Zobrazení zdroje stránky Mezinárodní folklorní festival Strážnice

<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/>{{Infobox Instituce
| název = <ee:label>Mezinárodní folklorní festival Strážnice</ee:label>
| letopočet = <ee:era></ee:era>
| alias = <ee:alias>

</ee:alias>
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc = <ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| type = <ee:type>festival</ee:type>
| adresa = <ee:address>

</ee:address>
| zobrazit_adresu = <ee:address_filled></ee:address_filled>
}}<ee:perex>

</ee:perex><ee:content>
Poprvé pořádán 5.–7. 6. 1946 pod názvem Československo ve zpěvu a tanci. První ročník uspořádalo Družstvo pro postavení kulturního domu, které tímto navázalo na tradici národopisných slavností, pořádaných ve Strážnici od 1938 pod názvem Slovácko ve zpěvu a tanci. Místem konání se stal areál zámeckého parku, kde byly postupně vybudovány tři velké scény. Organizaci a programovou přípravu prvních ročníků zajišťovali dobrovolní pracovníci a místní spolky pod dohledem Národopisné sekce Zemské osvětové rady v Brně. Od 1961 převzal tuto roli Ústav lidového umění (od 1991 Ústav lidové kultury) ve Strážnici. Festival byl od svého počátku odrazem všech vývojových tendencí v přístupu k jevištnímu ztvárnění lidového umění. První ročníky patřily vesnickým skupinám, které předváděly dochované formy místního folkloru bez výrazných jevištních úprav. Se vznikem souborů lidových písní a tanců počátkem 50. let nastalo období diskusí o možnostech choreografie tanců pro jevištní vystoupení a o ideovosti programů, důraz byl kladen na tzv. nové lidové umění. Toto období bylo přehlídkou nejvyspělejších folklorních souborů. K posunu v chápání lidové tradice došlo ve druhé polovině 50. let a první pol. 60. let. V programové skladbě festivalu zaujaly více místa národopisné skupiny s živějším a přirozenějším projevem. Strážnice dostávala postupně charakter folklorního festivalu se všemi formami a typy pódiového předvádění folkloru. Od 1962 se stala mezinárodním folkloristickým (později folklorním) festivalem (od 1990 se statutem CIOFF). V programové radě se vystřídalo mnoho odborníků; předsedy byli např. V. Volavý, V. Frolec, K. Pavlištík. Postupně se profilovaly různé typy pořadů: klenotnicové, s autentickým projevem vesnických skupin vedle souborové tvorby, pořady zahraničních souborů a dětského folkloru. Oblíbenými pořady se staly soutěže o nejlepšího umělce strážnického festivalu (v sólovém verbuňku, odzemku, ve hře na lidový nástroj aj.). V průběhu let 70. a 80. vznikaly další programové typy: regionální pořady, komorně laděné pořady v prostředí kulturního domu, v zámeckých prostorách a zejm. v prostředí Muzea vesnice jihovýchodní Moravy. Průběžně se zde tříbily názory na jevištní stylizaci lidového umění, probíhaly diskuse o autenticitě a míře stylizace. Hodnocení jednotlivých ročníků na stránkách Tanečních listů, Národopisné revue aj. se stala teoretickým zázemím folklorního tanečního žánru.
</ee:content>
<ee:bibliography/>
<div class="chronology"><ee:chronology/></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 198–199{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author>
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>
<references></references>

<noinclude><languages></languages></noinclude>