Zobrazení zdroje stránky Miller, Alois

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">4</span>
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Alois</ee:firstname> 
| příjmení=<ee:lastname>Miller</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
před 1810
</ee:mvchronology>
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">

</ee:mvchronology>
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
po 1886
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">

</ee:mvchronology>
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>divadelní ředitel, herec,</ee:profession>
}}<ee:perex>
Herec komických rolí a divadelní ředitel, který nabízel německá a česká představení. Se svou společností hrál v různých částech rakouské monarchie. Působily v ní osobnosti známé z českého divadelního prostředí.
</ee:perex><ee:content>
Životní i uměleckou dráhu '''M. '''lze sledovat až od začátku sezony 1826/27, kdy hrál ve vídeňském Theater in der Leopoldstadt jako host z královského městského divadla v Budíně. Následně vystupoval jako komik a zpěvák v Innsbrucku, Mödlingu aj. Od pol. 30. let provozoval vlastní divadelní společnost, která hrála v různých částech monarchie, v Rakousku, Uhrách, ale také v dnešním Německu. V českých zemích je doložen v Žatci (1834, 1867/68), společnost dále působila v Liberci (1837/38, 1850/51), v Českých Budějovicích (1839/40, 1849/50), Plzni (1835/36''–''54) nebo ve Znojmě (1858''–''60, 1862/63). V městském divadle v Liberci (1837/38) byl spoluředitelem s H. Walburgem, na této pozici se objevil i v létě 1854 v Mariánských Lázních ve společnosti J. N. Feichtingera. S vlastní společností překonával i větší vzdálenosti. Na začátku 40. let hrál ve Štýru, Pasově, Bolzanu, Welsu a v Linci, v 2. pol. 50. let pobýval na území dnešního Slovinska ve městech Celje, Ptuj (1855/56) a Lublaň (1856/57). V červnu 1857 hostoval jako herec v letním divadle v Pešti, od pol. 60. let měl se svou společností v pronájmu městská divadla ve Štýru, Welsu, Gmundenu a Riedu im Innkreis v Horních Rakousích. Poslední štace '''M. '''společnosti je doložena v sezoně 1867/68 v Žatci.  

Společnost patřila ke středně velkým, počet členů se pohyboval od 15 do 25. Většina herců zůstávala krátkodobě, obvykle na jednu sezonu. Občas tu byli angažováni čeští nebo česko-němečtí herci jako např. v Plzni 1851/52 A. Boschetti s dcerou Theresou, z níž se později stala slavná operní zpěvačka. V plzeňské sezoně 1853/54 byl v '''M.''' společnosti hrdinou, milovníkem a režisérem legendární český herec F. X. Krumlovský. '''M.''' obvykle využíval zhruba dvacetičlenný orchestr, najímaný v místě působení. Nabízel běžný repertoár, skládající se z veseloher, truchloher, zpěvoher a také oper. Uváděl historické hry vztahující se k dějinám českých zemí (Grillparzerovo drama ''König Ottokars Glück und Ende'', hra Ch. Birch-Pfeiffer ''Hinko oder König und Freiknecht'' situovaná do doby krále Václava I.), hrál i česky: v červnu 1836 v Hradci Králové Štěpánkovy ''Berounské koláče'', v městském divadle v Plzni 1851/52 hry ''Dva přátelé a jeden kabát'', ''Fridolín'' či Nestroyovu kouzelnou frašku ''Lupaci Vagabundus'' (''Der böse Geist Lupacivagabundus''). Pro tato představení využíval česky mluvící herce; je možné, že sám byl českého původu nebo pocházel z dvojjazyčného prostředí.<br/>'''M.''' společnost byla tiskem hodnocena jako průměrná; rozvoji bránily časté obměny souboru bez kmenových herců. V závěrečném období '''M. '''podnikání byla společnost v lokáních periodikách stále častěji kritizována, jak hereckých výkonů, tak režie a výpravy. Během štace ve Welsu a Gmundenu 1865/66 se začaly objevovat informace o ředitelově neomaleném chování a hrubostech vůči kritikům. K jejich urážení a zesměšňování vyžíval '''M. '''místní tisk, polemiky přeposílal i redakcím v místech, kde už působil: reakce na kritiku z Welsu se objevila v novinách v Gmundenu a ve Znojmě.

'''M. '''byl patrně třikrát ženatý. Se svou první ženou byl od začátku své ředitelské kariéry, od 1851 označují almanachy za jeho manželku Fanny Wurm-Miller, členku společnosti, milovnici, subretu a zpěvačku, a počínaje 1864 Emilii Miller-Michna, která vystupovala v rolích prvních hrdinek a milovnic a byla též autorkou divadelních her, jež uváděla '''M.''' společnost i vídeňská předměstská divadla. Členkou společnosti a herečkou dětských rolí byla Theresa Miller, pravděpodobně dcera z prvního manželství.

Herecky se '''M.''' úspěšně uplatňoval v komických rolích. V jednom případě je znám také jako divadelní autor: v prosinci 1828 uvedl v Innsbrucku s ochotníky parodii na populární Raimudovu pohádkovou hru ''Das Mädchen aus der Feenwelt oder Der Bauer als Millionär'' pod názvem ''Das Mädchen aus Innsbruck oder Das Fischerweib als Millionärin'' s hudbou J. Hnojila, tehdejšího kapelníka městského divadla v Brně.

Jakožto ředitel německojazyčné divadelní společnosti měl '''M.''' vztah k českému divadelnímu prostředí; spolupracoval s českými herci a uváděl česká představení. Jako komický herec si dokázal získat publikum, coby divadelní ředitel často neadekvátně reagoval na kritiku. Jeho stopa mizí 1868 v Žatci.
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>Bims (A. Bäuerle, h. W. Müller: ''Aline oder Wien in einem anderen Weltteil'') – 1826; Junker Benko (Ch. Birch-Pfeiffer: ''Hinko, oder König und Freiknecht''), Gürge (C. Meisl: ''Der Flügelmann, oder Er muss sie heirathen''), Werbold (I. F. Castelli: ''Die Waise aus Genf'') – 1835; Sulazzo (F. X. Told: ''Der Antheil des Teufels''), Feigling, Futteralmacher (L. Feldmann: ''Der deutsche Michel, oder Familien – Unruhen''), Theophilius von Salbenstein (h. F. Suppé, libr. K. Elmar: ''Dichter und Bauer''), Pater Audoin (L. Schneider: ''Der Mann mit der eisernen Maske, oder Die seitlichen Zwillingsbrüder'', podle A. J. F. Arnoulda) – 1849; Souverneur von Martinique (W. Lembert: ''Das Felsennest des Teufels, oder Dame Blaubart'', podle E. Sue) – 1850; Lindner (R. Benedix: ''Mathilde'') – 1858; Hans Wallrich (F. M. Babo: ''Otto von Wittelsbach oder Der Kaiserthron am Rhein'') – 1859.</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Štace společnosti Aloise Millera</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>1834 Žatec (Saaz), 1835/36 Plzeň, Karlovy Vary (Karlsbad), 1837/38 Liberec (Reichenberg), 1838 Jihlava (Iglau), 1839/40 České Budějovice (Budweis), Česká Lípa (Leipa), 1840 Wels, 1841/42 Gmunden, 1842/43 Steyr, 1844 Bejdov nad Jívicí (Waidhofen an der Ybbs), 1845/46 Pasov (Passau), 1847 Bozen, 1848 Wels, 1849/50 Linec (Linz), 1849/50 České Budějovice (Budweis), 1850/51 Liberec (Reichenberg), 1851/52 Plzeň (Pilsen), Klatovy (Klattau), 1852/53 Plzeň, Františkovy Lázně (Franzensbad), 1853/54 Plzeň, 1855 Mariánské lázně (Marienbad), 1855/1856 Cejle (Cilli), Ptuj (Pettau), 1856/57 Lublaň (Laibach), 1858/59 Znojmo (Znaim), 1859/60 Znojmo, 1862/63 Znojmo, 1864/65 Štýr (Steyr), 1865/66 Wels, Gmunden, 1867 Ried im Innkreis, 1867/1868 Žatec</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>SOkA Znojmo: Divadla, plesy, taneční zábavy (1850–1865), inv. č. 203/VII, kart. č. 235 (cedule společnosti ze Znojma z let 1858/59).

Jihomoravské muzeum ve Znojmě: Znojmo hudební a divadelní, divadelní plakát, 27. 10. 1858, L 625/10

SOkA České Budějovice: fond Sbírka soudobé dokumentace, sbírka divadelních cedulí (nezpracováno).</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>''Der Bote von Tyrol'' (Innsbruck) 22. 12. 1828; ''Theateralisches Taschenbuch zur geselligen Unterhaltung vom k.k. priv. Theater in der Leopoldstadt'' (Wien), 1828, s. XIV; ''Wiener allgemeine Theaterzeitung'' 29. 10. 1835, 24. 2. 1836, 23. 4. 1840, 24. 9. 1842, 12. 12. 1842, 26. 7. 1843, 13. 8. 1844, 4. 12. 1846, 3. 2. 1847; ''Oesterreichischer Theater-Almanach ''(Wien-Prag), 1839, s. 33 – 34; ''Almanach für Freunde der Schauspielkunst'' (Berlin) 1845, s. 50-51, 1846, s. 354–355, 1849, s. 318, 1850, s. 251, 1851, s. 314; ''Deutscher Bühnen-Almanach'' (Berlin) 1854, s. 307–308, 1855, s. 391, 1856, s. 145, 1857, s. 213, 1859, s. 446, 1860, s. 435, 1863, s. 352, 1865, s. 279–280, 1866, s. 329, 1868, s. 271; ''Pesth-Ofner Localblatt und Landbote'' 25. 7. 1857; ''Gmundner Wochenblatt'' 28. 12. 1865; ''Znaimer Wochenblatt'' 17. 12. 1865; ''Deutsche Volks-Zeitung'' (Prag) 12. 10. 1867; J. Hilmera: ''Činnost německých divadelních společností v českých provinciích 19. století'', Praha 2006, DÚk; M. Havlíčková – S. Pracná – J. Štefanides: ''Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku'' 2/3, Olomouc 2013, s. 159, 164;</ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>před 1810</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>po 1886</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names/></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2022{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Miroslav Lukáš]]{{break}}</ee:author>

<ee:category>[[Category:Německá činohra v českých zemích v 19. století]]
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>

<references></references>

<noinclude><languages></languages></noinclude>