Zobrazení zdroje stránky Banka, Wenzel

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">3</span>
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Wenzel</ee:firstname> 
| příjmení=<ee:lastname>BANKA</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"/>
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"/>
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"/>
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"/>
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc/>
| povolání=<ee:profession>ředitel divadelní společnosti,</ee:profession>
}}<ee:perex>
Principál cestující herecké společnosti, jejíž štace dosud nejsou všechny známy (Karlovy Vary, Praha, Bamberg, Olomouc). Jako první hrál v Olomouci 1744 v hostinci U Černého orla na Dolním náměstí. V jeho hrách účinkuje komická postava Riepel, z dobového repertoáru jinak neznámá.
</ee:perex><ee:content>
Psán též Wentzel Panka. '''B. '''vedl německou hereckou společnost, která 1736–44 se pohybovala převážně v Čechách a na Moravě. 1736 hrála v Karlových Varech a od 6. 7. t. r. v Praze v Manhartském domě v Celetné ulici. '''B.''' tam dostal přednost před svým konkurentem F. G. Wallerottim, neboť zrenovoval divadelní sál a v budově si pronajal i další prostory. 1743 se společností navštívil Bamberg. Dílčí údaje o jeho repertoáru se dozvídáme až z pozdějšího působení v Olomouci 1744 (o sestavení ansámblu pro masopustní sezonu usiloval v tomto městě už 1736, ''Havlíčková'' 2015), kam počínaje 1717 pravidelně a často směřovali divadelní ředitelé, kteří hráli také v Praze, v Brně a v Kuksu (např. A. J. Geißler, F. A. Defraine, J. F. M. Waldtmann, F. I. Petzold, C. J. Nachtigall, F. Kurz). '''B.''' soubor byl zřejmě první, jenž hrál v zájezdním hostinci U Černého orla na Dolním náměstí (dnes tzv. Hauenschildův palác). Dřevěný sál s galerií se nacházel ve dvoře a majitel domu A. Müller pronajímal prostor pro divadelní představení a bály. Ve vedlejším domě vzniklo 1770 první olomoucké městské divadlo.

Známé '''B.''' hauptakce patřily k běžné zásobě her, které v evropském repertoáru žily už delší dobu. První z nich, zpracování italské pastorály A. Salvadoriho z šedesátých let 17. stol., se udrželo až do poloviny 18. stol. '''B.''' uváděl kus pod názvem ''Der bedrunckene Bauer, oder: Das achte Wunderwerck der Welt in den unbefleckten Tugend-Hermelin der Cretensischen Prinzessin Olympia. Und die raisende Untreu des wanckelmüthigen Vireno'' [Opilý sedlák aneb Osmý div světa v podobě neposkvrněného hávu cti krétské princezny Olympie. A srdcervoucí nevěra vrtkavého Virena]. Další hru, ohlašovanou jako nanejvýš půvabnou galantní tragédii ''Die rasende und verzweyfflende Liebe, Oder: Der Schmied seines eigenen Unglückes, Erwiesen an Don Carlo, den boßhafften Selbst-Mörder seiner eigenen Brüder, Don Federico, und Don Sebastiano, Oder: Die triumphirende Keuschheit, einer grosen Heroischen Ehe-Frauen, an dem Hofe eines wohl-listigen Regenten'' [Šílená a k zoufalství vedoucí láska aneb Strůjce svého vlastního neštěstí, vyobrazený v podobě dona Carla, zlotřilého sebevraha svých vlastních bratrů dona Federika a dona Sebastiana aneb Triumfující ctnost vznešené hrdinské manželky na dvoře chlípného vládce], nelze přiřadit k žádné dosud známé předloze. Nedatovaná tištěná cedule s připsaným jménem principála, místem a rokem provedení však prozrazuje, že komické vstupy do tragického děje obstarávaly dvě protichůdné postavy s proměnlivými úlohami a převleky. Hanswurst představuje nešikovného kancelářského slouhu, který obstarává výměnu milostné korespondence, je také poslem bez koně, domácím léčitelem horkosti z lásky a podobných rozpoložení pro panny komorné, neopětovaným milovníkem, surovým loupežníkem a nevědoucím hrobníkem. Sekunduje mu Riepel, postava, která se uvádí v názvech všech známých '''B.''' her. Hraje hloupého, avšak štěstím obdařeného miláčka společnosti, zároveň pilného dvorního zahradníka, Hanswurstova zapřisáhlého nepřítele a soucítícího poddaného vlastního nešťastného panstva.

Do olomouckého repertoáru '''B.''' družiny nazývané tehdy Hornoněmečtí herci (Hoch-teutsche Comoedianten) patřily i hry s donjuanovskou a orfeovskou tematikou. Informují o nich rukopisné anonce, zřejmě podklady pro tisk divadelních cedulí (v obou hrách je opět přítomna postava Riepela, Hanswurst zmíněn není): ''Das Steinerne Todten Gast-mahl Sonst Schröck-Spiegel aus gelassener Ruchlosigkeit für gestellet, in den lustigen Leben des Don Juans Eines Jungen Verwegenen Spanischen Edel-Manns mit Ripel Einem lustigen aufwarter eines liderlichen Herrns ''[Kamenná smuteční hostina aneb Odstrašující příklad nevázané hanebnosti zobrazený na veselém životě Dona Juana, mladého nerozvážného španělského šlechtice, a Riepela, komického sluhy vykutáleného pána] a ''Orpheus und Euridice oder der die'' ''Hölle selbst zum mit leiden bewogen mit Rieppel'' ''seinem lustigen Leyerträger und lächerlichen'' ''Cupido im Tempel'' [Orfeus a Eurydika aneb ten, který ze žalu pohnul k lítosti samotné peklo, s Riepelem, komickým kolovrátkářem a směšným Kupidem v paláci] s dohrou ''Riepel der gezwungene Doctor'' [Riepel doktorem z donucení]. 
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>NA: fond Kk, sign. 1163 (Comoedianten, 7. 5., 18. 5./22. 6., 6. 7. 1736). SOkA Olomouc: Archiv města Olomouce, fond Zlomky registratur. MZA: G 13, Sbírka Historického spolku Brno 1306–1923, inv. č. 590, divadelní cedule, č. 34 ''[[Media:Rasende.jpg|Die rasende und verzweyfflende Liebe]]'' [Olomouc 1744]; G 1, Gubernium, sign. B 47/2, kart. 73, fol. 213, 214, dvě rukopisné anonce ''[[Media:Orpheus_und.jpg|Orpheus und Euridice]]''; ''[[Media:Steinerne.jpg|Das Steinerne Todten Gast-mahl]]'' [Olomouc 16. 4. 1744], nálezy a informace M. Havlíčková.</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>D’Elvert 1852, s. 139–140, přepis dnes nezvěstné cedule k představení ''Der bedrunckene Bauer, oder: Das achte Wunderwerck der Welt'' [Olmütz 1744]; Ertel 1965, s. 24; Scherl 1999, s. 136–138, 215 + Zu den Auftritten der deutschen und italienischen profesionellen Schauspielergesellschaften in Olmütz im 17. und 18. Jahrhundert, in sb. ''O divadle na Moravě a ve Slezsku'' II, ed. T. Lazorčáková, Olomouc 2004, s. 52–53; M. Havlíčková: Brněnské divadelní cedule aneb „Se svolením nejvyšší vrchnosti bude dnes prezentováno…“, in sb. ''A vůbec… Utajený sborník Mileně Flodrové k 75. narozeninám'', ed. J. Čermáková a kol., Brno 2010, s. 238 + Konkurenční boj o městské operní divadlo v Brně 1736, DR 26, 2015, č. 2, s. 15–16; M. Havlíčková – S. Pracná – J. Štefanides: ''Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku'' II, Olomouc 2013, s. 88–90.</ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>18. století</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>jiné</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names>
== Další jména ==
<ee:names_lastname>Panka</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Wentzel</ee:names_firstname>
</ee:names></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2015{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]], [[Alena Jakubcová]]{{break}}</ee:author>

<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]
[[Category:Starší divadlo v českých zemích – nová hesla]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>

<references></references>

<noinclude><languages></languages></noinclude>