Zobrazení zdroje stránky Lössl, Carl

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">4</span>
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Carl</ee:firstname> 
| příjmení=<ee:lastname>Lössl</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
12. 5. 1817
</ee:mvchronology>
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Wien (A)
</ee:mvchronology>
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
3. 7. 1902
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Wiener Neustadt (A)
</ee:mvchronology>
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>herec, divadelní ředitel,</ee:profession>
}}<ee:perex>
<span wfd-id="0">Dvacet let působil jako herec, od poloviny 50. let 19. století též jako ředitel divadel habsburské monarchie. Vedl městská divadla Českých Budějovicích (1854–1858) a Liberci (1858–1860), 1857 získal i lukrativní letní pronájem divadla ve Františkových Lázních. '''L.''' úspěšné podnikání ukončil 1873 státní bankrot.  </span>
</ee:perex><ee:content>
Psán také Lößl či Lössel. Otec Karl Lössl byl herec a autor divadelních her. '''L.''' herecky debutoval 1834 u ředitele J. A. Stögera v Divadle v Josefstadtu. Během dvaceti let vystřídal řadu angažmá na území habsburské monarchie (Celovec, Záhřeb, Maribor), nejčastěji se pohyboval v Uhrách (Prešpurk, Trnava, Šoproň, Raab). Hrál vážné i komické postavy, z vedlejších rolí přešel v polovině 40. let k podstatnějším postavám rytířů, intrikánů či komických otců, hrál také dialektové a šaržírované role. V divadelních společnostech se současně podílel na administrativě jako sekretář či knihovník, čímž získal cenné zkušenosti pro samostatné divadelní podnikání. Zahájil je 1854 jako ředitel městského divadla v Českých Budějovicích, které vedl do 1858. Na základě rozšířené koncese pro táborský, plzeňský a písecký kraj zajížděl v létě se svým souborem do Písku, Klatov, Českého Krumlova, Jindřichova Hradce a Plzně. Na letní sezonu 1857 získal nájem divadla ve Františkových Lázních a zajížděl hrát do Chebu a Plzně. V sezonách 1858/59 a 1859/60 stál v čele libereckého městského divadla vlastněného tamním soukenickým cechem. Krátká štace v Mladé Boleslavi během dubna a května 1858 ztroskotala vlivem požáru, který zcela zničil fundus společnosti. '''L.''' pak zamířil do Nového Boru a České Lípy, kde zbudoval letní divadlo v zahradě místního hotelu. V sezoně 1860/61 byl ředitelem městského divadla ve štýrském Mariboru, 1862–64 vedl Privat Theater ve vídeňském Novém Městě. Do českých zemí se vrátil 1864 a jednu sezonu vedl městské divadlo ve Znojmě. V sezoně 1866/67 měl v pronájmu divadlo Colosseum na vídeňském předměstí Braunhirschengrund (nynější XIV. vídeňský obvod Rudolfsheim-Fünfhaus), jehož majitelem byl C. Schwender. Do Čech se '''L.''' vrátil 1873, kdy nastoupil jako herec a sekretář u ředitele J. Posingera, který měl v nájmu divadlo v Liberci a souběžně letní divadlo v Praze ve Pštrosce. V dubnu 1874 mu české místodržitelství zamítlo žádost o nové koncesní oprávnění a '''L. '''se vrátil zpátky do Uher. Krach na vídeňské burze 1873 jej zastihl jako ředitele divadla v Levoči – jako řada jiných i '''L. '''přišel o velkou část úspor. Po smrti manželky Elisabeth v srpnu 1878 žil ve Vídni a živil se opisováním divadelních rolí. 1888 uzavřel druhý sňatek s o třiadvacet let mladší Leopoldine Grohovou, dcerou vídeňského soustružníka. Zemřel o dvanáct let později v důsledku plicního edému (otok plic), 5. 7. 1902 byl pohřben ve vídeňském Novém Městě.<br/>Otec Karl Lössl (2. 8. 1770 – před 1840) byl herec a příležitostný dramatik, jenž používal umělecký pseudonym Klees (zkratka K. Lössl)'''.''' Účinkoval v Divadle na Vídeňce, od 1811 po sjednocení správy obou scén také ve vídeňském Dvorním divadle. Jeho hry hrálo Divadlo v Leopoldstadtu (1803 veselohra ''Die Probe'') či domácí Divadlo na Vídeňce (1814 činohra s vojenským námětem ''Die deutschen Söhne in Hessen''), jako dramatik se však neprosadil. Na sklonku života se živil jako divadelní pokladník.<br/>První '''L. '''manželka Elisabeth roz. Gröschl (1801 – 21. 8. 1878) byla herečka. Pocházela z Prešpurku a v '''L.''' společnosti se starala o pokladnu a finance. Ze zdravotních důvodů odešla kolem 1866 od divadla a zemřela o dvanáct let později v Baden u Vídně.

Jako ředitel divadelní společnosti se '''L.''' zprvu orientoval převážně na činohru, zvl. frašku. Od českobudějovické sezony 1857/58 rozšířil repertoár o veselohru, počínaje libereckou sezonou 1859/60 zařadil operetu, která od 60. let začala nahrazovat hru se zpěvy. Program společnosti tvořily populární veselohry, kouzelné hry, frašky a žánrové obrázky vídeňského lidového divadla (F. Raimund: ''Die Verschwender'', ''Der Alpenkönig und der Menschenfeind'', C. Haffner: ''Therese Krones'', C. Carl: ''Staberlʼs Reiseabenteuer in Frankfurt und München oder Parapluiemacher und Lord''), Kotzebuovy hry (''Die Stricknadeln'', ''Die Pagestreichen''), rytířské hry (H. Cuno: ''Das Diadem, oder Die Ruinen von Engelhaus'') a soudobé historické hry (H. Laube: ''Graf Essex'', A. E. Brachvogel: ''Narciss'') či dramatizace (Ch. Birch-Pfeiffer: ''Die Waise von Lowood''). Tak jako u jiných společností byl klasický a náročnější repertoár zastoupen spíše okrajově. V době masopustů '''L. '''profitoval z pořádání maškarních bálů (České Budějovice, Liberec). Povinností nájemce českobudějovického divadla byla dobročinná představení s výtěžkem ve prospěch chudých a poskytnutí divadla Hudebnímu spolku (Musikverein) ke koncertům v době, kdy se nekonala divadelní představení a bály. Představení '''L.''' společnosti doprovázel orchestr řízený regenschorim J. Ployharem a složený z členů místního útvaru polních myslivců, v Plzni pak z hudebníků kapely městských střelců. Písecké hostování '''L. '''společnosti  probíhalo v provizorně adaptovaném dvoře domu místního kupce J. Otty.<br/>Součástí programu byla též hostování divácky atraktivních umělců nebo angažmá celých souborů, bylo-li třeba nabídnout publiku žánr, kterému se '''L.''' společnost běžně nevěnovala. V průběhu františkolázeňské sezony 1857 účinkovala se společností britská tanečnice L. Thompson z londýnského divadla Drury Lane, 1858 představitel opičích rolí E. Klischnigg. V témže roce vystupovala ve Františkových Lázních taneční společnost z Uher (Die ungarische Nationaltänzer Gesellschaft), 1860 soubor pěvce H. Meinhardta, jenž v Liberci sehrál dvacet představení italského, francouzského a německého operního repertoáru od V. Belliniho, G. Donizettiho, G. A. Lortzinga, C. M. Webera a O. Nicolaie. V sezoně 1866/67 hostoval v Plzni herec pražského Stavovského divadla C. Hallenstein. V '''L.''' společnosti nalezlo uplatnění několik kolegů, s nimiž se setkal na předchozí divadelní dráze a kteří ředitele a jeho ženu dříve zaměstnávali ve svých divadelních souborech, např. herec a režisér M. Willi, kterého '''L.''' znal jako ředitele při angažmá v Šoproni, Raabu a ve vídeňském Novém Městě. V českobudějovické sezoně 1857/58 byl Willi režisérem frašky, představitelem lokálních komických rolí a postav otců v liberecké sezoně 1858/59. '''L.''' dlouholetým spolupracovníkem byl herec a režisér C. Graube (1854–56 České Budějovice, 1865/66 Znojmo a 1866/67 Plzeň).<br/>Přestože '''L.''' jako divadelník strávil v Čechách a na Moravě pouze osm sezon, podařilo se mu získat do nájmu divadla větších měst (České Budějovice, Liberec, Plzeň), která pak i  s úspěchem vedl. Jako ředitel zúročil nabyté zkušenosti a znalost prostředí, dokázal pružně reagovat na proměny divadelního repertoáru a vyhovět vkusu obecenstva podle místa, kde aktuálně pobýval.  Jeho obliba u diváků pramenila z dobré úrovně interpretů, dramaturgie i výpravy. Finanční ztráty a angažmá '''L.''' ve společnostech jiných divadelních ředitelů lze přičíst na vrub spíše vnějším okolnostem; jeho divadelní podnikání fakticky ukončil státní bankrot.   
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>'''Städtisches Theater České Budějovice (Městské divadlo České Budějovice) '''<br/>Pst, reisende Regisseur eines Volkstheaters (K. Schick: ''Der Postilon vom Stadtek Enzersdorf oder Das Theater im Theater'' – 1854; Archibald Zenger (M. Meyer: ''Agnes Bernauer oder Herzog Albrecht von Bayern''), Maulschlender, Israelit (K. Elmar, h. A. Müller: ''Das Mädchen von der Spule oder Entsagung und Genuss''), Maler Kranz (H. Schmidt: ''Der Verstorbene oder Undank und Vergeltung''), General Vendome (G. N. Bärmann: ''Napoleon oder Der Mann des Ruhmes''), Hudson Lowe, Gouverneur auf St. Helena (G. N. Bärmann: ''Napoleon oder Der Mann des Ruhmes''), Theaterdirektor Pawilion (F. Blum: ''Das Auffinden der Zwerge''), Hartmann, Doktor einer öffentlichen Heilanstalt (T. Megerle: ''Die Teichsusel und der Dorfrichter oder Der Hexen Prozeß'') – 1856; General Bärenklau (T. Megerle: ''Der Panduren Obrist von Trenk oder Die Schicksals Profezeiung auf Czernahora'') – 1858.  

'''Písek (Divadlo ve dvoře domu kupce Jana Otty) '''<br/>Ammer (F. Kaiser, h. C. Binder: ''Zwei Testamente oder Prüfungen der Armuth'') – 1858.  <font color="#0782c1">    </font>

'''Stadttheater Cheb (městské divadlo Cheb) '''<br/>Johann Sartori, Direktor des Leopoldstädters Theater (K. Haffner: ''Therese Krones''), Signor Pisany (A. Langer, h. A. Müller: ''Die Mehlmesser Pepi, des Kaisers Gnadewort'') – 1858. 

'''Stadttheater Liberec (městské divadlo Liberec) '''<br/>Werner Stauffacher (F. Schiller: ''Wilhelm Tell'') – 1859.      </ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>Österreich, Wien, rk. Erzdiözese Wien, Taufbuch 1814 (narození C. L.), [online, cit. 24. 3. 2020], URL: [https://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/wien/01-st-augustin/01-06/?pg=40 https://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/wien/01-st-augustin/01-06/?pg=40]; Österreich, Wien, rk. Erzdiözese Wien, Sterbebuch 1902 (úmrtí C. L.), [online, cit. 24. 3. 2020], URL: [https://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/wien/wiener-neustadt-neukloster/03-06/?pg=163 https://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/wien/wiener-neustadt-neukloster/03-06/?pg=163] ; Österreich, Wien, rk. Erzdiözese Wien, Trauungsbuch 1888 (sňatek C. Lössla s L. Grohovou), [online, cit. 24. 3. 2020], URL: [https://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/wien/wiener-neustadt-neukloster/02-06/?pg=130 https://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/wien/wiener-neustadt-neukloster/02-06/?pg=130];  Österreich, Wien, rk. Erzdiözese Wien, Sterbebuch 1878 (úmrtí manželky E. Lössl, v matrice zapsána jako vdova, třebaže v době smrti byla stále L. ženou; důvodem mohl být záznamový omyl matričního úředníka, nebo žili manželé odděleně, jelikož vdovský status E. Lössl skýtal snazší dostupnost státního příspěvku, potřebného pro její léčbu a živobytí), [online, cit. 24. 3. 2020], URL: [https://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/wien/baden-st-stephan/03-15/?pg=28 https://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/wien/baden-st-stephan/03-15/?pg=28].  

SOkA České Budějovice: fond Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, kart. 2, desky 1855–1861 (L. společnost v Českých Budějovicích). 

SOkA Cheb: kart. 255, fasc. 327 (L. společnost v Chebu).   

SOkA Písek: sig. VI/2, kart. 8, 9 (L. společnost v Písku).  

Jihočeské muzeum České Budějovice: Hudební archiv, divadelní cedule 1791–1931 (L. společnost v Českých Budějovicích).   </ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>''Österreichischer Theater Almanach'' (Prag – Wien) 1839, s. 46–48; ''Almanach für die Freunde der Schauspielkunst'' (Berlin) 1840, s. 367–368<font color="#0782c1">; </font>1844, s. 277–278, 1845, s. 426–428; 1846, s. 340–343; 1847, s. 187–188; 1848, s. 54–58<font color="#0782c1">; </font>1849, s. 175; 1850, s. 214–215; 1851, s. 32–34; 1853, s. 70–72; 1855, s. 91–93; ''Deutscher Bühnen Almanach ''(Berlin) 1855 [2], s. 91–93; 1856 [2], s. 137–138; 1857 [2], s. 81–83; 1858 [2], s. 103–105; 1859 [2], s. 346–349; 1860 [2], s. 343–345; 1861 [2], s. 202–204, 1862 [2], s. 178–179, 1863 [2], s. 343–344, 1864 [2], s. 312–313, 1865 [2], s. 326–327, 1866 [2], s. 357–358; 1867 [2], s. 236–238; 1874 [2], s. 385–386, s. 387–388; ''Anzeiger aus dem südlichen Böhmen ''(Budweis) 29. 10. 1856; ''Bohemia'' (Prag) 26. 6. 1857, 28. 8. 1858, 3. 7. 1858, 9. 4. 1859, 27. 9. 1859, 30. 9. 1859, 14. 10. 1859, 20. 4. 1867; ''Egerer Anzeiger'' (Eger) 20. 8. 1858, 27. 8. 1858; ''Plzeňské noviny'' (Plzeň) 7. 2. 1867; ''Pilsner Bote'' (Pilsen) 18. 4. 1867, 21. 4. 1867, 25. 4. 1867; ''Neuer Theater Almanach'' (Berlin) 1903, s. 162–163 (L. nekrolog); A. John'': Franzensbader Stadttheater. Festschrift zum 60 jährigen Jubiläum des Franzensbader Stadttheaters, Franzensbad'' 1928, s. 5–6; J. Hilmera: ''Činnost německých divadelních společností v českých provinciích 19. století, ''Praha 2006, DÚk, CD 307; R. Angermüller: ''Wenzel Müller und „sein Leopoldstädter Theater,“'' Wien 2009, s. 136, s. 217; J. Janáček: ''Čtení o německém divadle v Reichenbergu, ''Liberec 2010, s. 44, s. 70; K. Goedeke: ''Grundriss der Geschichte der deutschen Dichtung'', Bd. XI/2, Berlín 2011, s. 216 (dramatická tvorba otce K. Lössla); M. Havlíčková, S. Pracná, J. Štefanides: ''Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku'' 1/3, Olomouc 2011, s. 154.

Kosch, Ulrich  </ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>12. 5. 1817</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Wien (A)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>3. 7. 1902</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Wiener Neustadt (A)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names/></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2020{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Martin Hanoušek]]{{break}}</ee:author>

<ee:category>[[Category:Německá činohra v českých zemích v 19. století]]
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>

<references></references>

<noinclude><languages></languages></noinclude>