Binder, Margarethe: Porovnání verzí

| povolání = <ee:profession>herečka</ee:profession>

Jako dítě z herecké rodiny debutovala už v dětském věku ve dvorním divadle v severoněmeckém Schleswigu. Samostatného angažmá dosáhla 1816 v Petrohradu, podporována svým pozdějším manželem baronem Jacobem von der Klogen vystupovala na německých scénách. 1824–54 působila v souboru německé činohry Stavovského divadla v Praze. Vynikla v oboru bystrých a naivních dívek a díky působivé mimice excelovala v němých rolích (Fenella v Auberově opeře ''Die Stumme von Portici). ''Jako vdova se 1825 provdala za zpěváka Sebastiana Josefa Bindera (1796–1845). Po odchodu na odpočinek strávila zbytek života v Praze.

Dcera Carla Mayera a Philippine Mayerové, herců dvorního divadla ve Schleswigu, kde již 1807 debutovala v dětských rolích. Poté odešla s rodiči do Drážďan a Lipska. Prvního angažmá dosáhla 1816 v Petrohradu, kde vyzrávala za vedení A. von Kotzebua, a v Revalu (Tallinu). 1817 měla první herecké úspěchy v Lübecku. Tam se zasnoubila s příslušníkem livonské šlechty baronem Jacobem von der Klogen (psán též von der Glogen nebo Klugen). Následovalo delší hostování v Hamburku, k němuž jí svým vlivem dopomohl von der Klogen. Poté působila v Brémách, v Hannoveru a v Drážďanech. Během jejího drážďanského pobytu (od 1. 5. 1822) ji obdivoval Carl Maria von Weber jako Preciosu (Wolff–Weber: ''Preciosa''). 1823 hostovala ve Vratislavi, 1824 v pražském Stavovském divadle (pod svým dívčím jménem „demoiselle Meyer“, poprvé 28. 6. 1824). Až v této době došlo ke sňatku s baronem von der Klogen a Margarethe vystoupila v Praze poprvé 24. 9. 1824 pod novým jménem; po roce baron zemřel. Margarethe získala v Praze angažmá a 11. října 1825 se zde provdala za pražského tenoristu Sebastiana Bindera, který adoptoval oba její syny, vzešlé ze svazku s baronem von der Klogen (sňatek s Binderem byl 1836 soudně rozveden). Jako Margarethe Binder hrála pak v souboru Stavovského divadla až do 1854, kdy pro oční chorobu odešla na odpočinek. S nejúspěšnějšími rolemi svého pražského repertoáru hostovala v Pešti (9. – 29. 10. 1826), ve Vídni (Burgtheater 1828, 1831), v Drážďanech (1835) aj. Zbytek života strávila v Praze. Zemřela 1870 na výletě v Pillnitz u Drážďan.   

V Revalu (Tallinu) začínala v oboru naivních a sentimentálních milovnic a již tam zaujala svým přirozeným hereckým projevem. V rolích bystrých nebo naivních dívek byla úspěšná ve všech svých působištích. Byla pohybově nadaná a její příjemný a zvučný hlas měl mnoho nuancí i výškových poloh. Podle charakteru role podtrhávala hlasem půvaby milovnice, šelmovství venkovských dívek nebo komickou naivitu. Její působivá a sdělná mimika ji disponovala také pro němé role (Scribe: ''Yelva'', Fenella <!--StartFragment-->–<!--EndFragment--> Auber: ''Die Stumme von Portici''). Pražské publikum si ji ihned oblíbilo. Po celou dobu ředitelského triumvirátu Kainz – Polawski – Štěpánek se bohatě uplatňovala. Po nástupu ředitele Stögera (1834) poněkud ustoupila do pozadí, protože Stöger dával přednost silám, které si přivezl z Vídně. Několik sezon dostávala vedlejší role, od konce třicátých let přecházela k oboru starších žen, v nichž uplatnila zejména svůj komický talent. V hrdinských rolích neobstála; neodpovídal jim mladistvě dívčí barva jejího hlasu ani typově se pro ten obor nehodila. Po jejím výkonu v roli Elisabeth (W. Shakespeare: ''Richard III.'') soudil referent ''Bohemie'', že pro „kothurn“ není dosti důrazná. Ve druhém Stögerově ředitelském období (1852<!--StartFragment-->–<!--EndFragment-->54) byla oceňována jako představitelka urozených dam a královen.

<ee:bibliography_content>'''Drážďany, Hoftheater''' (s rodiči): '''1807:''' Otto (A. Müllner: ''Die Schuld''). '''Reval '''('''Tallin''', angažmá 1816): Elsbeth (Kotzebue: ''Graf von Burgund''), Lottchen (Kotzebue: ''Bruderzwist''), Gretchen (Kotzebue: ''Die Verwandschaften''), Käthchen von Heilbronn (Kleist: ''Käthchen von Heilbronn''), Cora (Kotzebue: ''Rollas Tod''), Viktorin von Lenceval (Castelli podle franc. předlohy: ''Die Waise und der Mörder'', též ve StD 1824), blíže neurčená mužská role (H. G. Schmieder: ''Die beiden Savoyarden'')  '''Hamburk''' (delší hostování 1817): Lehnchen (Kind: ''Van Dyks Landleben''), Kathinka (Kratter: ''Das Mädchen von Marienburg'' – též StD). '''Drážďany''' (angažmá 1822<!--StartFragment-->–<!--EndFragment-->24): Gretchen (Kotzebue: ''Die Verwandschaften''), Preciosa (Wolff–Weber: ''Preciosa'', též v Praze 1824). '''Praha, Stavovské divadlo (německá a česká představení) 1824: '''Kathinka (Kratter: ''Das Mädchen von Marienburg''), Bertha (Grillparzer: ''Die Ahnfrau'', j. h. 30. 6.), Page (Kotzebue: ''Die Pagenstreiche'', j. h.), Viktorin von Lenceval, eine stumme Waise (Frederic – Castelli: ''Die Waise und der Mörder'', j. h.), Susette (Kotzebue: ''Die Rosen des Herrn von Malesherbes'', j. h. 8. 10.), Madam Müller (Kotzebue: ''Menschenhaß und Reue'', j. h., 15. 10.), Cora (Kotzebue: ''Der Graf von Burgund'', 20. 10. j. h.), Gurli (Kotzebue: ''Indianer in England'', 10. 11.). – '''1827:''' Jugend (F. Raimund: ''Der Bauer als Millionär'', 7. 4.)  –'''1828:''' Kunigunde (Deinhardstein: ''Hanns Sachs'') 11. 2., Suschen (Clauren: ''Der Bräutigam von Mexiko''), Liesli (Holbein podle Claurena: ''Alpenröslein'') 6. 3., Rosa (D’Alayrac: ''Dvě slova aneb Přenocování v lese'', 16. 3.). – '''1829:''' Amalia (F. Schiller: ''Die Räuber''). – '''1830:''' Rosa (A. von Kotzebue: ''Silberne Hochzeit'', 1. 1.), Fräulein von Erben (Deinhardstein: ''Das Diamantenkreuz'', 27. 1.), Pfefferrösel (Birch-Pfeiffer: ''Pfefferrösel'', 30. 1.), Yelva (Scribe: ''Yelva, oder Die Stumme von Rußland'', 30. 1.). – '''1831:''' [Beatrice] (Shakespeare: ''Viel Lärm um Nichts'', 16. 12.) – '''1833: '''Julius (Bouilly: ''Hluchoněmý aneb Abbé d’Eppé'', 3. 3.). – '''1834:''' Anna v. Linden (Bauernfeld: ''Bekenntnisse'', 14. 5.), nezjištěná role (Birch-Pfeiffer: ''Gaugraf Philipp der Wilde und Hinko der Freiknecht'', 26. 5.), Katharina von Rosen (Bauernfeld: ''Bürgerlich und romantisch''), Isabella (Beck: ''Quälgeister'', 27. 11.), Auguste (Beck: ''Rettung für Rettung'',  17. 12.). – '''1837:''' Karolinka (Told: ''Spůrné ženské v serailu'', 1. 1.), Fenella (Auber: ''Němá z Portici'', 8. 1.). – '''1838:''' Freifrau von Birkenau (Scribe: ''Yelva, oder die Stumme aus Rußland'', 5. 7.). – '''1839:''' nezjišěná role (J. Schikh: ''Der Kobold'', 25. 1.), Hofrätin (von Sachsen: ''Vetter Heinrich'', 12. 2.), Mathilde von Trotta (Friederike Herbst podle Kleista: ''Littegarde'', 22. 2.), Die Gräfin (von Sachsen: ''Der Zögling'', 1. 3.), Postmeisterin Hornek (Gerle: ''Das Liebhabertheater'', 17. 3.), Renate (Raupach: ''Die Lebensmüden'', 2. 4.), Nettel (M. Karl dle franc. předlohy: ''Der Reisewagen des Flüchtlings'', 5. 4.), Frau von Hilmus (Nestroy: ''Der Treulose oder Saat und Ernte'', 14. 9.), nezjištěná role (A. Paalzow: ''Noch ist es Zeit'', 24. 11.), Comtesse Amélie (Töpfer: ''Die Wasserkur, oder Der reiche Mann'', 8. 12.), Lady Wilton (Castelli podle Scriba a Mellesvilla: ''Der Student und die Dame'', 31. 12.). – '''1840:''' Mad. Savigny (Forst, J. F. Leutner: ''Engel und Dämon'', 23. 2.), Jeanette (Anon.: ''Drama ohne Titel'', 17. 3.), Die Wirtschafterin (Birch-Pfeiffer: ''Onkel und Nichte'', 27. 3.), Mad. Durand (B. A. Herrmann podle V. Ancelotové: ''Die Tochter des Advokaten'', 13. 5.), Marquise von St. Brie (Romer podle A. Dumase: ''Eine Nacht im Gefängnisse oder Leichtsinn und seine Folgen'', 27. 10.), Elisabeth (Holbein podle F. L. Schrödera: ''Pantoffel und Degen'', 13. 11.). – '''1841:''' Klärchens Mutter (Goethe: ''Egmont'', 20. 7.). – '''1843:''' Frau v. Cerny (Kupelwieser: ''Die Memoiren des Teufels''), Frau Fettich (Kaiser: ''Der Rastelbinder'', 29. 10.). – '''1844:''' Baronin Belle-Chase (Heine podle Bayarda a Dumanoira: ''Der erste Waffengang'', 2. 12.), Lady Pekinbrook (Koch: ''Vierundzwanzig Stunden Königin'', 7. 12.). – '''1845:''' Kumanische Sibylla (Ponsard /J. G. Seidl: ''Lucretia'', 17. 1.), Marthe (Bauernfeld: ''Ein deutscher Krieger'', 7. 3.), Hortensie von Sternau (Blum dle J. Sheridana Knowlese: ''Die Schule der Verliebten'', 14. 4.), Barbara (Liebold: ''Christoph Wind oder Flegelljahr-Fatalitäten'', 20. 5.) – '''1852:''' Madame Fingerling (Lembert podle franc. předlohy: ''Mentor'', 6. 10.), Madame Sinclair (von Mosel: ''Die Schule der Alten'', 15. 10.) – '''1853:''' Herzogin von Olivarez (Schiller: ''Don Carlos, Infant von Spanien'', 2. 1.), Frau von Cypressenburg (Nestroy: ''Der Talisman'', 12. 1.), Babette Lämmchen (Bauernfeld: ''Krisen'', 19. 1.), Viarda, die Zigeunermutter (Wolff: ''Preciosa'', 11. 2.), Mistres Saunders (Castelli podle Mellesvilla: ''Sullivan'', 15. 2.), Frau Marthe Schwerdtlein (Goethe: ''Faust'', 26. 2.), Frau von Silben (Franul von Weissenthurn: ''Das letzte Mittel'', 1. 3.), Thanar (Alfred Meissner: ''Das Weib des Urias'', 19. 3.), Aurora von Salten (Wilhelmi: ''Eine schöne Schwester'', 6. 4.), Marie, Amme (Birch-Pfeiffer: ''Ein alter Musikant'') + Madame Adler (F. L. Schröder: ''Die Heirat durch ein Wochenblatt'', 16. 4.), Marie Blaskin (Waldherr: ''Eine Frau'', 25. 4.), Baronin von Horst (K. Goier: ''Vetter Raoul'', 29. 4.), Königin (Gutzkow: ''Zopf und Schwert'', 21. 5.), Artemisia, Gräfin von Lilienfeld (Albini: ''Kunst und Natur'', 5. 6.), Emilie (T. von Megerle podle románu H. Beecher-Stoweové: ''Onkel Tom’s Hütte'', 7. 6.), Gertrude (Wilhelmi: ''Einer muß heiraten'', 27. 6.), Hanna Kennedy (Schiller: ''Maria Stuart'', 10. 7.), Gräfin Wolrath (Kotzebue: ''Die beiden Klingsberg'', 8. 8.), Elisabeth Demmer (Feldmann: ''Ein Proceß zwischen Eheleuten'', 18. 8.), Maria Anna von Österreich (Forst dle franc. předlohy: ''Wer wagt, gewinnt''). – '''1854:''' Die Nachbarin (Hutt: ''Das war ich'') + Baronin von Teurjagu (C. Blum: ''Christoph und Renata oder die Verwaisten'', 31. 10.).  </ee:bibliography_content>

<ee:bibliography_content>Archiv hl. města Prahy, matrika oddaných fary u kostela sv. Havla, sign. HV O 10, 11. 10. 1825.

 

Archiv hl. města Prahy, Aufnahmsbogen vom Jahre 1830, Binder Sebastian, též záznam o rozvodu.  

 

Národní muzeum, Divadelní oddělní divadelní cedule 1824-1854. </ee:bibliography_content>

<ee:bibliography_content><!--StartFragment-->

 

 

nesign.: Prag, 8. 11. 1824, ''Hesperus ''11. 12. 1824, s. 1188; nesign.[A. Müller]: Versuch einer Beurteilung der Kräfte unseres recitirenden Schauspiels, ''Bohemia ''26. 10. 1834; nesign. [F. B. Mikovec]: Margarethe von der Klogen-Binder, Biographische Skizze, ''Bohemia'' 7.–8. 11. 1854; nesign.: Sterbefall, ''Bohemia'' 10. 7. 1870, s. 2477b; O. Teuber: Die Prager Schaubühne seit den ältesten Jahren XXXVII. Schauspielerinnen in Stögers erster Direktionsperiode, ''Bohemia'' 8. 3. 1878, Beilage, s. 1–2; O. Teuber: ''Geschichte des Prager Theaters'' III, Prag 1888, s. 51, 60, 143, 150, 151, 159–161, 201, 202, 206, 217, 218, 230, 231, 233, 234, 247, 308, 328, 361, 409, 418, 421, 435n., 499, 767, 867; A. Kittl: ''Stavovské divadlo, ''rkp., b. d., DÚ (Kabinet pro studium českého divadla); J. Vondráček: ''Dějiny českého divadla 1824''<!--StartFragment-->''–''<!--EndFragment-->''1846, ''Praha 1957, s. ...-...; M. von Alth: ''Burgtheater 1776–''<!--EndFragment-->''1976'', Wien b. d., s. 60, 67, 150,159; H. Belitska-Scholz – O. Somorjai: ''Deutsche Theater in Pest und Ofen 1770–1850,'' I-II, Budapest [2000], s. 1155.

 

<!--StartFragment-->''Allgemeines Theater-Lexikon'', vyd. R. Blum, K. Herloßsohn, M. Marggraff, 2. vyd., Altenburg–Leipzig 1846 Eisenberg; ''Ottův divadelní slovník'', za součinnosti K. Engelmüllera red. K. Kamínek, v sešitech písmena A–Frýda [nedok.], Praha 1914–1920; Kosch /Theater Ullrich 1997; ''Národní divadlo a jeho předchůdci. Slovník umělců divadel Vlastenského, Stavovského, Prozatímního a Národního'', vyd. V. Procházka, Praha 1988</ee:bibliography_content>

<div class="names"><ee:names/></div>

<ee:published>'''Vznik:''' 30. 11. 2012</ee:published><br/>

<ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]</ee:author>