Zobrazení zdroje stránky Boroni, Antonio

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">3</span>
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Antonio</ee:firstname> 
| příjmení=<ee:lastname>Boroni</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
1738
</ee:mvchronology>
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Řím (Itálie)
</ee:mvchronology>
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
21. 12. 1792
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Řím
</ee:mvchronology>
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>skladatel, kapelník,</ee:profession>
}}<ee:perex>

</ee:perex><ee:content>
Uváděn též jako Baroni, Borroni, Buroni, Burroni. – Studoval v Bologni u Padre Martiniho a posléze na neapolské konzervatoři Della Pietà dei Turchini (1757). Po návratu do rodného města vyučoval hudbě svého příbuzného M. Clementiho. První duchovní hudebnědramatické dílo ''L’unzione del reale profèta Davidde'' [Pomazání skutečného proroka Davida] komponoval na text C. Goldoniho. Goldoni nesl pak údajně náklady soukromého provedení v Benátkách (23. 3. 1760). Pro italské operní společnosti komponoval '''B'''. v následujících letech jak komické, tak vážné opery. Jeho první práce byly inscenovány 1761 v Turíně (''La moda'', dramma giocoso, l: P. Cipretti) a v Senigallii. Cenné zkušenosti získal 1763–66 v centru operního provozu v Benátkách, kde uvedl šest oper v divadlech S. Moisè, S. Salvatore a S. Cassiano. Impresário pražské operní společnosti → G. Bustelli angažoval '''B'''. jako svého nového kapelníka poté, co 1766 → D. Fischietti přijal místo dvorního kapelníka v Drážďanech. 1769 se '''B'''. načas vrátil do Benátek, ale už v následujícím roce přijal místo württemberského dvorního kapelníka a skladatele ve Stuttgartu (1770–77) jako nástupce N. Jommelliho. I přes tehdejší snižování výdajů na dvorské divadelní podniky, které znamenalo postupné propouštění cizinců a také baletního souboru, udržel '''B'''. provoz na solidní úrovni a sám se v tvorbě soustředil na malé kompozice podle vzoru francouzské opery comique. Po návratu do Říma se stal kapelníkem svatopetrského chrámu ve Vatikánu (1778), kostela S. Luigi dei Francesi (1782) a S. Apollinare (1790). V tomto období už se věnoval výhradně duchovní hudbě.

Pražskému publiku se '''B'''. představil na jaře 1765 v Divadle v Kotcích komickou operou ''L’amore in musica'' [Láska v hudbě, l: F. Griselini, poprvé Benátky 1763], kterou Bustelli ve stejném roce uvedl i v Karlových Varech a 12. 9. 1765 s ní zahájil své dlouhodobé paralelní působení v Drážďanech. Opera předváděla se značnou dávkou realismu a originality typické figurky dobového divadelního provozu. Poměrně četné notové prameny, které se k dílu dochovaly, svědčí o tom, že titul patřil k oblíbeným a často prováděným kusům. Hudba pražského kapelníka pronikla 1765 i do Braunschweigu, kde se dochovala jeho árie přikomponovaná do opery G. Scarlattiho ''I portentosi effetti della gran madre natura'' [Zázračné působení velké matky přírody], provedené v zimní sezoně. Na rozdíl od Drážďan, kde Bustelliho společnost z '''B'''. tvorby uváděla pouze komické opery, v Praze hrála také čtyři jeho opery seria, jako první opery ''Sofonisba'' na libreto M. Veraziho v podzimní sezoně 1766 a ''Siroe'' 1767 (l: Metastasio), obě byly vůbec poprvé provedeny v Benátkách 1764. ''Artaserse'' (karneval 1767) a ''Didone'' (karneval 1768), komponované v Praze na Metastasiovy texty, tu byly uvedeny vůbec poprvé a představují vrchol '''B'''. skladatelské činnosti v tomto hudebnědramatickém druhu. Dvě '''B'''. komické opery uvedl Bustelli 1768 (''La notte critica'' [Kritická noc], l: C. Goldoni, poprvé Benátky 1766) a 1774 (''L’orfana perseguitata'' [Pronásledovaná sirota], l: P. Chiari, další provedení Vídeň 1777). Árie z '''B'''. oper, přetextované pro využití při bohoslužbách, se v českých zemích šířily v opisech.
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži – hudební archiv, sign. N/a IX/2 55 (ve vlastnictví Arcibiskupství olomouckého): ''L’orfana perseguitata'', Vienna 1777 ⇒ Sehnal, č. 155; libreta ⇒ Kneidl, ⇒ Křimice, ⇒ Meyer, ⇒ Sartori; SLUB Dresden: partitury oper inscenovaných v Praze ⇒ ''Landmann'' 2002; Nelahozeves – zámek, Lobkowiczká hudební sbírka (v majetku rodiny), sign. X.C.b.14: ''Sofonisba'', opis partitury. • ''Carl Burney’s der Musik Doctors Tagebuch seiner Musikalischen Reisen'' II, Hamburg 1773, s. 76–83; Teuber I 1883, s. 279n. [Baroni]; J. Sittard: ''Zur Geschichte der Musik und des Theaters am Württembergischen Hofe'' II, Stuttgart 1890–91, reprint 1970, s. 135–212; T. Wiel: ''I Teatri Musicali Veneziani del Settecento'', Venezia 1897, reprint Leipzig 1979, s. 241n., 251, 256, 260n., 276, 281n., 285n.; R. Krauß: ''Das Stuttgarter Hoftheater von den ältesten Zeiten bis zur Gegenwart'', Stuttgart 1908, s. 74–78, 80n.; O. Kamper: ''Hudební Praha v XVIII. věku'', Praha 1936, s. 107, 118n.; J.-D. Waidelich: ''Vom Stuttgarter Hoftheater zum Württembergischen Staatstheater'', München 1956; H. Chr. Wolff: L’opera nell’opera. „L’amore in musica“ von A. B., ''Nuova rivista musicale italiana ''(Torino) 14, 1980, s. 27–51; L. M. Kantner: ''„Aurea Luce.“ Musik an St. Peter in Rom 1790–1850'', Wien 1979; K. Kindler: ''Findbuch zum Bestand Musikalien des herzoglichen Theaters in Braunschweig 18.–19. Jh. ''(''46 Alt)'', Wolfenbüttel 1990, s. 9n., 44; T. Volek: Italská opera a další druhy zpívaného divadla, ''Divadlo v Kotcích'', ed. F. Černý, Praha 1992, s. 43–56; M. Jonášová: Italské operní árie v repertoáru katedrály sv. Víta v Praze. Sehlingova éra (1737–1756), ''Hudební věda ''38, 2001, s. 263–301. • DBI, Dlabač [Baroni], Eitner, ES, Gerber 1 (B. chybně připsány opery G. B. Borghiho), Grove, MGG</ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>1738</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Řím (Itálie)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>21. 12. 1792</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Řím</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names>
== Další jména ==
<ee:names_lastname>Baroni</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
<ee:names_lastname>Borroni</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
<ee:names_lastname>Buroni</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
<ee:names_lastname>Burroni</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
</ee:names></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 71–72{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alena Jakubcová]]{{break}}</ee:author>

<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>

<references></references>

<noinclude><languages></languages></noinclude>