Zobrazení zdroje stránky Hrůza, Luboš

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">4</span>
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Luboš</ee:firstname> 
| příjmení=<ee:lastname>Hrůza</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
28. 3. 1933
</ee:mvchronology>
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Jihlava (CZ)
</ee:mvchronology>
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
2. 12. 2008
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Praha (CZ)
</ee:mvchronology>
| foto=<ee:titleimage>hruza.jpg</ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc>Luboš Hrůza na civilní fotografii, cca 2000, fotograf Viktor Kronbauer. Archiv Viktora Kronbauera.</ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>scénograf,</ee:profession>
}}<ee:perex>
Představitel české a norské scénografie poslední třetiny 20. století, jeden z nejvýraznějších žáků F. Tröstra. Spoluzakladatel Činoherního klubu. Mělký prostor jeho jeviště využil k tzv. reliéfní scéně. Po emigraci do Norska (1968) se stal šéfem výpravy Nationaltheatret v Oslo a formoval moderní skandinávskou scénografii. Získal ocenění za výpravy pro inscenace her norského národního klasika H. Ibsena (1979). 
</ee:perex><ee:content>
Narodil se v rodině celního úředníka a soudní zapisovatelky. Rodina žila do 1938 v Břeclavi, po mnichovských událostech v září t. r. a odtržení pohraničních území byla nucena přesídlit do Jihlavy, kde měla matka rodinné zázemí. Válečné události se pro '''H.''' staly silným traumatem a vzpomínkou, jež ho později inspirovaly k mnoha kresbám.

Navštěvoval gymnázium v Jihlavě (maturoval 1952), 1952–53 pracoval jako herec, malíř kulis a jevištní výtvarník v jihlavském Horáckém divadle. 1953–55 studoval na Pedagogické fakultě v Brně výtvarnou výchovu u prof. E. Miléna, 1956 působil v Horáckém divadle jako asistent šéfa výpravy, 1956–60 studoval na scénografické katedře DAMU u prof. F. Tröstra. 1959–65 byl šéfem výpravy v Divadle P. Bezruče v Ostravě. Zde také spoluzaložil skupinu Kabaret Štafle, ve kterém působil jako výtvarník i jako herec a zpěvák. 1965 v Praze s J. Kačerem, J. Vostrým a L. Smočkem založil Činoherní klub, ve kterém byl do 1969 šéfem výpravy. Po sovětské okupaci 1968 odcestoval do Norska, kam byl krátce předtím spolu s režisérem J. Kačerem pozván na hostování. Tlak normalizačního režimu v Československu jej počátkem 70. let přivedl k definitivnímu rozhodnutí zůstat v zahraničí. Zpočátku usiloval o trvalý pobyt ve Velké Británii, kde působil jako pedagog, nakonec zakotvil v Norsku. 1968–97 byl šéfem výpravy Nationaltheatret v Oslo, v němž vytvořil 123 výprav (88 scénických a 35 kostýmních). Od 1990 opět působil též v českém divadle, 1997 se stal umělcem ve svobodném povolání.

1967 získal Zlatou trigu Pražského Quadriennale, 1979 cenu norské kritiky za výtvarné ztvárnění Ibsenova díla (zejména s přihlédnutím ke scénografii inscenace ''John Gabriel Borkman''). 

Od dob svého ostravského působení pracoval i pro film a televizi, zabýval se též volnou tvorbou, jeho hlavní přínos tkvěl v tvorbě pro divadlo.

'''H. '''první manželkou byla herečka Jiřina Třebická (1930–2005), druhou výtvarnice Marie (Madla), rozená Papoušková (* 1946), s níž měl dceru Margaretu (* 1969), filmovou režisérku. Zemřel náhle, na masivní embolii plic.

'''H. '''raná tvorba (do 1965 v Ostravě a Brně) se vyznačovala hravým, akčním způsobem práce s výtvarnou složkou inscenace, která opouštěla dosud převládající iluzivní princip budování scény a která počítala s komunikací mezi hereckou akcí a scénografickými segmenty a s fantazií diváka. Tyto aspekty budování scénického prostoru se projevily např. v inscenacích, na nichž spolupracoval s J. Kačerem (např. J. K. Tyl: ''Tvrdohlavá žena'', 1959; T. Williams: ''Tramvaj do stanice touha'', 1960; B. Brecht: ''Matka Kuráž a její děti'', 1961), E. Němcem (J. Otčenášek: ''Romeo, Julie a tma'', 1959; B. Brecht: ''Svatá Johanka z jatek'', 1960; S. Mrożek: ''Policajti'', 1963) či S. Lichým (J. Drda: ''Hrátky s čertem'', 1961; C. Hubalek: ''Lázeňská sezóna'', 1962; F. Marceau: ''Vajíčko'', 1964).

Ostravská tvorba svou poetikou a přístupem také předznamenala scénografii, typickou pro '''H. '''následné působení v Činoherním klubu, ve kterém byl až do svého odchodu do emigrace tvůrcem všech výprav. '''H. '''styl se v Činoherním klubu tříbil a dozrál. V symbióze s dramaturgií (klasická literatura, současná světová tvorba i původní české drama A. Vostré, L. Smočka a dalších), režií (J. Kačer, L. Smoček, E. Schorm, J. Menzel) i sehraným a herecky disponovaným souborem se aktivně účastnil příprav každé z inscenací a jeho tvorba se stala samozřejmým základem svébytného výtvarného charakteru scény. Dispozici atypicky širokého a mělkého jeviště Činoherního klubu vyřešil ve prospěch výtvarné složky i herecké akce: nesnažil se o prohloubení jeviště, o iluzivnost, scény nezatěžkával proměnami. Zadní stěnu jevištního prostoru vykryl a tvaroval reliéfem, jenž sice nebránil hercům v pohybu, jejich hru však více posunul k rampě a nutil je tak ještě markantněji přiblížit se očím diváků. Dbal i na malířské pojetí scénografie;  povrch reliéfních zadních prospektů v některých scénografiích patinoval pastózní hmotou barvy, dával jim charakteristickou strukturu (tento prvek přenesl i do scénografických prací, které později vytvořil v emigraci) jako např. v Machiavelliho ''Mandragoře'' (1965). Pro inscenaci Dostojevského ''Zločinu a trestu'' (1966) vytvořil scénu, sestávající ze segmentů z hrubě opracovaných dřevěných latí, jejichž soustava připomínala několik dramatických prostředí – sklepní prostory, chudý příbytek a vězení.

'''H. '''klíčovou inscenací v Činoherním klubu byl Gogolův ''Revizor ''(1967). Návrhu dominovala, tak jako v pozdějších řešeních téhož titulu (Riksteatret Oslo, 1977; Oslo Nye Teater, 1985; Klicperovo divadlo Hradec Králové, 2007), obrovská válcovitá kachlová kamna nad reliéfním pásem rekvizit a mobiliáře, evokujících nevkusem přeplněný příbytek hejtmanovy rodiny. 

'''H. '''kostýmní návrhy 60. let se vyznačovaly snahou o charakterizační zkratku, postižení vnější i vnitřní podstaty ztvárňované postavy, byly vytvářeny přímo pro konkrétní herecké představitele (např. v ''Revizorovi ''razantně, přesnými tahy črtané postavy už v kresbě plasticky vyjadřovaly jejich charakterovou podstatu ‒ robustní, tupý hejtman, odpovídající živelnému herectví P. Landovského v záměrně naddimenzované uniformě či ve vytahaném prádle; ve ''Zločinu a trestu'' se nesly v tragičtějším tónu, zpřítomňovaly kontrast mezi zupáctvím, bezohledností odosobněného světa státní moci na jedné straně a jímavostí, něhou a soucítěním Soničky Marmeladovové v podání J. Třebické na straně druhé).

Po 1968 '''H. '''v emigraci u svých výtvarných postupů setrval, reliéfní plán scénografií parafrázoval, prohloubil jej do několika rovin a členil do šířky i do hloubky. V některých inscenacích zachoval princip strukturované barevné hmoty, respektive prospektové stěny (W. Shakespeare: ''Král Lear'', Nationaltheatret Oslo 1971), postupně však tento sofistikovaně syrový tvar spěl přes oprošťování se od detailů a problematizování barevné plochy k hladkým, čistým, jasným tónům a tvarům. Ve scénických rešeních též hojně uplatňoval točnu, považovanou za relikt minulosti (F. M. Dostojevskij: ''Běsi'', Nationaltheatret Oslo 1975). V Norsku dosáhl výrazného úspěchu i scénografickými řešeními inscenací her domácího klasika H. Ibsena v Nationaltheatret Oslo. Významnou se stala scénografie k ''Paní z námoří'' (1977) – celá v chladné škále modrobílých ploch, připomínajících krajinu s obrovskými ledovými krami, plujícími mezi skalnatými útesy – a k ''Johnu Gabrielu Borkmanovi'' (1979), jež byla zahalená do hnědočerných tónů a tvořila obraz velké lidské osamělosti, jež živoří v obrovském prostoru nehostinné zasedací síně a která se v závěrečném výstupu proměnila v cestu mezi stromy, bělostně ozářenou jakoby zimním měsíčním světlem a prudce končící v černé tmě. Výrazný klíč '''H.''' našel také k dalším Ibsenovým dílům (''Stavitel Solness'', ''Hedda Gablerová'', ''Brand'', ''Peer Gynt'', ''Divoká kachna''), pro jejichž výtvarné zpracování pokaždé nalezl svébytnou metaforu: např. v ''Brandovi'' (1978) se stal hlavním poznávacím znakem inscenace průnik světelných „slunečních“ proudů skrze „oblaka“; v ''Peeru Gyntovi'' (1975) byla scénografie postavena na hře měkké lehké textilie, upravené do podoby horských štítů. Významnou prací v Nationaltheatret Oslo byla i scénografie k Shakespearovu ''Snu noci svatojanské ''(1973), v níž zvolil neotřelé řešení – použil skutečné rybářské sítě, pověšené v prostoru jeviště tak, že vytvářely oblý, nepevný tvar, v němž se herci pohybovali a jejich akce připomínala tanec či akrobacii ‒ v souladu s typem režie, který na scénu přinesla častá '''H.''' spolupracovnice, režisérka a bývalá tanečnice E. Roger.

Častým materiálem, s jehož pomocí zobrazoval na scéně několik dějišť (a zároveň dramatických situací) najednou, byly průhledné plochy (bobinety), v souladu s potřebami scénické architektury případně různě prořezávané, vrstvené a nakláněné do různých úhlů ‒ např. v inscenaci Ibsenova ''Když my mrtví procitáme'' (1981) či Dorfmanovy ''Dívka a smrt ''(1992).

Po listopadové revoluci 1989, opět ve spolupráci s českými divadly, se '''H.''' opakovaně inspiroval barokním divadlem a barokem obecně, čerpal z klasických kořenů, jež předtím nezatracoval, ale na malých scénách, kde v počátcích své tvorby působil, je v této podobě až na malé výjimky neuplatňoval. Monumentalitou takřka barokní se vyznačovala např. scénografie, kterou vytvořil pro Kačerovu inscenaci Peroutkova ''Oblaku a valčíku'' (Národní divadlo 1993), kde pracoval s působivou projekcí, zcela v intencích syžetové kompozice hry jako velké společenské fresky. Záměrně naddimenzovaná projekce – obrazy znaků dějinných katastrof a ikon na pozadí scény ‒ vytvářela silný kontrapunkt vůči mravenčímu lidskému konání a hemžení. Doslovný návrat ke starým historickým výtvarným slohům představovala '''H.''' scénografie ke Kačerově inscenaci Rostandova ''Cyrana z Bergeracu'' v Divadle Na Fidlovačce (1999), kdy inspirován úvodními výstupy dramatu, odehrávajícími se v divadle, stal se mu hlavním motivem scény bohatě zdobený portál barokní scény. Podobný ráz měla scénografie k Mozartově ''Kouzelné flétně'' (Národní divadlo Brno 1999) se scénickými segmenty, kulisami i rekvizitami, jejichž tvary a zdobení odkazovaly na barokní styl. V inscenacích Shakespearových her (''Jak se vám líbí'' v Divadle pod Palmovkou, 1996 či ''Komedie masopustu'' v Moravském divadle Olomouc, 2001) pracoval s jemnou barevností a vytvořil prořezávané kulisy, evokující líbivou uhlazenou malbu některých renesančních umělců.

'''H.''' byl ve svém scénografickém díle i volné tvorbě bytostný malíř. Nejsilněji se inspiroval tvorbou svého pedagoga F. Tröstra, jehož nadsazené vnímání reality, smysl pro tvar a potřeby toho kterého prostoru byly jeho cítění velmi blízké, a novými progresivními proudy přelomu 50. a 60. let 20. století (pop-art, arte-povera, happening), byl jedním z průkopníků estetiky ošklivosti v české scénografii. Zatímco za významnější část jeho tvorby z hlediska české scénografie je považováno '''H.''' dílo před rokem 1969, kdy napomohl k neortodoxnímu, na svébytné filozofii a na metafoře postavenému pojímání scénografie, v zahraničí je oceňován pro své zásluhy zakladatele moderního skandinávského jevištního výtvarnictví, které do jeho příchodu spočívalo v opakování stereotypů, charakteristických pro divadlo 19. století, a pro něž aktivní účast výtvarníka, který měl co říci k budování inscenačního tvaru jako celku představovala novum. Podobně nezvyklé bylo, co si '''H.''' přenesl z malých studiových scén, v nichž působil v 60. letech ve své vlasti: potřebu přirozeně úzkého, neformálního sepětí jak s osobností režiséra, tak s jevištní technikou a s herci.

'''H.''' dílo, ač odchodem do emigrace jakoby rozlomeno na dva tvaroslovně odlišné celky, kontinuálně a ústrojně propojovalo historické styly a tím také z podstaty nesourodé scénografické postupy – iluzivní a antiiluzivní – do osobitého tvaru, který byl podle potřeb daného jevištního prostoru variován.
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Scénografie</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>A. N. Ostrovskij: ''Pozdní láska'', Krajské oblastní divadlo Jihlava – Horácké divadlo 1956<br/>A. Arbuzov: ''Domek na předměstí'', DISK 1957<br/>F. A. Boildieu: ''Bílá paní'', AMU – Operní studio HAMU 1958<br/>G. B. Shaw: ''Candida'', DISK 1958<br/>V. Majakovskij: ''Ledová sprcha'', DISK 1958<br/>W. Shakespeare: ''Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete'', Divadlo J. Průchy Kladno ‒ Mladá Boleslav 1958 (Městské divadlo Kladno)<br/>E. M. Remarque: ''Poslední dějství'', Vesnické divadlo 1959<br/>J. Otčenášek: ''Romeo, Julie a tma'', DISK 1959<br/>J. Suchý – I. Vyskočil: ''Faust, Markétka, služka a já'', Divadlo Na zábradlí 1959<br/>Lope de Vega: ''Fuente Ovejuna'', DISK 1959<br/>J. Otčenášek: ''Romeo, Julie a tma'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1959<br/>J. K. Tyl: ''Tvrdohlavá žena'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1959 <br/>A. Jirásek: ''Psohlavci'', Jihočeské divadlo České Budějovice 1959 <br/>M. Gyarfás: ''Napravený čert'', Státní zájezdové divadlo 1959<br/>V. S. Rozov: ''Člověk hledá radost'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1959 <br/>L. Stroupežnický: ''Mikuláš Dačický z Heslova'', Státní zájezdové divadlo 1959<br/>F. Husák – P. Mandel – P. Veselý – R. Wolf: ''Štafle'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1960<br/>N. Hikmet: ''Damoklův meč'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1960<br/>Ch. Dickens, G. Almar: ''Oliver Twist'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1960 <br/>F. Schiller: ''Úklady a láska'', Těšínské divadlo Český Těšín 1960<br/>J. Topol: ''Jejich den'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1960 <br/>K. Corrinth: ''Trójané'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1960 <br/>V. Blažek: ''Příliš štědrý večer'', Divadlo J. K. Tyla Plzeň 1960<br/>A. Jirásek, F. Horák – D. Rybínová: ''Filosofská historie'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1960 <br/>A. Casona: ''Stromy umírají vstoje'', Těšínské divadlo Český Těšín 1960 <br/>V. Tomšovský: ''Kocour v botách'', Divadlo Jiřího Wolkera 1960<br/>T. Williams: ''Tramvaj do stanice Touha'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1960 <br/>J. M. Simmel: ''Kolega'', Těšínské divadlo Český Těšín 1960<br/>J. Bedřich: ''Stalo se v Granadě'', Východočeské divadlo Pardubice 1960<br/>A. Chmelík: ''Můj přítel Kolja'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1960 <br/>F. Kuhn: ''Až se ozve Barcelona'', Státní divadlo Ostrava 1960 (scéna)<br/>C. Goldoni: ''Poprask na laguně'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1961<br/>B. Brecht: ''Svatá Johanka z jatek'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1961<br/>L. Aškenazy: ''Host'', Slovácké divadlo Uherské Hradiště 1961<br/>C. Goldoni: ''Poprask na laguně'', Divadlo J. K. Tyla Plzeň 1961 (scéna)<br/>V. Blažek: ''Příliš štědrý večer'', Slezské divadlo Z. Nejedlého Opava 1961<br/>L. Kundera: ''Totální kuropění'', Státní divadlo Brno 1961<br/>M. Skála – V. Pantůček: ''Charleston v šest ráno'', Večerní Brno 1961<br/>J. Drda: ''Hrátky s čertem'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1961<br/>A. S. Makarenko, M. Stehlík: ''Začínáme žít'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1961<br/>P. Mandel – P. Veselý – R. Wolf: ''Čert na štaflích'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1961<br/>V. Majakovskij: ''Horká lázeň'', Státní divadlo Brno 1961<br/>B. Brecht: ''Matka Kuráž a její děti'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1961<br/>L. Feuchtwanger, B. Brecht: ''Vidění Simony Machardové'', Divadlo J. Fučíka Brno 1962<br/>L. Aškenazy: ''C. K. státní ženich'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1962<br/>R. N. Nash: ''Hrst ohně'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1962 (scéna)<br/>W. Shakespeare: ''Romeo a Julie'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1962 <br/>S. Lichý: ''Laťka'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1962 <br/>C. Hubalek: ''Lázeňská sezóna'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1962 <br/>C. Goldoni: ''Hrubiáni'', Divadlo J. Myrona Ostrava 1962<br/>L. Leonov: ''Metelice'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1962 <br/>M. Macourek, J. Henke: ''Člověk by nevěřil svým očím, ''Divadlo bratří Mrštíků Brno 1962<br/>C. Goetz: ''Nebožka teta'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1963<br/>K. Čapek – J. Čapek: ''Lásky hra osudná'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1963<br/>K. Čapek, P. Kohout: ''Válka s mloky'', Státní divadlo Ostrava 1963<br/>J. Švarc: ''Lancelot a drak'', Městská divadla pražská 1963<br/>V. Vančura: ''Josefina'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1963 (scéna)<br/>C. Goldoni, A. Hoffmeister: ''Zpívající Benátky'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1963<br/>Molière: ''Scapinova šibalství'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1963 (scéna)<br/>S. Mrożek: ''Policajti'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1963<br/>V. Dyk, E. F. Burian: ''Krysař'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1963<br/>F. Dürrenmatt: ''Herkules a Augiášův chlév'', Státní divadlo Brno 1964 <br/>F. Garcia Lorca: ''Pláňka'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1964<br/>W. Shakespeare: ''Mnoho povyku pro nic'', Východočeské divadlo Pardubice 1964 (scéna)<br/>C. Gozzi: ''Princezna Turandot'', Státní divadlo Brno 1964<br/>K. Waterhouse – W. Hall: ''Billy lhář'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1964<br/>F. Marceau: ''Vajíčko'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1964<br/>A. Fauquez, L. Eliáš: ''Souboj s časem'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1964<br/>I. Rusnák: ''Lišky, dobrou noc'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1964<br/>E. Labiche, J. Werich: ''Slaměný klobouk'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1964<br/>A-R. Lesage: ''Turcaret'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1964<br/>S. O´Casey, J. Krejčík: ''Pension pro svobodné pány'', Činoherní klub 1965<br/>K. Čapek: ''Loupežník'', Krajské divadlo Mladá Boleslav 1965<br/>W. Hall: ''Hlídka v džungli'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1965<br/>E. Albee: ''Stalo se v zoo'', Činoherní klub 1965 <br/>A. Camus: ''Spravedliví'', Činoherní klub 1965 <br/>J.-P. Sartre: ''Trojanky'', Divadlo E. F. Buriana 1965 (scéna)<br/>N. Machiavelli: ''Mandragora'', Činoherní klub 1965 <br/>L. Smoček: ''Bludiště + Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho'', Činoherní klub 1966 <br/>F. M. Dostojevskij, A. Vostrá – J. Vostrý: ''Zločin a trest'', Činoherní klub 1966 <br/>M. Horníček: ''Pokušitel'', Semafor + Divadlo V. Nezvala Karlovy Vary 1966 (kostýmy)<br/>M. Schisgal: ''A co láska?'', Státní divadlo Brno 1966<br/>M. Ch. Feiler: ''Šestá žena Modrovousova'', Divadlo na Vinohradech 1966 (scéna)<br/>F. Dürrenmatt: ''Návštěva staré dámy'', Státní divadlo Brno 1966<br/>A. Vostrá: ''Na koho to slovo padne'', Činoherní klub 1966 <br/>N. V. Gogol: ''Revizor'', Činoherní klub 1967 <br/>B. Březovský: ''Všechny zvony světa'', Divadlo na Vinohradech 1967<br/>J. Cocteau: ''Dvojhlavý orel'', Divadlo na Vinohradech 1967<br/>J. Zamjatin: ''Blecha'', Divadlo S. K. Neumanna 1967 (scéna)<br/>H. Pinter: ''Narozeniny'', Činoherní klub 1967 <br/>Z. Marat – J. Sup: ''Kat a jeho Mydlář'', Divadlo Rokoko 1968<br/>B. Brecht: ''Žebrácká opera'', Divadlo J. Průchy Kladno-Mladá Boleslav 1968 (Městské divadlo Kladno; scéna)<br/>J. Topol: ''Kočka na kolejích'', Severomoravské divadlo Šumperk 1968<br/>G. Chevalier, J. Flíček: ''Zvonokosy'', Realistické divadlo Z. Nejedlého 1968<br/>J. Drda: ''Hrátky s čertem'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1968<br/>E. Bond: ''Spaseni'', Činoherní klub 1968 <br/>J. K. Tyl: ''Jan Hus'', Realistické divadlo Z. Nejedlého 1968 (scéna)<br/>A. Vostrá: ''Na ostří nože'', Činoherní klub 1968 <br/>F. M. Dostojevskij, A. Vostrá – J. Vostrý: ''Zločin a trest'' (''Raskolnikov''), Nationaltheatret Oslo 1968<br/>V. Havel: ''Vyrozumění'', Nationaltheatret Oslo 1969<br/>H. Ibsen: ''Stavitel Solness'', Nationaltheatret Oslo 1969<br/>K. Andersson: ''Bedna s pískem'', Nationaltheatret Oslo 1970<br/>F. Carling: ''Had'', Nationaltheatret Oslo 1970 <br/>H. Pinter: ''Návrat domů'', Nationaltheatret Oslo 1970<br/>W. Shakespeare: ''Král Lear'', Nationaltheatret Oslo 1971<br/>A. P. Čechov: ''Višňový sad'', Nationaltheatret Oslo 1971 <br/>A. P. Čechov: ''Racek'', Theater Basel Basilej 1971<br/>H. Ibsen: ''Hedda Gablerová'', Nationaltheatret Oslo 1971 <br/>G. Büchner: ''Leonce a Lena'', Nationaltheatret Oslo 1972 <br/>O. Wilde: ''Jak je důležité míti Filipa'', Nationaltheatret Oslo 1972<br/>A. Strindberg: ''Sonáta duchů'', Nationaltheatret Oslo 1972<br/>G. Puccini: ''Plášť + Gianni Schicchi'', Den Norske Opera Oslo 1973<br/>W. Shakespeare: ''Sen noci svatojánské'', Nationaltheatret Oslo 1973 <br/>Euripides: ''Bakchantky'', Nationaltheatret Oslo 1973 <br/>K. Weill – B. Brecht: ''Žebrácká opera'', Nationaltheater Mannheim 1973<br/>E. O´Neill: ''Vznešenější sídla'', Nationaltheatret Oslo 1974 <br/>H. Ibsen: ''Divoká kachna'', Den Nationale Bergen 1974<br/>J. Genet: ''Balkón,'' Nationaltheater Mannheim 1974<br/>E. Bond: ''Moře'', Nationaltheatret Oslo 1975 <br/>H. Ibsen: ''Peer Gynt'', Nationaltheatret Oslo 1975<br/>Z. Kodály – W. Felsenstein: ''Hary Janos'', Den Norske Opera Oslo 1975<br/>F. M. Dostojevskij, A. Camus: ''Běsi'', Nationaltheatret Oslo 1975 <br/>H. Ibsen: ''Catilina'', Nationaltheatret Oslo 1976 <br/>W. Shakespeare: ''Večer tříkrálový'', Nationaltheatret Oslo 1976 <br/>G. Donizetti: ''Don Pasquale'', Den Norske Opera Oslo 1976<br/>G. Puccini: ''Tosca'', Den Norske Opera Oslo 1976 + 1982<br/>H. Lautensack: ''Komedie na faře'', De Noorder Compagnie – De Lawei Drachten 1976 (scéna)<br/>A. A. Milne, M. Koroljov: ''Medvídek Pú'', Trøndelag Teater Trondheim 1977<br/>A. P. Čechov: ''Strýček Váňa'', Nationaltheatret Oslo 1977 <br/>W. Shakespeare: ''Macbeth'', Nottingham Playhouse 1977<br/>N. V. Gogol: ''Revizor,'' Riksteatret Oslo 1977<br/>H. Ibsen: ''Paní z námoří'', Nationaltheatret Oslo 1977<br/>L. Holberg: ''Jeppe z vršku'', Rogaland Teater Stavangar 1978<br/>H. Ibsen: ''Brand'', Nationaltheatret Oslo 1978<br/>A. Arbuzov: ''Staromódní komedie'', Nationaltheatret Oslo 1978 <br/>B. Clark: ''Je to můj život, že ano'', Nationaltheatret Oslo 1978 <br/>A. Arbuzov: ''Staromódní komedie'', Riksteatret Oslo 1979<br/>H. Ibsen: ''John Gabriel Borkman'', Nationaltheatret Oslo 1979 <br/>B. Morris: ''Létání naslepo'', Nationaltheatret Oslo 1979 <br/>H. Ibsen: ''Nepřítel lidu'', Nationaltheatret Oslo 1979 <br/>K. Millöcker: ''Žebravý student'', Den Jyske Opera Aarhus 1979<br/>M. Gorkij: ''Děti slunce'', Nationaltheatret Oslo 1979 <br/>J. Stein – Š. Alejchem: ''Šumař na střeše'', Helsinborgs Stadtsteater Helsinborg 1979<br/>H. Ibsen: ''John Gabriel Borkman'', Den Nationale Bergen 1980<br/>F. Schiller: ''Don Carlos'', Nationaltheatret Oslo 1980<br/>H. Ibsen: ''Komedie lásky'', Nationaltheatret Oslo 1980<br/>V. Havel: ''Protest'', Nationaltheatret Oslo 1980<br/>P. Kohout: ''Attest'', Nationaltheatret Oslo 1980<br/>P. Shaffer: ''Amadeus'', Nationaltheatret Oslo 1980<br/>D. W. Rintels: ''Clarence Darrow'', Nationaltheatret Oslo 1981<br/>H. Ibsen: ''Když my mrtví procitneme'', Nationaltheatret Oslo 1981<br/>R. Strauss: ''Arabella'', Den Norske Opera Oslo 1981<br/>P. O. Enquist: ''Ze života žížal'', Nationaltheatret Oslo 1982 <br/>A. P. Čechov: ''Tři sestry'', Den Nationale Bergen 1982<br/>K. Wittlinger: ''Znáte mléčnou dráhu?'', Nationaltheatret Oslo 1982 (scéna)<br/>P. Kohout: ''Marie zápasí s anděly'', Den Nationale Bergen 1982 (scéna)<br/>T. Kempinski: ''Duet pro jednoho'', Nationaltheatret Oslo 1982<br/>W. Shakespeare: ''Macbeth'', Nationaltheatret Oslo 1982<br/>A. Skouen: ''To nejlepší'', Nationaltheatret Oslo 1983<br/>J. Pielmeier: ''Anežka boží'', Rogaland Teater Stavangar 1983<br/>C. P. Taylor: ''Zboží'', Nationaltheatret Oslo 1983 (scéna)<br/>H. Pinter: ''Jiná místa'', Trøndelag Teater Trondheim 1983 <br/>L. Holberg: ''Jeppe z vršku'' Trøndelag Teater Trondheim 1983<br/>P. Osborn: ''Ráno je v sedm'', Nationaltheatret Oslo 1983<br/>A. de Saint-Exupéry, T. Stokke: ''Malý princ'', Nationaltheatret Oslo 1984<br/>A. Fugard: ''Pan Harold'', Oslo Nye Centralteatret Oslo 1984<br/>M. Gorkij: ''Děti slunce'', Kungliga Dramatiska Teatern 1984<br/>H. Ibsen: ''Peer Gynt'', Malmö Stadtsteater – Storan 1984<br/>A. P. Čechov: ''Tři sestry'', Agder Teater A. S. Kristiansand 1984<br/>H. D. Richardson – W. Barney: ''Černý měsíc'', Nationaltheatret Oslo 1985<br/>T. S. Elliot: ''Koktejlový večírek'', Trøndelag Teater Trondheim 1985<br/>N. V. Gogol: ''Revizor,'' Oslo Nye Teater Oslo 1985<br/>T. Stoppard: ''To pravé'', Nationaltheatret Oslo 1985 (scéna)<br/>A. Strindberg: ''Královna Kristina'', Kungliga Dramatiska Teatern 1985<br/>A. Miller: ''Smrt obchodního cestujícího'', Nationaltheatret Oslo 1985 (scéna)<br/>S. Beckett: ''Čekání na Godota'', Nationaltheatret Oslo 1986<br/>H. Ibsen: ''Rosmersholm'', Nationaltheatret Oslo 1986<br/>S. Mrożek: ''Kontrakt'', Det Norske Teatret Oslo 1986<br/>A. Ayckbourn: ''Aby bylo jasno'', Nationaltheatret Oslo 1987<br/>B. Clark: ''Petice'', Nationaltheatret Oslo 1987<br/>A. Miller: ''Všichni moji synové'', Nationaltheatret Oslo 1987<br/>A. Franková, F. Goodrich – A. Hackett: ''Deník Anny Frankové, ''Riksteatret Oslo 1987<br/>K. Hamsun: ''Slova v běhu času + Hlasy + Hamsun Maraton'', Nationaltheatret Oslo 1987<br/>P.-A. Choderlos de Laclos, Ch. Hampton: ''Nebezpečné vztahy'', Nationaltheatret Oslo 1986<br/>A. P. Čechov: ''Višňový sad'', Nationaltheatret Oslo 1988<br/>L. Holberg: ''Čarodějnice aneb Zbytečný poplach'', Den Nationale Bergen 1988<br/>P. O. Enquist: ''V hodině rysa'', Nationaltheatret Oslo 1988<br/>T. Williams: ''Kočka na rozpálené plechové střeše'', Nationaltheatret Oslo 1988 (scéna)<br/>R. Rodgers – O. Hammerstein: ''Za zvuků hudby'', Chateau Neuf Oslo 1988<br/>R. Stevenson – S.-P. Harris: ''Ostrov pokladů'', Chateau Neuf Oslo 1989<br/>A. Miller: ''Všichni moji synové'', Riksteatret Oslo 1989<br/>A. Ayckbourn: ''Rodinný podnik'', Nationaltheatret Oslo 1989<br/>E. O´Neill: ''Cesta dlouhého dne do noci'', Nationaltheatret Oslo 1989<br/>M. M. Renard – Ch. Lange: ''Gumový Tarzan'', Chateau Neuf Oslo 1989<br/>G. Puccini: ''Tosca'', Islenska Operaen Reykjavík 1989<br/>P. Shaffer: ''Andělika a laskavec'', Nationaltheatret Oslo 1990 (scéna)<br/>M. Karge: ''Dobytí jižního pólu'', Nationaltheatret Oslo 1990 <br/>H. Ibsen: ''Domeček pro panenky'', Nationaltheatret Oslo 1990 (scéna)<br/>K. Hagerup: ''Kvaringen'', Nationaltheatret Oslo 1991<br/>H. Ibsen: ''Válečníci na Helgolandu'', Nationaltheatret Oslo 1991 <br/>L. Birinskij: ''Mumraj'', Činoherní klub 1991 <br/>L. Norén: ''Bobby Fischer žije Pasadeně'', Nationaltheatret Oslo 1991 <br/>V. K. Klicpera: ''Hadrián z Římsů'', Činoherní klub 1992 <br/>A. Dorfman: ''Dívka a smrt'', Nationaltheatret Oslo 1992 <br/>Molière: ''Lakomec'', Činoherní klub 1992 <br/>G. Donizetti: ''Lucia di Lammermoor'', Islenska Operaen Reykjavík 1992<br/>R. Harwood: ''Garderobiér'', Nationaltheatret Oslo 1993 <br/>A. Miller: ''Smrt obchodního cestujícího'', Národní divadlo 1993<br/>A. Miller: ''Cena'', Nationaltheatret Oslo 1993 <br/>S. Beckett: ''Čekání na Godota'' + ''Konec hry + Hra'', Nationaltheatret Oslo 1993 <br/>F. Peroutka: ''Oblak a valčík'', Národní divadlo 1993<br/>P. O. Enquist: ''Naučit se poznávat strach'', Nationaltheatret Oslo 1994 <br/>H. Ibsen: ''Peer Gynt'', Národní divadlo 1994<br/>A. Johansen: ''Rozkvetlá třešeň'', Nationaltheatret Oslo 1995 <br/>S. Snajder: ''Hadí kůže'', Nationaltheatret Oslo 1995 <br/>L. Smoček: ''Kosmické jaro'', Činoherní klub 1995 <br/>A. Christie: ''Past na myši'', Městská divadla pražská 1996 (Divadlo ABC)<br/>N. Simon: ''Dámská jízda'', Městská divadla pražská 1996 (Divadlo ABC) <br/>J. M. Synge: ''Hrdina západu'', Národní divadlo 1996<br/>J. Strauss ml.: ''Cikánský baron'', Městská divadla pražská 1996 (Divadlo ABC; scéna) <br/>S. Beckett: ''Šťastné dny'', Nationaltheatret Oslo 1996<br/>W. Shakespeare: ''Jak se vám líbí'', Divadlo pod Palmovkou 1996<br/>T. Williams: ''Kočka na rozpálené plechové střeše'', Horácké divadlo Jihlava 1997<br/>V. Štech: ''Třetí zvonění'', Činoherní klub 1997 <br/>N. Machiavelli: ''Mandragora'', Jihočeské divadlo České Budějovice 1997 (scéna)<br/>A. Miller: ''Pohled z mostu'', Městské divadlo Mladá Boleslav 1998 (scéna)<br/>H. von Kleist: ''Rozbitý džbán'', Činoherní klub 1998<br/>J. Mišima: ''Markýza de Sade'', Divadlo na Vinohradech 1998 (scéna)<br/>A. P. Čechov: ''Racek'', Jihočeské divadlo České Budějovice 1999 (scéna)<br/>W. Shakespeare: ''Večer tříkrálový'', Městská divadla pražská 1999 (Divadlo ABC)<br/>C. Goldoni, G. Strehler: ''Letní byt'', Činoherní klub 1999 <br/>E. Labiche – E. Gondinet, V. Strnisko: ''Nejšťastnější ze tří'', Činoherní klub 1999 <br/>W. A. Mozart: ''Kouzelná flétna'', Národní divadlo Brno 1999 + 2005<br/>Molière: ''Zdravý nemocný'', Divadlo pod Palmovkou 1999 (scéna)<br/>E. Rostand: ''Cyrano z Bergeraku'', Divadlo Na Fidlovačce 1999 (scéna)<br/>A. Franková, F. Goodrich – A. Hackett: ''Deník Anny Frankové'', Agder Teater A. S. Kristiansand 2000<br/>L. Smoček: ''Jednou k ránu'', Činoherní klub 2000 <br/>K. Kesey, D. Wassermann: ''Kukaččí hnízdo'', Divadlo Na Fidlovačce 2000 (scéna)<br/>G. Verdi: ''Luisa Miller'', Jihočeské divadlo České Budějovice 2000 (scéna)<br/>E. Kishon: ''Ježíšmarjájosef aneb Zaplaťpánbůh'', Divadlo Na Fidlovačce 2000 (scéna)<br/>F. Hervé: ''Mamzelle Nitouche'', Divadlo Na Fidlovačce 2001 (scéna)<br/>V. K. Klicpera: ''Hadrián z Římsů'', Národní divadlo 2001<br/>J. Offenbach: ''Hoffmannovy povídky'', Národní divadlo Brno 2001<br/>W. Shakespeare: ''Komedie masopustu'', Moravské divadlo Olomouc 2001 (scéna)<br/>J. Orton: ''Jak se bavil pan Sloane'', Činoherní klub 2001 <br/>L. Chiarelli: ''Maska a tvář'', Činoherní klub 2002  <br/>F. M. Dostojevskij, A. Vostrá – J. Vostrý: ''Zločin a trest'', Jihočeské divadlo České Budějovice 2002<br/>Y. Jamiaque: ''Pan Hamilkar'', Městské divadlo Mladá Boleslav 2003 (scéna)<br/>E. Humperdinck, J. Grimm – W. Grimm: ''Perníková chaloupka'', Národní divadlo Brno 2004 (scéna)<br/>C. Goldoni: ''Impresário ze Smyrny'', Činoherní klub 2004 (scéna)  <br/>P.-A. Choderlos de Laclos, Ch. Hampton: ''Nebezpečné vztahy'', Činoherní klub 2006  <br/>J. Kačer: ''Však nechte světla plát…'', Národní divadlo 2006<br/>N. V. Gogol: ''Revizor'', Klicperovo divadlo Hradec Králové 2007<br/>N. V. Gogol, M. Uhde: ''Nos'', Divadlo Alfa Plzeň 2008<br/>M. Kundera: ''Ptákovina'', Činoherní klub 2008  </ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>Žura Aruťuňac – A. Fadějev, N. P. Ochlopkov: ''Mladá garda'', Krajské oblastní divadlo Jihlava – Horácké divadlo 1951<br/>Vojáci US armády (člen) – B. A. Lavreněv: ''Hlas Ameriky'', Krajské oblastní divadlo Jihlava – Horácké divadlo 1951<br/>Ta-So – Ťing-č Cho – I Ting, V. Nováková: ''Dívka s bílými vlasy'', Krajské oblastní divadlo Jihlava – Horácké divadlo 1952  <br/>Voloďa Studěncov – V. M. Gusjev: ''Sláva'', Krajské oblastní divadlo Jihlava – Horácké divadlo 1952<br/>Jirka – J. Klíma: ''Štěstí nepadá s nebe'', Krajské oblastní divadlo Jihlava – Horácké divadlo 1953<br/>První rekrut – A. Mrštík – V. Mrštík: ''Maryša'', Krajské oblastní divadlo Jihlava – Horácké divadlo 1953<br/>Zpěvní čísla – P. Mandel – P. Veselý – R. Wolf: ''Čert na štaflích'', Divadlo P. Bezruče Ostrava 1961  </ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Teatralia</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>S Ibsenem v Norsku, ''Svět a divadlo'' 4, 1993, č. 3, s. 96–103<br/>Dokud škuner může plout I–III, ''Divadelní noviny'' 14, 2005, č. 14–16, s. 16<br/>''Moji Ibseni v norském Národním divadle'', in K. Stehlíková (ed.): ''Ipse ipsa Ibsen: sborník ibsenovských studií'', Soběslav 2006<br/>Plachty a sníh, ''Literární noviny'' 17, 2006, č. 13, s. 13</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Literatura (výběr)</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>ad Spravedliví:<br/>S. Machonin: Prvních pět v Činoherním klubu, ''Literární noviny'' 15, 1966, č. 5, s. 4 

ad Zločin a trest:<br/>J. Císař: Odvaha k důslednosti, ''Plamen'' 8, 1966, č. 7, s. 165–167<br/>J. Opavský: Zločin a trest na scéně, ''Venkov'' 7. 5. 1966

ad Revizor:<br/>J. Černý: Kačerův Revizor, ''Divadlo ''18, 1967, listopad, s. 28–33

ad Raskolnikov:<br/>T. Mølbach-Nielsen: Tsjekkisk dekorasjonkunst [České umění dekorace], ''Arbeiderbladet ''19. 9. 1968

ad Stavitel Solness:<br/>W. R. Kastborg: Stor kunst på Nationaltheatret [Velké umění v Národním divadle], ''Arbeiderbladet ''12. 9. 1969<br/>Kitty: Språkvansker: En fordel [rozhovor: Ve výhodě], ''Verdens Gang'' 24. 3. 1971

ad Divoká kachna:<br/>E. Eide: „Vildanden“ i tre etasjer [Divoká kachna ve třech patrech], ''Dagbladet ''6. 3. 1974 

ad Peer Gynt:<br/>B. Calmeyer: Endelig – Peer er slušet fri! [Konečně – Peer je osvobozen!], ''Arbeiderbladet'' 21. 3. 1975

ad Běsi:<br/>O.-S. Anderssen: Nationaltheatret: De besatte [Národní divadlo: Běsi], ''Aftensposten'' 12. 11. 1975 

ad Strýček Váňa:<br/>O.-S. Andderssen: Inntil stillheten senker seg [Než se rozhostí ticho], ''Aftensposten ''11. 3. 1977

ad Brand:<br/>O.-S. Anderssen: „Brand“ – som ideologenes uttogsmarsj! [„Brand“ – Ideologové, marš ven!], ''Aftensposten'' 12. 6. 1978 

ad Děti slunce:<br/>O.-S. Anderssen: Nationaltheatret: Solens barn. Når Iren vil ha oss [Národní divadlo: Děti slunce. Když nás nikdo nechce], ''Aftensposten'' 19. 10. 1979 

ad John Gabriel Borkman:<br/>K. O. Arntzen: Elegant Ibsen i DNS [Elegantní Ibsen v DNS], ''Verdens Gang'' 7. 3. 1980<br/>B. Vindsetmo: Scenografien skal ikte stille seg til skue! [Scénografie by se neměla stavět na odiv!] (Rozhovor s L. Hrůzou), ''Morgenbladet ''23. 7. 1982<br/>V. Ptáčková: ''Česká scénografie XX. století'', 1982

ad Rosmersholm:<br/>N. de Jongh: What a Northern light reveals [Co odhalila polární záře], ''Guardian'' 4. 12. 1986<br/>V. Ptáčková: L. Hrůza aneb Návrat ztraceného syna, ''Scéna'' 15, 1990, č. 12, s. 11<br/>V. Ptáčková: ''L. Hruza aneb Scénografie L. Hrůzy'', 1990 (katalog výstavy) → ''Divadlo na konci světa'', 2008, s. 201–205<br/>Z. Sílová: Tam nahoře se cosi třpytí (rozhovor), ''Divadelní noviny'' 4, 1995, č. 20, s. 10<br/>J. Vostrý: Hrůzova scénografie, in ''Činoherní klub 1965–1972. Dramaturgie v praxi'', 1996, s. 108–110<br/>A. Myšková: Dám deset Paříží za jedno Oslo, ''Lidové noviny'' 5. 9. 1998<br/>R. Císař a kol.: ''Činoherní klub 1965''–''2005,'' 2006<br/>Z. A. Tichý: Hrůza přinesl do Norska kafkovský styl, ''MF Dnes'' 1. 9. 2007

nekrology:<br/>Red.: Zemřel L. Hrůza, ''Severské listy'' 2. 12. 2008<br/>J. Meszáros: Zemřel scénograf L. Hrůza, ''Scena.cz'' 3. 12. 2008<br/>J. Machalická: Rozloučení s L. Hrůzou, ''Lidové noviny'' 9. 12. 2008<br/>H. Albertová (ed.): ''Hrůza v Černé labuti'', 2008 (katalog výstavy)<br/>M. Vojtěchovský – J. Vostrý: ''Obraz a příběh: scéničnost ve výtvarném umění'', 2008<br/>J. Cindlerová: Cesta do čarovného světa L. Hrůzy, ''Disk ''2011, č. 35, s. 151–156

slovníky a encyklopedie:<br/>J. Tomeš a kol.: ''Český biografický slovník XX. století. I. díl. A''–''J'', 1999<br/>''Store Norske Leksikon'', Oslo 2005–2007</ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>28. 3. 1933</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Jihlava (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>2. 12. 2008</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names>

</ee:names></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2015{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Věra Velemanová]]{{break}}</ee:author>

<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]
[[Category:Česká činohra 1945–1989 (vzorek)]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>

<references></references>

<noinclude><languages></languages></noinclude>