Zobrazení zdroje stránky Clary-Aldringen, František Václav

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">3</span>
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>František Václav</ee:firstname> 
| příjmení=<ee:lastname>CLARY-ALDRINGEN</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
8. 3. 1706
</ee:mvchronology>
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Teplice
</ee:mvchronology>
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
21. 6. 1788
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Vídeň (Rakousko)
</ee:mvchronology>
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>mecenáš,</ee:profession>
}}<ee:perex>

</ee:perex><ee:content>
Křest. jména psána též Franz Wenzl. – Rod C.-A. vznikl 1666, když Jan Marek Clary (1638–99) spolu s povýšením do hraběcího stavu dostal svolení ke spojení znaků a jmen obou rodů. Rod Clary pocházel z italské Florencie a později přesídlil do Furlandska (Friaul). V českých zemích se usadil během třicetileté války, kdy císařský důstojník Franz Clary získal řadu konfiskovaných statků (inkolát 1627, povýšení do českého panského stavu starožitných rodů 1644). Rod Aldringenů, původem z Lotrinska, přišel do českých zemích rovněž za třicetileté války, kdy Jan z Aldringen (1588–1634) získal po smrti Albrechta z Valdštejna za své služby v císařské armádě konfiskované panství Teplice a část panství Benešov. Zemřel bezdětný a jeho majetek přešel na příbuzné. 1666 se jeho jediným vlastníkem stal Jan Marek Clary, který se 1637 oženil s Annou Marií z Aldringen († 1665), sestrou Jana z Aldringen.

Vnuk Jana Marka, František Václav '''C'''.'''-A'''. (1706–88), císařský a královský komoří a nejvyšší lovčí, byl 1767 povýšen do knížecího stavu. Jeho manželkou, se kterou měl devět dětí, byla princezna Marie Josefa Hohenzollern-Hechingen (1728–1801). V Praze '''C'''.'''-A'''. přestavěl palác na Valdštejnském náměstí (dnešní Auersperský). Své hlavní sídlo, teplický zámek, kde už v létě 1721 vystoupila italská herecká společnost → T. Ristoriho, tehdy sasko-polský dvorní soubor Augusta Silného, dal zásadním způsobem přestavět. Malé divadlo, jež při přestavbě v polovině 18. stol. v prostorách zámku vzniklo, nahradila později samostatná klasicistní budova, kterou 1787–89 přistavěl J. A. Giesel z Drážďan (1751–1822) k západnímu křídlu zámku.

Syn Františka Václava, kníže Jan Nepomuk C.-A. (1754–1826), generální dvorský ředitel staveb, byl vzorem vznešeného a uhlazeného aristokrata. Svých známostí a kontaktů dokázal využít k propagaci teplických lázní, které se díky rekonstrukci celého města po ničivém požáru 1793 staly jedněmi z nejoblíbenějších a nejmódnějších. Divadlo bylo u lázeňských hostů oblíbeno a v létě, v době hlavní lázeňské sezony, se v teplickém zámeckém divadle hrálo denně (vystupovaly tu také profesionální herecké společnosti, např. pražský soubor Vlastenského divadla) kromě jednoho dne v týdnu, který byl vyhrazen soukromým akcím majitele zámku a jeho hostů. Ti často sami hrávali hry, jejichž autorem byl někdo z nich. Jedním z autorů byl i G. Casanova, působící v té době jako knihovník na valdštejnském zámku v Duchcově. Pro manželku Jana Nepomuka C.-A., kněžnu Marii Leopoldu Kristinu, roz. de Ligne (1757–1830), napsal hru ''Le Polémoscope ou La calomnie démasqué par la présence d’esprit''… [Lorňon, který klame, neboli Duchapřítomně odhalená pomluva], jež byla uvedena v červnu 1791. Hru ''Die Wette'' [Sázka] napsala za pomoci dalšího z lázeňských hostů, J. W. Goetha, mladá rakouská císařovna Marie Ludovika, která se zde 1812 léčila. Až do poloviny 19. stol. hráli v teplickém divadle příslušníci téměř všech významných šlechtických rodin, což potvrzují zápisy v pamětní knize šlechtického divadelního spolku (Teplitzer Gesellschaftstheater). Soukromě se zde hrálo též po první světové válce, kdy už veřejnosti sloužilo velké Městské divadlo. Zámecké divadlo bylo zrušeno 1929.
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>SOA Litoměřice, pobočka Děčín, RA Clary-Aldringen a Ficquelmonte (deníky, korespondence) ⇒ ''Státní archiv v Litoměřicích. Průvodce po archivních fondech'', ed. J. Křivka–J. Hanzal–M. Košťál–J. Kynčl, Praha 1962/63; Regionální muzeum v Teplicích – knihovna (divadelní cedule ⇒ ''Macek'' 1967); NMd, sign. Č 3876: soubor materiálů (texty a rozepsané role); SOA Praha, pobočka Mnichovo Hradiště, RA Valdštejnové: J. Casanova, ''Le Polemoscope ou La calomnie démasqué par la présence d’esprit'' (čtyři opisy, ed. ⇒ ''Ottman'' 1900). • V. Ottmann: ''Jakob Casanova von Seingalt, Sein Leben und seine Werke. Nebst Casanovas Tragikomödie „Das Polemoskop“'', Stuttgart 1900, s. 145n.; J. Port: Claryovské knížecí divadlo v Teplickém zámku, ''Za starou Prahu'' 13, 1929, č. 1–6, s. 30–32 (půdorys divadla); W. Pleyer–J. Tetzner: ''Goethe und Teplitz'', Teplitz-Schönau 1932; S. Suchevič: Poznámka k dějinám zámeckého divadla v Teplicích, ''Ústecké kapitoly vlastivědné'' 1957, s. 27–32; J. Macek: Vlastenecké divadlo a Teplice, ''Zprávy – Studie Oblastního vlastivědného muzea v Teplicích'' (Teplice) 3, 1967, s. 8–11 (příl. obr. 2); B. Plevka: Dvě kapitoly o divadle, ''Revue Teplice'' (Teplice) 1, 1969, č. 6, s. 11; J. Boehm: Teplické zámecké divadlo, tamtéž 12, 1980, č. 2, s. 12; č. 3, s. 12; J. Pömerl: Zámecká divadla v Čechách a na Moravě, DR 3, 1992, č. 4, s. 9; S. Ostrovská: ''Slavné ženy v Teplicích'', Teplice 1994; V. Tichý: ''Casanova v Čechách'', 2. vyd. Praha 1995, s. 15, 145n.; A. Scherl: Vliv italských herců 16.–18. století na vývoj divadla v českých zemích, DR 6, 1995, č. 4, s. 33; ''Giacomo Casanova známý – neznámý'', ed. J. Macek, Teplice 1998; J. Županič–M. Fiala–F. Stellner: ''Encyklopedie knížecích rodů zemí koruny české'', Praha 2001. • OSN, Pouzar Almanach, Wurzbach</ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>8. 3. 1706</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Teplice</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>21. 6. 1788</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Vídeň (Rakousko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names>
== Další jména ==
<ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Franz Wenzl</ee:names_firstname>
</ee:names></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 115–116{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Petr Mašek]], [[Martin Vaňáč]]{{break}}</ee:author>

<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>

<references></references>

<noinclude><languages></languages></noinclude>