Zobrazení zdroje stránky Schwabe, Julius

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">4</span>
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Julius</ee:firstname> 
| příjmení=<ee:lastname>Schwabe</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">

</ee:mvchronology>
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Olomouc
</ee:mvchronology>
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
14.1. 1901
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Berlín (Německo)
</ee:mvchronology>
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>herec, divadelní ředitel, divadelní režisér,</ee:profession>
}}<ee:perex>
1866 se prvně objevil jako komik v souboru olomouckého Městského divadla v Olomouci (ředitelem [[König_Carl|Carl König]]) a v Liberci. 1872 - 1874 ředitelem divadla v Olomouci, kde hrál (role bonvivánů a komických milovníků) a režíroval. Vystřídal úspěšného ředitele [[Czernits_Ignatz|Czernitse]], se kterým byl srovnáván. Byl často kritizován za výběr repertoáru i za nedostatečnou disciplínu souboru. Po odchodu z Olomouce působil v Lublani, Terstu, Temešváru, Záhřebu a Berlíně. Od 1899 režisérem opery v Hamburku.
</ee:perex><ee:content>
Olomoucký rodák Julius '''Sch.''' se poprvé objevuje jako komik v souboru olomouckého Městského divadla na jaře 1866 (ředitelem tehdy [[König_Carl|Carl König]]). Jeho otec Eduard Sch'''.''' byl vlivný olomoucký měšťan. O Juliově studiu a odborné přípravě není nic známo. Sledování jeho umělecké dráhy komplikuje několikerý výskyt téhož jména v jeho generaci. Herci a herečky jsou v pramenech uváděni zpravidla bez křestních jmen a např. ''Deutscher Bühnenalmanach'' z let 1865 a 1867 obsahuje pět herců tohoto jména.

Od podzimu 1866 byl '''Sch.''' prokazatelně angažován v Liberci v souboru ředitele Johanna Wallburga. Tato poměrně velká společnost provozovala činohru a operetu, měla stálý orchestr o 24 hudebnících, pro činohru a hudební divadlo 17 herců a 14 hereček. Uváděla rozsáhlý repertoár obvyklý na městských scénách, který '''Sch'''. měl možnost prakticky poznat. Jeho dalším doloženým působištěm byla německá scéna v Pešti (Aktien-Theater Pest), kde se v sezoně 1870/71 objevuje v činoherním souboru jako první milovník. Setrval tam další rok, o čemž svědčí skutečnost, že se jako herec a režisér této scény úspěšně ucházel na jaře 1872 o místo ředitele v Olomouci.

Jako ředitel byl '''Sch.''' v Olomouci od počátku objektem řady kritik, případně o jeho činnosti tisk vůbec neinformoval, a to na protest proti výsledku konkurzního řízení. Z přihlášených uchazečů se rozhodnutím odborné komise dostali do užšího výběru Heinrich von Othegraven, ředitel v Innsbrucku, Josef Kotzky, ředitel ze Salcburku, a Franz Thomé, bývalý ředitel pražského Stavovského divadla a vlastník Novoměstského divadla v Praze. '''Sch'''. byl doporučen pouze jako náhradník, jiní uchazeči, kteří již v olomouckém divadle pracovali, byli vyřazeni (pěvec Friedrich Krejči, kapelník Emanuel Urban a ředitel [[König_Carl|Carl König]]). Když městští zastupitelé nakonec '''Sch.''' zvolili, psala olomoucká periodika o nebezpečném experimentu. Jeho srovnání s předchozím ředitelem [[Czernits_Ignatz|Czernitsem]] vždy vycházelo v jeho neprospěch, ať už se jednalo o výběr repertoáru, nebo schopnost udržet disciplínu členstva. nebo o nabídku letního angažmá pro členy souboru (neměl k dispozici žádné letní divadlo). Výjimečnou situaci odráží i zachovaná (byť nepodepsaná) nájemní smlouva na šestileté období do června 1878. V tomto dokumentu figuruje Julius '''Sch'''. jako umělecký ředitel a jeho otec Eduard jako nájemce.

 Vedle ředitelské pozice si '''Sch.''' v Olomouci ponechal vrchní režii a pokračoval ve svých hereckých aktivitách (hrál bonvivány a komické milovníky). Zamýšlel renovovat hlediště a žádal město o povolení zvýšit cenu abonmá. Za poplatek 100 zl. se mu podařilo vyhnout se dobročinným představením, jež vedla zpravidla k větší ztrátě. Městští zastupitelé se však vůči nutným investicím chovali netečně a za stav divadla nechtěli přijmout odpovědnost. Hudební život Olomouce již ovládal čilý spolkový ruch v čele s agilním (oboujazyčným) varhaníkem a sbormistrem Wladimirem Lablerem, proti kterému se divadelní ředitel mohl nabízenou kvalitou v opeře a operetě sotva prosadit.'''Sch.''' se choval vstřícně vůči české Jednotě divadelních ochotníků besedních (zal. roku 1872), a starší česká literatura ho proto navzdory problémům v divadle hodnotila kladně.

Podle tiskových zpráv z městského kolegia neměl''' Sch.''' řádně obsazeny všechny nezbytné obory, a ohlášený repertoár se proto často nerealizoval nebo se přesunul. Pěvci studovali role v operách i operetách (což u divadel tohoto typu nebylo zvláštností), ale kritika protestovala proti využívání operní primadony jako operetní subrety. Pozvaní mladí pěvečtí debutanti většinou neobstáli. '''Sch.''' neměl autoritu u herců (nebyl např. schopen zabránit jejich extempore při představeních). Proti kritice se '''Sch.''' bránil tvrzením, že své ideály z nejrůznějších příčin nemůže naplnit (kupř. zpronevěra ze strany zahraničního agenta; apriorně nepříznivé veřejné mínění; publikum, které chce vidět pouze své oblíbence).

'''Sch.''' stále odkládal naplnění smluvní podmínky dvou operních premiér v  sezoně. V opeře převládaly méně náročné typy ''spieloper'' a francouzské komické opery. '''Sch'''. hledal repertoár v okruhu ''drame lyrique'', ale premiéra Gounodova ''Romea a Julie'' na konci sezony 1872/73 nezaujala tak jako známý ''Faust''. Nedošlo k uvedení ohlášených oper Ambroise Thomase. Nedostatečnou pěveckou úroveň hudebního divadla často zachraňovaly výstupy kočovné skupiny baletního mistra Honoria Johanna Uhlicha, která v této době v Olomouci působila. Vedle operních parodií, frašek a veseloher se jen sporadicky objevoval Schiller, Goethe a Shakespeare, výrazněji byla zastoupena francouzská dramatika (Sardou, Dumasové, Feuillet, Scribe). V Olomouci se '''Sch.''' udržel pouze dvě sezony (1872–1874) a právě toto období s konečnou platností uvedlo do pohybu krizi, z níž se městské německé divadlo dostalo až v 90. letech 19. století.

Po odchodu z Olomouce se '''Sch. '''uplatnil v Lublani (patrně jen v sezoně 1875/76) a Terstu, v roce 1879 převzal operu v Temešváru. Zdá se, že po určitý čas působil i v nejmenovaném divadle ve Vídni (J. Hilmera uvádí [viz lit.], že u kočovné společnosti Heinricha Männela v Děčíně roku 1881 hostoval „vídeňský Julius Sch.“). Jako režisér se v Záhřebu a v Krollově opeře v Berlíně, kde připravil světovou premiéru veristické opery Pierantonia Tasca ''A Santa Lucia ''(16. 11. 1892). Od roku 1899 byl také režisérem opery v Hamburku.
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>SOka Olomouc: Archiv města Olomouce, Sitzungs Protocolle des Stadtverordneten Collegiums für das Jahr 1872, 1873, pod změněným názvem pro 1874; Registratura hospodářská 1786–1873, Kart. 1048 (písemnosti); Sbírka divadelních plakátů (sign. C).

MZA Brno: Sbírka rukopisů Německého historického spolku Brno (Eigentum des Deutschen Vereines für Geschichte Mährens und Schlesiens), fond G 13, sign. 358/16, Beiträge zur Geschichte des Olmützer Theaters gesammelt von Hans Welzl, Correspondent der kk. Central-Commission, I., II., Brünn 1896, Sbírka rukopisů Německého historického spolku Brno (Eigentum des Deutschen Vereines für Geschichte Mährens und Schlesiens), fond G 13, sign. 358/16.<br/><br/>Vědecká knihovna v Olomouci: J. Čičatka: Dějiny olomouckého divadla, doba nejstarší, Olomouc [1985], 79 listů strojopisu, včetně příloh, sign. B II 291.170; M.  Remeš: Rukopisný materiál k dějinám olomouckého divadla, Olomouc, před r. 1955. Přílohy: M. Remeš: K dějinám divadla olomouckého a brněnského. Výstřižky z novin „Pozor“ 1933, r. 40; další dokumenty z Remešovy pozůstalosti, sign. B II 291.171.</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Periodika</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content> ''Deutsches Volksblatt für Mähren'' (1872–1874); ''Die neue Zeit'' (1872–1874); ''Olmützer Zwischen-Akt'' (1872–1874); recenze premiéry opery ''A Santa Lucia'', ''Vossische Zeitung'', Nr. 539, 17. 11. 1892 (příloha); ''Deutscher Bühnenalmanach'' 1867 (Liberec), 1871 (Pest), 1873, 1874 (Olomouc).</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>S. Langer: ''Stručná historie divadla v Olomouci'', strojopis, Divadelní ústav Praha, nedat. [1961]

S. Verr – D. Brandenburg: ''Das Bild der italienischen Oper in Deutschland'', Münster 2004, s. 205

Hilmera CD 307

J. Štefanides: ''Německé divadlo v Olomouci 1770 – 1944. Repertoár a členstvo.'' Elektronická databáze, Umělecké centrum UP v Olomouci, Dokumentační centrum dramatických umění, Olomouc 2006

J. Štefanides a kol.: ''Kalendárium dějin divadla v Olomouci'' (od roku 1479), ed. Jan Dvořák, Nakladatelství Pražská scéna, Praha 2008

L. Topoľská: Německé divadlo, ''Dějiny Olomouce II, sb., ''red. Jana Burešová, Jindřich Schulz, hl. red., Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2009, s. 88–89

J. Balatková: Německá opera, ''Dějiny Olomouce II,'' red.Jana Burešová, Jindřich Schulz, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2009, s. 97–105

M. Havlíčková, S. Pracná, J. Štefanides: ''Německojazyčné divadlo na Moravě / Deutschspachiges Theater in Mähren und Schlesien 1/3. Ředitelé městských divadel / Direktoren der Stadttheater'', Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2011

Flüggen, Kosch Th, Ulrich</ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from/><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Olomouc</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>14.1. 1901</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Berlín (Německo)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names/></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 30.11.2012{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Kopecký]]{{break}}</ee:author>

<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]
[[Category:Německá činohra v českých zemích v 19. století]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>
<br/>
</ee:documentation>
</cshow>

<references></references>

<noinclude><languages>[[de:Schwabe Julius]]</languages></noinclude>