Zobrazení zdroje stránky Radler, Johann Edler

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">4</span>
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Johann Edler von</ee:firstname> 
| příjmení=<ee:lastname>Radler</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
14. 11. 1819 
</ee:mvchronology>
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Wien (A)
</ee:mvchronology>
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
11. 9. 1884 
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Wien (A)
</ee:mvchronology>
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>divadelní ředitel, herec, dramatik, </ee:profession>
}}<ee:perex>
Divadelní ředitel a herec, který působil v řadě divadel v rakouských zemích. Vícekrát měl v pronájmu divadla ve Znojmě, Jihlavě, Mariboru nebo Kremži. V 60. letech provozoval letní divadlo v dolnorakouském lázeňském městě Bad Vöslau.
</ee:perex><ee:content>
Celým jménem Johann Makarius Leopold Edler von Radler. Byl synem Johanna Baptisty von Radlera, správce a provozovatele dívčí školy v Josefstadtu ve Vídni. Umělecká kariéra '''R.''' je zachycena až kolem jeho 25 let. V divadelní sezoně 1845/46 působil jako herec opavského divadla a zároveň hostoval v městském divadle v Brně. Následující sezonu hrál v Innsburcku. V sezonách 1847/48 až 1850/51 se herecky uplatňoval ve společnosti divadelního ředitele F. Bluma v Olomouci a Opavě či přes léto v Karlových Varech. Od sezony 1851/52 a ve dvou následných hrál postupně v Temešváru, Šoproni a Vídni (Divadlo na Vídeňce). Od podzimu 1855 do jara 1856 působil ve Znojmě a současně v hornorakouském Štýru. V sezoně 1856/57 získal divadelní koncesi a od městské rady ve Znojmě si pronajal zdejší divadlo. Kromě Znojma hrál se společností koncem 50. let například v Jihlavě, na léto zajížděl do letní arény v Prostějově. Od 60. let do 70. let pobýval převážně v dolnorakouské Kremži a slovinském Mariboru, na začátku 70. let měl dvě sezony v pronájmu divadlo v Českých Budějovicích. Pro jeho divadelní podnikání byla důležitá letní scéna v lázeňském městě Bad Vöslau, ležícím 35 jižně od Vídně na úbočí Vídeňského lesa, kde mezi 1861 a 1872 uváděl divadelní představení ve vlastní aréně. Zde také 1863–1865 s jeho společností hrál budoucí spisovatel a dramatik L. Anzengruber pod pseudonymem L. Gruber. Občas do '''R.''' letního dřevěného divadla zavítali i významní hosté: 1863 navštívili jeho představení blíže nejmenovaní členové císařského domu, v červnu 1869 arcivévodové Albrecht a Wilhelm společně s portugalskou královnou.

Od druhé poloviny 70. let je patrný úpadek '''R.''' společnosti. Zcela nepovedená byla štace ve Znojmě v sezoně 1876/77, kdy z důvodu nezájmu publika chtěl '''R.''' pobyt společnosti předčasně ukončit už v lednu, nakonec zde však vydržel až do Květné neděle (25. 3. 1877), protože mu byla přislíbena finanční podpora ze strany města. Subvenci však nezískal a začátkem dubna se soubor rozpadl. '''R.''' odjel s jeho torzem do menší obce Purkersdorf v Dolním Rakousku, kde však bavili místní publikum pouze 20 večerů. Problémy ale provázely '''R.''', tak jako ostatně většinu tehdejších divadelních ředitelů, během celé kariéry. Potýkal se s nekázní herců či s jejich předčasnými odchody. Na štaci v Mariboru 1863 dostal od města důtku za špatné vedení divadla. Často rovněž žádal o finanční podporu městské rady, které řešily pronájmy divadel v konkrétních městech; např. když otevíral sezonu 1866/67 v Jihlavě, prosil místní radní o příspěvek na nákup jevištního vybavení. Jako divadelní ředitel byl '''R.''' činný přinejmenším do 1882. Poslední roky života strávil patrně ve Vídni, kde také zemřel.

Manželka Antonie roz. Singerová pocházela z Uher. Jako herečka je známa od 1848, kdy zpívala ve sboru a hrála malé role v divadlech v Olomouci a Opavě. S manželem poté působila i na dalších štacích. Syn Johann Friedrich von Radler, pseud. X. Flo(c)k (1847–1924) byl právník, magistrátní úředník ve Vídni a dramatik. Vnuk Friedrich von Radler (1876–1942) byl malíř. V období, kdy byl '''R.''' divadelním ředitelem, vystupovaly v dětských rolích Fritz, Helena a Fanny, patrně jeho další potomci.

Jako herec prodělal '''R.''' obvyklý vývoj od mladého milovníka či naturburše, přes bonvivána, herce komických charakterních rolí, k oboru otců a starců. Hned v první sezoně v Olomouci hrál mj. hraběte Richtera ve hře ''Johann Herzog von Finnland ''od J. von Weißenthurnové, Kosinského v Schillerově dramatu ''Die Räuber'', Kunze von Laufenheima v Holbeinově rytířské hře ''Das Turnier zu Kronstein'', Junkera v Raupachově frašce ''Der Zeitgeist'' nebo Hanse von Birkena v Kotzebuově komedii ''Das Intermezzo oder der Landjunker. ''Jako divadelní ředitel sázel hlavně na hudební repertoár (frašky se zpěvy, vaudevilly, případně jednoaktové operety) nebo veselohry. Inspiraci čerpal hlavně z produkcí vídeňských předměstských divadel. Mezi uváděnými autory nechyběl J. N. Nestroy, R. Benedix, O. F. Berg, či J. Offenbach. V Kremži 1860 uvedl vlastní kus, obrazy ze života ''Des Bettlers schönste Stunde oder Der Christbaum''. V jeho společnosti často hostovali oblíbení akrobaté či mimové: počínaje letní sezonou 1858 v Prostějově s '''R. '''společností vystupoval známý „opičí muž“ a mim E. Klischnigg, který jednak v představeních hrál a jednak prováděl i samostatná vystoupení. S Klischniggem spolupracoval '''R.''' i v dalších letech, např. při letních štacích ve Vöslau. Při pobytu '''R.''' společnosti v Jihlavě v sezoně 1866/67 u něj krátce hostoval i akrobat E. Meergarté, který po kratších představeních prováděl gymnastické akrobatické výstupy a drezuru psů. Minimálně od letní štace v Bad Vöslau působil v jeho společnosti jako režisér frašek a operet F. Zöllner, patrně člen významného divadelního rodu Zöllnerů. Naposled je Zöllner v '''R.''' společnosti zachycen v sezoně 1877/79 v Trnavě.

Mezi divadelními řediteli, kteří si pronajímali městská divadla na Moravě a ve Slezsku, nebyl '''R.''' výraznou postavou. Nikdy nedosáhl např. na pronájem divadla v Olomouci, ač se o něj minimálně na jaře 1859 pokoušel. Zavřená mu zůstala i další městská divadla severní části Moravy a Slezska, více se tak pohyboval po městských divadlech na jižní hranici českých zemí. Největší úspěchy patně slavil v Mariboru, Kremži nebo v Bad Vöslau, kde působil nejčastěji.
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Štace Radlerovy společnosti</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>1856/1857 Znojmo; 1857/1858 Jihlava (Iglau); 1858/1859 Jihlava; 1858 Prostějov (Proßnitz), Nový Jičín (Neutitschein); 1859/1860 Prostějov, Těšín (Teschen), Šternberg (Sternberg); 1860/1861 Kremže (Krems), Bad Vöslau; 1861 Prostějov (Proßnitz); 1861/1862 Znojmo, Bad Vöslau; 1862/1863 Maribor (Marburg), Bad Vöslau; 1863/1864 Maribor, Bad Vöslau; 1864/1865 Maribor, Bad Vöslau; 1865/1866 Kremže, Bad Vöslau; 1866/1867 Jihlava; 1867 Bad Vöslau; 1868 Bad Vöslau; 1869/1870 Maribor, Bad Vöslau; 1870/1871 České Budějovice (Budweis), Český Krumov (Krumau), Bad Vöslau; 1871/1872 České Budějovice, Bad Vöslau; 1873/1874 Kremže; 1874/1875 Kremže; 1876 Kremže; 1876/1877 Znojmo; 1877 Purkersdorf – letní štace, Trnava (Tyrnau); 1879 Mikulov (Nikolsburg); 1880 Sankt Pölten; 1882 Wels</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>MZA Brno: sbírka matrik, matrika narozených, Znojmo – sv. Mikuláš 15020, 1864–1877, (narození Friedricha Edlera von Radlera), [online, cit. 27. 6. 2019], URL: [http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/2378/?strana=223 http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/2378/?strana=223]

Österreich, Wien, rk. Erzdiözese (östl. Niederösterreich und Wien) 08., Maria Treu, Taufbuch, 1816–1822, (narození Johanna Edlera von Radlera), [online, cit. 1. 7. 2019], URL: [https://mail.divadlo.cz/owa/redir.aspx?C=bCkmgmI1IQ4xoy8cONRJYg_6922exbi-5UV_3zcKksn5NtNQkwPXCA.._amp_URL=http://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/wien/08-maria-treu/01-010/?pg=225 http://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/wien/08-maria-treu/01-010/?pg=225]

Österreich, Wien, rk. Erzdiözese (östl. Niederösterreich und Wien) 08., Maria Treu, Trauungsbuch 1812–1820, (svatba Johanna Baptisty von Radlera), [online, cit. 1. 7. 2019], URL: [http://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/wien/08-maria-treu/02-06/?pg=192 http://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/wien/08-maria-treu/02-06/?pg=192]

Österreich, Wien, rk. Erzdiözese (östl. Niederösterreich und Wien) 08., Alservorstadtpfarre, Sterbebuch 1882–1884, (úmrtí Johanna Edlera von Radlera), [online, cit. 25. 6. 2019], URL: [http://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/wien/08-alservorstadtpfarre/03-023/?pg=396 http://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/wien/08-alservorstadtpfarre/03-023/?pg=396]

ZA Opava: sbírka matrik, matrika narozených, N I–N, inv. 5595, sig. O III, 1844 – 1853, Olomouc vnitřní město, (narození Johanna Friedricha Radlera), [online, cit. 27. 6. 2019], URL: [[#scan117|http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be97eb1a-f13c-102f-8255-0050568c0263_amp_scan=117_amp_parentType=10041#scan117]] 

SOkA České Budějovice: fond Sbírka dokumentace (divadelní cedule Radlerovy společnosti z 1872).</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>''Deutscher Bühnen-Almanach'' (Berlin) 11, 1847, d. 2, s. 74; 21, 1857, s. 390–391; 22, 1858, s. 200–201; 23, 1859, s. 337–338; 24, 1860, s. 508–509; 25, 1861, d. 2, 171–172; 26, 1862, d. 2, s. 275–276; 27, 1863, d. 2, s. 237–239; 28, 1864, d. 2, s. 200–201; 29, 1865, d. 2, s. 209–211; 30, 1866, d. 2, s. 385–386; 31, 1867, d. 2, s. 156–157; 32, 1868, d. 2, s. 375–376; 33, 1 d. 2, 869, d. 2, s. 330–331; 34, 1870, d. 2, s. 223–225; 35, 1871, d. 2, s. 54–56; 38, 1874, d. 2, s. 166–167; 39, 1875, d. 2, s. 190–192; 40, 1876, d. 2, s. 176–177; 41, 1877, d. 2, s. 344–345; 42, 1878, d. 2, s. 287–288; 45, 1881, d. 2, s. 308–309; 47, 1883, d. 2, s. 528–529; ''Almanach für Freunde der Schauspielkunst'' (Berlin), 12, 1848, d. 2, s. 273; 14, d. 2, s. 230; 16, d. 2, s. 302-303; Brünner Zeitung (Brno), 7. 4. 1859; ''Troppauer Zeitung'' (Opava), 27. 11. 1859, 27. 11. 1859; ''Der Kobald'' (Maribor) 20. 10. 1862; ''Correspondent für Untersteiermark'' (Maribor), 18. 11. 1863; ''Znaimer Botschafter: Wochenschrift für heimatliche Interessen ''(Znojmo) 6. 10. 1866; ''Znaimer Wochenblatt ''(Znojmo) 31. 3., 7. 4., 8. 9. 1877; ''Marburger Zeitung'' (Marburg) 18. 1. 1902; H. Rotter: ''Die Josefstadt. Geschichte des 8. Wiener Gemeindebezirkes'', Wien 1918, s. 209; J. Hilmera: ''Činnost německých divadelních společností v českých provinciích 19. století, ''Praha 2006, DÚk; P. Knápková: ''Ein Beitrag zur Kulturgeschichte Iglaus'', Olomouc 2010, s. 77; B. Koubková: ''Olomoucká divadelní kultura v brněnském časopise Moravia v letech 1838–1848'', diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Olomouc 2012, s. 58, 60–63, 66; M. Havlíčková – S. Pracná – J. Štefanides: ''Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku'' 2/3, Olomouc 2013, s. 164, 165, 193; Theater in Vöslau (online cit. 3. 7. 2019), URL: ([https://www.bmgt.at/gerhard/22_theater.htm https://www.bmgt.at/gerhard/22_theater.htm]).

Ulrich (Johann Edler von Radler)</ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>14. 11. 1819 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Wien (A)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>11. 9. 1884 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Wien (A)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names>
== Další jména ==
<ee:names_lastname>Radler</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Johann Makarius Leopold Edler von</ee:names_firstname>
</ee:names></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2019{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Miroslav Lukáš]]{{break}}</ee:author>

<ee:category>[[Category:Německá činohra v českých zemích v 19. století]]
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>

<references></references>

<noinclude><languages></languages></noinclude>