Zobrazení zdroje stránky Lackner, Josef

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">4</span>
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Josef</ee:firstname> 
| příjmení=<ee:lastname>Lackner</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
12. 11. 1839
</ee:mvchronology>
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Ebensee (A)
</ee:mvchronology>
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
3. 8. 1909
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Mikulov (CZ)
</ee:mvchronology>
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>divadelní ředitel, herec,</ee:profession>
}}<ee:perex>
Josef Lackner působil od druhé poloviny 50. let 19. století jako herec s různými cestujícími společnostmi na území rakouské části monarchie. Na konci 70. let založil vlastní kočovnou společnost, s níž hrál převážně na území Moravy a Slezska do začátku 20. století.
</ee:perex><ee:content>
Psán také Lakner. Narodil se v Ebensee v Horním Rakousku. Pocházel z divadelního prostředí – jeho rodiče Johann Lackner a Anna Maria rozená Danspetová (psáno též Tansbet) byli herci. Divadelní kořeny rodiny lze sledovat minimálně k '''L.''' dědečkovi z matčiny strany, herci A. Danspetovi. Divadelní kariéru začal '''L.''' v průběhu sezony 1856/57 u divadelního ředitele A. Millera v městském divadle v Celje (dn. Slovinsko), kde nejprve zaujímal místo inspicienta, ale už v průběhu sezony se stal členem hereckého souboru. V následujících letech působil jako zavedený první milovník a hrdina v kamenných divadlech u výrazných divadelních ředitelů, jakým byl třeba J. Kotzky, s jehož společností hrál v sezoně 1859/60 v Opavě a v 1860/61 v Salcburku a Bad Ischlu. V Salcburku nastoupil vojenskou službu (září 1860), byl přiřazen k pěšímu pluku arcivévody Rainera Ferdinanda, 1866 se účastnil tažení do Itálie. K divadlu se vrátil až 1867, kdy byl z armády propuštěn s hodností rotmistra. Následně hrál se společností I. Bockshorna v divadlech v Meranu, Brixenu a Hallu. Od 1876 byl '''L.''' znám jako divadelní ředitel německojazyčného divadelního souboru, se kterým třicet let působil zejména v severní části Moravy a ve Slezsku, kde dokázal získat pronájem i městských divadel. Nejčastěji se na svých štacích vracel do Šumperku, Moravské Třebové, Krnova, Nového Jičína, Moravské Ostravy či Šternberku. Často se stávalo, že navštívil v jedné sezoně dvě různá místa, neboť zvláště menší města neměla dostatečnou diváckou základnu; např. 1897/98 hrál od 15. října do konce února v Krnově a od 1. března do Květné neděle v Šumperku. Letní návštěvnost bývala slabší, letní štace proto ještě kratší; například po ukončení hlavní části sezony 1906/07 ve Šternberku si '''L.''' otevřel letní scénu v Hranicích a v Hustopečích nad Bečvou. Mimo severní část Moravy a Slezska společnost občas zavítala i na jižní Moravu, např. na konci 1881 do Mikulova, v následující sezoně 1882/83 do Mikulova a do Uherského Hradiště. V listopadu 1908 tehdy sedmdesátiletý '''L.''' Mikulov navštívil znovu a patrně se zde trvale usídlil. Společnost převzal jeho stejnojmenný syn, který ji udržel minimálně do 1938. '''L.''' zemřel v Mikulově 3. 8. 1909 na selhání srdce, pohřben byl na městském hřbitově.<br/>Manželka, herečka Julie (1851–1908) rozená Reitzammerová, se narodila ve Freiburgu jako dcera herečky Friederiky Wilhelminy Reitzammerové. Od 1883 hrála v '''L.''' společnosti komické stařeny a matky. Zemřela v lednu 1908 na štaci v Zábřehu. Děti Josef, Wilhelm a Ottilie hrály v otcově společnosti od raného věku. V určitých dobách tu byli další členové téhož příjmení (Julius Lackner, Alfred Lackner, Tereza Lacknerová, Margaretha Lacknerová), jejich rodinný poměr však nelze s jistotou stanovit. Obdobně je to v případě Georga Lacknera, zřejmě '''L.''' bratra, který se po jeho boku objevoval jako herec v 60. letech 19. stol.

Rodinným původem byl '''L.''' k divadelnímu řemeslu předurčen. Kdy se od svých rodičů odloučil, není známo. U Millerovy společnosti debutoval v roli mladého obchodníka Buchheima v Benedixově veselohře ''Der Vetter'' (1856). Herecky rostl převážně v městských divadlech ve společnostech známých divadelních ředitelů. Po založení vlastní společnosti '''L.''' vytvářel charakterní role zralých hrdinů a otců a režíroval činoherní představení. Ovšem nikoli výlučně; minimálně 1881–83 u něj působil jako režisér pozdější divadelní ředitel J. Fink. V Moravské Třebové (1889) byl členem '''L.''' společnosti herec a divadelní ředitel F. Bill.

Repertoár společnosti byl spíše konzervativní a vycházel převážně z osvědčených titulů zábavního charakteru (frašky, veselohry, zpěvohry, parodie, pohádky). K často uváděným autorům patřili E. Raupach, Ch. Birch-Pfeiffer, F. Hopp, O. F. Berg nebo C. A. Görner. '''L.''' ale uváděl i náročnější tituly, například Sudermannovy hry ''Ehre ''nebo ''Stein unter Steinen'', Ohnetovu hru ''Der Hüttenbesitzer'', Brachvogelova ''Narcise ''či Halbeho drama ''Der Strom''. Zpočátku se v repertoáru společnosti neobjevovaly operety; '''L.''' synové Josef a Wilhelm však od druhé poloviny 90. let 19. stol. na dobový módní trend už dokázali reagovat.

Jako divadelní ředitel si '''L.''' po celou dobu udržel spolehlivý standard kvality nabízených produkcí, o čemž vypovídá především dlouhá působnost v jednom regionu. Pokud do součtu let, kdy se rod Lacknerů pohyboval ve středoevropském divadelním prostředí, zahrneme i '''L. '''otce Johanna, přesahuje působnost této rodiny jedno století.
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Štace Lacknerovy společnosti</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>1877 Jihlava?; 1877 Moravská Třebová; 1879 Moravská Ostrava; 1880 Šternberk; 1881 Mikulov; 1881/1882 Moravská Ostrava; 1881/1882 Moravská Třebová; 1882 Břeclav; 1882/1883 Uherské Hradiště; 1883 Mikulov; 1883 Prostějov; 1884 Šumperk; 1884/1885 Šternberk; 1885/1886 Uherské Hradiště; 1885/1886 Šumperk; 1886/1887 Moravská Třebová; 1887/1888 Moravská Třebová; 1889 Šumperk; 1889 Prostějov; 1890 Slavonice, Vranov; 1891/1892 Šternberk; 1893 Moravská Třebová; 1896/1897 Šumperk; 1896/1897 Rýmařov; 1897/1898 Krnov; 1897/1898 Šumperk; 1898/1899 Krnov, 1899/1900 Krnov, Bruntál; 1901/1902 Nový Jičín, Moravská Ostrava, Přívoz; 1903/1904 Lázně Jeseník, Šumperk, Lipová-lázně; 1904/1905 Frýdek, Místek, letní scéna Skoczów, Ustroň, Jaworze; 1905/1906 Frýdek, Hranice; 1906 Šumperk; 1906/1907 Šternberk, letní scéna v Hranicích a Hustopečích nad Bečvou; 1907 Šumperk; 1908 Zábřeh, Mikulov</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>Linz, rk. Diözese (Oberösterreich), Ebensee (Langbath), Sig. 106/1839, Taufen 1839 (narození J. Lacknera). [online, cit. 1. 9. 2018], URL: http://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/oberoesterreich/ebensee-langbath/106%252F1839/?pg=35

MZA Brno: sbírka matrik, Mikulov – sv. Václav, zemřelí 1870–1918 (úmrtí J. Lacknera), URL: [http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/237/?strana=289 http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/237/?strana=289] 

ZA Opava: sbírka matrik, matrika zemřelých, I–Z, inv. č. 10090, sig. Zá I 31, 1897–1909 (úmrtí Julie Lacknerové), [online, cit. 14. 9. 2018], URL: [http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be98c9ae-f13c-102f-8255-0050568c0263_amp_scan=77 http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be98c9ae–f13c–102f–8255–0050568c0263_amp_scan=77];

matrika narozených, N I–N, inv. č. 3172, sig. Je III 34, 1875–1900, Jeseník–město 091 (narození Wilhelma Lacknera), [online, cit. 16. 9. 2018], URL: [http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be898002-f13c-102f-8255-0050568c0263_amp_scan=91#scan90 http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be898002–f13c–102f–8255–0050568c0263_amp_scan=91#scan90]; matrika zemřelých, Z, inv. č. 10788, sig. F IV 33, 1893–1931, Fryštát 202 (úmrtí Wilhelma Lacknera), [online, cit. 16. 9. 2018], URL: [http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=dd4acd7737c68136:-c174e0a:12547fc3595:-6d52_amp_scan=202#scan201 http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=dd4acd7737c68136:–c174e0a:12547fc3595:–6d52_amp_scan=202#scan201]

SOkA Znojmo: Katalog spisovny města Znojma 1665–1918, inv. č. XVII., kart. č. 309. (Cedule Lacknerovy divadelní společnosti ze Šternberka z 1884.)</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>''Deutscher Bühnen-Almanach'' (Berlin) 1856, d. 1, s. 145–146; 1860, d. 1, s. 392 (J. Lackner a G. Lackner v Opavě); 1861, d. 1, s. 392 (J. Lackner a G. Lackner v Salcburku a Bad Ischlu); 1865, d. 2, s. 213–214 (J. Lackner a G. Lackner ve společnosti J. Bockshorna v Halle a Brixenu); 1866, d. 2, s. 80 (J. Lackner a G. Lackner ve společnosti J. Bockshorna v Halle a Brixenu); 1868, d. 2, s. 132–133; 1871 (opuštění společnosti Bockshorna J. Lacknerem a G. Lacknerem), d. 2, s. 152 (blíže neurčený Lackner v Jihlavě); 1882, d. 2, s. 513–514; 1883, d. 2, s. 427–248; 1884, d. 2, 293–294; ''Ferdinand Roeder's Theater-Kalender'' (Berlin) 1874, s. 43; ''Neutitscheiner Wochenblatt für Stadt und Land''. Nový Jičín 4, č. 43, 28. 10. 1877, s. 4; ''Brünner Morgenpost'' 10. 3. 1882 (pobyt společnosti v Břeclavi); ''Mährisch-Trübauer Wochenblatt'' (Moravská Třebová) 2, č. 17, 29. 4. 1877, s. 3; 5, č. 2., 7. 1. 1888, s. 4 (F. Bill); ''Nordmährische Rundschau: deutsch-politische Zeitschrift für Stadt und Land'' (Uničov) 2, č. 48. 2. 12. 1889, s. 3; 11, č. 13, 29. 3. 1908, s. 4; 12, č. 3, 17. 1. 1909, s. 4 (začátek ledna 1909: společnost v Uničově, patrně již pod vedením Lacknerova syna Josefa); 19, č. 7. 13. 2. 1916, s. 6 (zpráva o náhlém úmrtí Wilhelma Lacknera); Neuer Theater-Almanach 1891, s. 453–454; 1897, s. 479–480; 1898, s. 410; 1902, s. 471; 1905, s. 400; 1906, s. 763–764; 1895, s. 439; ''Wochenblatt für Mährisch-Trübau und Zwittau sammt Umgebung'' (Moravská Třebová) 23, č. 31, 23. 5. 1900, s. 2. (zpráva o sebevraždě jistého divadelního ředitele Josefa Lacknera v Moravské Třebové, příbuzenské vztahy mezi oběma Josefy nelze určit) ● úmrtí a nekrology: ''Nikolsburger Wochenschrift'' 32, č. 49–50, 7. 8. 1909, s. 1.; ''Deutsches Volksblatt für Mähren und Schlesien ''(Šternberk), 1909, č. 63, s. 9 ● M. Havlíčková – S. Pracná – J. Štefanides: ''Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku'' 2/3, Olomouc 2013, s. 146, 215, 217, 218, 226–228, 234, 239.

Kosch Th, Ulrich (Julie Lackner)

 </ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>12. 11. 1839</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Ebensee (A)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>3. 8. 1909</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Mikulov (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names>
== Další jména ==
<ee:names_lastname>Lakner</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
</ee:names></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2019{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Miroslav Lukáš]]{{break}}</ee:author>

<ee:category>[[Category:Německá činohra v českých zemích v 19. století]]
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>

<references></references>

<noinclude><languages></languages></noinclude>