Rittner, Rudolf: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(Automatická aktualizace šablony) |
m |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
| − | <span id="PageFillProgress"> | + | <span id="PageFillProgress">4</span> |
| − | 4 | + | |
| − | </span> | + | |
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
<cshow logged="1">{{Infobox Osoba | <cshow logged="1">{{Infobox Osoba | ||
| Řádka 31: | Řádka 29: | ||
Z divadelního světa však neodešel natrvalo. Po Brahmově smrti přijal roku 1912 nabídku podílet se na vedení Lessingtheater spolu s několika divadelníky, včetně Hauptmanna. V letech 1913−14 byl režisérem a spoluředitelem berlínského divadla Deutsches Künstlertheater. Po různých neshodách však divadlo znovu opustil. Roku 1922 se ke své profesi vrátil jako herec němého filmu (''Der Graf von Charolais, Ein Glas Wasser, Nibelungen: Kriemhilds Rache, Zur Chronik von Grieshuus, Der Wilderer, Der Mann im Feuer, Der Meister von Nürnberg'')'','' později točil i zvukové filmy'' (Der fröhliche Weinberg, Väter und Söhne).'' V letech 1927–1932 působil také v rozhlasovém vysílání. | Z divadelního světa však neodešel natrvalo. Po Brahmově smrti přijal roku 1912 nabídku podílet se na vedení Lessingtheater spolu s několika divadelníky, včetně Hauptmanna. V letech 1913−14 byl režisérem a spoluředitelem berlínského divadla Deutsches Künstlertheater. Po různých neshodách však divadlo znovu opustil. Roku 1922 se ke své profesi vrátil jako herec němého filmu (''Der Graf von Charolais, Ein Glas Wasser, Nibelungen: Kriemhilds Rache, Zur Chronik von Grieshuus, Der Wilderer, Der Mann im Feuer, Der Meister von Nürnberg'')'','' později točil i zvukové filmy'' (Der fröhliche Weinberg, Väter und Söhne).'' V letech 1927–1932 působil také v rozhlasovém vysílání. | ||
| − | V Olomouci získal '''R. '''mnoho hereckých zkušeností. Vstoupil sice do jedné z nejslabších sezon, ale nenechal se klesající úrovní divadla strhnout. Postupně na sebe upozornil a místní kritika jej nejednou vyznamenala jako talentovaného herce. Dočkal se ocenění již při svém prvním vystoupení jako Gottlieb Schadenbeck v rozmarné veselohře H. Wittmanna a Th. Herzla Wilddiebe. Postupně dostal první příležitost ztvárnit významné role v dramatických pracích různých žánrů (Princ Gonzaga /Lessing: ''Emilia Galotti, ''Templář /Lessing: Nathan der Weise, Rýnský hrabě von Stein /Kleist: Das Käthchen von Heilbronn, Cassio /Shakespeare: Othello, der Mohr von Venedig, Lucentio /Shakespeare: ''Die bezähmte Widerspänstige'', Mashama /Scribe: Ein Glas Wasser, Max Piccolomini /Schiller: Wallenstein-Trilogie, Kosinsky /Schiller: Die Räuber, Ferdinand /Schiller: Kabale und Liebe, Mortimer /Schiller: Maria Stuart, Franz /Anzengruber: Der Meineidbauer, Phaon /Grillparzer: Sappho, Jaromíra /Grillparzer: Die Ahnfrau, Valentin /Goethe: Faust). Kromě toho úspěšně vystupoval v rolích milovníků, mladíků nešťastně zamilovaných, veselých a lehkovážných, jako udatný šermíř, milující syn, bratr bránící čest své sestry, doktor nebo umělec. Byl obsazován do her z různých historických období, včetně operet, ale svůj zájem o současné drama prokázal výběrem svého benefičního představení (Freytag: Die Journalisten). Vystupoval v olomouckém divadle až sedmnáctkrát za měsíc a mnohé role byl nucen studovat narychlo. Ač v recenzích nechyběla ani negativní hodnocení (absence vznešenosti a důstojnosti urozených osob), býval jeho výkon celkově hodnocen jako znamenitý. Olomoucká kritika oceňovala jeho energii a zanícení pro hru a mladistvý rozmach. Z recenzí vyplývá, že měl smysl pro herecký vtip a dobrou schopnost souhry a improvizace. | + | V Olomouci získal '''R. '''mnoho hereckých zkušeností. Vstoupil sice do jedné z nejslabších sezon, ale nenechal se klesající úrovní divadla strhnout. Postupně na sebe upozornil a místní kritika jej nejednou vyznamenala jako talentovaného herce. Dočkal se ocenění již při svém prvním vystoupení jako Gottlieb Schadenbeck v rozmarné veselohře H. Wittmanna a Th. Herzla Wilddiebe. Postupně dostal první příležitost ztvárnit významné role v dramatických pracích různých žánrů (Princ Gonzaga / Lessing: ''Emilia Galotti, ''Templář / Lessing: Nathan der Weise, Rýnský hrabě von Stein / Kleist: Das Käthchen von Heilbronn, Cassio / Shakespeare: Othello, der Mohr von Venedig, Lucentio / Shakespeare: ''Die bezähmte Widerspänstige'', Mashama / Scribe: ''Ein Glas Wasser'', Max Piccolomini / Schiller: ''Wallenstein-Trilogie'', Kosinsky / Schiller: ''Die Räuber'', Ferdinand / Schiller: ''Kabale und Liebe'', Mortimer / Schiller: ''Maria Stuart'', Franz / Anzengruber: ''Der Meineidbauer'', Phaon / Grillparzer: ''Sappho'', Jaromíra / Grillparzer: ''Die Ahnfrau'', Valentin / Goethe: ''Faust''). Kromě toho úspěšně vystupoval v rolích milovníků, mladíků nešťastně zamilovaných, veselých a lehkovážných, jako udatný šermíř, milující syn, bratr bránící čest své sestry, doktor nebo umělec. Byl obsazován do her z různých historických období, včetně operet, ale svůj zájem o současné drama prokázal výběrem svého benefičního představení (Freytag: ''Die Journalisten''). Vystupoval v olomouckém divadle až sedmnáctkrát za měsíc a mnohé role byl nucen studovat narychlo. Ač v recenzích nechyběla ani negativní hodnocení (absence vznešenosti a důstojnosti urozených osob), býval jeho výkon celkově hodnocen jako znamenitý. Olomoucká kritika oceňovala jeho energii a zanícení pro hru a mladistvý rozmach. Z recenzí vyplývá, že měl smysl pro herecký vtip a dobrou schopnost souhry a improvizace. |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| Řádka 62: | Řádka 60: | ||
* <ee:chronology_date_from>4.2. 1943</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Bílý Potok u Javorníka</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>4.2. 1943</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Bílý Potok u Javorníka</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology> | </ee:chronology> | ||
| − | <ee:names | + | <ee:names/> |
| − | + | ||
| − | + | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
| Řádka 86: | Řádka 82: | ||
== Právní a technická dokumentace == | == Právní a technická dokumentace == | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | <br/> | |
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
Verze z 21. 4. 2015, 11:52
Vystudoval hru na housle a na hoboj, pak přešel k dramatickému oboru. 1888 – 1889 byl v angažmá v hannoverském Residenztheater. 1889 -1890 angažován ředitelem Carlem Stichem pro role mladistvých hrdinů a milovníků v Olomouci. V Karlových Varech (angažován 1890) ho viděl ředitel Lautenburg a pozval ho do Rezidenztheater v Berlíně (1891- 1894), kde se proslavil jako herec naturalistických rolí. Spolupracoval s významnými divadelníky (Otto Brahm, Max Reinhardt), vynikl jako interpret postav ve hrách Gerharta Hauptmanna (Florian Geyer ve stejnojmenné hře). 1913 – 1914 režisér a spoluředitel berlínského Deutsches Künstlertheater, později hrál v němém i zvukovém filmu.
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné, až po přihlášení.
Publikováno: 30.11.2012
Autor: Jana Tunková
