Zobrazení zdroje stránky Blažková, Marie

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">4</span>
</ee:progress>
{{Infobox Osoba
| jméno = <ee:firstname>Marie</ee:firstname> 
| příjmení = <ee:lastname>Blažková</ee:lastname>
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
12. 10. 1885
</ee:mvchronology>
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
Královské Vinohrady (Praha-Vinohrady) (CZ)
</ee:mvchronology>
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
29. 12. 1975
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Svojšice u Kolína (CZ)
</ee:mvchronology>
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession>herečka,</ee:profession>
}}<ee:perex>
Hlasově i fyzicky disponovaná herečka suverénně ovládla široké spektrum různorodých rolí klasického i moderního repertoáru, od sentimentálních a tragických milovnic přes romantické heroiny po salonní dámy. Jako nepostradatelná síla rozličných lidových scén (společnost A. J. Frýdy, manželova společnost, Uranie, Švandovo /Intimní/ divadlo, Divadlo V. Buriana) osvědčila tvořivou pohotovost pro vystižení charakteru a sociálního zařazení postavy. Dle kritiky její potenciál přesahoval úroveň scén, u nichž působila, a její schopnosti zůstávaly nevyužity.
</ee:perex>
<cshow logged="1">
<ee:content>
Rozená Štursová, v matrice zapsaná Stursa. Otec byl pekařským pomocníkem, později patrně nižším úředníkem berního úřadu na Královských Vinohradech. Není totožná s autorkou ženských románů a veseloher M. B. (1906–1976). Divadelní dráhu nastoupila v šestnácti letech (1901) jako operní sboristka v pražském Národním divadle, po dvou letech tu byla činoherní epizodistkou. 1905 ji angažoval ředitel A. J. Frýda do své společnosti, s níž přišla na podzim do Národního divadla v Brně. Po třech letech odešla (1908) do nové cestující družiny, kterou založil její herecký kolega Jan Blažek, za něhož se 1911 provdala. Po rozpuštění manželovy společnosti (1921) působila téměř deset let v divadle Uranie (1922–31), mezitím krátce v Tylově divadle v Nuslích (1925). 1926 debutovala jako filmová herečka (němý film ''Prach a broky''). 1932 hrála pohostinsky v divadélku Rokoko (Paní Kondelíková, Herrmann: ''Kondelík a Vejvara'') a t. r. přijala angažmá ve Švandově (Intimním) divadle na Smíchově (1932–35), které po několikaleté pauze začala znovu provozovat E. Švandová. 1935 '''B.''' opakovaně hostovala v Národním divadle, sezonu 1935/36 strávila v Uranii pod vedením ředitele K. Třešňáka, který sem přešel ze žižkovského divadla Akropolis. Od další sezony nastoupila do Divadla Vlasty Buriana (1936–44). Od poloviny třicátých let pokračovala ve spolupráci s filmem, intenzivně natáčela za německé okupace. Po obnovení divadelního provozu (zastaven v září 1944) v květnu 1945 se vrátila na jeviště v nově ustaveném Divadle kolektivní tvorby, které obsadilo zlikvidovanou scénu V. Buriana a převzalo část souboru, ale které již po první sezoně zaniklo. Pak už žádné divadelní angažmá nepřijala. Několik let ještě působila jako filmová herečka (poslední film 1952).

V prvním období herecké dráhy byly její doménou role dívek a mladých žen, jimž propůjčovala půvabný zjev, lahodný hlas a svěží temperament. Talentovaná začátečnice zastávala ve Frýdově souboru nejprve obor druhých milovnic (např. Ludmila, Šamberk: ''Josef Kajetán Tyl''; Hortensie, Bozděch: ''Světa pán v županu''), záhy se propracovala k významnějším rolím naivek (Hanička, Jirásek: ''Lucerna''; Anežka, Svoboda: ''Poupě'') i k psychologicky obsažnějším či střízlivě věcným postavám moderní dramatiky (Hilda, Ibsen: ''Paní z námoří''; Vivie, Shaw: ''Živnost paní Warrenové''). Své fyzické přednosti uplatňovala i v jinošských postavách (tzv. kalhotkových rolích), tradičně obsazovaných mladými herečkami (kralevic Václav, Hilbert: ''Falkenštejn''; Prokop, Tyl: ''Paličova dcera''). Referent Moravské orlice konstatoval, že v Brně se představila jako naivka, ale shledával u ní výrazné předpoklady pro role tragické, které osvědčila v Maryše či v titulní roli Wildeovy ''Salome''. V dramaticky vypjatých figurách se někdy uchylovala k silné vnější expresi. Prokazovala též komediální vlohy (Corina, Hervé: ''Mamzelle Nitouche''). Jako suverénní protagonistka dámské části manželova souboru vytvořila široké spektrum různorodých rolí klasického i moderního repertoáru sahající od sentimentálních a tragických milovnic (Ofélie v ''Hamletu'', Markéta ve ''Faustovi'', Amálie v Schillerových ''Loupežnících'') přes romantické heroiny (Adámkova Salomena) po salonní dámy (Lady Erlynová, Wilde: ''Vějíř lady Windermerové'') a zahrnující vedle Shakespearových postav (Titanie, ''Sen noci svatojanské'', Porcie, ''Kupec benátský'', Olivie,''Večer tříkrálový'') role v dramatice realistické (Magda, Sudermann: ''Domov''; Eva, Preissová: ''Gazdina roba'') a symbolistní (Routička, Hauptmann: ''Potopený zvon''). Postupně se přehrávala do charakterních rolí a do postav středního a staršího věku, které dominovaly druhé etapě její herecké dráhy, započaté přechodem do Uranie. Uplatňovala se jak v náročnější části repertoáru holešovické scény (matka Aase v ''Peeru Gyntovi''; titulní role Mariovy ''Dolfy''; paní Alvingová v Ibsenových ''Příšerách''; kostelnička Buryjovka v Preissové ''Její pastorkyni''), tak v převažujícím zábavném programu, tvořeném druhořadými veselohrami a efemérními fraškami. V řadě sebevědomých dam a manželek vynikla jako temperamentní Mrs. Chichester v Hartleyho veselohře ''Peg mého srdce''. Vystupovala rovněž v operetách (Desiré, Fall: ''Stambulská růže''; Kněžna Brunhilda, Kálmán: ''Hraběnka Marica''). Ve třicátých letech již byla oblíbenou představitelkou chápavých manželek, oddaných maminek, laskavých tetiček a moudrých babiček, spolehlivých hospodyň či bytných. Vynikla zejména jako představitelka energických, jadrných, přímých typů, navenek poněkud drsných, až obhroublých, jež nejdou pro slovo daleko a jež kreslila sytou povahopisnou drobnokresbou (Matka Kulichová, Matka Kráčmerka). Byla opěrným pilířem lidových divadel, kde v mnoha – často vedlejších – rolích tzv. komických starých opakovaně prokazovala tvořivou pohotovost pro vystižení charakteru a sociálního zařazení postavy. Kritika opakovaně konstatovala, že potenciál '''B.''' přesahuje úroveň scén, u nichž působí, a že její schopnosti zůstávají nevyužity.

Obsáhlá filmografie, čítající bezmála padesát filmů, zahrnuje většinou vedlejší role matek a tetiček (mj. v ''Osudové chvíli'', 1938; ''Pohádce máje'', 1939; ''Cestě do hlubin študákovy duše'', 1940; ''Divé Báře'', 1950), hospodyněk a bytných (ve filmech ''Lízino štěstí'', 1940; ''Konečně sami'', 1941; ''Minulost Jany Kosinové'', 1941; ''Noční motýl'', 1942; ''Valentin Dobrotivý'', 1942), starých dam a babiček (Mlynářka v ''Babičce'', 1941). Ve filmových verzích inscenací Burianova divadla si zopakovala své jevištní postavy (např. Hornová, ''U pokladny stál'', 1937; Hospodyně Veronika, ''Provdám svou ženu'', 1939; Brigita, ''Ducháček to zařídí'', 1944).
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>Národní divadlo<br/>Liduška (F. X. Svoboda: ''Lapený Samsónek'') – 1903; Cimon (I. Madách: ''Tragedie člověka'') – 1904; Nónynka (B. Kunětická-Viková: ''Cop''), Marie (H. Bernstein: ''Oklikou''), Páže (F. Schiller: ''Marie Stuartovna'') – 1905.<br/>Národní divadlo v Brně – A. J. Frýda<br/>Pavla (E. v. Wolzogen: ''Čistý lístek''), Suzanna (G. Ohnet: ''Majitel hutí''), Mercedes (J. Zeyer: ''Doňa Sanča''), Ludmila (F. F. Šamberk: ''Josef Kajetán Tyl''), Charlotte Parrotová (J. M. Barrie: ''V tiché uličce''), Květinářka (J. Štolba: ''Mořská panna''), Brigida (J. Zorilla: ''Don Juan Tenorio''), Hanička (A. Jirásek: ''Lucerna''), Ella Delahay (B. Thomas: ''Charleyova teta'') – 1905; Růžena (F. X. Told:''Čarovný závoj''), Nathalie (P. Berton, Ch. Simon: ''Zaza'', i Blažkova spol. b. d.), Veronika (J. Vrchlický: ''Rabínská moudrost''), Anežka (F. X. Svoboda: ''Poupě''), Františka Wermelskirchová (G. Hauptmann: ''Forman Henčl''), Havlík (J. K. Tyl: ''Jan Hus''), Hilda (H. Ibsen: ''Paní z námoří''), Salome (O. Wilde: ''Salome''), Sigmund Korybut (J. J. Kolár: ''Žižkova smrt''), Jana (F. X. Svoboda: ''Démon''), Marta de Moissand (É. Pailleron: ''Myška''), Maryša (A. a V. Mrštíkové: ''Maryša'', i Blažkova společnost 1908), Isoarda z Ansoys (J. Vrchlický: ''Soud lásky''), Hortensie (E. Bozděch: ''Světa pán v županu''), Bětka (A. Jirásek: ''Vojnarka''), Kristýna (L. Stroupežnický:''Naši furianti''), Princezna Elisa (V. Sardou, É. Moreau: ''Madame Sans-Gêne''), Mabel Chilternová (O. Wilde: ''Ideální manžel''), Jane (R. Coolus: ''Drahoušek''), Essie (G. B. Shaw: ''Pekelník''), Jasana (J. K. Tyl: ''Lesní panna''), Hortensie Mirivalová (V. Sardou: ''Zaváté stopy'') – 1906; Fedosie (H. Bataille dle L. N. Tolstého: ''Vzkříšení''), Bettina (L. Fulda: ''Novella d'Andrea''), Malaňa (V. A. Krylov: ''Divoška''), Efrozina (J. K. Tyl: ''Jiříkovo vidění''), Albína (J. Veleba [K. Egart Sokol]: ''Bahno''), Boženka (J. Štolba: ''Vodní družstvo''), Zuzka (G. Preissová: ''Gazdina roba''), Adéla (G. Hauptmann: ''Bobří kožich''), Prija (J. Zeyer, h. J. Suk: ''Radúz a Mahulena''), Mary (J. Verne, A. Dennery: ''Děti kapitána Granta''), Míny (J. Štolba: ''Na letním bytě''), Alena (J. Vrchlický: ''Noc na Karlštejně''), Sylva (R. Těsnohlídek: ''Panenky''), Anna (J. Koutecký: ''Dcery upírovy''), Baruška (L. Stroupežnický: ''Zkažená krev''), Feodora (R. Heuberger: ''Ples v opeře''), Fany (F. v. Schönthan dle Ch. Dickense: ''Malá Dorritová''), Saša (A. P. Čechov: ''Ivanov''), Zulika (J. K. Tyl: ''Strakonický dudák''), Betty Sturhahnová (O. Ernst: ''Flachsmann vychovatel''), Kralevic Václav (J. Hilbert: ''Falkenštejn''), Corina (F. Hervé: ''Mamzelle Nitouche''), Alžběta (J. Vrchlický: ''Noc na Karlštejně''), Slečna de Lusignan (V. Sardou: ''Cyprienna''), Vivie (G. B. Shaw: ''Živnost paní Warrenové'') – 1907; Julie (W. Shakespeare: ''Romeo a Julie''), Prokop (J. K. Tyl: ''Paličova dcera''), Henrietta Jamineova (M. Donnay: ''Milenci''), Madlena (A. H. Horáková: ''Páni''), Hero (W. Shakespeare: ''Mnoho povyku pro nic'') – 1908.<br/>Blažkova společnost<br/>Titanie (W. Shakespeare: ''Sen noci svatojanské''), Magda (H. Sudermann: ''Domov''), Ofelie (W. Shakespeare: ''Hamlet''), Madlena Vojnarová (A. Jirásek: ''Vojnarka''), Marjána (A. H. Horáková: ''Páni''), Helena Larochová (M. Lengyel: ''Tajfun''), Gilberta (M. Hennequin, P. Bilhaud: ''Ze všech nejhodnější'') – 1908; Jiřina (F. X. Svoboda: ''Čekanky'') – 1910; Amálie (F. Schiller: ''Loupežníci''), Routička (G. Hauptmann: ''Potopený zvon'') – 1911; Hanka (G. Zapolska:''Morálka paní Dulské''), Olivie (W. Shakespeare: ''Večer tříkrálový''), Hippodamie (J. Vrchlický: ''Smrt Hippodamie''), Debora (S. H. Mosenthal: ''Debora''), Královna Amazonek (R. Misch: ''V říši Amazonek'') – 1912; Bětka (A. Jirásek: ''Vojnarka'') – 1913; Nasťa Vorověvová (G. Davis: ''Katakomby'') – 1914; Žena (K. Schönherr: ''Ďáblice'') – 1915; Paní Eva (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: ''Zlatá Eva'') – 1916; Hraběnka z Eguzonů (G.-A. de Caillavet, R. de Flers, É. Rey: ''Rozkošná příhoda''), Božena Dvorská (J. Štolba: ''Zločin v horské boudě''), Paní Kordula Kocourková (J. Kuba: ''Dávno tomu, dávno''), Paní Lásková (F. F. Šamberk: ''Josef Kajetán Tyl'') – 1921; Ňura (O. Dymov: ''Ňu''), Porcie (W. Shakespeare: ''Kupec benátský''), Paní Erlynová (O. Wilde: ''Vějíř lady Windermerové''), Salomena (B. Adámek: ''Salomena''), Markéta (J. W. Goethe: ''Faust''), Eva (G. Preissová: ''Gazdina roba''), Jacquelina (A. Bisson: ''Bezejmenná'') – b. d.<br/>Uranie<br/>Aase (H. Ibsen: ''Peer Gynt''), Paní Bergmannová (F. Wedekind: ''Procitnutí jara'') – 1924; Františka z Wendlovských (H. Sudermann: ''Domov''), Catherina Hübscherová (V. Sardou, E. Moreau: ''Madame Sans-Gêne'') – 1925; Matka Roškotová (L. Mattuš: ''Přítel žen''), Buryjovka (G. Preissová: ''Její pastorkyňa''), Paní Kalinová (Ch. Birch-Pfeifferová, ú. J. K. Tyl: ''Pražská paní stará a její synové''), Dolfa (J. Maria: ''Dolfa'') – 1926; Karla Plambergová (E. Kálmán: ''Cirkusová princezna''), Líza Dobrá (L. Krenn, K. Lindau, ú. V. Marek: ''Chudá holka''), Klementina z Mittersteigů (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: ''Komtesa Kukuč''), Clemence (M. Hennequin, R. Coolus: ''Poplašný zvonek''), Madame Le Hochet (A. Birabeau, G. Dolley: ''Svatební vínek''), Aurora Leclapierová (M. Hennequin, G. Duval: ''Manžel šibal''), Mrs. Thompsonová (R. Piskáček: ''Tulák''), Agáta (A. Rebner dle G. Kadelburga, h. H. Hirsch: ''Rozpustilá Lola''), Mrs. Chichester (J. Hartley: ''Peg mého srdce''), Desiré (L. Fall: ''Stambulská růže''), Mrs. Lippetová (R. Piskáček: ''Táta Dlouhán''), Anhilta (E. Kálmán: ''Čardášová princezna''), Lolotte (P. Veber: ''Dívenka dnešní doby''), Mary (J. H. Hladkovský: ''Geniální švec''), Paní Bramberková (H. Berté, F. Schubert: ''Dům u tří děvčátek''), Madame Aubryová (F. Gandéra: ''Slečna panská''), Kněžna Brunhilda (E. Kálmán: ''Hraběnka Marica''), Paní Princová (M. Slavíková: ''Bílý slon''), Hraběnka Marie Ludmila (F. A. Šubert: ''Probuzenci''), Mirabella (J. Strauss: ''Cikánský baron''), Jasana (A. Šíma: ''Obr a Paleček''), Fortnýřka (F. Hervé: ''Mamzelle Nitouche''), Kalinová (J. L. Bucek: ''Jezulátko''), Hraběnka Aurora (B. Hardt-Warden, F. Löhner: ''Ztratil jsem srdce v Heidelberku''), Paní Alvingová (H. Ibsen: ''Příšery'') – 1927; Kateřina Šestáková (J. K. Tyl: ''Paličova dcera''), Regina (K. A. Görner: ''Šípková Růženka''), Kněžna (Z. Uhlířová-Štětková: ''Kněžna čarodějka''), Miss Haysová (A. Duer-Millerová, R. Milton: ''Dvanáct děvčat se učí vdávat''), Zlobaba (J. Veselý: ''Čtverák Všudybyl''), Paní Zsombolyi (E. Földes: ''To zlaté srdce ženy''), Paní Bourjeonová (R. de Flers, F. Croisset: ''Vinice Páně''), Babička (V. Sedláček: ''Ďáblovy pilulky''), Ethel Brander (R. Friml: ''Rose Marie''), Kunhuta (A. Šíma: ''Troje přání''), Liběna (R. Valášek: ''Mramorová princezna''), Marie (R. Havelka: ''Maličká, ale naše''), Berta Lundová (G. Esmann: ''Otec a syn''), Anna (R. Jesenská: ''Devátá'' ''louka''), Terezie (P. M. Malloch: ''Černé oči''), Alžběta (K. Lužanská: ''Bludiště lásky''), Královna (E. Rada: ''My z boží milosti''), Paní de Moissand (É. Pailleron:''Myška''), Madame Rousseauová (H. Bernstein:''Stíny minulosti''), Kněžna Volkovská (S. Geyer: ''Alraune''), Mešjanovka (G. Preissová: ''Gazdina roba'') – 1928; Matka Kociánova (J. Kvapil: ''Oblaka''), Matka Kulichová (I. Herrmann, dram. R. Podhorská: ''Vdavky Nanynky Kulichovy'') – 1929; Paní Mary (F. Gottwald: ''Mamá ze všech nejhodnější''), Bavorová (J. Neruda: ''Týden v tichém domě''), Marie Šumbalová (L. Stroupežnický: ''Naši furianti'') – 1930; Aktuárová Slabihoudková (M. Kareš: ''Kde domov můj''), Vdova Rošlinka (C. Golar: ''Vdova Rošlinka''), Marie Dubská (L. Stroupežnický: ''Naši furianti'') – 1931.<br/>Švandovo (Intimní) divadlo<br/>Ředitelová Baylesová [?] (H. Kottow: ''Maison Grünwald'') j. h., Paní z Trévillacu (G.-A. Caillavet, R. de Flers, É. Rey: ''Rozkošná příhoda'') j. h. – 1930; Patty (J. M. Barrie: ''V tiché uličce''), Ferike (L. Bus-Fekete, A. Göth: ''Ferike vystupuje pohostinsku''), Andža (B. Nušić: ''Podezřelá osoba''), Paní Rosa Löwyová (F. Bartoš, B. Delvard: ''Princezna z ghetta''), Telcida (A. Acremant: ''Čtyři slečny se psem'') – 1932; Vdova Doubravská (J. Neruda: ''Ženich z hladu''), Margaret (N. Grant: ''Mamá se musí vdávat''), Mína (anon.: ''Mistr Pleticha''), Artamanová (V. Katajev: ''Milion trápení''), Slečna z Nordecku (Ch. Winsloeová: ''Děvčata v uniformě''), Paní Baumfeldová (L. Nerz: ''Paní Baumfeldová vyučuje bridge''), Slivková (I. Stodola: ''Čaj u pana senátora'') – 1933; Matka (L. Frank: ''Proč vraždíš?''), Baronka Linghoffová (V. Skoch: ''Naše babička''), Kráčmerka (F. Cimler dle P. Biliánové Do panského stavu: ''Matka Kráčmerka'') – 1934; Persa (B. Nušić: ''Veselý bankrot'') – 1935.<br/>Rokoko<br/>Paní Kondelíková (I. Herrmann, dram. R. Pohorská: ''Kondelík a Vejvara'') j. h. – 1932.<br/>Národní divadlo<br/>Babka (I. Vojnović: ''Smrt matky Jugovičů''), Bába (A. Jirásek: ''Lucerna''), Teta (B. Nušić: ''Truchlící pozůstalí''), Žanynka (R. de Flers, G.-A. Caillavet, É. Rey: ''Rozkošná příhoda'') – vše j. h. 1935.<br/>Uranie<br/>Peštová (F. Langer: ''Velbloud uchem jehly''), Paní Katynka (P. Biliánová, dram. F. Cimler: ''Paní Katynka z vaječného trhu'') – 1935; Paní Lindová (H. Ibsen: ''Nora'') – 1936.<br/>Divadlo Vlasty Buriana<br/>Hornová (J. Verner: ''U pokladny stál''), Barberina (M. Kareš, H. R. Nacek: ''Ruce vzhůru'') – 1936; Jindřiška (L. Lenz: ''Manželství po kapkách''), Hegnerová (K. Piskoř: ''Svátek věřitelů''), Klára Větrníková (F. Arnold, E. Bach: ''4 párky s hořčicí''), Leontýna Hosnedlová (D. R. Zoulek: ''Případ revizora Kožulína''), Adéla Pučalková (A. Hunyady: ''Pučalka – člověk naměkko''), Věnceslava Měsíčná (F. Arnold, E. Bach: ''Ahoj na neděli'') – 1937; Paní ministrová (J. Verner: ''Rozkaz, pane ministře!''), Sejčková (E. Synek: ''Navoněná primadona'') – 1938; Paní Draga (B. Nušić: ''Za peníze všecko!''), Horníčková (E. A. Longen: ''Děkuji, bylo to krásné'') – 1939; Veronika (J. Hořejší, J. Lébl: ''Provdám svou ženu'') – 1940; Veronika Králičková (F. F. Šamberk:''Jedenácté přikázání'') – 1941; Barbora (A. Hamik: ''Prodaný dědeček'') – 1942; Paní Richterová, reprezentantka domu (R. Neuner: ''Když kocour není doma'') – 1943; Brigitte (J. Stolař: ''Ducháček to zařídí'') – 1944.</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>AMP: Sbírka matrik, VIN 1, matrika narozených fary u sv. Ludmily 1884–1885, s. 169, obr. 179. SOA Zámrsk: Sbírka matrik, 85-7802 Lázně Bělohrad, matrika oddaných 1903–1923, fol. 39.</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>-a.: ''Moravská orlice'' 25. 3. 1906 [Hilda, Paní z námoří]; 30. 3. 1906 [Salome], 26. 4. 1906 [Maryša]; 25. 10. 1906 [Mabel, Ideální manžel]; 5. 1. 1907 [Fedosie, Vzkříšení]; 19. 11. 1907 [Kralevic Václav, Falkenštejn]; nesign.: Nová divadelní společnost, ''Divadlo ''7, 1908/09, s. 128; nesign: Činoherní družina Jana Blažka, tamtéž 9, 1910/11, s. 427; B. K.: M. Š., tamtéž, s. 449–450; L. Frank: Činoherní družina Jana Blažka v Táboře, tamtéž 10, 1911/12, s. 284; -ll-, ''Národní listy'' 9. 1. 1931 [Vdova Rošlinka]; 9. 1. 1932 [Kondelíková, Kondelík a Vejvara]; Č., tamtéž 21. 9. 1932 [Ferike, Ferike vystupuje pohostinsku]; V. K. Müller, tamtéž 26. 9. 1933 [Artamonová, Milion trápení]; 5. 10. 1933 [Představená sl. z Nordecku, Děvčata v uniformě]; 21. 1. 1934, 3. vyd. [Matka, Proč vraždíš?]; jr., tamtéž 7. 9. 1937, 3. vyd. [Leontýna, Případ revizora Kožulína]; V. H. Jarka, tamtéž 15. 11. 1939, 3. vyd. [Horníčková, Děkuji, bylo to krásné]; J. Pasta: Venkovští student a divadlo, ''Národní politika'' 29. 3. 1943; J. Burda: ''Aby se nezapomnělo''…, Praha 1958, s. 88, 110–112; Š. Bartošková, L. Bartoška: ''Filmové profily'' I, Praha 1990, s. 37–38; M. Fikejs: ''Český film'', Praha 2006, s. 78–79.<br/>PBJ II; Uranie</ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>12. 10. 1885</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Královské Vinohrady (Praha-Vinohrady) (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>29. 12. 1975</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Svojšice u Kolína (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names>
== Další jména ==
<ee:names_lastname>Štursová</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Stursa</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
</ee:names></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
</cshow>
<cshow logged="0">
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
</cshow>
<cshow logged="1">
'''Zdroj:''' <ee:published>2015</ee:published><br/>
'''Autor:''' <ee:author>[[Alice Dubská]]</ee:author>
</cshow>
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]
[[Category:Česká činohra 1900–1945]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>
<cshow logged="1">
<references></references>
</cshow>

<noinclude><languages></languages></noinclude>