vídně (ředitel divadla Stadttheater 1880 – 1884, herec komických rolí v Stadttheater, od 1884 Burgtheater).
+
Původně nadporučík, vojenskou kariéru opustil a věnoval se zpěvu (tenor, debut Štýrský Hradec 1858). Po kratších angažmá a rozpačitých kritikách pěveckou dráhu 1867 ukončil. 1869 si pronajal Theater in der Josefstadt (Vídeň), kde režíroval a hrál činoherní role. Zadlužené divadlo stabilizoval, 1872 soubor přesunul do Teplic (zábavný repertoár, veselohry, frašky, operety). Po rozpuštění souboru (1875) odešel do Vídně (ředitel divadla Stadttheater 1880–84, herec komických rolí v Stadttheater, od 1884 Burgtheater).
 
</ee:perex>
 
</ee:perex>
 
<cshow logged="1">
 
<cshow logged="1">
 
<ee:content>
 
<ee:content>
Celým jménem Karl Bukovics von Kis-Alacska, též Bukowics von Kiss-Alacska. V divadelním prostředí také pod jmény Carl von Bukovičz von Kis-Alaska, Carl von Kiß Alacska, Carl Kiß, Carl von Alaska, Karl Kiß, Carl von Kis-Alaska, Karl von Bukovičs von Kiss-Alacska, Karl von Alacska, Karl von Kiss-Alacska (jména uvádí Ulrich, viz Lexika). Bratr novináře a divadelního režiséra, sekretáře a dramaturga Emericha Bukovics von Kis-Alacska (1844 – 1905), s nímž bývá zaměňován. Otec hereček Christine von Bukovics (1867 – 1937) a Camilly von Bukovics (1869 – 1935).
+
Celým jménem Karl Bukovics von Kis-Alacska, též Bukowics von Kiss-Alacska. V divadelním prostředí vystupoval také pod jmény Carl von Bukovičz von Kis-Alaska, Carl von Kiß Alacska, Carl Kiß, Carl von Alaska, Karl Kiß, Carl von Kis-Alaska, Karl von Bukovičs von Kiss-Alacska, Karl von Alacska, Karl von Kiss-Alacska. Bratr novináře a divadelního režiséra, sekretáře a dramaturga Emericha Bukovics von Kis-Alacska (1844–1905), s nímž bývá zaměňován. Otec hereček Christine von Bukovics (1867–1937) a Camilly von Bukovics (1869–1935).
  
Narodil se v rodině důstojníka ve Vídni, kde absolvoval C. k. vojenskou akademii na Novém Městě. 1. 9. 1853 dosáhl hodnosti poručíka, o dva roky později byl povýšen na nadporučíka. Údajně už tehdy budil pozornost jeho hlas (tenor). Vojenskou kariéru záhy opustil a začal se ve Vídni školit ve zpěvu (Richard Lewy a další učitelé). Koncem roku 1858 debutoval na scéně ve Štýrském Hradci, poté se stal členem vídeňské dvorní opery, kde poprvé vystoupil 2. 9. 1859 (Max, Weber: ''Der Freischütz''). Měl společenský úspěch, ale rozpačitý ohlas kritiky (''Blätter für Musik, Theater und Kunst'' 6. 9. 1859: má nadání a hudební cítění, ale nemá dostatečné hlasové prostředky, angažmá bylo omylem). Podle ''Innsbrucker Nachrichten'' z 26. 9. 1859 byl po několika představeních poslán na dovolenou. Následně se objevil na scénách v Düsseldorfu, v Berlíně (Woltersdorftheater) a 1862 v městském divadle v Brémách. Pokusil se změnit hlasový obor, byl angažován jako operní barytonista, ale zřejmě neúspěšně, protože ''Deutscher Bühnen-Almanach'' ho 1863 mezi aktivními pěvci nezaznamenává (ÖBL uvádí, že v těchto letech též obchodoval s vínem). 1867 oznámil ''Deutscher Bühnen-Almanach, ''že '''B.''' působil v Královci, poté ale „odešel od divadla“ („entsagte der Bühne“).   
+
Narodil se v rodině důstojníka ve Vídni, kde absolvoval C. k. vojenskou akademii na Novém Městě. 1. 9. 1853 dosáhl hodnosti poručíka, o dva roky později byl povýšen na nadporučíka. Údajně už tehdy budil pozornost jeho hlas (tenor). Vojenskou kariéru záhy opustil a začal se ve Vídni školit ve zpěvu (Richard Lewy a další učitelé). Koncem 1858 debutoval v divadle ve Štýrském Hradci, poté se stal členem vídeňské dvorní opery, kde poprvé vystoupil 2. 9. 1859 (Max, Weber: ''Der Freischütz''). Vzbudil divácký úspěch, ale rozpačitý, až odmítavý ohlas kritiky (neupírala mu nadání a hudební cítění, hlasové prostředky však recenzent shledal jako nedostatečné a angažmá označil za omyl). Po několika představeních byl poslán na dovolenou. Následně se objevil na scénách v Düsseldorfu, v Berlíně (Woltersdorftheater) a 1862 v městském divadle v Brémách. Pokusil se změnit hlasový obor, byl angažován jako operní barytonista, ale zřejmě neúspěšně. 1867 působil v Královci, poté odešel od divadla.   
  
V roce 1869 se '''B.''' objevil ve Vídni a společně s Heinrichem Börsteinem si na dvě sezony pronajal silně zadluženou scénu Theater in der Josefstadt (koncese byla platná od 6. 10. 1869 do 29. 6. 1871). Zároveň tam vedl režii a hrál činoherní role. Jako sekretář, dramaturg a herec zde působil i jeho bratr Emerich von Bukovics. '''B. '''zlepšil finanční situaci divadla a chtěl je stabilizovat spojením s letními scénami v jiných regionech, aby zaručil souboru celoroční zaměstnání. V březnu 1871 se jednalo o spojení letního provozu Theater in der Josefstadt a divadla v Karlových Varech (''Neue freie Presse''), ale jednání nebylo úspěšné a karlovarské jeviště získala od městské správy ředitelka [[Mussik Thekla|Thekla Mussik]].  Po odchodu z Theater in der Josefstadt vystupoval '''B. '''se svou společností krátkodobě na různých místech monarchie (Terst / Triest, Gorizia / Görz, Wien-Neustadt).
+
1869 se '''B.''' objevil ve Vídni a společně s Heinrichem Börsteinem si na dvě sezony pronajal silně zadluženou scénu Theater in der Josefstadt (koncese byla platná od 6. 10. 1869 do 29. 6. 1871). Zároveň vedl režii a hrál činoherní role. Jako sekretář, dramaturg a herec zde působil i jeho bratr Emerich von Bukovics. '''B. '''zlepšil finanční situaci divadla a chtěl je stabilizovat spojením s letními scénami v jiných regionech, aby zaručil souboru celoroční zaměstnání. V březnu 1871 se jednalo o spojení letního provozu Theater in der Josefstadt a divadla v Karlových Varech, ale jednání nebylo úspěšné a karlovarské jeviště získala od městské správy ředitelka [[Mussik_Thekla|Thekla Mussik]]. Po odchodu z Theater in der Josefstadt vystupoval '''B. '''se svou společností krátkodobě na různých místech monarchie (Terst/Triest, Gorizia/Görz, Wien-Neustadt).
  
1872 získal '''B.''' do nájmu zámecké divadlo v Teplicích v Čechách, které bylo dříve spojeno s divadlem v Liberci. Působil tam jako ředitel i herec. Od začátku května 1872 do konce letní sezony hrál se svou společností střídavě v teplickém zámku a v letní aréně v Lipové ulici. V zimních měsících 1872/1873 se '''B.''' společnost přesunula do divadla Wien-Neustadt. Od 8. 5. 1873 vystupovala ve Štýrském Hradci a počátkem června 1873 znovu zahájila letní sezonu v Teplicích. Protože dřevěná aréna v Lipové ulici byla mezitím zrušena, dal si '''B.''' vedle poněkud těsného zámeckého divadla pro letní provoz upravit neužívanou cirkusovou halu. Divadelní představení byla doplňována akrobatickými produkcemi. Letní sezonu ukončil '''B. '''v posledním týdnu září 1873. Na jaře následujícího roku, 21. 5. 1874, bylo otevřeno nově postavené městské divadlo. Získal je ředitel Carl Podolsky (pseud. Hermann), který vedl teplickou scénu současně s libereckou už před rokem 1872. '''B.''' u něj hostoval jako herec poprvé 1. 8. 1874 a v následujících dnech. Velmi nákladný dům (téměř 1000 míst) nesplnil očekávání, a město, které jej chtělo provozovat ve vlastní režii, hledalo záhy nájemce. Okolnosti nejsou v úplnosti známé, zdá se, že '''B.''' převzal nájem znovu od ledna do září 1875. 
+
1872 získal společnost přesunula do divadla Wien-Neustadt. Od 8. 5. 1873 vystupovala ve Štýrském Hradci a počátkem června 1873 znovu zahájila letní sezonu v Teplicích. Protože dřevěná aréna v Lipové ulici byla mezitím zrušena, dal si '''B.''' vedle poněkud těsného zámeckého divadla pro letní provoz upravit neužívanou cirkusovou halu. Divadelní představení byla doplňována akrobatickými produkcemi. Letní sezonu ukončil v posledním týdnu září 1873. Na jaře následujícího roku, 21. 5. 1874, bylo otevřeno nově postavené městské divadlo. Získal je ředitel Carl Podolsky (pseud. Hermann), který vedl teplickou scénu současně s libereckou už před 1872. '''B.''' u něj hostoval jako herec poprvé 1. 8. 1874. Velmi nákladný dům (téměř 1000 míst) nesplnil očekávání, a město, které jej chtělo provozovat ve vlastní režii, hledalo záhy nájemce. Okolnosti nejsou v úplnosti známé, zdá se, že '''B.''' převzal nájem znovu od ledna do září 1875. 
  
'''B.''' teplický repertoár se řídil nepsanými pravidly, jež platila pro lázeňská divadla a měla zejména opatřit divákům zábavu. Obsahoval populární veselohry (Scribe, [[Rosen Julius|Rosen]], Langer ad.), frašky (též Nestroy: ''Das Mädl aus der Vorstand, Einen Jux will er sich machen a Lumpazivagabundus''), výjimečně klasická díla, zpravidla s hostujícím hercem (Schiller: ''Die Räuber, Maria Stuart''). Páteří operetního repertoáru byl Offenbach a Suppé, též s pozvanými (též zahraničními) zpěváky. 
+
'''B.''' teplický repertoár se řídil nepsanými pravidly, jež platila pro lázeňská divadla, která měla zejména opatřit divákům zábavu. Obsahoval populární veselohry (Scribe, [[Rosen_Julius|Rosen]], Langer ad.), frašky (též Nestroy: ''Das Mädl aus der Vorstand'', ''Einen Jux will er sich machen a Lumpazivagabundus''), výjimečně klasická díla, zpravidla s hostujícím hercem (Schiller: ''Die Räuber'', ''Maria Stuart''). Páteří operetního repertoáru byl Offenbach a Suppé, též s pozvanými (i zahraničními) zpěváky. 
  
V době, kdy se věnoval přednostně zpěvu, vystoupil '''B. '''v teplickém zámeckém divadle zcela ojediněle jako sólista na koncertě (26. 7. 1861). Z doby jeho ředitelského působení lze zaznamenat jen málo rolí; z činoherních např. Commerzialrath (Lindau: ''Maria und Magdalena'') Präsident von Waltersdorf (Rosenthal: ''Die Sirene''), Cirkusdirektor Schreier v nezjištěné komedii a v operetě Oberhofmeister (Lecocq: ''Angot''). V Rosenthalově komedii  ''Die Sirene'' chválila kritika jeho uměřenou komiku, cirkusový ředitel Schreier byl ale údajně zahrán příliš hlučně a s nevhodně zvolenou dikcí, které publikum mnohdy nerozumělo. Své nejlepší role našel '''B.''' podle kritiky v oboru „starší bonviván“.
+
V době, kdy se věnoval přednostně zpěvu, vystoupil '''B. '''v teplickém zámeckém divadle zcela ojediněle jako sólista na koncertě (26. 7. 1861). Z doby jeho ředitelského působení lze zaznamenat jen málo rolí; z činoherních např. Commerzialrath (Lindau: ''Maria und Magdalena'') Präsident von Waltersdorf (Rosenthal: ''Die Sirene''), Cirkusdirektor Schreier v nezjištěné komedii a v operetě Oberhofmeister (Lecocq: ''Angot''). V Rosenthalově komedii  ''Die Sirene'' chválila kritika jeho uměřenou komiku, cirkusový ředitel Schreier byl ale údajně zahrán příliš hlučně a s nevhodně zvolenou dikcí, které publikum mnohdy nerozumělo. Své nejlepší role našel '''B.''' v oboru starších bonvivánů.
  
 
+
Na podzim 1875 rozpustil '''B.''' svou společnost. Odešel do Vídně na novou scénu Městského divadla (Stadttheater), kterou 1872 založil jako akciovou společnost Heinrich Laube. Pokračoval v herecké kariéře. Jeho komický talent a příjemný, kultivovaný humor mu získaly mezi publikem mnoho příznivců. Dobrou uměleckou pověst doplňovala i občanská solidnost a spolehlivost. Městské úřady mu udělily koncesi na umělecké vedení divadla (1. 9. 1880 – 31. 8. 1884), obchodním ředitelem byl Eduard Theimer. '''B. '''vybudoval v Městském divadle scénu, jež se orientovala na soudobé divadelní umění.
  
Na podzim roku 1875 rozpustil '''B.''' svou společnost. Odešel do Vídně na novou scénu Městského divadla (Stadttheater), kterou 1872 založil jako akciovou společnost Heinrich Laube. Pokračoval v herecké kariéře. Jeho komický talent a příjemný, kultivovaný humor získaly mezi publikem mnoho příznivců. Dobrou uměleckou pověst doplňovala i občanská solidnost a spolehlivost. Městské úřady mu udělily koncesi na umělecké vedení divadla (1. 9. 1880 – 31. 8. 1884), obchodním ředitelem byl Eduard Theimer. '''B. '''vybudoval v Městském divadle scénu, jež se výrazně orientovala na soudobé divadelní umění.
+
31. 1. 1884 oslavil '''B.''' pětadvacáté jubileum svého divadelního působení. 16. 5. 1884 budova Stadttheater vyhořela a '''B.''' nastoupil herecké angažmá v Burgtheater. Vzhledem ke svým tělesným dispozicím hrál poslušné manžele, majestátní otce rodiny a poněkud omezené těžkopádné muže; ztvárňoval je s dobromyslným humorem, který nikdy nebyl urážlivý (Pandolfo, Goldoni: ''Diener zwei Herren''; Martin Winter, F. von Schönthan – G. Kadelburg: ''Goldfisch''; Dobtschinsky, Gogol: ''Revisor'' ad.). V souvislosti s jeho tělesnou konstitucí se u něj objevily zdravotní obtíže, které léčil odtučňovací lázeňskou kúrou. Léčba však nebyla úspěšná a vedla patrně i k poškození srdce, na jehož selhání '''B.''' zemřel.
 
+
31. 1. 1884 oslavil '''B.''' pětadvacáté  jubileum svého divadelního působení. 16. 5. 1884 budova Stadttheater vyhořela a '''B.''' nastoupil herecké angažmá v Burgtheater. Vzhledem ke svým tělesným dispozicím hrál poslušné manžele, majestátní otce rodiny a poněkud omezené těžkopádné muže; ztvárňoval je s dobromyslným humorem, který nikdy nebyl urážlivý (Pandolfo, Goldoni: ''Diener zwei Herren''; Martin Winter, F. von Schönthan – G. Kadelburg: ''Goldfisch''; Dobtschinsky, Gogol: ''Revisor'' ad.). V souvislosti s jeho tělesnou konstitucí se u něj objevily zdravotní obtíže, které léčil odtučňovací lázeňskou kúrou. Léčba však nebyla úspěšná a vedla patrně i k poškození srdce, na jehož selhání '''B.''' zemřel.
+
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Periodika</ee:bibliography_label> ==
 
<ee:bibliography_content>''Blätter für Musik, Theater und Kunst'' 6. 9. 1859 (recenze debutu, s. 282, šifra Z), 19. 10. 1869 (převzetí Theater in der Josefstadt). –  ''Innsbrucker Nachrichten'' 26. 9. 1859, s. 1906. –– ''Deutscher Bühnen-Almanach'' 26, 1862, s. 25; 31, 1867, s. 170 (Královec); 34, 1870, s. 345–346; 35, 1871, s. 330–331 (Theater in der Josefstadt); 37, 1873, s. 433 (Wien-Neustadt). – ''Neue freie Presse'' 28. 2. 1871. –  ''Teplitz-Schönauer Anzieger ''30. 7. 1861 (koncert), 11. 5. 1872, 5. 7. 1873, 27. 9. 1873 (konec druhé ředitelské sezony), 1. 8. 1874 (herecké hostování v Teplicích). 9. 1. 1975, 13. 2. 1875, 3. 4. 1875, 28. 8. 1875, 11. 9. 1975. </ee:bibliography_content>
 
 
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>''Burgtheater 1776–1976, Aufführungen und Besetzungen von zweihundert Jahren, ''1-2, Wien 1976, rejstřík ve sv. Register
+
<ee:bibliography_content><!--StartFragment-->''Blätter für Musik, Theater und Kunst'' 6. 9. 1859 (recenze debutu, s. 282, šifra Z), 19. 10. 1869 (převzetí Theater in der Josefstadt); ''Innsbrucker Nachrichten'' 26. 9. 1859, s. 1906; ''Deutscher Bühnen-Almanach'' 26, 1862, s. 25; 31, 1867, s. 170 (Královec); 34, 1870, s. 345–346; 35, 1871, s. 330–331 (Theater in der Josefstadt); 37, 1873, s. 433 (Wien-Neustadt); ''Neue freie Presse'' 28. 2. 1871; ''Teplitz-Schönauer Anzieger ''30. 7. 1861 (koncert), 11. 5. 1872, 5. 7. 1873, 27. 9. 1873 (konec druhé ředitelské sezony), 1. 8. 1874 (herecké hostování v Teplicích), 9. 1. 1975, 13. 2. 1875, 3. 4. 1875, 28. 8. 1875, 11. 9. 1975;
 
+
F. Hadamowsky: ''Wien. Theatergeschichte. Von den Anfängen bis zum Ende des Ersten Weltkriegs, ''Wien-München 1988, rejstřík  
+
 
+
J. Hilmera: ''Činnost německých divadelních společností v českých provinciích v 19. století'', Praha 2006, elektronický dokument, knihovna Divadelního ústavu v Praze, sign. CD 307
+
 
+
G. Müller: Das Theater in Teplitz, in: ''Teplitz-Schönau'', Die sudetendeutschen Selbstverwaltungskörper: eine Sammlung von Darstellungen der sudetendeutschen Städte und Bezirke und ihrer Arbeit in Wirtschaft, Finanzwesen, Hygiene, Sozialpolitik und Technik, sv. 4, Berlin 1930, S. 135–136</ee:bibliography_content>
+
== <ee:bibliography_label>Lexika</ee:bibliography_label> ==
+
<ee:bibliography_content>''Österreichisches biographisches Lexikon'' ''1815–1850,'' Verlag der Österr. Akademie der Wissenschaften, Wien, od 1954, sv. 1, 1954, s. 126
+
  
P. S. Ulrich: ''Biographisches Verzeichnis für Theater, Tanz und Musik'', sv. 1-2, Berlin 1997, s. 262</ee:bibliography_content>
+
''Burgtheater 1776–1976, Aufführungen und Besetzungen von zweihundert Jahren, ''1-2, Wien 1976, rejstřík ve sv. Register; F. Hadamowsky: ''Wien. Theatergeschichte. Von den Anfängen bis zum Ende des Ersten Weltkriegs, ''Wien-München 1988, r''e''jstřík; J. Hilmera: ''Činnost německých divadelních společností v českých provinciích v 19. století'', Praha 2006, elektronický dokument, knihovna Divadelního ústavu v Praze, sign. CD 307; G. Müller: Das Theater in Teplitz, in: ''Teplitz-Schönau'', Die sudetendeutschen Selbstverwaltungskörper: eine Sammlung von Darstellungen der sudetendeutschen Städte und Bezirke und ihrer Arbeit in Wirtschaft, Finanzwesen, Hygiene, Sozialpolitik und Technik, sv. 4, Berlin 1930, S. 135–136.
 +
<!--StartFragment-->''Österreichisches biographisches Lexikon'' ''1815–1850,'' Verlag der Österr. Akademie der Wissenschaften, Wien, od 1954, sv. 1, 1954, s. 126; P. S. Ulrich: ''Biographisches Verzeichnis für Theater, Tanz und Musik''</ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
 
* <ee:chronology_date_from>6.9. 1835</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Wien (A)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>6.9. 1835</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Wien (A)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>3.4. 1888</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Wien (A)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>
 
== Další jména ==
 
== Další jména ==
<ee:names_lastname>Bukovics von Kis-Alacska</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Karl</ee:names_firstname>
+
<ee:names_lastname>Bukovics von Kis-Alacska</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Karl</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>Bukowics von Kiss-Alacska</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>von Bukovičz von Kis-Alaska</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Carl</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>von Kiß Alacska</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Carl</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>Kiß</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Carl</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>von Alaska</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Carl</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>Kiß</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Karl</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>von Kis-Alaska</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Carl</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>von Bukovičs von Kiss-Alacska</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Karl</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>von Alacska</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Karl</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>von Kiss-Alacska</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Karl</ee:names_firstname>
<ee:names_lastname>Bukowics von Kiss-Alacska</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
+
<ee:names_lastname>von Bukovičz von Kis-Alaska</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Carl</ee:names_firstname>
+
<ee:names_lastname>von Kiß Alacska</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Carl</ee:names_firstname>
+
<ee:names_lastname>Kiß</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Carl</ee:names_firstname>
+
<ee:names_lastname>von Alaska</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Carl</ee:names_firstname>
+
<ee:names_lastname>Kiß</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Karl</ee:names_firstname>
+
<ee:names_lastname>von Kis-Alaska</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Carl</ee:names_firstname>
+
<ee:names_lastname>von Bukovičs von Kiss-Alacska</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Karl</ee:names_firstname>
+
<ee:names_lastname>von Alacska</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Karl</ee:names_firstname>
+
<ee:names_lastname>von Kiss-Alacska</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Karl</ee:names_firstname>
+
 
</ee:names></div>
 
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
Řádka 92: Řádka 66:
 
</cshow>
 
</cshow>
 
<cshow logged="1">
 
<cshow logged="1">
'''Zdroj:''' <ee:published>11.08.2014</ee:published><br/>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 11. 08. 2014</ee:published><br/>
'''Autor:''' <ee:author>[[Berenika Urbanová]]</ee:author>
+
<ee:source></ee:source><br/>
 +
<ee:author>'''Autor:''' [[Berenika Urbanová]]</ee:author>
 
</cshow>
 
</cshow>
 
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]
 
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]
Řádka 100: Řádka 75:
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
<br/>
+
 
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>

Verze z 20. 6. 2016, 22:51

Karl von Bukovics
* 6.9. 1835 Wien (A)
zpěvák, herec, „divadelní režisér a ředitel“ není v seznamu možných hodnot (autor loutkových her, bavič, herec, herečka, imitátor, zpěvák, moderátor, spisovatel, textař, ilusionista, scénárista, betlémář, řezbář, publicista, dramatik, prozaik, divadelní režisér, divadelní ředitel, inspicient, divadelní nápověda, literát, tanečnice, ředitel divadelní společnosti, hudebník, dirigent, ředitel cestující společnosti, novinář, dramatická autorka, básník, autor a upravovatel divadelních textů, divadelní autor, libretista, autor románů, autor povídek, voják, malíř dekorací, knihkupec, vydavatel, divadelní kritik, kulturní historik, literární historik, redaktor, zpěvačka, divadelní ředitelka, historik, topograf, vysokoškolský pedagog, estetik, hudební kritik, jevištní výtvarník, autor textů o divadle, majitel soukromého pražského divadla, skladatel, sekretář, pokladník, divadelní historik, subreta, autor her pro loutky a dětské herce, loutkář, sochař, loutkářský výtvarník, loutkářský režisér, výtvarník, ředitelka divadelní společnosti, lyrik, malíř divadelních kulis, učitel hudby, majitel divadelní společnosti, majitel kočovné společnosti, kontrabasista, ilustrátor, hudební historik, kapelník, divadelní podnikatel, artista, šantánový zpěvák, pěvecký pedagog, houslista, překladatel, baletní mistryně, sbormistr, učitelka zpěvu, tanečník, baletní mistr, choreograf, mechanik, divadelní technik, dramaturg, mim, pianistka, libretistka, básnířka, scénický výtvarník, historik divadla, choreografka, překladatel libret, organizátor, ředitel opery, jazykovědec, karikaturista, varhaník, tenorista, operní režisér, harfistka, krajinář, organizátor hudebního života, nakladatel, ředitel kůru, hudební pedagog, projektant, návrhář kostýmů, žurnalista, hudební teoretik, korepetitor, vojenský spisovatel, malíř, režisér, kritik, spisovatelka, pianista, pedagog, překladatelka, kostýmní výtvarnice, teatrolog, anglista, autor písňových textů, autorská osobnost, filmový a televizní scénárista, divadelní, filmový a televizní režisér, filmový dramaturg, grafik, scénograf, výtvarník loutek, dramaturgyně, výtvarnice filmu, literární a divadelní kritik, editor, esejista, kreslíř, politik, vojenský kapelník, divadelní sekretář, klavírista, klavíristka, divadelní výtvarník, divadelní malířka, kritička, kostýmní výtvarník, divadelní malíř, divadelní publicista, autor, podnikatel, dramatický autor, hudební publicista, divadelní kapelník, stepař, sběratelka lidových tanců, manažer, učitel společenských tanců, hobojista, pedagožka, iniciátor ochotnických div. představení, malíř divadelních dekorací, akrobat, harfista, instrumentalista, jevištní mistr, tanečnice-mim, dvorní kapelník, artistický tanečník, excentrik, publicistka, folklorista, teoretička, jevištní a kostýmní výtvarnice, violista, učitel společenského tance, hudební vědec, učitel tance, divadelní historička, teatroložka, asistentka choreografie, dekorační malíř, výtvarnice, malířka, kostýmní návrhářka, autor her pro děti, romanopisec, lidový loutkář, řezbář loutek, akrobatka, taneční teoretička, scénografka, režisérka, medailér, loutkářský historik, prozaička, dramatička, divadelní, literární a výtvarný kritik a teoretik, literární kritik, výtvarný kritik a teoretik, umělecký šéf divadla, saxofonista, saxofonistka, výtvarník kostýmů, výtvarnice kostýmů, etnochoreoložka, etnochoreolog, modelka, fotomodelka, teoretik, organizační pracovník, repetitorka, redaktorka, skladatelka, hudební režisér, klaun, manažerka, folklorní sběratel, divadelní, literární a výtvarný kritik, divadelní a literární a výtvarný kritik, producent, loutkoherec, kytarista, etnograf, novinářka, varietní tanečník, fotograf, filmař, taneční teoretik, taneční kritička, taneční a výtvarný estetik, performer, kantor, divadelní ředitel a podnikatel, divadelní agent, organizátor divadelních představení, provozovatel zámeckého divadla, provozovatel kočující herecké společnosti, pořadatel divadelního představení, pořadatel zábav, teoretik dramatu, autor divadelních her, impresário, houslový virtuos, mecenáš, pořadatel divadelních představení, autor historické hry, divadelní teoretik, autor divadelní hry, architekt, návrhář dekorací a kostýmů a scénických strojů k divadelním slavnostem, kapelník divadelního orchestru, virtuos na gambu, cenzor, divadelní referent, autorka divadelních her a románů, divadelní projektant, principál, ředitel orchestru, majitel opisovačské dílny, malíř divadelních dekorací a architektury, pořadatel misijních divadelních produkcí, pořadatel sousedských divadelních her, pravděpodobně vedoucí divadelní společnosti, teoretik českého jazyka a dramatu, autor a pořadatel pašijové hry, inspicient opery, překladatel a autor divadelních her a libret, autor velikonoční hry, ranhojič, loutnista, teoretik divadla, sběratel slovesných památek, malíř architektur, knihtiskař, principál divadelní společnosti, stavitel, pořadatel divadelních akcí, ředitel divadelního orchestru, loutkářka, dvorní trpaslík, stínoherec, pořadatel pašijových her, dramatik a prozaik, literární a divadelní a výtvarný kritik, filozof, upravovatel dramatických textů, autor biblické hry, autor vánoční hry, cembalista, divadelní architekt, autor překladu a úpravy biblické hry, nápověda, komentátor divadelního a hudebního života, divadelní a filmový a televizní režisér, divadelní a literární kritik a teoretik, divadelní a filmový a televizní herec, textař písní, divadelní pedagog, muzikolog, muzikoložka, bibliograf, autorka hereckých portrétů, knihovnice, filmová historička, editorka, historička tanečního umění, historik umění, autor publikací z oboru architektury a scénografie a divadelní historie, knihovník, kurátorka, rozhlasový redaktor, etnografka, hudební editorka, nakladatelka, hudebnice, autor historických studií o architektuře a divadle, teoretička umění, estetička, autorka publikací o dějinách estetiky a umění a kultury, hudební vědkyně, germanistka, germanista, archivář, klasická filoložka, divadelní teoretička, folkloristka, etnoložka, teolog, církevní historik, bohemista, historička, archivářka, bohemistka, filolog, filoložka, literární vědec, muzeoložka, divadelní kritička, vědkyně, kulturoložka, teoretik a kritik, pantomimista, účinkující, kostymér, violoncellista, hornista, flétnista, spoluředitel divadla, přednes, kabaretiér, hráč na basetový roh, figurant v baletu, hráč na terckytaru, choreoložka, dítě, aranžér, hráč na mandolinu, pantomimistka, cvičitelka, voltižérka, muzeolog, operní režisérka, galerista, učitel dějepisu, redaktorka divadelních almanachů, dramaturgyně baletu, kulturní publicistka, vysokoškolská pedagožka, autorka monografií o hercích, pracovnice Divadelního ústavu, zakladatel Divadelního oddělení Národního muzea, návrhář nábytku, advokát, scénický a kostýmní výtvarník, divadelní a rozhlasový režisér, gymnasta, gymnastka, ředitel baletní hudby, garderobiérka, hráč na foukací harmoniku, časopisecký redaktor, divadelní a filmová herečka, klarinetista, pozounista, trumpetista, provozovatel divadelní společnosti, hudební skladatel, hudební esejista, referent a kritik, břichomluvec, fagotista, ředitel, umělecký šéf, šéf činohry, divadelní recenzent, divadelní historik a kritik, amatérský divadelník, asistentka režie, inspicientka, filmových scénářů, písňových textů a humoristických povídek, příležitostný scénograf, filmový režisér, divadelní a literární kritik, esejista a teoretik, teoretik a historik umění, výtvarný a literární kritik, sociolog architektury, kulturně-politický činitel, nakladatelský lektor, editor a popularizátor, filmový dramaturg a scénárista, autor písní, dramatik rozhlasový a divadelní, libretista operní a operetní, herečka a zpěvačka, hráč na lesní roh, organizátor a činovník ochotnického divadla, divadelní popularizátor, kritik a historik, fejetonista, zahraniční korespondent, pedagog a kulturní popularizátor, tajemník, operní zpěvák, recitátorka, filmový scénárista, beletrista, malíř a kreslíř, kabaretiér a divadelní podnikatel, překladatelka a redaktorka, recitátor, divadelní a filmový režisér, divadelní a filmový herec, organizátor kulturního života v regionu, kritik a redaktor, rozhlasový dramaturg a scénárista) této vlastnosti.

Původně nadporučík, vojenskou kariéru opustil a věnoval se zpěvu (tenor, debut Štýrský Hradec 1858). Po kratších angažmá a rozpačitých kritikách pěveckou dráhu 1867 ukončil. 1869 si pronajal Theater in der Josefstadt (Vídeň), kde režíroval a hrál činoherní role. Zadlužené divadlo stabilizoval, 1872 soubor přesunul do Teplic (zábavný repertoár, veselohry, frašky, operety). Po rozpuštění souboru (1875) odešel do Vídně (ředitel divadla Stadttheater 1880–84, herec komických rolí v Stadttheater, od 1884 Burgtheater).


Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.